Paříž čeká boj o radnici. Hidalgová už kandidovat nebude

Michel Perottino

Pařížská starostka Anne Hidalgová po deseti letech ve funkci oznámila, že v roce 2026 už kandidovat nebude. Zanechává za sebou ekologické projekty i rostoucí dluhy. Dokáže francouzská levice udržet metropoli?

Letní olympijské hry 2024 představovaly pro Francii a zvláště Paříž úspěch. Ani to však nestačilo, aby se veřejný obraz starostky Anne Hidalgové výrazně zlepšil. Na snímku s francouzským prezidentem organizačního výboru olympijských a paralympijských her v Paříži Tony Estanguetem. Foto Joel Saget, AFP

Pověst pařížské starostky Anne Hidalgové není na konci jejího druhého mandátu nejlepší. Kritiku vzbudila její politika omezování automobilové dopravy a zavádění ekologických opatření. Přestože jejím cílem je vize „15minutového města“, kde jsou všechny základní služby dostupné pěšky nebo na kole, zaznívají hlasy, že prováděné změny zhoršují dostupnost částí města a zvyšují náklady obyvatel.

Hidalgová vzbudila kontroverze také svými častými zahraničními cestami financovanými z veřejných prostředků. Za této situace se rozhodla, že se nebude ve volbách v březnu 2026 snažit obhájit svůj mandát.

Čtyři starostové v novějších dějinách

Od roku 2019 má Paříž nový statut jako samostatný územněsprávní celek. Metropole se dělí na dvacet obvodů (arrondissements), které vykonávají pravomoci běžně svěřené obcím či departementům. Komunální politika metropole byla vždy zvláštní — i proto, že Paříž měla přímý dopad na francouzskou politiku jako celek.

Zajímavé je, že Paříži chyběl starosta déle než sto let — tato funkce byla obnovena až v roce 1977, kdy se pařížským starostou stal Jacques Chirac. V čele města se ocitl po dramatických událostech. Po prezidentských volbách roku 1974, v nichž zvítězil Valéry Giscard d’Estaing, se Chirac, tehdy vlivný gaullista, stal premiérem. Už po dvou letech ale z funkce odstoupil a stal se jedním z nejhlasitějších prezidentových kritiků.

Pařížan Chirac, poslanec za departement Corrèze, se rozhodl kandidovat na úřad, jehož obnovení sám ještě jako premiér odmítal — obával se totiž, že by silná pozice starosty oslabila vládní politiku. Nakonec v této funkci setrval osmnáct let a stal se nejdéle sloužícím, ale i nejznámějším starostou Paříže — také kvůli aférám, které jej později dostaly před soud.

×