Osmnáct měsíců, resp. 558 dní trvala v Nizozemí vláda liberálů z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) a křesťanských demokratů (CDA). Premiér z VVD Mark Rutte v pondělí odevzdal její demisi královně. Koaliční strany byly v parlamentu v menšině a musely spoléhat na podporu populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Poslední jednání s PVV o rozpočtových škrtech ale skončilo v sobotu krachem. Proti škrtům se přitom od začátku stavěly i levicové strany, takže Ruttemu nezbylo než hledat cestu k předčasným volbám.

„Nemůžeme se bezhlavě řídit požadavky, jež na nás klade Brusel. Šlo o tahání peněz z kapes důchodců,“ uvedl Wilders při zdůvodňování svého postoje.

Nizozemí se jako ekonomika založená na exportu a finančních službách dostalo s krize poměrně rychle. Vláda Marka Rutteho se pak postavila do čela států, které žádaly v rámci EU co nejpřísnější fiskální disciplínu. Schodek holandského rozpočtu přitom jen v roce 2011 dosáhl 4,6 procent HDP. Evropská komise proto naléhala, aby byl deficit v letošním roce stlačen pod maastrichtskou 3procentní hranici. To předpokládalo úsporu ve výši 14 až 16 miliard eur (344 až 393 miliard korun).