Označovat Le Penovou za fašistku není přečin, rozhodl francouzský soud
Petr JedličkaFrancouzská odvolací instance rozhodla definitivně spor z roku 2012, ve kterém žalovala lídryně francouzské krajní pravice známého levičáka Jeana-Luca Mélenchona za pomluvu. Znalci řadí Le Penovou k třetí generaci xenofobního diskursu.
Označování lídryně francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penové za fašistku není ani pomluva, ani žádný jiný přečin — jedná se pojmenování, které v příslušném kontextu nepřesahuje hranice svobody projevu. Takto lze shrnout úterní rozhodnutí francouzského odvolacího soudu, který projednával žalobu právě Le Penové na levicového politika Jeana-Luca Mélenchona, jenž položil před volbami 2012 v jedné z televizních debat směrem k Le Penové otázku:
„Proč si myslíte, že by měl být francouzský lid jediný, který chce mít v čele fašistku?“
O kauze rozhodl již před rokem a půl obdobně řádný soud. Le Penová se tehdy odvolala. Aktuální rozhodnutí soudu je již definitivní.
Dle znalců francouzského prostředí reprezentuje Marine Le Penová třetí generaci xenofobního diskursu, která už nepoužívá klasickou fašistickou rétoriku, ale staví spíše na heslech a náznacích, přičemž však zachovává strukturu daného politického myšlení.
Celá FN pracuje ve své ideologii s kultem síly, řádu a pořádku a ostře se vymezuje — často i na základně konspiračních teorií — vůči všem jeho narušitelům, byť třeba jen symbolickým: liberalismu, levici, menšinám a lidem-odcizeným kulturním či akademickým elitám.
Sama Le Penová se zřetelně stylizuje do role vůdkyně. Také užívá soustavně medicínské metafory i slovník zaměřený na tělo („nemocný stát“, „rakovina národa“, „ochablé paže spravedlnosti“ apod.) a spíše než s věcnou analýzou problémů pracuje s argumenty typu posvátnosti „tradičních hodnot“, „francouzského lidu“ či „civilizačního dědictví“.
Marine Le Penová přebrala vedení Národní fronty v roce 2011 od svého otce Jeana-Marieho Le Pena, jenž patřil ještě k předchozí méně uhlazené generaci xenofobů. Ta se vyjadřovala více otevřeně a místy překračovala i absolutní politická tabu, například relativizovala holocaust. Toto už třetí generace nedělá.
Volební sliby a aktuální kauzy Le Penové
Marine Le Penová se — stejně jako Jean-Luc Mélenchon — uchází letos o úřad francouzského prezidenta, přičemž v případě úspěchu slibuje mimojiné i výrazné navýšení pravomocí pořádkovým silám, omezení pomoci přistěhovalcům a uprchlíkům či výstup Francie z EU. Podle aktuálních průzkumů má reálnou šanci uspět v prvním — dubnovém — kole, poté se uvidí.
Sama Le Penová se přitom musí v současnosti hájit ve dvou jiných kauzách: jednak kvůli politickému využívání hrůzných snímků z masakrů, které páchá ISIS — ve Francii je totiž takto účelové šíření záběrů násilí trestné —, a jednak kvůli podezření, že jako europoslankyně čerpala příspěvky na fiktivní poslanecké asistenty, přičemž z těchto evropských peněz platila jiné osoby, které pracovaly pro její stranu.
V kauze využívání snímků z masakrů se čeká, zda Le Penovou zbaví imunity Evropský parlament. V úterý vyslovil příslušné doporučení odpovědný výbor, vše musí ale schválit ještě plénum evroparlamentu. V kauze fiktivních asistentů tvrdí Le Penová, že jde o politický útok jejích soupeřů, a brání se protižalobami.
Další informace:
Lci.ft Marine Le Pen "fasciste" : Jean-Luc Mélenchon avait bien le droit de le dire
The Independent Europe's new fascism? The far-right leaders hoping to take power in 2017
Jacobin Fascism by Another Name
The Local — France French free to call Marine Le Pen a 'fascist'