Písně ruských bardů. Nové album Borise Grebenščikova

Filip Outrata

Boris Grebenščikov, zpěvák proslulé leningradské rockové skupiny Akvarium, vydal na konci roku album věnované písním ruských zpívajících básníků druhé poloviny 20. století. Deska je poctou nezávislé ruské kultuře i protiválečným manifestem.

Na jazyku a na národnosti pramálo záleží, umělecký projev je přesahuje. Důležité je, jaké poselství nese. Foto WmC

Při pročítání diskuzí o válce na Ukrajině jsem se několikrát setkal s výrokem, že ruská kultura už teď, po agresi ruského státu proti Ukrajině, neexistuje. V kontextu, ve kterém zazněly, znamenaly tyto výroky nejspíše cosi jako zaujetí morálně správného stanoviska či vyjádření protestu. Přesto bylo pozoruhodné, že těm, kteří je vyslovovali, nedošlo, že je to z věcného hlediska nesmysl.

Ruská kultura samozřejmě po putinovském útoku na Ukrajinu nepřestala existovat. Je určitě vystavená zásadní zkoušce, možná větší než byly ty předchozí, nebo s nimi přinejmenším srovnatelné. Tou nejtěžší zkouškou je pochopitelně spojení s oficiální režimní politikou a ideologií. Kultura, která se nechá zlákat k ospravedlňování nadřazenosti jednoho národa nad druhými, války a zabíjení, je skutečně mrtvá. Vlastně neexistuje, protože nežije, ale jen parazituje.

Válka je opak kultury. Takový je skutečný význam okřídleného výroku „ve válce mlčí múzy“: není to tak, že v době války kultura nevzniká, nežije, nepomáhá životu. Často je tomu právě naopak. Samotná válka jako zmnožené násilí, podmaňování druhých, zabíjení je protikladem kultury. A taková kultura, která tvoří život, pomáhá do větší hloubky pochopit jeho tajemství i bolesti, ta nesporně vzniká v Rusku i dnes; nebo možná jinak: tvoří ji i dnešní Rusové.

Mnozí z nich během tohoto roku ze země odešli. Zpěvák, frontman rockové skupiny Akvarium Boris Grebenščikov (známý také podle iniciál jako BG) žije od vypuknutí invaze v Londýně, spíše se ale dá říci, že je na nekonečném světovém turné. Koncertoval v pobaltských zemích, Německu, Francii, Španělsku, samozřejmě ve Velké Británii, v Izraeli, Turecku, na rok 2023 si naplánoval koncertní šňůru ve Spojených státech a Kanadě. Jeden z koncertů se v září odehrál i v Praze.

Před několika dny na dotaz, jak se lišila reakce návštěvníků koncertů na Ukrajině a v Rusku, hudebník odpověděl, že na Ukrajině mají jeho hudbu stejně rádi jako v Rusku, dokonce snad ještě raději. Nebo možná měli. „Bojím se, že se už nedožiju toho, že budu zase hrát na Ukrajině. Bylo by to nesprávné z morálního hlediska. Rusové tu zemi ničí. A já jsem Rus. Jak bych tam mohl přijet a jen tak hrát?“

Ačkoli hned po začátku invaze ji jménem svým i své kapely Akvarium jednoznačně odsoudil, nepovažuje dnes za správné, aby jako ruský umělec vystoupil na Ukrajině. Nyní, za války, a asi i v dohledné budoucnosti. V reakcích na jeho odsouzení války 24. února na sociálních sítích přitom mnozí Ukrajinci Grebenščikova přímo zvali k tomu, aby po válce na Ukrajině hrál. A na facebookové skupině věnované BG a jeho kapele jsou k vidění videa z koncertu v ukrajinských Sumách ze začátku ledna 2021.

×