Z Marseille k posledním bouřím: v některých čtvrtích je život opravdu šílený

Petr Jedlička

Novinář, spisovatel a náš někdejší kolega František Kalenda žije v posledních letech na jihu Francie. S DR se podělil o postřehy k proběhlým nepokojům a jejich pozadí.

Poslední vlna bouří začala ve Francii 27. června po rozšíření videa, na němž policista zblízka střílí do sedmnáctiletého mladíka. Do 3. července bylo spáleno 5662 aut, zatčeno více než 3300 lidí a zraněno 722 policistů. Foto Sebastien Salom-Gomis, AFP

Z Francie přicházely v posledních dnech doslova apokalyptické obrazy. Zničené ulice, řady vypálených aut, vyrabované obchody, dokonce zhroucené domy. Vy žijete v Marseille, ve městě známém zvláště problematickými čtvrtěmi. Je při očitém pohledu destrukce skutečně tak rozsáhlá a pouliční násilí tak všudepřítomné, jak to z televize vypadá?

Opravdu hodně záleží, kde právě jste. Já se pohybuji převážně ve čtvrtích, které byly naprosto klidné — v blízkém okolí jsem napočítal „jen“ jednu zapálenou popelnici a ve vzduchu byl několikrát cítit kouř. Jinak mě zasáhlo hlavně omezení veřejné dopravy vtipně doplněné o zavřená parkoviště, takže se člověk opravdu skoro nikam nedostane.

Ale samozřejmě stačí zamířit do centra města a tam to vypadá jinak. Na druhou stranu je třeba říct, že centrum a také nechvalně proslulé čtvrtě na severu města zažívají nějakou formu násilí velmi často — ať už ve formě potyček mezi zločineckými gangy nebo ve podobě vandalismu, kdy se dost rutinně zvláště při demonstracích zapalují auta, popelnice a nahromaděné odpadky vůbec. Bohužel to dost připomíná moji zkušenost z Latinské Ameriky, i když musím říct, že tam se tolik nezapalovalo.

Co víme o lidech zapojujících se do nepokojů? Obecná představa je, že jde o mladé přistěhovalce z předměstí, kteří nemají práci. Některé zdroje ale hovoří i o levicových radikálech, jiné o zpovykané francouzské mládeži bez rozdílu, která se chce prostě vybít, a další zase o ganzích, které využívají situaci k rabování…

×