Několik dodatečných poučení pro Sociální demokracii z revitalizace Die Linke
Marek BendaZatímco německá Die Linke se dokázala odrazit ode dna a postavit se síle hnutí Sahry Wagenknechtové, čeští sociální demokraté dál skomírají. Co dělali u sousedů jinak?
O velkolepém harakiri české Sociální demokracie toho bylo již napsáno mnohé. Od konce června, kdy Jana Maláčová vydala patetické provolání „o spojování levice“, čímž mínila komunisty a antivax konspirátory ze Stačilo!, se to historickými srovnáními o opětovném vklouznutí sociálních demokratů do komunistické ohlávky jen hemžilo. Synchronních srovnání ale již bylo poměrně pomálu.
Přitom jedno takové se nabízí a leží hned za humny. Tím je neuvěřitelná revitalizace německé Die Linke, která se ještě před rokem pohybovala v průzkumech veřejného mínění na obdobných hodnotách kolem tří procent jako SOCDEM. Jaká poučení by si z tohoto mohla dnešní defétistická SOCDEM ex post vzít?
Die Linke v krizi
Nejprve si nastiňme výchozí situaci. Die Linke se s rokem 2024 ocitla ve stádiu klinické smrti. Sahra Wagenknechtová v říjnu 2023 odvedla do svého připravovaného hnutí část poslanců a straníků, a jak ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024, tak v zemských volbách v Durynsku, Sasku a Braniborsku počátkem září zaznamenala Aliance Sahry Wagenknechtové slušné výsledky a ve všech případech vyšší podporu než Die Linke.
Odchodem wagenknechtovců se ztenčilo již tak početně slabé zastoupení Die Linke ve Spolkovém sněmu. Strana již ve volbách v roce 2021 nezískala ani pět procent hlasů a do parlamentu nakonec pronikla jen díky zvláštnosti volebního zákona, která zaručuje vstup mezi parlamentní strany už při třech vítězstvích v jednomandátových volebních obvodech. Odštěpením Aliance Sahry Wagenknechtové ale přišla Die Linke ve Spolkovém sněmu o status frakce, se kterým jsou spojena přednostní práva a vyhrazený čas pro vystoupení na sněmovním plénu i nemálo finančních prostředků ze státního rozpočtu na reprezentaci a budování odborného zázemí.
Die Linke tak hrozila menší veřejná viditelnost už jen kvůli rozpadu poslanecké frakce. Že v té samé době bylo na odchodu i vedení strany a probíhaly debaty o její identitě, situaci dále komplikovalo. Nové předsednictvo nakonec bylo zvoleno na sjezdu v Halle 19. října 2024, tedy dva týdny poté, co se české SOCDEM ujala Jana Maláčová, a o necelé tři týdny později bylo vtaženo rozpadem Scholzovy vlády do víru předčasných parlamentních voleb. A právě v tomto okamžiku začíná být srovnání pro maláčovskou SOCDEM nepříjemné.