V říjnu 2022 tři vědci z Německa a USA publikovali preprint článku, v němž tvrdili, že našli „stopy“ dokazující, že byl virus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19 synteticky vytvořen v laboratoři. Zpráva o článku sice proběhla médii, včetně našich, ale bez většího zájmu odborné i široké veřejnosti.

Jednalo se totiž o vysoce specializovanou a dosud nerecenzovanou studii založenou na experimentech v oblasti virového bioinženýrství a aplikaci matematických modelů pro statistickou analýzu rozmístění specifických segmentů virové DNA. Autory jsou dva mladí němečtí virologové z univerzity ve Würzburgu Valentin Bruttel a Antonius VanDongen a americký biologický matematik s doktorátem z Princetonu Alex Washburne.

Renomovaní vědci z relevantních oborů se v té době ke studii stavěli spíše skepticky. Podle většiny odborníků nebyla natolik metodologicky průkazná, aby opravňovala autory s jistotou tvrdit, že covid-19 byl za pomoci genetického bioinženýrství syntetizován v laboratoři.

Nyní však přibyly další, byť stále jen nepřímé důkazy, které dosud oficiálně nepublikovanému textu dodávají na váze. Ať už je to jen shodou okolností, nebo němečtí badatelé skutečně správně odhadli ideální postup syntézy virových segmentů pro vytvoření nového, chimérického viru SARS s vysokou schopností přenosu mezi lidmi, prakticky totožný postup navrhovali v roce 2018 ve svých žádostech o grant američtí vědci spolupracující s Wuchanským virologickým institutem.

Občanské organizaci s lehce kontroverzní pověstí US Right to Know, jež bojuje nejčastěji proti potravinářským a farmaceutickým konglomerátům, se nedávno podařilo na základě amerického zákona o svobodném přístupu k informacím získat tisíce stran dokumentů. Ty objasňující další detaily výzkumu, na němž mnoho let spolupracovali američtí vědci s virology ve Wu-chanu.

Řada informací o projektech, za nimiž stál Peter Daszak, jeden z členů vyšetřovací komise WHO vyslané do Wu-chanu v květnu 2021, je již díky soudním rozhodnutím veřejně známá. Mezi nově zpřístupněnými dokumenty jsou však podklady k jednomu z projektů, který Daszakova organizace EcoHealth Alliance podávala ve spolupráci s virologem Ralphem Baricem a Wuchanským virologickým institutem.

Projekt DEFUSE předložili autoři v roce 2018 Agentuře pro pokročilý výzkum pro účely obrany (DARPA), která spadá pod americký Pentagon. Metoda výzkumu navržená v projektu je podle autorů preprintu z podzimu 2022 prakticky totožná s jejich hypotézou, což potvrzují i další vědci. DARPA financování projektu odmítla. Není jasné, zda navrhovaný výzkum nakonec probíhal bez její podpory.

Proč stále nevíme, jak to bylo?

Jedním z problémů je to, že genetické inženýrství virů je vysoce specializovaný obor, k němuž se může fundovaně vyjádřit jen malé množství vědců. Ti se navíc často navzájem znají. Zprávy v médiích, včetně původní analýzy publikované organizací US Right to Know, jsou nutně zjednodušující a přinášejí už určitou interpretaci.

Ke zveřejněným dokumentům se ale v podobném duchu vyjadřovali i sami autoři preprintu: postup syntézy viru z šesti kratších segmentů DNA navrhovaný v projektu je shodný s tím, který ve své studii předpokládali. Jeden z autorů Valentin Bruttel již dříve zveřejnil dvouhodinovou přednášku na YouTube, v níž tuto metodu podrobně popisuje a zároveň rozebírá detaily prostředí, v němž debata o původu covidu probíhá.

Ve vědecké komunitě zaznívají silné hlasy obhajující přirozený původ viru, tedy přenos netopýřího viru na člověka. Možnost úniku viru z laboratoře, natož genetické manipulace s ním, někteří vědci označují přímo za „konspirační teorii“. Jedná se o natolik kontroverzní téma, že jen málokdo je ochotný se k němu vyjádřit veřejně.

Fakt, že takovéto experimenty s viry celkem běžně probíhají, totiž vrhá na vědeckou komunitu špatné světlo a podněcuje ve společnosti různé spekulace. Zároveň se jedná o citlivou záležitost nejen pro Peking, ale zřejmě i pro řadu lidí ve Washingtonu.

Přirozený původ obhajuje například evoluční virolog Edward Holmes, který loni v dubnu poskytl rozhovor i serveru Seznam Zprávy. V něm mimo jiné tvrdí, že „definitivní důkaz potvrzující původ viru SARS-CoV-2 ze zvířat už nejspíš nikdo nenajde“.

Přesto je „už od samého počátku přesvědčený, že se na člověka poprvé přenesl ze zvířete“. Své tvrzení opírá primárně o „šokující“ objev zvířecích vzorků mezi záhadně nalezenými daty z wuchanského tržiště Chua-nan, které je oficiálně považováno za místo prvního přenosu viru na člověka.

Zoonotický původ viru obhajuje také evoluční biolog Kristian Andersen, který s Holmesem a dalšími kolegy publikoval už v březnu 2020 recenzovanou studii s těmito závěry. Podle jeho vlastních slov ze slyšení k původu covidu v americkém Kongresu v červenci 2023 takto bojuje „proti preferovanému politickému narativu“, tedy teorii laboratorního úniku.

Ve svém svědectví odmítl spekulace, že jejich „článek byl iniciovaný a organizovaný doktorem Anthonym Faucim [známým americkým imunologem a poradcem Bílého domu pro zdravotnictví], aby popřel, zavrhnul a zakryl laboratorní původ viru SARS-CoV-2, a vnikl na základě pokynu předaného během telekonference 1. února 2020“.

Už samotné publikování odborného recenzovaného článku vzápětí po začátku pandemie však vzbuzuje pochybnosti. V tomto kontextu není překvapivé, že Andersen i Holmes patří k nejostřejším kritikům preprintu zveřejněného virology z Německa a Spojených států.

Mlžení, které víc odhaluje, než skrývá