Ostřelování vesnic, zatýkání civilistů, zadržování humanitární pomoci — takových přestupků proti lidským právům se podle informací organizace Amnesty International opět dopouští armáda Myanmaru na obyvatelích Rakhinského státu. Operací se dle zpráv mají účastnit i jednotky, jež se podílely na dřívějších zvěrstvech vůči Rohingům, kvůli nimž si armáda vysloužila obvinění z genocidy.

„Poslední události jen dokazují, že myanmarská armáda operuje bez jakýchkoli ohledů k lidským právům,“ komentovala v tiskovém prohlášení Tirana Hassanová, ředitelka Amnesty International pro krizové situace. „Ostřelování obydlených vesnic a zadržování potravinové pomoci je naprosto nepřijatelné za jakýchkoliv okolností.“

Podle svědků posledních událostí vojáci ostřelují okolí některých rakhinských vesnic, opět vyhánějí lidi z jejich obydlí a často pak vyloupí či zničí jejich majetek. Své domovy tak muselo od prosince opustit 5 200 lidí. Podobně jako při předloňském násilí proti Rohingům byl záminkou pro operace útok rakhinských ozbrojenců na policejní stanice, jemuž dle úřadů padlo za oběť třináct policistů.

Jako „protiteroristické operace“ zaštiťuje své působení v oblasti armáda Myanmaru již od léta 2017, kdy podobný incident spustil vlnu persekucí proti muslimským Rohingům. Vojáci tehdy podle zpráv vypalovali celé vesnice, mučili a mrzačili lidi, vraždili děti i kojence či skupinově znásilňovali ženy. Před brutálním násilím musel uprchnout do sousedního Bangladéše téměř milion lidí, z nichž většina dodnes živoří v nuzných podmínkách uprchlických táborů.

Tentokrát je násilí ovšem cíleno proti většinově buddhistickým Rakhinům, kteří území státu na samotném západním okraji někdejší Barmy s Rohingy tradičně sdíleli. Nezákonné taktiky a brutální metody byly podle Amnesty „charakteristickým rysem operací myanmarské armády“ už dříve při zásazích proti ozbrojeným skupinám v Kačinském a Šanském státě.

Zločiny pokračují navzdory obviněním z genocidy

Obyvatelstvo Myanmaru je etnicky a nábožensky pestré a země se dlouhodobě potýká s nespokojeností menšinových skupin v příhraničních oblastech, jimž vojenská diktatura upírala základní práva. Rohingové byli mimo jiné kvůli své muslimské víře dlouhodobě cílem vůbec nejhorší persekuce. Stát jim upíral občanství, a navzdory tomu že oblast obývají po generace, je označoval za „ilegální migranty“ bengálského původu.

Ani demokratická vláda někdejší disidentky Aun Schan Su Ťij, jež od voleb v roce 2015 s armádou sdílí moc, nedokázala toto napětí ukončit. Armáda tak dál potlačuje ozbrojený odpor silou, respektive jej využívá k persekuci místního obyvatelstva metodami, jež v podle všeho v mnoha případech překračují hranici zločinů proti lidskosti.

Útoky proti Rohingům označila OSN za „učebnicový příklad etnického čištění“. Později obvinili armádu z genocidy nejprve ochránci lidských práv a později i vyšetřovatelé OSN. Ti loni navrhli za zločiny proti lidskosti stíhat šestici vedoucích generálů včetně nejvyššího velitele myanmarských ozbrojených sil Min Aung Hlainga. Mezinárodní trestní soud v Haagu proto v současnosti případ vyšetřuje.

Významnou kritiku sklidila kvůli pokračujícím útokům na civilní obyvatelstvo také někdejší disidentka a odpůrkyně vojenské diktatur Aun Schan Su Ťij. Ta se totiž proti persekuci Rohingů nijak nevymezila a její úřad na sociálních sítích dokonce popíral, že ke zvěrstvům vůbec dochází.

Teď je jasné, že navzdory obviněním armáda v zavedené praxi nemíní přestat. „Přestože si zvěrstva páchaná armádou Myanmaru vysloužila celosvětové odsouzení, všechny důkazy nasvědčují tomu, že se bezostyšně dopouští dalších závažných zločinů,“ komentovala Hassanová.

Další informace

• The Guardian Myanmar army shelling villages in Rakhine state, rights group told
• Al Džazíra Myanmar forces violating human rights in Rakhine unrest: Amnesty
• Amnesty International Myanmar: Fresh evidence of violations amid ongoing military operation in Rakhine State