V Nizozemí se formuje velká koalice, levice neprorazila

Petr Jedlička

Novou holandskou vládu vytvoří nejspíše liberálové a sociální demokraté — vítězové středečních voleb. Naděje socialistů a zelené levice se nakonec nenaplnily.

Novou holandskou vládu vytvoří s největší pravděpodobností dvě strany, které získaly ve středečních volbách nejvíce hlasů — pravicově liberální Strana pro svobodu a demokracii (VVD) Marka Rutteho a sociálnědemokratická Strana práce (PvdA) Diederika Samsoma. Konstatují to holandští zpravodajové v postřezích z povolební situace. Dosavadní premiér Rutte dovedl liberály k vítězství už ve druhých volbách v řadě. Volební lídr PvdA Samsom zase nepřipustil, aby labouristům odebrali hlasy radikálnější socialisté. Jednání o vzniku nové holandské vlády začala oficiálně v pátek.

„Rozdíly mezi našimi stranami jsou velké, země je ale v mimořádně složité hospodářské situaci. S ohledem na to, a také na současnou krizi v Evropě, je nyní nejdůležitější jednat rychle a sestavit stabilní kabinet,“ řekl Mark Rutte reportérům holandské stanice NOS.

Poslanci VVD a PvdA budou mít v nové sněmovně 79 křesel ze 150, tedy většinu. V Senátu mají však jen 30 hlasů ze 75, a tak je možné, že se koalice rozšíří ještě o jednu stranu. Vzhledem k významu horní komory v holandském systému to ale není nezbytné.

V Nizozemí vznikají obvykle tří- a vícečetná vládní spojenectví, nebo se malá ideologicky blízká koalice opírá o podporu některých opozičních stran. To byl případ i minulých dvou let, kdy zemi spravovala vláda VVD a křesťanských demokratů (CDA), s níž pak hlasovali zástupci populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Wilderskova strana však na jaře podporu koalici vypověděla. Ve středečních volbách populisté i CDA propadly.

Ke vzniku velké koalice, resp. stabilní vlády vyzvali tentokrát i zástupci zaměstnavatelských svazů a odborových organizací ve společném povolebním prohlášení.

Shody a rozdíly

Podle rozborů na holandských zpravodajských serverech se liberálové shodují se sociálními demokraty v obecném přístupu ke krizi v eurozóně, potřebě směřovat k vyrovnanému rozpočtu (jako limit vyrovnání se uvádí rok 2017), zvýšení hranice pro odchod do důchodu z 65 na 67 let, vyšším zpoplatnění sociálního bydlení, pokud jej využívají lidé s vyššími příjmy, a v politice k menšinám. Zástupci obou stran v předvolebních debatách například shodně uvedli, že úředník, který odmítne oddat homosexuální pár, by měl být propuštěn.

×