V minulých dnech se v českých i světových médií objevila celá řada článků bilancujících život zavražděného lídra ruské opozice Alexeje Navalného. Připomínaly se přitom jeho zásluhy v boji proti režimu Vladimira Putina, ale také byl ostře kritizován jeho postoj k Ukrajině a starší, mnohdy rasistické a xenofobní výroky na adresu Ukrajinců, Gruzínů nebo obyvatel Střední Asie.

Někteří autoři šli tak daleko, že líčili Alexeje Navalného jako člověka nebezpečnějšího než samotný diktátor Vladimir Putin, neboť dokázal propojit velkoruské postoje s přívětivou vstřícností vůči Západu, kvůli níž byl mnohdy až idealisticky prezentován jako spasitel ruské demokracie a ruského národa.

Jak je tomu tedy ve skutečnosti? Bude Rusko a celý svět bez Alexeje Navalného lepší, bezpečnější a příjemnější k životu? Odpověď je nasnadě: nebude a bylo by zcestné to tak vnímat.

Mnozí komentátoři připomínali, že Alexej Navalnyj by svými morálními postoji a výroky na adresu některých národů na Západě prostě neobstál a nesnesl by srovnání s tím, jaké nároky na kvalitu demokracii klademe v Evropě.

Tato kritika pokulhává ze dvou základních důvodů: je odtržená od ruské politické reality a velmi krátké demokratické tradice, kterou si země od roku 1991 prošla. Zadruhé špatně čte vývoj populistického stylu vyjadřování Navalného.

Ve svých postojích k neruským národům totiž Navalnyj nikdy nepřekročil práh rétoriky a populistických frází pro široké ruské masy. Reálná štvavost, velkoruskost a nenávist ke všemu ostatnímu byla a stále více je pěstována ve veřejném životě, včetně školního systému, nikoli Navalným a jeho stoupenci, ale režimem Vladimira Putina.

Navalnyj působil v ruské politice dvě desetiletí a pohybovat se tak dlouho v natolik bouřlivém prostředí vyžadovalo taktizování, hledání nových způsobů, jak zaangažovat značně pasivní občany, ale také otevírání nových témat, která byla aktuální a dostatečně atraktivní pro depolitizovanou a fragmentarizovanou ruskou společnost.

Pro populistu Alexeje Navalného to v průběhu let znamenalo celou řadu poloh, ve kterých před lidmi vystupoval. Jeho nacionalistická éra sahá do prvního desetiletí 21. století. V té době byl spojován s průvody takzvaného Ruského marše, kde představitelé krajní pravice hrozili likvidací etnicky odlišným skupinám obyvatelstva, zejména ze severního Kavkazu. Když ale krajně pravicová činnost nabrala na přílišných obrátkách, Navalnyj se stáhl.