Barmské úřady před loňskými násilnostmi proti Rohingům prováděly „rozsáhlé a systematické přípravy“ zaměřené na usnadnění etnických čistek. Dělo se tak v rozsahu týdnů až měsíců předcházejících útokům radikálních rohingských ozbrojenců na policii, jež se staly následně bezprostředním spouštěčem násilí. Dokumentuje to zpráva lidskoprávní organizace Fortify Rights.

Barmská armáda, jež byla v zemi až donedávna výhradním držitelem státní moci, po srpnových útocích rohingských radikálů na policejní stanice spustila rozsáhlou „protiteroristickou ofenzivu“ doprovázenou krvavým násilím na civilistech. Přes sedm set tisíc Rohingů, kteří jsou v Barmě dlouhodobě perzekuováni a zbavováni občanských práv, muselo uprchnout do sousedního Bangladéše. Jen během prvního měsíce násilí zahynulo na sedm tisíc lidí.

Záměrná genocida

Zpráva lidskoprávní organizace Fortify Rights nyní tvrdí, že se ozbrojené složky na násilí proti Rohingům v předchozích měsících systematicky připravovaly. Sto šedesát dva stran dlouhý dokument nese titul They gave them long swords („Rozdali jim dlouhé meče“), jenž odkazuje na ozbrojování příslušníků jiných etnických skupin zástupci barmské armády.

Případ podle Fortify Rights vykazuje znaky „záměrné genocidy“ a barmská armáda by se tak měla zodpovídat ze zločinů proti lidskosti. Organizace spojených národů již dříve označila násilí proti Rohingům za „učebnicový příklad etnické čistky“.

„Barmská armáda by chtěla světovou veřejnost přesvědčit, že v Rakhinském státě prováděla pouhá protiteroristická opatření, a že její akce byly spontánní odpovědí na útoky Armády spásy arakanských Rohingů (ARSA),“ uvedl pro televizní stanici Al-Džazíra Mathew Smith, ředitel Fortify Rights. „V naší zprávě dokumentujeme, že vojáci se ve skutečnosti na následující násilnosti systematicky připravovali již během týdnů a měsíců bezprostředně předcházejících pětadvacátému srpnu, kdy zaútočili rohingští ozbrojenci.“

Zabavili nože, rozdali meče

Závěry zprávy vycházejí z více než dvou stovek rozhovorů s přeživšími, očitými svědky, členy skupiny ARSA, zástupci bangladéšské armády a úřadů, barmskými vojenskými důstojníky, humanitárními pracovníky i lékaři. Barmští vojáci kupříkladu během měsíců předcházejících násilnostem systematicky odzbrojovali Rohingy a zabavovali i domácí či kuchyňské potřeby. „Přišli a vzali nám všechny nože,“ cituje zpráva Rahanu, matku dvou dětí z obce Buthidaung.

Současně armáda podle zprávy ozbrojovala a trénovala ne-rohingskou populaci státu k výkonu „policejních úkolů“. Právě polovojenské jednotky jiných etnických skupin se pak staly častými vykonavateli brutálního násilí, vypalování domů či znásilňování rohingských žen.

„Rozdali jim dlouhé meče,“ uvádí pětadvacetiletý Mohammed Rafiq, očitý svědek masakru ve vesnici Tula Toli. „Viděl jsem to. [Vojáci] rozdali [rakhinským civilistům] meče. Dokonce i mladí rakhinští chlapci dostali dlouhé meče, měli je pověšené na zádech a chodili s nimi všude.“

Úřady dále dle zprávy bránili v dovozu humanitární pomoci a zakázali do oblasti přístup novinářům i humanitárním pracovníkům. Vojáci rovněž odstraňovali ploty či další zábrany okolo domů, v nichž Rohingové žili, aby měli nad civilisty lepší dohled, a v oblasti byl vyhlášen diskriminační zákaz vycházení vztahující se výhradně na muslimy. V neposlední řadě pak armáda do regionu již před útoky přesouvala stále větší množství vojenských jednotek.

Barma vše popírá