„Ráno 11. dubna 2023 zasáhl letecký útok myanmarské armády oslavu ve vesnici Pazigyi v městském okresu Kanbalu v regionu Sagaing. Bylo zabito nejméně 165 lidí, včetně 27 žen a 19 dětí, dalších 30 bylo zraněno. Od převratu zaznamenala Akce proti ozbrojenému násilí 988 případů s celkovým počtem 1958 obětí z řad civilistů (786 zabitých a 1172 zraněných). Mezi poškozenými civilisty bylo zaznamenáno alespoň 297 dětí, 231 žen a 237 mužů,“ referovala Kancelář pro koordinaci humanitárních otázek při OSN.

Myanmarská junta letos navýšila vojenské výdaje o padesát procent, aby jimi zafinancovala válku proti svému vlastnímu obyvatelstvu. Rada státní správy vyhlásila stanné právo ve čtyřiačtyřiceti okresech, přičemž 132 okresů (z celkového počtu 330) je označováno jako „nepacifikované“ nebo mimo kontrolu. Mezi nimi je i šest hlavních průmyslových zón v Yankounu (dříve Rangúnu), v nichž žijí dělnící, kteří už tak patří k nejchudším obyvatelům Myanmaru.

V oblastech, kde platí stanné právo, disponují regionální pohlaváři pravomocí zřizovat vojenské tribunály, které projednávají případy třiadvaceti typů trestných činů — včetně velezrady, pobuřování, podněcování ke zločinu, nezákonného sdružování, terorismu, vraždy a znásilnění − a které mohou uložit tresty od odnětí svobody na dobu neurčitou až po trest smrti.

Souzeni jako by byli zrádci

Stanné právo, úpravy trestního zákoníku a protiteroristická legislativa umožňují soudit odboráře jako zrádce. Mnoho z nich již bylo za tohoto režimu odsouzeno.

Po převratu v únoru 2021 vydala armáda zatykač na dvacet sedm členů výkonného výboru Konfederace odborových svazů Myanmaru (CTUM) a vedoucí představitele Federace průmyslových dělníků Myanmaru (IWFM) a dalších odborových organizací. Přes tři sta odborářských a dělnických aktivistů bylo zatčeno a odsouzeno a padesát pět odborových předáků bylo vystaveno pronásledování a zavražděno.

Druhého března 2021 prohlásila Rada státní správy šestnáct odborových organizací za nezákonné, v kancelářích odborů proběhly razie a bylo vynuceno jejich uzavření. Zaměstnanci již dnes v Myanmaru nejsou zastupováni svobodnými a demokratickými odbory, které si sami zvolili k obraně svých práv a zájmů.

Bují porušování zaměstnaneckých práv. To dokládá i databáze organizace Business & Human Rights Resource Centre, která sleduje stížnosti pracovníků v oděvním průmyslu a publikuje zprávy monitorující porušování práv zaměstnanců v daném odvětví. Organizace Ethical Trading Initiative potvrzuje, že v oděvním průmyslu nejsou dodržovány její základní standardy. Nejzávažnějším rizikem je přitom nedodržování svobody sdružování a zákazu nucené práce.

Pro jednotlivce je prakticky nemožné jednat jménem pracovníků nebo jim poskytovat přístup k účinným mechanismům, jež by jim umožňovaly podávat stížnosti a zjednat nápravu. Problémy totiž nelze skutečně řešit bez možnosti spolupráce se svobodně zřizovanými organizacemi.

Armáda neustále potlačuje protesty zaměstnanců kvůli mzdám a propouštění. To obnáší i demonstrativní zabíjení vůdčích osobností, které má donutit zaměstnance, aby se přestali domáhat svých práv. Pracovníci, kteří byli křivě obviněni ze spolupráce s protivojenskými aktivitami, či ti, kteří se ohradili vůči porušování práv, jsou zastrašováni výhrůžkami smrtí, unášeni a svévolně propouštěni.

Zaměstnavatelé zneužívají panující politické situace k udržování chudobných mezd a popírání zaměstnaneckých práv. A dokonce ani ty společnosti, které by si to přály, nemohou s náležitou pečlivostí dodržovat základní práva zaměstnanců a lidská práva, která armáda otevřeně anulovala.

Evropa odvrací zrak

Evropská unie zavírá oči před touto otřesnou situací, jíž čelí lidé pracující pro evropské a nadnárodní korporace a značky. Zatímco Unie vyzývá zbytek světa, aby uvalil sankce na Rusko za to, že vede válku proti Ukrajině, myanmarské juntě, která bombarduje a vraždí vlastní lidi, nadále poskytuje výhodné obchodní preference.

Podle unijních nařízení mají obchodní preference na „všechno kromě zbraní“ pro nejméně rozvinuté země podporovat rozvoj a řádnou správu. Počítají s tím, že „závažné a systematické porušování zásad stanovených v některých mezinárodních úmluvách týkajících se základních lidských práv a pracovních práv“ by mělo vést k odejmutí těchto preferencí.

Mezinárodní módní značky ale nadále z Myanmaru dovážejí zboží, protože díky bezcelnímu přístupu k evropským trhům je pro ně výroba v Myanmaru výhodná. Evropská unie tedy měří dvojím metrem, když sousední Kambodži podobné preference odjímá za méně závažné porušování lidských a zaměstnaneckých práv, než jakých se dennodenně dopouští junta. Dovoz z Myanmaru do Evropské unie loni pokořil rekordy.

Evropská unie poskytla tři miliony eur na obnovu projektu MADE in Myanmar (Aliance více zúčastněných stran pro důstojné zaměstnání v myanmarském oděvním průmyslu), který je financován obchodními a módními společnostmi v soukromém sektoru. Realizuje jej rozvojová organizace Sekva, která „úzce spolupracuje s německou podnikatelskou komunitou“ a se zastoupením Evropské obchodní komory v Myanmaru.

V zájmu zaměstnavatelů

Projekt MADE in Myanmar je pokračováním projektu SMART Myanmar a programu SMART Factories. Před převratem probíhaly ve spolupráci s Konfederací odborových svazů Myanmaru (a bez účasti sdružení zaměstnavatelů), „s cílem zlepšit pracovní podmínky, podpořit lepší pracovní a environmentální normy a omezit porušování pracovních práv v myanmarském textilním, oděvním a obuvnickém průmyslu“.

Po převratu se náplň programu SMART Factories posunula k poskytování školení pro vedení firem a zaměstnance, která mají v oděvních továrnách vést k založení ‚koordinačních výborů na pracovišti'. Ty nahrazují legitimní odbory a zaměstnanecké organizace, které armáda potlačila.

Program nemá zájem o to řešit naše obavy z porušování svobody sdružování nebo stížnosti pracovníků o porušování jejich práv nebo ve vztahu k jejich pracovním podmínkám. Nemá ani žádný mandát k tomu, aby se zabýval zásahy armády a zaměstnavatelů během zakládání zmíněných koordinačních výborů a takzvaných „žlutých“ odborů na pracovišti. Projekt se jednoduše stal nástrojem ochrany zájmů zaměstnavatelů a legitimizace podnikatelského prostředí pod dohledem armády.

Nejenže armáda svévolně upravila zákony a v rámci přípravy na nadcházející zmanipulované volby zřídila volební komise, na které sama dohlíží. Rada státní správy také v únoru svolala tripartitní jednání, na něž pozvala zaměstnavatelské sdružení, vedení oděvních závodů a zmíněné koordinační výbory, aby ukázala, že pod její vládou bude respektována svoboda sdružování. Naši členové byli dotlačení k tomu, aby se jich zúčastnili. Bylo jim navíc vyhrožováno, že budou muset uspořádat nové odborové volby, aby jim byla obnovena jejich licence.

Dodavatelský řetězec smrti

Deklarovaných cílů projektů SMART Myanmar a MADE in Myanmar − mezi něž se řadí „vztahy na pracovišti“, „dialog na úrovni průmyslového odvětví“, „bipartitní vztahy“ a podpora „práv zaměstnaneckých organizací a odborů“ − během platnosti stanného práva jednoduše nelze dosáhnout. Nelze jich totiž dosáhnout bez zvolené občanské vlády, nezávislých odborů a svobodné občanské spolenčnosti.

Evropská unie se v Myanmaru svojí podporou zapletla do „dodavatelských řetězců smrti“: oděvní průmysl vynesl za prvních jedenáct měsíců finančního roku 2022-23 příjmy z vývozu ve výši 4,7 miliardy dolarů (přibližně 100 miliard korun). A tyto miliardy končí v nákupech letadel, vojenských vozidel, zbraní, munice a paliva dvojího − tedy civilního i vojenského − užití , které slouží k útokům na obyvatele Myanmaru, jejich zabíjení a ničení jejich domovů.

Projekt pouze propůjčuje legitimitu dohledu vojáků nad pracovními vztahy a institucemi sociálního dialogu. Je v rozporu se 109. rezolucí Mezinárodní konference práce, která v roce 2021 vyzvala k obnovení demokracie v Myanmaru. A samy nezávislé myanmarské odbory a odborové organizace a jejich členové projekt odsuzují.

Evropská komise by měla odstřihnout penězovod jakéhokoli projektu, který legitimizuje juntu a Radu státní správy. A měla by pozastavit poskytování obchodních preferencí typu „vše kromě zbraní“ Myanmaru, které jsou v rozporu s každou zásadou, na níž je založena obchodní politika Evropské unie. Nelze podporovat zločiny proti lidskosti, které vojenský režim páchá.

Z anglického originálu Myanmar: trade unionists in the firing line publikovaného na webu Social Europe přeložil DANIEL KOTECKÝ.