To, že pracující nechali Demokratickou stranu na holičkách, mohlo překvapit jen málokoho. Vždyť nejprve ona sama přestala hájit je a nechala je napospas osudu. Nejdříve ji opustila bílá pracující třída a nyní jsou to i latinskoameričtí a černošští pracující. Zatímco vedení demokratů dál hájí status quo, Američané jsou naštvaní a požadují změny. A mají úplnou pravdu.

Ocitli jsme se v situaci, kdy se fantasticky daří bohatým, ale šedesát procent Američanů přežívá od výplaty k výplatě a příjmová a majetková nerovnost jsou větší než kdy dřív. Reálná mzda průměrného amerického pracovníka při zohlednění inflace je dnes nižší než před padesáti lety.

I přes prudký rozvoj technologií a růst produktivity čeká teď na spoustu mladých lidí horší životní úroveň, než jakou měla generace jejich rodičů. A řada z nich se právem obává, že nástup umělé inteligence a další robotizace nepříznivou situaci ještě zhorší.

Ocitli jsme se v situaci, kdy sice vydáváme na zdravotní péči ze všech zemí světa zdaleka nejvíce, přesto však zůstáváme jedinou bohatou zemí, která negarantuje zdravotní péči pro všechny coby lidské právo, a za léky na předpis platíme nejvyšší částky na celém světě. Jako v jediné z ekonomicky rozvinutých zemí není v USA zaručena placená rodičovská ani náhrada mzdy během pracovní neschopnosti.