Řadu let se v České republice připravuje nový zákon o odpadech. Vzhledem ke krátké životnosti ministrů životního prostředí však návrhy často končily zase v šuplíku. Odpadový zákon tak ani po mnoha novelizacích již řadu let neodpovídá potřebám země. Česká republika s třiceti pěti procentní mírou recyklace kulhá za průměrem Evropské unie, který činí 43 procent, i za úspěšnými evropskými zeměmi, které recyklují přes 60 procent komunálních odpadů.

Premiér Bohuslav Sobotka si proto v dva roky starém programovém prohlášení z února 2014 dal jasný cíl: „Vláda připraví do poloviny roku 2016 novelu zákona o odpadech s cílem snížit podíl skládkovaných odpadů a naopak zvýšit úroveň recyklace odpadů, včetně odpadů biologických, na úroveň vyspělých evropských zemí. Vláda podpoří programy prevence vzniku odpadů a vytvoří systém pobídek a poplatků, které podpoří motivaci občanů k třídění odpadu.“

Postupujeme opačným směrem

A ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) skutečně v únoru poslal do meziresortního připomínkového řízení paragrafové znění nového zákona o odpadech. Avšak programové prohlášení vlády se mu naplnit nepodařilo.

Návrh zákona sice výrazně omezuje skládkování odpadů a to především zákazem skládkování recyklovatelných a spalitelných odpadů (odpadů s výhřevností vyšší než 4 MJ/kg) nebo výrazným zvýšením poplatku, který se musí odvést Státnímu fondu životního prostředí za každou skládkovanou tunu odpadů. Takto nastavené omezení skládkování však nevede ke zvýšení recyklace, ale k podpoře spalování. Ostatně zákaz skládkování spalitelných odpadů na úrovni EU prosazuje právě sdružení provozovatelů spaloven. Lze se jen domýšlet, proč jej u nás prosazuje ministr životního prostředí.