„Gruzínský Babiš“ zválcoval další volby, zemi čekají otřesy

Petr Jedlička

Úřady přisoudily vládnoucí straně kontrolované nejbohatším oligarchou 54 procent hlasů — výrazně více, než kolik ukazovaly průzkumy. Opoziční strany i prezidentka označily volby za ukradené a svolávají Gruzínce do ulic.

Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho vládne v Gruzii nepetržitě od roku 2012. Sám se pojímá jako strana připravující zemi na vstup do EU, zároveň ale potírá opozici, podlamuje nezávislou soudní moc a pomáhá ruskými společnostem obcházet západní sankce. Foto Giorgi Arjevanidze, AFP

Sobotní parlamentní volby v Gruzii skončily dalším drtivým vítězstvím strany Gruzínský sen oligarchy Bidziny Ivanišviliho — tedy alespoň podle oficiálních výsledků. Blok nejbohatšího Gruzínce, jenž bývá často připodobňován k ANO Andreje Babiše, získal dle nedělního verdiktu ústřední volební komise 53,92 procenta hlasů.

Stovky zahraničních pozorovatelů ovšem kritizují celý volební proces jako neregulérní a místy až úplně zmanipulovaný. Blok opozičních stran i prezidentka Salome Zurabišviliová odmítly výsledek uznat, další vládu Gruzínského snu prohlásily za nelegitimní a svolávají Gruzínce do ulic.

„Gruzínský sen ukradl volby a nemůže zůstat u vlády. Jde tu o uzurpaci moci a ústavní puč a s tím se nesmíříme. Tady nejsme ani v Rusku, ani ve Venezuele. Tady jsme v Gruzii,“ řekl po oznámení výsledků Nika Gvaramia, jeden opozičních lídrů.

„Množství případů narušení řádného průběhu voleb bylo naprosto bezprecedentní. Krádeže hlasů, jejich falšování, vše v rukopisu, jenž známe z okolních zemí. Stali jsme se oběťmi ruské vlivové operace (…) a uznání takovéhoto výsledku by znamenalo legitimizaci ruského převzetí státu (…) Chceme vyslat světu jasný vzkaz, že tyto volby neuznáváme,“ uvedla přímo prezidentka v povolebním vystoupení.

Ivanišviliho Gruzínský sen je v Gruzii u moci od roku 2012. Ač se oficiálně hlásí k vedení země do Evropské unie, upevňuje si soustavně především vlastní postavení, a to za užití čím dál autoritářštějších praktik.

Během letošního jara prosadila jeho vláda přes masovou protestní mobilizaci zákon o „cizích agentech“ dle ruského střihu — tedy o omezování aktivit protikorupčních organizací a dalších občanských sdružení, které získávají alespoň část peněz ze zahraniční. Nyní panují obavy, že Ivanišvili půjde ještě dále.

„Je tu strach z potírání opozičních stran jako takových a ze stíhání jejich lídrů. Je to přitom strach logický, protože takové hrozby z úst představitelů Gruzínského snu skutečně zazněly,“ hlásil do pondělního vysílání Deutsche Welle zpravodaj Jurij Rešeto.

EU zmrazila Gruzii po rozehnaní jarních protestů předvstupní pomoc. Vláda reagovala prohlášením, že zemi do Unie přivede vlastní cestou a až bude sama chtít. Foto NA, WmC

Otázka manipulací

Konkrétní způsoby manipulování sobotních voleb se nyní široce diskutují. Jednotliví pozorovatelé zaznamenali případy uplácení, vyhrožování, potyček, ale i o opakovaného hlasování či snah odevzdat více lístků. Podle zástupců pozorovací mise OBSE šlo v těchto případech spíše o incidenty bez spojujícího vzorce, i když se letos objevovaly četněji.

Naopak systematicky byl před volbami Gruzínským snem šířen strach, že opozice po případném vítězství začlení zemi do „globálního proválečného bloku“, že otevřeně vstoupí do rusko-ukrajinského konfliktu nebo že v zemi zavede „LGBT+ ideologii“.

Kolega György Folk z maďarského HVG, s nímž DR spolupracuje v rámci projektu PULSE, mluví ve své tematické reportáži dále o šikaně gruzínských politiků, novinářů i aktivistů, kteří se vládní moci protiví. Ti, kdo jí pomáhají, jsou naopak štědře podporování, a to i ze státních peněz.

Gruzínskými specifikem jsou dle Folka fyzické útoky různých najatých svalovců na nepohodlné osoby včetně zahraničních dopisovatelů velkých mediálních domů. Jinak Folk popisuje, co zná sám z domova:

„Vzorec je velmi podobný tomu, podle něhož postupovala v posledním desetiletí a půl maďarská vláda. Gruzínský sen hraje dle kremelské příručky, kombinuje demontáž právního státu, potlačování opozičních stran a svobody slova, potlačování menšin, svobodných médií a diskreditaci opozičních stran s neustálou nenávistnou kampaní,“ uvádí ve své gruzínské reportáži.

Zejména starší Gruzínci mají v paměti stále krvavé boje v Abcházii a Osetii z postsovětského období. Právě tuto část elektorátu Gruzínský sen soustavně straší, že jakákoliv jiná vláda přivede zemi zase do války. Foto Giorgij Arjevanidze, AFP

Co bude dále

Co do nejbližšího vývoje očekávají dnes takřka všichni pozorovatelé mohutné protesty a silný otřes, protože úplné zpochybnění výsledků voleb ze strany opozice znamená, že její zástupci nemíní nechat věc standardnímu politickému provozu. Nečeká se ani, že by zasedli v novém parlamentu.

Protesty samy o sobě ovšem zřejmě nic nezmění. „Pouhými protesty bude velice těžké s něčím pohnout. Je zde zkušenost z jara, kdy byly plné ulice proti zákonu o zahraničních agentech, a vláda stejně neustoupila. Nyní se po ní přitom chce ještě daleko více,“ přiblížila pro DW analytička Ranata Sakrdziute-Kereselidzeová z Georgian Institute of Politics.

Opozice nicméně podává své aktuální tahy jako boj za zachování demokracie a přežití Gruzie coby suverénního státu. Těžko tak předpokládat, že by se i ona dala odradit.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Při přípravě textu byly využity podklady shromážděné Györgym Folkem z maďarského HVG při jeho reportážním pobytu právě v Gruzii.