Holanďané se chystají k volbám, vyhrát může i důsledná levice
Petr JedličkaZklamání z vládních stran, Wildersova populismu i neoliberálních politik zvyšuje pravděpodobnost, že volby 12. září vyhrají radikální socialisté. Holandský politický systém má ovšem mechanismy, jak krajní přístupy tlumit.
Devět dní zbývá do okamžiku, kdy si Holanďané zvolí osazenstvo nové Sněmovny reprezentantů — dolní a důležitější komory tamního parlamentu. Půjde o volby předčasné, neboť osmnáctiměsíční koalice liberálů premiéra Marka Rutteho (VVD) a křesťanských demokratů (CDA) přišla v dubnu o podporu protipřistěhovalecké Strany pro svobodu Geerta Wilderse (PVV) a byla nucena podat demisi. Aktuální průzkumy předpovídají opět vítězství liberálů. Podobný počet poslanců — 28 až 32 ze 150 — by ale měly získat i dvě strany levice: sociálnědemokratická Strana práce Diederika Samsoma (PvdA) a Socialistická strana Emila Roemera (SP).
Právě socialisté, resp. možnost vítězství takto vyhraněné strany, zaměstnávají zpravodaje nejvíce. Strana s maoistickými kořeny dnes vede intenzivní kampaň proti rozpočtovým škrtům v domácí politice a pomáhání půjčkami na úrovni EU. Nizozemí přitom až doposud patřilo k nejsilnějším zastáncům neoliberálního přístupu ke krizi a nejvýznamnějším spojencům vlády Angely Merkelové.
„(Socialisté) jsou proti společnému bankovnímu dohledu, sankcím za porušování rozpočtové disciplíny a neoliberálním podmínkám unijních půjček (...) Jejich případný úspěch tak vnímají Berlín i Brusel s podobnými rozpaky, jako nástup levicové koalice SYRIZA na jaře v Řecku,“ píší redaktoři serveru DutchNews.nl v pravidelném předvolebním sloupku.
Únava, skepse, změna
Znalci z agentur obavy ze socialistů poněkud mírní: Holandští socialisté nevolají po konci či výstupu země z eurozóny, píše například Reuters. Chtějí politiku hospodářských stimulů, vyššího zdanění vysokopříjmových skupin (konkrétně požadují zvýšit daň z příjmu pro osoby s platem nad 300 tisíc korun měsíčně z 52 na 65 procent) a navýšení plateb do školství či zdravotnictví. V Nizozemí navíc tradičně rozhodují koalice. A kdyby se na vládě podílela celá parlamentní levice — vedle PS a PvdA ještě sociální liberálové ze strany D66, levicoví zelení, strana za práva zvířat a potenciálně i Piráti — byl by výsledkem určitě nějaký kompromis, soudí britská agentura.
Posuny voličských, resp. politických nálad jsou přesto v zemi zřetelné — když se předseda PS Roemer vyslovil v polovině srpna proti eventuálnímu placení pokut za překročení 3procentního rozpočtového deficitu v roce 2013 slovy: „Jen přes mou mrtvolu“, obliba strany rázem poskočila.