Francie a africké puče: konec civilizačního projektu?
Josef BrožDebata nad převraty v bývalých francouzských koloniích rezonuje pochopitelně i ve vlastní Francii. Otevírá se tu nová civilizační fronta mezi Západem a třetím světem? Nebo jde spíše o nové studenoválečné střetnutí?
Mali, Niger, Gabon. Tři západoafrické státy, v nichž se za posledních pár měsíců dostala k moci vojenská junta. Tři státy, jež mají společnou koloniální minulost s Francií.
Všechny tři, ale nejen tyto, jsou zmítány útoky islamistů, zároveň chudobou a těžkými dopady pandemie koronaviru. A jsou již delší čas v hledáčku Ruska a Číny.
Konec francouzské mise
Tak dlouho se Francie snažila pomoci západní Africe v jejím rozvoji, až se tato část Afriky rozhodla rozvíjet sama. A patrně s pomocí někoho jiného. Pověstný efekt bumerangu ale není jedinou příčinou, kterou můžeme hledat za nynější situací.
Vypadá to, že Francii v Africe v těchto měsících definitivně odzvonilo: Niger a Gabon jsou toho jedním z posledních dokladů. Dvě junty po sobě překvapily i ty, kdo Afriku znali. Jejich nástupu předcházela junta v Mali, odkud se francouzská vojska stáhla v polovině srpna loňského roku. Vypadá to na nové dělící linie, kde se lámou civilizace.