Poslanci hnutí Moc lidu předložili v únoru gruzínskému parlamentu ke schválení dva podobné návrhy zákonů: „O transparentnosti zahraničního vlivu“ a  „O registraci zahraničních agentů“. Nové zákony měly zajistit informování veřejnosti o příjmech organizací a osob, které ovlivňují veřejné mínění.

První návrh byl označován jako „gruzínský“, kdežto ten druhý jako „americký“, neboť je údajně kopií amerického zákona o registraci zahraničních agentů. Návrhy obou zákonů okamžitě vyvolaly kritiku opozičních sil, vlivných médií a občanských organizací: právníci a zástupci občanské společnosti v nich spatřovali represivní mechanismus, nápadně podobný ruskému zákonu o zahraničních agentech, který Putinův režim používá už od roku 2012 k potírání opozice.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová slíbila, že pokud bude zákon přijat, bude jej vetovat. Svůj slib zopakovala 7. března během návštěvy Spojených států, kdy byla „gruzínská“ verze zákona v prvním čtení ve zrychleném režimu přijata parlamentem. Hlasovala pro ni těsná většina 76 ze 150 poslanců, a to poslanci Gruzínského snu a strany Moc lidu. Profil obou stran se totiž prakticky neliší a sdílejí mimo jiné protizápadní rétoriku.

Nebezpečný vliv?

Podle Moci lidu je „gruzínská“ verze zákona mnohem mírnější než americký zákon o registraci zahraničních agentů. Pro média, nadace, vysokoškolské instituce a občanské organizace závislé na zahraničních grantech však znamenal existenční ohrožení.

Nový zákon, který interpretuje nebezpečí „agentů zahraničního vlivu“ velmi široce, totiž předpokládá, že občanským organizacím a médiím, jež odmítnou být evidovány v „registru zahraničních agentů“, bude udělena správní pokuta ve výši 10 000 až 25 000 lari.

Zákon se vztahoval nejen na občanské organizace a média, ale také na sportovní organizace a organizace dárců krve. V případě potřeby by vágní formulace umožňovala uplatnit represivní opatření vůči širokému okruhu osob bez ohledu na míru jejich skutečného vlivu na veřejné mínění.