↗

V Evinu jsou také novinářky Nilufar Hamediová a Elaheh Mahommadiová, které jako první upozornily a popsaly příběh úmrtí Mahsy Aminiové, mladé íránské Kurdky, která zřejmě zemřela v září loňského roku v nemocnici na následky zacházení ze strany íránské policie. Na snímku z října 2022 jsou noviny s uveřejněným textem íránské novinářské asociace, která se vůči zadržení svých členek vymezila. Foto Atta Kenare, AFP

Sociálnímu fóru Rady OSN pro lidská práva 2023, které se má konat 2. a 3. listopadu v Ženevě, bude předsedat Írán. Členským zemím to v dubnu oznámil česky velvyslanec při OSN a letošní předseda Rady pro lidská práva Václav Bálek. Alí Bahreiní, velvyslanec a stálý zástupce Íránu byl do této funkce jmenován, přestože sama Organizace spojených národů píše o zhoršujících se lidských právech v Íránu.

V posledním roce se v zemi zvýšil počet popravených, a Írán je tak celosvětově hned na druhém místě za Čínou. Zdá se, že světoví lídři situací v Íránu přehlížejí. Malý výčet toho, co lze vyčíst z veřejných zdrojů:

V roce 2022 bylo podle Amnesty International v Íránu popraveno 582 lidí, což činí zhruba 75% nárůst ve srovnání s rokem 2021, během kterého bylo údajně popraveno 333 lidí. Mezi popravenými v roce 2022 přitom byly tři děti. Z celkového počtu poprav bylo 256 za drogové trestné činy.

Data OSN

Podle zástupkyně Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nady Al-Našífové se celková situace v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice razantně zhoršila. Podle Al-Našífové bylo od září loňského roku kvůli účasti na protivládních protestech zadrženo přibližně 20 tisíc lidi. Také se odhaduje, že mezi zatčenými během protestů byly tisíce dětí, přičemž nejméně 44 z nich, včetně 10 dívek, bylo údajně zabito bezpečnostními silami. Nejvyšší počet úmrtí byl hlášen v provincii Sistan a Balúčistán, kde bylo zabito nejméně 10 dětí.

Zpráva se také zmiňuje o četných obviněních z mučení a špatného zacházení s jednotlivci ze strany bezpečnostních složek během zatýkání a výslechů. Respondenti také mluvili o sexuálním a genderově podmíněném násilí páchaném na ženách, mužích a dětech, a to zejména ve vazbě. O sexuálním obtěžováním a sexuálním násilí na ženách ve vězení psala také významná íránská disidentka Narges Mohammadiová, která je nadále držena v teheránské vězení Evin. Mohammadiová například píše, že ženy byly ve vězení donuceny se vysvléct, načež je zaměstnanci fotili a ponižovali.

„Podmínky ve věznicích, včetně odepření lékařské péče, hrozných hygienických podmínek, kontaminované pitné vody a přeplněnosti, zůstávají znepokojivé,“ popisuje situaci Al-Našífová. Alí Bahreiní s obsahem zprávy nesouhlasil a odmítl ji jako „nepřesnou“.