Nová britská premiérka zatím pokazila, co mohla. Bude muset odejít?
Petr JedličkaLiz Trussová se uvedla ve funkci nedopracovaným plánem plošného snížení daní předpokládajícím nové zadlužení. To poplašilo i zkušené burziány. Klesla hodnota libry a zdražilo půjčování. Preference konzervativců padly na úroveň z 90. let.
Pravou politickou noční můru, ovšem na britský způsob, zažívá v posledních týdnech Liz Trussová — novopečená ostrovní premiérka. Sotva měsíc a půl uplynul ode chvíle, kdy tato několikanásobná toryovská ministryně vystřídala zkompromitovaného Borise Johnsona a začala přesvědčovat, že není političkou bez státnických kvalit, jak tvrdí její kritikové; že je naopak novou Margaret Thatcherovou. O moc hůře přitom svůj nástup už zvládnout nemohla.
Vše se začalo představením ekonomických plánů nové vlády na stimulaci hospodářského růstu z 23. září — tzv. mini-budgetu. Obsahovaly přesně to, s čím Trussová vyhrála v létě vnitrostranický souboj o předsednictví, to jest zejména sliby plošného snižování daní ve velice robustní podobě. Úplný propočet z čeho sanovat náklady tohoto snížení ale chyběl. Bylo tak zřejmé, že na nezanedbatelný podíl si bude muset vláda dodatečně půjčit. Trhy se začaly zpěčovat.
„Byl to velký experiment (…) či granát, chcete-li. Soubor velkých změn ohlášený najednou. A Liz Trussová se rozhodla zmáčknout odpalovací knoflík, aniž by si připravila podmínky (…) Šlo o opatření vedené čistě ideologickým přesvědčením. Prostě snížíme daně a všechno to dobře dopadne,“ přibližovali v minulém týdnu autoři podcastu listu New Statesman.
Krátce po prezentaci ekonomických plánů hlavním ekonomickým ministrem Trussové Kwasim Kwartengem započal propad libry proti dolaru, který se zastavil až na čtyřicetiletém minimu. Následoval strmý pohyb na trhu s dluhopisy. Vzhledem k tomu, že do dluhopisů investují v Británii nejvíce důchodové fondy, nastala menší panika.
Trussová ani Kwarteng se přitom nehnali do nějakého velkého uklidňování, ba co víc — vypadalo to, že se před novináři přímo skrývají. Něco takového se v britských médiích příliš neodpouští.
Když už do věci vstoupila i anglická centrální banka a sama začala nakupovat dluhopisy, což se v Británii dělá obvykle jen při nečekaných krizích typu covidu, svolila premiérka k sérii rozhlasových interview. Moc si však nepomohla. Například Anna Cooksonová z BBC přivítala premiérku 29. září slovy:
„Máme tu nějaké otázky od posluchačů. Karin se ptá: ,Kam jste dala hlavu? Jako by země neměla dost svých problémů s recesí už před tím.‘ A další dotaz: ,Jak můžeme dál věřit konzervativcům v ekonomických otázkách?‘ A Livia píše: ,Stydíte se za to, co jste udělala?‘ Stydíte se tedy?“
Musím říct, že mě britská reakce trhů a celé společnosti nadchla.
Otázka je, proč to nefunguje u nás.
Když fanatičtí ideologové a populisti udělali totéž zrušením superhrubé mzdy a výrobou strukturálního deficitu, nestalo se nic. Nikdo ty nezodpovědné kašpary nehnal bičíkem do Vltavy. Místo toho se ještě naparovali jako kohouti, jak makají pro lidi.
Ve skutečnosti ještě prohloubili inflaci a míň a středně vydělávající si vůbec nepomohli.
A výměnou za tohleto nic vyrobili strukturální deficit. A to rovnou ve výši pětiny bilionu korun.
A strukturální deficit, to není nějaké menší zlo, nějaký skřet, kterému jde useknout hlavu. Strukturální deficit je temné zlo z hlubiny, je to Balrog, na kterého platí pouze Gandalfovo "Utíkejte, hlupáci!" Utíkejte od něj.
Český ministr financí by se měl každou noc pět krát budit hrůzou. Jenže nemáme ministra. My máme Stanjuru.
Počítám, že na konci této vlády bude ČR platit hrubě přes sto miliard ročně jen na úrocích s trendem rychlého růstu.
To, co se nyní děje, je rozhodný pokus zničit český sociální stát.
P.S. A opravdu nechápu Piráty, co dělají v téhle vládě hrůzy.
Ten rozdíl mezi britským a českým prostředím je také hodně v tom, že v Británii se točí velké peníze investorů z celého světa. A každý, když se něco mění, hned uvažuje, co to z jeho vklady udělá. Pokud se nepostupuje správně, záchvěvy jsou o to citelnější.
Premiérka se dnes rozhodla podat sama demisi. Stalo se tak poté, co rezignovala její ministryně vnitra a co v předchozích dnech nedokázala uřídit na sněmovní schůzi svůj klub. Její nástupce bude prý znám příští týden. Opozice volá po předčasných volbách.
Petru Jedličkovi: Ano, v objmech peněz je Británie jiná liga, ale proč by mělo vadit snížení daní pro bohaté a zvýšené zadlužování státu? Vždyť naposledy totéž udělal Trump, trhy neřekly proti ani popel a americkou ekonomiku to nakoplo?
Co je jinak?
Ano, v Evropě je válka a na ni navázaný nedostatek energií, ale proč by mělo zadlužování státu vyvolat tak prudkou reakci a protitlak? Byla překročena nějaká mez? Nebo se změnilo celé rámování?