Volby v Británii: co sledovat

Petr Jedlička

Ačkoliv vítěz se zdá být tentokrát dopředu jasný, stále je zde řada jiných důležitých neznámých. Ve čtvrtek se v Británii spolurozhoduje například o směřování Konzervativní strany, o poměrech ve Skotsku či o budoucí roli Nigela Farage.

Současný premiér Rishi Sunak vyhlásil volby narychlo na konci května během prudkého lijáku. Jeho konzervativci vládli Británii nepřetržitě posledních čtrnáct let. Foto Henry Nicholls, AFP

Ve čtvrtek 4. července si Británie zvolí osazenstvo Dolní sněmovny, a v podstatě tak rozhodne o podobě nové vlády. Z letmého pohledu se zdá jít tentokrát o souboj bez dramatu. Jak jsme přiblížili již v prvním předvolebním textu, takřka stoprocentně vyhrají opoziční labouristé a půjde spíše o to, co vše se získanou většinou v zemi změní.

I v takto jakoby dopředu jasném klání se ale dá najít několik zajímavých a podstatných neznámých. Co konkrétně tedy letos v britských volbách sledovat?

Velikost a struktura labouristické většiny

Nejvyšší z realistických prognóz labouristického zisku je dnes 484 mandátů z 650. Kdyby labouristé dosáhli takovéhoto vítězství, šlo by o skutečnou senzaci. Za triumf bude nicméně považováno cokoliv nad legendární výsledek Tonyho Blaira, jenž v roce 1997 získal s Labour Party 418 křesel. A velký úspěch bude i překonání výsledku toryů z minulých brexitových voleb pod Borisem Johnsonem, tedy více než 365 křesel.

Pokud současný předseda labouristů Keir Starmer dovede svou stranu k většímu vítězství než Boris Johnson minule konzervativce, stane se Starmerův centristický profil inspirací pro celý levý střed v Evropě. Pokud navíc získá přes 400 nebo 420 křesel, bude mít nad svou stranou takovou kontrolu, že žádný byť pouze mírně odlišně orientovaný proud v následujících letech v Labour Party nevynikne.

Kdyby nicméně Starmer získal těsnější většinu — nějakých 326 až 355 křesel, nastala by úplně jiná situace. I když by mohli labouristé stále pohodlně vládnout, uvnitř strany by se aktivizovala křídla a opoziční skupiny a Starmer by se byl nucen hájit, případně ustupovat.

Velmi by při takovém scénáři záleželo na výsledcích jednotlivých poslanců, kteří jsou s těmito opozičními proudy spojováni. Jestliže by se například dařilo výrazně lépe známým levičákům než Starmerovým nejbližším spolupracovníkům, byl by to důležitý signál — a naopak.

Ve kterých obvodech se té které straně daří a kde nikoliv, je ostatně u analýzy britských voleb tradičně jedno z nejzajímavějších témat po každé, ať jde při volbách v daném roce o cokoliv.

Velikost a struktura porážky konzervativců

×