Násilnosti a vyhánění vesničanů provázející armádní tažení proti povstalcům z řad muslimských Rohingů na severozápadě Svazové republiky Myanmar, známé též jako Barma, pokračují již třetím týdnem. Podle odhadů OSN z pondělí 11. září uprchlo z oblasti, jež spadá administrativně v rámci Barmy do takzvaného Rakhinského státu, už 340 tisíc lidí: 314 tisíc Rohingů, kteří prchají na západ do Bangladéše, a 26 tisíc příslušníků buddhistických etnik, zvláště Rakhinů, kteří utíkají naopak na jih a východ Barmy před rohingskými povstalci.

Barmská vláda stále oficiálně tvrdí, že v oblasti probíhá protiteroristická operace proti Arakánské armádě spásy Rohingů (ARSA), jejíž útoky na policejní a vojenská stanoviště 25. srpna operaci předcházely. Rohingští uprchlíci však uvádějí, že armáda — a spolu s ní také milice buddhistických nacionalistů — především vypaluje vesnice a Rohingy, kteří neutečou, vraždí.

K tomuto uprchlickému výkladu se nyní po dvou týdnech přiklonil i úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. „Zdá se jít o učebnicový příklad etnického čistění (...) Ačkoliv vláda uvádí, že koná v zájmu všech obyvatel, přístup k ochraně práv Rohingů je v porovnání s ostatními skupinami obyvatel jednoznačně nepoměrný,“ uvedl v tematickém prohlášení samotný Vysokým komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn.

OSN Barmu soustavně vyzývá k zastavení operace, západní velmoci k uvážlivému postupu. Eventuální přímá intervence v oblasti by ale dle znalecké shody vynesla k moci v Barmě zpět vojenský režim. A vzhledem k tomu, že počet vyhnaných mnohonásobně převažuje počet zabitých, zaměřují se snahy mezinárodních organizací stále spíše na zajištění přísunu humanitární pomoci do bangladéšských uprchlických táborů, než na přípravu nějakého humanitárního zásahu.

↗

Rakhinský stát byl v posledních letech společným domovem pro 730 tisíc Rohingů muslimské víry a dva miliony Rakhinů. Ti vyznávají tradičně théravádový buddhismus. Repro VoA/WmC.

Mezi komentátory se vede již od počátku operace spor, do jaké míry jde v jádru skutečně o tažení proti povstalcům, které je pouze bezohledně vedené, doprovázené odvetami a zneužívané milicemi buddhistických nacionalistů, a lidé tak utíkají prostě do bezpečí, a do jaké míry jde o systematickou snahu oblast Rakhinského státu od Rohingů vyčistit.

V oblasti jsou desítky objektivně vypálených vesnic. Stovky příběhů uprchlíků o nájezdech na vesnice a vraždách těch, kdo nestihli utéct, se navzájem doplňují. Na druhou stranu se v oblasti až do posledního víkendu, kdy ARSA vyhlásila jednostranné humanitární příměří, rovněž bojovalo, a počet mrtvých přitom nesahá do tisíců — což při 730 tisícové rohingské populaci, jež v Barmě do srpna žila, relativizuje vznášená obvinění z genocidy.

Barmská armáda současně pouští novináře do oblasti jenom na vybraná místa a v organizovaných skupinách. Jakékoliv konkrétní zprávy se tak obtížně ověřují. V řadě muslimských zemí, například v Afghánistánu, Kyrgyzstánu, Turecku nebo Čečensku, navíc přejala prorežimní média už v srpnu tezi o snaze zlikvidovat muslimský národ a o událostech informují s propagandistickým zaujetím.

Barmský pohled

Genezi třenic mezi Rohingy a ostatními etniky v Barmě popsal pro DR již Linn Thant. Stručně se tak paří jen připomenout, že Rohingové mají dlouhodobě u ostatních etnik v Barmě pověst, kterou lze přirovnat ke kombinaci pověsti sudetských Němců po 2. světové válce a Romů v 90. letech u nás — jako vnímáni jako přivandrovalci, zákeřníci, nenávistníci a potížisté všeho druhu, a to i mezi politiky nebo v médiích.

V barmském tisku i televizi je boj rohingských povstalců spojován dlouhodobě s historickými dobyvačnými taženími muslimských říší. Příběhy obětí povstalců či uprchlíků před povstalci dostávají maximální prostor.

I při současných událostech dochází v celé zemi k napadání jednotlivých Rohingů a jejich obviňování za dění v Rakhinském státě. Například v neděli musela takto policie bránit muslimského řezníka v oblasti Magway v centrální Barmě střelbou gumovými projektily do davu, který se ho chystal zlynčovat.

Barmské zdroje všechny informace o systematické diskriminaci Rohingů, případech nucené sterilizace, znásilněních či vraždách z minulosti bagatelizují jako kauzy nafouknuté rohingskými exilovými skupinami. Podle zpravodajů BBC v samotné Barmě se lze často setkat s názory, že Rohingové mají, co si zasloužili, že bez Rohingů bude celé zemi lépe a podobně.

Důležité je také připomenutí, že v Barmě dosud nevzniklo názorově-pluralitní mediální pokrytí a veřejnost není po desetiletích totality ještě úplně schopna kritického nadhledu. Za neschopnost odsoudit jednoznačně diskriminaci, vyhánění a represe vůči Rohingům byla v posledním týdnu kritizována zhusta i držitelka Nobelovy ceny míru, někdejší disidentská vůdkyně barmské opozice a dnes de facto premiérka země Aun Schan Su Ťij.

Další informace:

BBC News Rohingya crisis: UN sees 'ethnic cleansing' in Myanmar

The Guardian The Guardian view on the Rohingya in Myanmar: the Lady’s failings, the military’s crimes

BBC News BBC reporter in Rakhine: 'A Muslim village was burning'

BBC News Myanmar conflict: Rohingya refugee surge hits Bangladesh

BBC News Rohingya crisis: Suu Kyi says 'fake news helping terrorists'

The Guardian Massacre at Tula Toli: Rohingya recall horror of Myanmar army attack

New China Iran criticizes international "silence" on Rohingya plight

Al-Džazíra Myanmar laying landmines on Bangladesh border: reports

Global Voices Thousands of Rohingyas Fleeing Violence Are Stranded on the Bangladesh-Myanmar Border

Economist Aung San Suu Kyi and her foreign admirers must help the Rohingyas