Běloruská Revoluce důstojnosti se připravuje na novou příležitost
Gabriela SvárovskáBěloruské exilové demokratické síly pod vedením Svjatlany Cichanouské donedávna spoléhaly hlavně na diplomacii a podporu zbytků občanské rezistence v zemi. Nyní zahájily dialog s přívrženci ozbrojeného boje za svobodu Běloruska.
Před třemi lety zažilo Bělorusko nejmasovější protesty za svobodu a demokracii a krátce na to nejbrutálnější represe ve své novodobé historii. Počet obětí násilí a perzekucí po prezidentských volbách v srpnu 2020 překročil 130 tisíc. V zemi je podle organizace Vjasna na 1500 politických vězňů a dalších nejméně 1900 osob bylo odsouzeno v politicky motivovaných kauzách.
Režim Alexandra Lukašenka postihuje sebemenší známky nesouhlasu, ať je to červenobílá kombinace barev symbolizující běloruskou vlajku nezávislosti nebo vtip o Lukašenkovi odposlechnutý v cizí soukromé konverzaci. Represivní orgány dohledávají podle fotografií a videozáznamů další a další účastníky protestů před třemi lety.
Soudní perzekuce usnadňuje úbytek obhájců ochotných a schopných zastupovat obviněné. Za tři roky přišlo o licenci na 500 advokátů. Mnoho jich uprchlo do emigrace z obavy, aby jednoho dne neskočili na stejné cele s vlastním mandantem.
Terčem pronásledování jsou novinářky a novináři a celé redakce nezávislých médií. Mimořádně riskantní je byť jen sledovat činnost exilového kabinetu Svjatlany Cichanouské, která byla v Bělorusku obviněna z terorismu. Lidskoprávní organizace a občanské iniciativy působí v ilegalitě. Nejznámější z nich, Vjasna, oceněná v loňském roce Nobelovou cenou míru, přišla o své vedení, které bylo kompletně uvězněno. Nedávno zemřel ve vězení přední nonkonformní umělec Ales Puškin, již třetí oběť trýznění z řad odpůrců režimu.