Napínavé, překvapivě vyrovnané, celoevropsky významné. Takové přívlastky dávají pozorovatelé letošním volbám do nizozemské Sněmovny reprezentantů, dolní a důležitější komory nizozemského parlamentu. Výsledky voleb předurčí jednak složení nové nizozemské vlády a jednak umožní upřesnit si představu o vývoji podpory stran nové krajní pravice v západoevropském prostředí, a to nedlouho před francouzskými a německými volbami, které spoluovlivňují podobné faktory.

Hlavní zpravodajské agentury soustředí veškerou pozornost na výsledek Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, protimuslimského a evroskeptického populisty, jež kandiduje s jednostránkovým programem slibujícím zavírání mešit, snižování daní a vystoupení z Evropské unie. Podrobnější analýzy však upozorňují i na několik dalších důležitých témat, které se patří v souvislosti s volbami sledovat. Zde pět nejčastěji zmiňovaných:

1)Souboj Wildersovy PVV a VVD, Lidové strany pro svobodu a demokracii, premiéra Marka Rutteho

Wilders a jeho PVV vedli drtivou většinu průzkumů do prvního březnového týdne. V posledních dnech se však vyhoupla na pomyslnou první příčku liberálně-konzervativní strana VVD premiéra Marka Rutteho. Rutte předsedá nizozemské vládě už od roku 2010 a právě Wilderse porazil po podobném nárůstu popularity při minulých volbách.

Sám Wilders byl původně politikem VVD, než začal prosazovat vlastní primárně protestní a protiislámský program, a když se odmyslí jeho protimuslimská a protiunijní politika, má dost podobně pravicové názory jako Rutte.

Rutte a VVD navíc před volbami tradičně přebírají část národoveckých důrazů PVV. Letos se tak dělo například zdůrazněním potřeby bránit „nizozemské hodnoty“ a používáním formulací typu „kdo se nepřizpůsobí, nebude tu moci žít“. Nadto si premiér počínal velmi razantně v aktuální roztržce s Tureckem, čímž připravil Wilderse o část síly image nejrazantnějšího politika v zemi. 

Rutte se ještě pak snažil působit i jako záruka proti nejistotám, jimž by čelila země v případě vystoupení z EU, které Wilders slibuje. Uváděl přitom, že takzvaný Nexit by stál nizozemské hospodářství 1,5 milionu pracovních míst.

Nizozemská ekonomika jinak v poslední době opět roste, a to  2,3procentním tempem, nezaměstnanost je na pětiletém minimu. Proti Wildersovu vítězství hovoří konečně i fakt, že země nepocítila následky migračně-uprchlické krize z let 2015-2016 v míře, jež se očekávala. Loni například požádalo v Nizozemsku o azyl 31 tisíc lidí, zatímco oficiálně se počítalo s 90 tisíci.

Pokud dokáže Wildersova PVV Rutteho VVD i přes všechny uvedené skutečnosti porazit, půjde o jednoznačnou demonstraci aktuální síly nové krajní pravice a dle pozorovatelské shody velice pomůže podobným politikům v celé Evropě. Pokud zvítězí Rutteho VVD, anebo jiná strana, půjde naopak o zásadní ránu pro myšlenku celoevropské národovecké jakože-revoluce, kterou slibují spolu s Wildersem v Nizozemsku Marine Le Penová ve Francii či Frauke Petryová v Německu.

2)Pořadí ostatních středně velkých stran

Za VVD a PVV se umísťovalo v nizozemských předvolebních průzkumech pět středně velkých stran: křesťanskodemokratická CDA, liberální D66, labouristická PvdA, pokrokářská Zelená levice a důsledně levicová Socialistická strana.