↗

Geert Wilders přivedl svou PVV do parlamentu už v roce 2006. Od té doby je profesionální opozičník. Foto Patricia De Melo Moreira, AFP

Překvapivým výsledkem skončily letošní mimořádné parlamentní volby v Nizozemsku, konané ve středu 22. listopadu. Na prvním místě neskončila žádná ze tří formací, jež se o vůdčí příčku přetahovaly v průzkumech. Všechny je s náskokem osmi procentních bodů přeskákala tradiční nacionálně-populistická strana PVV Geerta Wilderse.

Celkově PVV získala 23,6 procenta hlasů, čímž více než zdvojnásobila počet svých dosavadních poslanců. V evropském kontextu se tím přiblížila k nejlepším výsledkům svých nejúspěšnějších soukmenovců: rakouské FPÖ, která si v roce 2017 sáhla na 26 procent hlasů, a Bratrům Itálie, kteří dosáhli obdobného zisku loni.

Ve 150členné nizozemské sněmovně nyní PVV obsadí 37 křesel. Dosud nejvíce jich přitom měla dvacet, a to po volbách 2017, které následovaly po známé uprchlicko-migrační krizi.

„Popravdě jsem i já překvapený, i když samozřejmě příjemně (…) Voliči nám dali mandát zastavit azylantskou tsunami a vrátit Holandsko Holanďanům,“ uvedl v první reakci na výsledky sám Geert Wilders.

↗

Vývoj preferencí hlavních nizozemských stran od posledních voleb. Během letošního jara zde dobře patrný vzestup antiekologické BBB (světle zelenou). Její pozdější pád pak přímo koreluje se rychlým posilováním Wildersovy PVV (tmavě modrou). Grafika WmC

Letošní volby byly vypsány na sklonku léta poté, co se rozhodl odejít z nizozemské politiky Mark Rutte — předseda hlavní pravicové strany VVD a též předseda všech vlád v letech 2010 až 2023. Za oficiální důvod tehdy uvedl hluboké vnitrokoaliční spory nad otázkou migrace. V zákulisí se ale mluvilo více o Rutteho ambici stát se novým generálním tajemníkem NATO a také o jeho klesající popularitě.