Už jen desítky dnů zbývají do počátku pomyslného volebního roku, jenž ukáže, do jaké míry se týká odpor vůči dosavadním politickým pořádkům vyjádřený loňským referendem o Brexitu či volbami v USA také jádra EU. Největší pozornost poutají v této souvislosti jarní všeobecné volby ve Francii a podzimní parlamentní volby v Německu. Ještě před nimi však zvolí své poslance také Holanďané. K urnám vyrazí konkrétně 15. března.

„Nizozemské volby jsou důležité vždy samy o sobě, v kontextu letošního roku jsou ale ještě významnější. Průzkumy totiž sice ne vždy, ale přesto většinou vede Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, uskupení, které je velmi blízké německé AfD či francouzským národovcům Marine Le Penové,“ hlásila minulý týden ve vysílání BBC Anna Holliganová, nizozemská dopisovatelka stanice, a pokračovala:

„Žádná z nizozemských stran sice dnes s PVV vládnout nechce, pokud by ale wildersovci zvítězili s nečekaně velkým náskokem, získali by ohromnou nátlakovou sílu (...) Šlo by o velké posílení pro národovecké hnutí v celé Evropě,“ uvedla Holliganová dále.

Podpora Wildersovy PVV kolísá od roku 2013 soustavně mezi ekvivalentem 23 a 33 sněmovních křesel ze 150 celkových. Nyní je přibližně na úrovni 26 křesel. Druhou největší podporu si drží dlouhodobě konzervativně-liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) dosluhujícího premiéra Marka Rutteho, a to na úrovni 23 až 29 křesel.

Rutteho VVD přitom minulé volby vyhrála s 41 křesly, zatímco Wildersova PVV obsadila jen 15 křesel. Třetí nejpopulárnější stranou je dle průzkumů v současném Nizozemsku pokrokářsky liberální D66 (v minulých volbách 12 křesel, nyní 19) následovaná křesťanskodemokratickou CDA (minule 13 křesel, nyní 18).

Spolu s wildersovci narostla od posledních voleb popularita nejvíce zelené levici GroenLinks, jíž vede aktuálně mladý charismatický politik Jesse Klaver, a to ze čtyř křesel na 16. Strmý pád z 38 křesel na 11 zažívají naopak protržní labouristé z PvdA, kteří vládli v minulých pěti letech s pravicovou VVD ve velké koalici a jež vede nyní Lodewijk Asscher.

Mimo Nizozemsko je přitom stále nejvýraznější postavou PvdA Jeroen Dijsselbloem — labouristický ministr financí a vůdčí postava eurozóny, jenž proslul neblaze za řecké krize.

Důslednou levici tvoří v Nizozemsku aktuálně Socialistická strana (SP), jejíž podpora klesla od minulých voleb z 15 na 11 křesel, neboť část jejích stoupenců přechází ke GroenLinks.

Díky vstřícnému volebnímu systému se přesto SP do parlamentu zřejmě pohodlně dostane, stejně jako drtivá většina z celkem jedenácti stran, jež mají v nizozemské 150členné sněmovně aktuálně zastoupení — včetně například strany 50PLUS bojující prioritně za práva důchodců, nebo PvdD, strany ochránců zvířat.

Wildersův styl a program

Dosavadní nizozemská kampaň připomíná v mnohém loňskou americkou — většina médií se soustředí na Wilderse, který však s novináři komunikuje přímo jen málo a spíše využívá sociální sítě. Různí novináři se přitom snaží zasáhnout Wilderse, kde se dá, včetně osobního života. Poslední událostí toho typu se stal rozhovor televize RTL s Wildersovým bratrem Paulem, jehož vztah k sourozencovým politickým názorům je podobně odmítavý jako u nás vztah Osamua Okamury k politice bratra jeho Tomia.

Paul Wilders označil Geerta v rozhovoru přímo za diktátorský typ, který nesnese nesouhlas a jenž by chtěl po případném nástupu k moci vládnout jako císař. Geert Wilders označil v reakci reportéry RTL za „neuvěřitelně nízkou pakáž“ a omítl účast v příští televizní debatě dané stranice.

Znalci holandských poměrů připomínají, že většina Wildersových voličů si cení na politikovi především kritiku přistěhovalectví a plošné odsudky islámu. PVV jde do letošních voleb se stručným programem nazvaným trumpovsky „Učiňme Nizozemsko opět naše“, v němž slibuje uzavření všech azylových center, mešit i islámských středisek, konec přijímání uprchlíků, úplné zastavení přistěhovalectví z muslimských zemí, přezkoumání všech už vydaných povolení k trvalému pobytu, zákaz koránu, zákaz všech způsobů praktikování islámu, jež jsou v rozporu s „veřejným pořádkem“, nižší nájmy a daně, seškrtání sociálních výdajů a zároveň i odchod Nizozemska z EU 

V tradičně velmi otevřené holandské společnosti sílí dlouhodobě názor, že muslimští přistěhovalci z Blízkého východu a Maghrebu (zvláště Maročané) zemi více berou, než přinášejí, že jsou zvýhodňováni dvojími standardy udržovanými tlakem na politickou korektnost a že cizinců z jiných kultur je v Nizozemsku obecně už příliš mnoho.

Vystoupení z EU žádá od referenda o Brexitu asi čtvrtina Nizozemců. Před britským referendem se jich vyslovovala pro odchod třetina.

Wilders je na druhou stranu ve svých výrocích o přistěhovalcích více opatrný než Donald Trump a vždy explicitně připouští světlé výjimky. Zástupci ostatních stran není tak silně odmítán, jako je například Marine Le Penová ve Francii, vládu s PVV ale vylučují zatím všichni.

Další informace:

Reuters Anti-Islam Wilders frontrunner as Dutch election campaign begins

Express.co.uk Will Geert Wilders win the Dutch election? Latest polls for the Netherlands election 2017

DutchNews.nl Wilders launches PVV election campaign surrounded by police and press

DutchNews.nl Campaign trail: healthcare, GroenLinks under fire and Moroccan scum

DutchNews.nl Wilders pulls out of second tv debate, calls broadcaster RTL ‘scum’

DutchNews.nl The big election issues: immigration and integration

Financial Times What to expect from the Dutch elections in six charts

The Economist The Netherlands’ election is this year’s first test for Europe’s populists