Zpráva●Petr Jedlička
Katolíci vítají nového papeže, dle jména chce být reformátorem
Nástupcem zesnulého papeže Františka byl zvolen americký kardinál Prevost, jenž bude sloužit pod jménem Lev XIV. Poslední jeho předchůdce téhož jména proslul velkými reformami a vůbec nejslavnější sociální encyklikou.
Esej●Matěj Moravanský
Zůstat plamenem neohnutým. Odkaz odbojové skupiny Předvoj dnešním mladým lidem
Osmdesát let nás dělí od tragického, přesto vítězného konce příběhu odbojové organizace Předvoj. Jedna z největších odbojových skupin byla založená mladými lidmi tíhnoucími k demokratickému socialismu. Jaké lekce nám dává jejich příběh?
Rozhovor●Matěj Moravanský
Historik Spurný: Osmdesát let od konce války se svět nachází v éře bezradnosti
Uplynulo osmdesát let od konce druhé světové války v Evropě. S historikem Matějem Spurným jsme hovořili o situaci za protektorátu, odboji i kolaboraci, stavu české společnosti po válce či o tom, v jakém stavu se svět nachází dnes.
Komentář●Jakub Patočka
Způsob debaty o tom, co dělat s pomníčky sovětských vojáků, padlých během osvobozování Československa, a s památníky Rudé armády, ukazuje hlubokou dezorientaci české společnosti ve vztahu k vlastní minulosti.
Dokument●Redakce DR
Podporovat válečné zločiny a genocidu — a klást u toho věnce
Komentář●Zdeněk Vermouzek
Milion ptáků ročně se v Evropě otráví olovem. Na vině jsou myslivci a rybáři
Komentář●Pavlovič, Petrlík
Toxické znečištění ohrožuje celý svět. Je čas začít tento problém řešit
Nebezpečné chemické látky vydrží v životním prostředí celé dekády, šíří se vzduchem i vodou a hromadí se v potravním řetězci. Naléhavě proto potřebujeme sanaci ohnisek znečištění těmito látkami a prevenci jejich dalšího vzniku.
Komentář●Šimon Reizer
Česká péče o duševní zdraví: nekonečné čekací doby nebo luxus pro bohaté
Krizi duševního zdraví mladých lidí dokládají alarmující statistiky, ale politici ji stále neberou vážně. Nutně potřebujeme legislativní rámec pro psychoterapeutickou práci, více peněz na prevenci a podporu práce školních psychologů.
Komentář●Adam Scheinherr
Praha jako laboratoř politických selhání
Politici ve vedení Prahy se dopouštějí hrubých chyb v oblasti školství, dopravy i jinde. Lenost, nezájem či chybějící kompetence politiků vládnoucí koalice otevírají cestu populistům a extremistům. V Praze i v celé zemi.
Komentář●Michal Kalina
Auto jako zbraň. Následky neopatrné jízdy se stále bagatelizují
Milovníci rychlých vozů včetně europoslance Turka porušováním předpisů ukazují naprostou lhostejnost nejen k pravidlům, ale také ke svému okolí, pro které představují nebezpečí.
Komentář●Lenka Waschková Císařová
Lokální žurnalistika si zaslouží celostátní debatu
Potřebujeme celostátní podporu lokálních médií, která bude respektovat specifika místních novinářů, lokalit a regionů. Lokální média hrají klíčovou roli ve vytváření informované veřejnosti a její demokratické participaci.
Komentář●Petra Kolínská
Dočkáme se u nás někdy lepší stavební legislativy?
Nový stavební zákon, který by hájil veřejný zájem, chránil památky a přírodu, by byl krok správným směrem. Hnutí ANO se místo toho chce vrátit k verzi napsané developery. Hlavně však potřebujeme reformu územního plánování.
Sloupek●Jiří Pehe
Kontrarevoluce nemocného rozumu
Donald Trump podle svých slov provedl za sto dní v úřadu „revoluci zdravého rozumu“. Pravdou je, že spíše než o návrat k racionálnímu vládnutí jde o ideologicky motivovaný útok, který podkopává politickou demokracii a slouží oligarchům.
Zpráva●Vojtěch Petrů
„Nechceme být užitečnými blbci“. Část Zelených kritizuje kvazikoalici s Piráty
Zelení plánují pro sněmovní volby polovičatou spolupráci s Piráty, kteří jim postoupí nepříliš lukrativní místa na kandidátkách. Mladým Zeleným však spojování s Hřibovými Piráty vadí.
Analýza●Matěj Moravanský
Co víme o blackoutu na Pyrenejském poloostrově
Španělsko a Portugalsko zasáhl poslední dubnový týden masivní výpadek elektrické energie. S týdenním odstupem shrnujeme, co se na Pyrenejském poloostrově stalo a jaké jsou možné příčiny blackoutu.
Zpráva●Julie Šafová
Tibet jako nežádoucí označení? V evropských muzeích se šíří sklon ustupovat Číně
Rostoucí počet muzeí v různých evropských zemích začal nahrazovat slova Tibet a tibetský na odpovídajících výstavách geografickými či přímo čínskými termíny. Souvislost s poptávkou Pekingu je přinejmenším u některých případů zjevná.
Zpráva●Anna Absolonová
Více žen do sněmovny i na kandidátky, požadovali lidé v Brně
Více žen v Poslanecké sněmovně i na kandidátkách politických stran požadovali v úterý odpoledne lidé na Moravském náměstí v Brně. Politickým stranám chtějí před volbami poslat dopis s dotazem, jakým způsobem nedostatek žen v politice řeší.
Analýza●Kateřina Smejkalová
Německo má novou koalici. V centru pozornosti je teď sám Merz
V Německu už se jen čeká, až bude v úřadu potvrzen nový kancléř — dosavadní předseda CDU Friedrich Merz. Vládu i její program už vzali za své všichni zapojení. Němečtí komentátoři však zrovna nadšením nehýří.
Analýza●Petr Jedlička
Dokument●Otevřený dopis
Otevřený dopis: Žádáme o reformu procesu posuzování vlivu na životní prostředí
Zpráva●Petr Jedlička
Rakety, tanky, stíhačky. Polské zbrojení dále zintenzivňuje
Investice do obrany se Tuskovy vlády zvýšily ze 3,8 procenta HDP na 4,7. Nyní šplhají k pěti procentům. Nakupuje se takřka všechno včetně ponorek. Na kritiku se kromě ruské hrozby odpovídá i argumentem budování nového průmyslu.
Zpráva●Julie Šafová
Nejen Polsko. Evropské státy řeší, jak zvětšit své armády
Aktuální tlak na zbrojení doprovází všude po Evropě i snahy rekrutovat nové vojáky. Takřka nikde totiž nemají ozbrojené síly žádoucí stav. Státy přicházejí s různými motivačními technikami — od zvyšování platů po působení na mládež.
Reportáž●Petra Dvořáková
Německo chce deportovat propalestinské aktivisty. A nečiní tak poprvé
Berlín rozhodl o vyhoštění čtyř propalestinských aktivistů, z nichž tři jsou občané EU. I kdyby příkazy zrušil soud, na oprávněné nedůvěře části obyvatel vůči německému státu to nic nezmění. Stejně jako na tamní chřadnoucí demokracii.
Komentář●Lucie Tungul
Turecko jako geopolitické dilema a test pro Evropu
Vlna protestů proti tureckému prezidentu Erdoğanovi znovu postavila Evropu před otázku, jak se chovat vůči státu, který porušuje demokratické standardy, jedná nepředvídatelně, ale zároveň je pro Evropu nepostradatelným partnerem.
Reportáž●Zuzana Urbanová
Istanbul v oparu slzného plynu
Po zadržení istanbulského primátora a kandidáta na tureckého prezidenta vypukly ve středu 19. března v Istanbulu masové demonstrace. Navzdory jejich zákazu i stupňujícímu se policejnímu násilí protesty pokračují a neztrácejí na síle.
Zpráva●Petr Jedlička
V Maďarsku propukl boj o letošní pochod hrdosti, Orbánem čerstvě zakázaný
Fidesz společně s krajní pravicí příslušně upravil shromažďovací zákon, aby dle vlastních slov „ochránil děti“. Proti zákazu se už od poloviny března soustavně protestuje. Může jít ale i o taktiku, jak protiorbánovský blok rozštěpit.
Komentář●Meron Rapoport
To, co nyní Izrael plánuje vytvořit v Gaze, má své jméno: „koncentrační tábor“
Autor, který je jedním z nejrespektovanějších izraelských novinářů, v analytickém komentáři pro +972Mag popisuje současné kriminální počínání Izraele v pásmu Gazy v kontextu historie celé okupace Pásma po roce 1967.
Analýza●Vojtěch Petrů
Veřejnoprávní poplatky navýšeny, na podzim však hrozí jejich zrušení
Navýšení poplatků je po podpisu prezidenta definitivně platné, veřejnoprávní média jsou však stále v nejistotě. Babiš plánuje po svém podzimním volebním vítězství veřejná média zestátnit a řediteli ČT Součkovi hrozí odvolání.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Ženy po interrupci mohou cítit úlevu i smutek. Na našich právech to nemění nic
Protipotratové organizace je rámují jako trauma, feministky zdůrazňují, že většině žen přináší úlevu. Jak v rozhovoru vysvětluje psychoterapeutka Jana Kučerová, s interrupcí se ve skutečnosti pojí emoce různorodé — a leckdy protichůdné.
Zpráva●Matěj Moravanský
Úspěšné referendum o větrných elektrárnách: v Uhách postaví tři větrné turbíny
V místním referendu lidé podpořili stavbu tří větrných elektráren v katastru obce Uhy ve Středočeském kraji. Občany přesvědčil příspěvek developera do obecního rozpočtu.
Zpráva●Julie Šafová
Záchranky řeší, kde brát nové lidi. Jde o celoevropský fenomén
V České republice se stále zvyšuje věkový průměr věch typů zaměstnanců zdravotního záchranného systému. Mladší preferují buď jiné oblasti zdravotnictví, anebo ze záchranky postupně odcházejí. Vláda chce pomoci zvláštním programem.
Zpráva●Julie Šafová
Praha je feministická. Pochod pro život zablokovali odpůrci
Pochod pro život poprvé v historii nedošel do svého cíle. Stovky aktivistů ho zastavily hned sedmi různými blokádami. Po několika hodinách čekání pořadatelé pochod rozpustili.
Analýza●Štěpán Mairovský
Daňové nástroje krizi bydlení nevyřeší, ale mohou v mnohém pomoct
Rozhovor●Fatima Rahimi
Irena Reifová: Reality show nejsou jen zábava. Jsou výkladní skříní nerovnosti
Zpráva●Matěj Moravanský
Deutschlandticket funguje: levná hromadná doprava snižuje emise
Pozitivní dopady dostupné německé jízdenky na hromadnou dopravu jsou po více než dvou letech od jejího zavedení neoddiskutovatelné: lidé častěji volí hromadnou dopravou místo cesty autem a výrazně tím snižují emise skleníkových plynů.
Komentář●Matěj Moravanský
České klimatické hnutí musí oživit kulturu protestu. Jinak se stane zbytečným
Zdrojem síly ekologického hnutí nikdy nebyla mazaná komunikační strategie ani lobbing, nýbrž společenství odhodlaných a statečných lidí. S blížící se vládou oligarchie bude nutné oživit kulturu protestu.
Zpráva●Matěj Moravanský
Emise i zisky fosilních korporací závratně rostou. Všem varováním vědy navzdory
Analýza portálu Carbon Majors odhalila, že navzdory vědeckým varováním i ničivým dopadům klimatického rozvratu nadále rostou emise největších fosilních společností. Tyto korporace navíc dosahují rekordních zisků.
Zpráva●Matěj Moravanský
Další rekordní tání ledu ohrožuje klíčové klimatické systémy planety
Mořský a pevninský led hraje významnou úlohu v klimatickém systému planety. Dle posledních dat ale zrychluje jeho tání, které už vede, a ještě povede ke globálnímu rozkladu stabilních a příhodných podmínek pro blahobyt lidských společností.
Analýza●Matěj Moravanský
Lex plyn: vláda podpořila korporace na úkor občanů
Novela energetického zákona navrhuje jako „dočasné řešení“ dotování uhelných zdrojů a podporu plynové infrastruktury. Zároveň nestanovuje záruky přechodu na čisté zdroje. Na selhání vlády a energetických korporací doplatí spotřebitelé.
Zpráva●Matěj Moravanský
Požáry v Kalifornii jsou děsivou tečkou za dalším historicky nejteplejším rokem
Požáry v Kalifornii vyhnaly již takřka dvě stě tisíc lidí z jejich domovů. Jde o důsledek extrémních globálních teplot roku 2024.
Analýza●Matěj Moravanský
Nový systém emisních povolenek selže, pokud náklady ponesou obyčejní lidé
Rozšíření emisního obchodování v Evropské unii má pomoci s dekarbonizací, ve stávající podobě však prohloubí společenské nerovnosti. Klimatické hnutí by mělo požadovat mnohem širší strukturální změny.
Esej●Josef Patočka
Dohánění Západu selhalo. Najdeme v krizi nový příběh, který by nás spojoval?
K čemu se české střední třídy přikloní v situaci, kdy je jasné, že plán „dohnat Západ“ selhal? Přidá se česká střední třída na stranu oligarchie a autoritářství, nebo se přikloní k demokratizaci, podmíněné radikálním přerozdělováním?
Esej●Josef Patočka
Německé mzdy? V solidárnější ekonomice bychom se mohli mít lépe i bez nich
Výsměch Petru Fialovi za slib dohnání německých mezd ukazuje, jak málo důvěry lidé mají k dominantnímu ekonomickému modelu. Realističtější cesty k prosperující společnosti se přitom nabízejí mimo něj.
Esej●Josef Patočka
Renesance družstevnictví: „Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno.“
Navzdory historicky zdůvodněným předsudkům družstevnictví dnes u nás stojí na počátku nového rozmachu. Družstva představují slibnou strategii, jak zlepšit ekonomickou situaci obyčejných lidí v situaci, kdy je levicová politika v troskách.
Esej●Josef Patočka
Organizování funguje. Může „řemeslo rozhovoru“ vrátit moc obyčejným lidem?
Organizování. Jednoduché slovo s širokým významem. Jako promyšlená a generacemi cizelovaná metoda politické práce je dnes možná největší nadějí na obrodu české demokratické politické kultury.
Komentář●Filip Outrata
Téma a úkol letošních Velikonoc: ukazovat lidi v Gaze jako skutečné lidi, s vlastními jedinečnými osudy a sny. Ne jako pouhé hromady lidských trosek na troskách domů a životů, které válka smetla do zapomnění.
Komentář●Prokop Singer
Události v Gaze otevřely Pandořinu skřínku české žurnalistiky
Způsob, jimž většina českých médií včetně těch veřejnoprávních informuje o dění v Gaze, prokazatelně straní Izraeli. Jde o chování, které nemá takřka nikde v západním světě obdoby. Profesně selhávají zejména pracovníci České televize.
Rozhovor●Jakub Patočka
Rozhovor s Meronem Rapoportem: Bezvýhradnou podporou Izraele ČR škodí Židům
S jednou z nejvýraznějších postav izraelského novinářství jsme na festivalu v Perugii mluvili o stavu izraelské společnosti, o tom, proč je tak důležité, aby válka v Gaze co nejdříve skončila, a také o tom, co mohou dělat lidé v Evropě.
Komentář●Martin Rozumek
Evropa ve své roli obránkyně mezinárodního práva trvale selhává
Ve světě sílících autokracií je nezbytné s maximální důsledností dbát dodržování mezinárodního práva. Jde o úkol, který doslova leží na Evropě. Ta však fatálně selhává. Nejzřetelněji ve vztahu k uprchlíkům i ke genocidě Palestinců.
Glosa●Petr Jedlička
Netanjahu v Maďarsku: laťka se opět posouvá
Rozhodnutí Viktora Orbána nerespektovat mezinárodní zatykač na izraelského premiéra zas až tak nepřekvapilo. O to víc ale mrzí postoj francouzské, německé či polské vlády, jež daly najevo, že by vůči Netanjahuovi postupovaly stejně.
Komentář●Filip Outrata
Případ Mahmoud Khalil. Deportace studentů a umlčování kritických hlasů
Komentář●Petr Jedlička
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Jiří Pasz: Válka naučila Ukrajince, že duševní nemoc není stigma
O dopadech vleklé války na duševní zdraví občanů Ukrajiny, individuálních traumatech i celospolečenském vyčerpání jsme hovořili s humanitárním pracovníkem a dokumentaristou Jiřím Paszem, spoluautorem reportu Neviditelné rány.
Komentář●Laubrová Žirovnická, Svárovská
Zase nic. Český porodnický systém se nepolidští
Široce dostupná péče porodních asistentek je zásadní, mají-li ženy přivádět děti na svět v bezpečí a úctě. Český zdravotnický systém však bude i nadále diskriminovat sociálně a ekonomicky znevýhodněné ženy. Na vině je vládní koalice.
Zpráva●Julie Šafová
V Evropě má extradaň na sladké už třetina států. U nás si ještě počkáme
Komentář●Eliška Selinger
Boj o Nutri-Score: veřejné zdraví pod tlakem potravinářské lobby
Zpráva●Moravanský, Petrů, Rahimi
Byl 17. listopad, studenti pochodovali s heslem Oligarchie není demokracie
V Praze se konala u příležitosti pětatřicátého výročí poslední revoluce celá řada akcí, vysokoškolští studenti se domáhali konečně důsledné ochrany klimatu a ochránci lidských práv manifestovali solidaritu s masakrovanými Palestinci.
Esej●Ondřej Holub
17. listopad a levice. Být tichý tam, kde houstne temnota
„Ztišení jako odpověď na akutní potřebu konat zní možná jako laciný zenový únik do nereality snění, je ale paradoxní odvahou nebojovat tam, kde by boj byl jen utrpením všech.“ Ondřej Holub k 17. listopadu a dnešní pozici levice.
Komentář●Hana Holcnerová
Dnes vyprávíme tehdejší příběh… Je to příběh o hrdinství, nebo spíš o zbabělosti? Prý se vrátila demokracie. Někdo nám ji někdy vzal, nebo jsme si ji vzít nechali? Buď jak buď, vzpomínkám svědčí přiměřenost.
Komentář●Petr Bergmann
Otázka k 17. listopadu: jak se stalo z Tomáše Pojara takovéto monstrum?
Rozhovor Tomáše Pojara pro CNN-Prima je přehlídkou fenomenálního pokrytectví současné české politické reprezentace, jejího konjunkturalismu a cynismu, slizké ochoty prodat vše, na čem záleží, od klimatu, přes lidská práva až po Ukrajinu.
Sloupek●Jiří Pehe
17. listopad jako memento nevýhry
17. listopadu si zas připomeneme, jak jsme společně porazili komunisty. Opět falešně. Motiv revoluce je totiž předně nástrojem, jenž hráčům, jako byli Klaus a Zeman, umožnil pěstovat demokracii na normalizačním základu. Uvědomme si to už.
Esej●Jan Šícha
O jednom českém marx-leninském pokusu zrušit lidská práva
Myšlenka univerzálních lidských práv je základem Charty 77. Pokusil se ji v základu zpochybnit člověk, kterého jsem potkal v Ústí nad Labem již hluboce v tomto tisíciletí.
Analýza●Petr Jedlička
Volby v USA s odstupem: nerozhodovala jen ekonomika
Klíčová část nevyhraněných voličů volila podle svého vnímání stavu země, v touze po změně. Trump dokázal propojit témata prosperity, zločinnosti a migrace, posílily ho také protestní hlasy. Harrisová naopak snahou o rozkročení ztratila.
Komentář●Bernie Sanders
Vedení demokratů hájilo status quo, Američané ale právem požadují změny
Vyjádření Bernieho Sanderse k výsledkům amerických prezidentských voleb 2024 zveřejňujeme jako komentář: „Zastánce demokracie a spravedlnosti v USA čekají v příštích týdnech a měsících opravdu zásadní politické diskuse. Pusťme se do toho!“
Komentář●Jakub Patočka
Trumpovo vítězství má jedinou přednost: obnažuje hloubku civilizační krize
Jakkoli je Trumpovo vítězství otřesnou zprávou s bezprostředními strašnými důsledky, nelze odhlížet od skutečnosti, že porážka Demokratů je zasloužená. Nelze se tvářit jako strana Dobra, a přitom se prezentovat bezbřehým pokrytectvím.
Komentář●Ralph Nader
Prohraje-li Harrisová s Trumpem, bude to vinou zbabělosti Demokratické strany
Zpráva●Petr Jedlička
V EU přejí Trumpovi nejvíce v Maďarsku, Česká republika ale moc nezaostává
Reportáž●Jindřich Janíček
Ti nejbohatší se vždy postaví na stranu fašismu
„Snažím se představit, co výhra Donalda Trumpa znamená pro Demokratickou stranu coby instituci, a ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak vlastně vůbec nic.“ Jindřich Janíček posílá reflexi své reportáže z prezidentských voleb v USA.
Reportáž●Jindřich Janíček
Vykašlete se na lidi a oni se vykašlou na volby
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA končí reflexí atmosféry povolebního Washingtonu. A Jindra přidává i vlastní analýzu: „Poslední populistická rétorika demokratů byla kampaň Obamova. A lidé přišli a volili.“
Reportáž●Jindřich Janíček
Naděje pohasla rychle. A hasnout bude dál
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA pokračuje průběhem sčítání hlasů. Naděje pohasla překvapivě rychle, podpora demokratů upadla i ve větších městech. Vyhrál tým těch nejotravnějších lidí.
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Matěj Moravanský
Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou
Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Matěj Moravanský
Povodně posiluje klimatická změna, narovnání řek a eroze
Současnou povodňovou situaci způsobuje řada faktorů. Podstatnou roli hraje stav půdy, úroveň protipovodňových opatření, velkým dílem ovšem i klimatická změna.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Britsko-palestinský novinář: Válka v Gaze je lekcí pro tradiční novinářství
„Většina propalestinských aktivistů nebo demonstrantů nejsou antisemité,“ poukazuje v rozhovoru Jad Salfiti, britsko-palestinský novinář, jehož snímek Německý problém s Palestinou se promítal na festivalu Press Play Prague.
Komentář●Jakub Patočka
Založili jsme festival Press Play Prague. A takto vypadal první ročník
Minulý týden se v Praze konal první ročník mezinárodního festivalu filmů o novinářství Press Play Prague, který Deník Referendum pořádá společně s Project Syndicate a Kinem Atlas. Přinášíme reflexi šéfredaktora DR s fotogalerií z akce.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Sexuální násilí okupanti používají mnohdy cíleně, říká ukrajinská novinářka
„Sexuální násilí je nástroj, který okupanti používají, aby populaci vyděsili, umlčeli a odradili od spolupráce s ukrajinskými vojáky,“ říká Toma Istominová, zástupkyně šéfredaktorky ukrajinského deníku Kyiv Independent.
Zpráva●Redakce DR
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil udělením cen
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil 12. října udělením cen. Cenu pro nejlepší celovečerní dokument získal film Vrátil se — investigace sexuálního násilí spáchaného ruskými vojáky na Ukrajině.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague v sobotu zakončí devět projekcí a vyhlášení cen
Závěrečného dne festivalu Press Play Prague se účastní řada světových hostů. Debatovat se bude kupříkladu o dopadech slábnoucí demokracie na svobodu tisku. Na závěrečném ceremoniálu organizátoři vyhlásí vítězné filmy.
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Komentář●Oto Novotný
Vítězství francouzské levice bude mít důsledky i pro českou politiku
Západní demokraté výsledky francouzských voleb vítají, kdežto česká společnost, stále zaslepená laciným antikomunismem, se jich hrozí. V každém případě vývoj ve Francii silně ovlivní Babišovy evropské plány i budoucnost SOCDEM.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Analýza●Petr Janyška
Komentář●Matěj Moravanský
Francouzská levice zachraňuje republiku, česká pravice z toho šílí
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Popularita stimulačních drog se v Evropě zvyšuje, ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. Česká republika se nadále drží na předních příčkách v užívání pervitinu.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Z fondu pro přechod k bezemisní energetice bylo zatím rozděleno sto čtrnáct miliard korun. Čtyřiatřicet procent prostředků dosud získaly pouhé tři firmy: ČEZ, Veolia a Křetínského EPH. Příčinou je špatně nastavený systém rozdělování dotací.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Česká katolická církev na konci roku obdrží díky inflaci na takzvaných finančních náhradách dosud nejvyšší částku. Navzdory tomu, že počet lidí, kteří se k ní hlásí, soustavně klesá. Pozoruhodné je srovnání s dalšími zeměmi EU.
Data-analýza●Khazalová, Vargolskaia
Turismus v roce 2023: krátkodobé ubytování na vzestupu po celé Evropě
Data o krátkodobém ubytování ukazují, že turismus v řadě evropských městech přesáhl úroveň před pandemií. Svůj vliv má individualizace cestování, ale někde i posilování letecké dopravy. Do dat se však také promítly regulace platforem.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Evropská krajní pravice se shodne na migraci či Green Dealu. Štěpí ji Ukrajina
Data-analýza●Baurmann, Khazalová
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.