Holanďané se chystají k volbám, vyhrát může i důsledná levice

Petr Jedlička

Zklamání z vládních stran, Wildersova populismu i neoliberálních politik zvyšuje pravděpodobnost, že volby 12. září vyhrají radikální socialisté. Holandský politický systém má ovšem mechanismy, jak krajní přístupy tlumit.

Devět dní zbývá do okamžiku, kdy si Holanďané zvolí osazenstvo nové Sněmovny reprezentantů — dolní a důležitější komory tamního parlamentu. Půjde o volby předčasné, neboť osmnáctiměsíční koalice liberálů premiéra Marka Rutteho (VVD) a křesťanských demokratů (CDA) přišla v dubnu o podporu protipřistěhovalecké Strany pro svobodu Geerta Wilderse (PVV) a byla nucena podat demisi. Aktuální průzkumy předpovídají opět vítězství liberálů. Podobný počet poslanců — 28 až 32 ze 150 — by ale měly získat i dvě strany levice: sociálnědemokratická Strana práce Diederika Samsoma (PvdA) a Socialistická strana Emila Roemera (SP).

Právě socialisté, resp. možnost vítězství takto vyhraněné strany, zaměstnávají zpravodaje nejvíce. Strana s maoistickými kořeny dnes vede intenzivní kampaň proti rozpočtovým škrtům v domácí politice a pomáhání půjčkami na úrovni EU. Nizozemí přitom až doposud patřilo k nejsilnějším zastáncům neoliberálního přístupu ke krizi a nejvýznamnějším spojencům vlády Angely Merkelové.

„(Socialisté) jsou proti společnému bankovnímu dohledu, sankcím za porušování rozpočtové disciplíny a neoliberálním podmínkám unijních půjček (...) Jejich případný úspěch tak vnímají Berlín i Brusel s podobnými rozpaky, jako nástup levicové koalice SYRIZA na jaře v Řecku,“ píší redaktoři serveru DutchNews.nl v pravidelném předvolebním sloupku.

Únava, skepse, změna

Znalci z agentur obavy ze socialistů poněkud mírní: Holandští socialisté nevolají po konci či výstupu země z eurozóny, píše například Reuters. Chtějí politiku hospodářských stimulů, vyššího zdanění vysokopříjmových skupin (konkrétně požadují zvýšit daň z příjmu pro osoby s platem nad 300 tisíc korun měsíčně z 52 na 65 procent) a navýšení plateb do školství či zdravotnictví. V Nizozemí navíc tradičně rozhodují koalice. A kdyby se na vládě podílela celá parlamentní levice — vedle PS a PvdA ještě sociální liberálové ze strany D66, levicoví zelení, strana za práva zvířat a potenciálně i Piráti — byl by výsledkem určitě nějaký kompromis, soudí britská agentura.

Posuny voličských, resp. politických nálad jsou přesto v zemi zřetelné — když se předseda PS Roemer vyslovil v polovině srpna proti eventuálnímu placení pokut za překročení 3procentního rozpočtového deficitu v roce 2013 slovy: „Jen přes mou mrtvolu“, obliba strany rázem poskočila.

Zatímco ve druhé polovině minulého roku předpovídalo špatný vývoj ekonomiky pouze 26 procent Holanďanů, letos je to dle čísel Radia Netherlands 60 procent. Prognózy expertů počítají s 1procentním propadem hospodářství, lidé čekají vyšší nezaměstnanost a růst životních nákladů. Společně s tím se mění i politické preference.

„Populistické návrhy z předchozích voleb jako zvláštní daň z muslimských šátků či omezení migrace levné pracovní síly z Východu tentokrát nezabírají,“ píše Julian Coman v nedělním Observeru. „Lidé mají už dost dosavadního politického kurzu (...) a chtějí něco jiného. Podle jednoho z průzkumů by 70 procent Holanďanů uvítalo v roce 2013 méně škrtů a více podpory hospodářství,“ připomíná britský novinář.

Efekt systému

Holandská Sněmovna reprezentantů je obsazována proporčně a přímo na základě volebních výsledků, tedy bez pevné hranice pro vstup. Současných 150 poslanců proto reprezentuje 11 politických stran. Podle stávajících volebních modelů hrozí vypadnutí pouze jedné, a to důchodcovské 50PLUS. Nově by naopak měli přibýt zástupci holandské Pirátské strany a uskupení Democratisch Politiek Keerpunt (volně přeloženo: Bod obratu pro demokratickou politiku) složeného z odpadlíků z Rutteho VVD a Wildersovi PVV.

Vzhledem k pestrému zastoupení nejrůznějších proudů vznikají po volbách nejenom vládní a opoziční koalice, ale i zájmové bloky. Pouze část zákonů je schvalována prostou kabinetní většinou a konečné znění norem ovlivňují velice vyjednávací schopnosti lídrů.

Z těchto důvodů se dnes jen menšina znalců přiklání k názoru, že by se předseda ostře vyhraněných socialistů mohl stát silným premiérem. Liberál Rutte, sociální demokrat Samsom nebo i předseda středolevicových křesťanských demokratů (CU) Arie Slob jsou pokládáni za mnohem zdatnější mediátory, a je tak pravděpodobné, že se při těsném volebním výsledku chopí iniciativy. Vítězi voleb — nicméně — náleží tradiční první pokus na sestavení vlády.

Pokud socialisté volby nevyhrají a poté nepřekvapí obratností, vznikne dle agenturních analytiků nejspíše tzv. fialová koalice. Toto spojenectví liberálních, křesťanských a sociálních demokratů, doplněné o některou z malých stran, vládlo Nizozemí již v letech 1994 až 2002. Pozorovatelé připomínají, že se fialová (nebo též duhová) koalice očekávala i po minulých volbách a nakonec bylo vše jinak; letos však všechny významné strany odmítly spolupráci s Wildersovou PVV. Populisté, již způsobili pád poslední (pravicové) vlády, se totiž vzdálili zároveň ještě více i levici. Pod vlivem soutěže o protestní hlasy se socialisty například v programu zdůraznili konec solidární pomoci chudším zemím a úplné vystoupení Nizozemí z EU.

Další informace:

The Guardian Dutch embrace radical left as European dream sours

Reuters Dutch Socialists show major gains ahead of Netherlands elections

DutchNews.nl Election: Purple dawn - Labour closes the gap on the Socialists

DutchNews.nl Election watch: Left-wing unity versus right-wing rhetoric

Radio Netherlands Worldwide Dutch socialist leader under fire for EU comments

Radio Netherlands Worldwide Dutch PM criticised over Europe

Radio Netherlands Worldwide Dutch expect more economic misery