Osmnáct měsíců, resp. 558 dní trvala v Nizozemí vláda liberálů z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) a křesťanských demokratů (CDA). Premiér z VVD Mark Rutte v pondělí odevzdal její demisi královně. Koaliční strany byly v parlamentu v menšině a musely spoléhat na podporu populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Poslední jednání s PVV o rozpočtových škrtech ale skončilo v sobotu krachem. Proti škrtům se přitom od začátku stavěly i levicové strany, takže Ruttemu nezbylo než hledat cestu k předčasným volbám.

„Nemůžeme se bezhlavě řídit požadavky, jež na nás klade Brusel. Šlo o tahání peněz z kapes důchodců,“ uvedl Wilders při zdůvodňování svého postoje.

Nizozemí se jako ekonomika založená na exportu a finančních službách dostalo s krize poměrně rychle. Vláda Marka Rutteho se pak postavila do čela států, které žádaly v rámci EU co nejpřísnější fiskální disciplínu. Schodek holandského rozpočtu přitom jen v roce 2011 dosáhl 4,6 procent HDP. Evropská komise proto naléhala, aby byl deficit v letošním roce stlačen pod maastrichtskou 3procentní hranici. To předpokládalo úsporu ve výši 14 až 16 miliard eur (344 až 393 miliard korun).

Zástupci VVD, CDA a PVV jednali o požadovaných opatřeních nepřetržitě od 5. března. Z rozhovorů ale unikalo pouze minimum informací, a tak pád vlády většinu pozorovatelů překvapil.

Holandští zákonodárci mají v nejbližších dnech rozhodnout, co se stane s připraveným úsporným balíček, a kdy proběhnout předčasné volby. V případě balíčku může dojít jak k jeho úplnému odmítnutí, tak k zásadnímu přepracování. Rutte a jeho ministr financí Jan Kees de Jager v této souvislosti varují před snížením prestižního ratingu AAA, kterým holandské vládě hrozí některé agentury. V případě voleb připadá v úvahu začátek června či začátek záři.

V průzkumech předvolebních preferencí vede i dnes Rutteho VVD, následovaná radikální Socialistickou stranou a sociálními demokraty (PvDA). Vedení PvDA přitom v pondělí připustilo, že by po volbách mohlo vytvořit velkou koalici s VVD.

Strana pro svobodu Geerta Wilderse se v průzkumech umísťuje až čtvrtá. Podle výsledků nedělních šetření by dnes získala 19 poslaneckých křesel. Po volbách v roce 2010 jich obsadila 24.

Další informace:

RNW.nl Dutch PM tenders cabinet's resignation

DutchNews.nl Political crisis: we all have to work together, says prime minister

DutchNews.nl Political crisis: welfare reforms, dual nationality plans in doubt

APF Dutch PM Rutte to face lawmakers after quitting

BBC News Dutch government falls in budget crisis