Zálohovat plastové lahve, nebo ne?
Ivo KropáčekMinisterstvo životního prostředí připravuje zákon o zálohování a spolu s ním se otevírá debata o zavedení zálohového systému pro PET lahve a plechovky. Zda by to přineslo více pozitiv, nebo negativ, není zatím jasné.
Česká republika produkuje ročně 5,8 milionů tun komunálních odpadů, tedy asi 550 kg na osobu. Ačkoli můžeme třídit do více než půl milionů kontejnerů vzdálených méně než sto metrů od našich bydlišť a dvacet let je nám vštěpováno, ať nejsme líní a třídíme odpad, zůstává míra recyklace komunálních odpadů oproti Evropské unii trvale podprůměrná.
Do roku 2025 musíme zvýšit její míru na minimálně pětapadesát procent, tedy o dvacet procent, respektive o 1 milion tun více než dnes. Zároveň je již schválen konec skládkování hořlavých a recyklovatelných odpadů od roku 2030 a skládkování netříděného — zbytkového — směsného komunálního odpadu bude stále dražší. Obce, které budou málo třídit, tak budou platit více za nakládání s odpady.
A to nutně povede k vyšším poplatkům za odpad pro občany. Obce tak budou mít větší snahu motivovat občany k třídění odpadů a odrazovat je od produkce směsného odpadu. Obce budou muset třídit více bioodpadů — zahradních i kuchyňských, neboť ty tvoří jednu třetinu hmotnosti komunálních odpadů. Smíchané ve směsném komunálním odpadu je od roku 2030 nebude možné uložit ani na skládky.
Obce i odpadové firmy plánují modernizovat a automatizovat dotřiďovací linky. Ruční dotřiďování obsahu kontejnerů na třídění totiž není schopno zajistit dostatek kvalitně vytříděných surovin pro recyklaci a provozovatelé počítají s tím, že lepší vytřídění jim přinese příjem z prodeje PET lahví a kovů.