Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Komentář●Jiří Pehe
Proč vládní koalice prohrála v evropských volbách
Českou vládu dříve zdobila v některých věcech ochota k čelnímu střetu s populisty. Před evropskými volbami ale byla ta tam. Svým lavírováním a vlastním populismem, zejména strany sdružené v koalici SPOLU, k vítězství opozice samy pomohly.
Zpráva●Daniel Kotecký
Hajlování i vzývání Duceho. Itálie řeší mladé křídlo hlavní vládní strany
Italští novináři zdokumentovali, jak přitažlivý je pro mládežníky strany premiérky Meloniové fašismus. Zjištění v zemi rozpoutala veřejnou debatu, strana z nich ale nechce vyvodit důsledky. Mlčením kauzu přešla i státní televize.
Esej●Matěj Moravanský
Politická ideologie automobilismu zažívá velké vítězství
Vlastnictví osobního automobilu se v naší společností prezentuje bezmála jako základní lidské právo. Z automobilismu se stala ideologie, která dosahuje nesporných politických úspěchů u nás i v celé Evropské unii.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Marína Urbániková: Koncentraci vlastnictví médií je třeba přísněji regulovat
Rozhovor●Ondřej Čížek
Hútíové jako geopolitický hráč. Okolnosti konfliktu v tepně námořního obchodu
Komentář●Petr Jedlička
Assangeovo propuštění je vítězstvím pro člověka, pro jeho kauzu ale jen zčásti
Nejznámější představitel whistleblowerského fenoménu WikiLeaks se dostává svobodu po pěti letech věznění a devíti dalších letech různého omezování. Děje se tak ale až po dohodnutém dílčím přiznání viny, které zastiňuje podstatu případu.
Komentář●Alena Zemančíková
Když nevíme, co počít, žádáme výměnu kádrů
Polemiku autorky s textem Jana Šíchy, jenž hájí argumenty petice o situaci na AVU a v Národní galerii, zveřejňujeme jako komentář.
Komentář●Jan Šícha
Provoz výtvarného umění jako křivé zrcadlo poměrů
Petice, která kritizuje Národní galerii, Cenu Jindřicha Chalupeckého a Akademii výtvarných umění, se setkala s podivuhodně zmatenými ohlasy.
Komentář●Jiří Koželouh
Lidé z okolí mosteckého autodromu trpí hlukem a nezájmem úřadů
Hluk z Autodromu Most dlouhodobě překračuje hlukové limity. Navzdory stížnostem místních obyvatel úřady nejednají. Nespokojenost a nedůvěra občanů ve stát jsou pak jen logickým důsledkem.
Komentář●Oto Novotný
Volby do Evropského parlamentu a cesty sociální demokracie z krize
Po volbách do Evropského parlamentu se opět v sociální demokracii rozezněly hlasy falešných spasitelů, kteří radí vydat se populistickou cestou, buď ve stopách Fica, nebo Konečné. Obě cesty přitom spolehlivě vedou k zániku.
Komentář●Matěj Moravanský
Debata o střelbě na pražské Filozofické fakultě je vymknutá z kloubů
Naší odpovědí na tragické události z prosince minulého roku by mělo být hnutí proti normalizaci strachu v českém společenském životě. Prvním krokem k tomu musí být zásadní zpřísnění zbraňové legislativy.
Komentář●David Chytil
Získat střelnou zbraň v České republice je nebývale snadné
Amnesty International zjistila, že české zákony upravující získávání a držení střelných zbraní jsou jedny z nejmírnějších v Evropě. Naše politická reprezentace se zabývá tím, jak tato pravidla ještě více rozvolnit.
Analýza●Petr Jedlička
Dozvuky evropských voleb v jednotlivých zemích: co se kde ukázalo
Vedle vlastního rozdělení mandátů v Evropském parlamentu přinesly nedávné volby i řadu dílčích důležitých odhalení v jednotlivých členských zemích. Která byla ta nejzajímavější a v čem jsou podstatná?
Zpráva●Matěj Moravanský
Evropská unie vystoupila z Energetické charty
Rada Evropské unie schválila odstoupení od Smlouvy o Energetické chartě. Kontroverzní dohoda, která chrání investice energetických korporací, je totiž v rozporu s energetickou politikou unie a jejími klimatickými závazky.
Zpráva●Petr Jedlička
Babišovo ANO opouští evropské liberály. Možná chystá skupinu s Orbánem a Ficem
Babiš zdůvodnil ANO odchod z jeho dosavadní politické skupiny rozdílností názorů na migraci či Green Deal. Vzhledem k souběžné nezařazenosti slovenského Smeru a maďarského Fideszu se nabízí, že se teď spojí právě s nimi.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Bez přítele bych byla na ulici.“ Proč lidé s hraniční poruchou osobnosti živoří
Přestože nezvládají dlouhodobě pracovat na plný úvazek, lidé s hraniční poruchou osobnosti mají ztížený přístup k invalidnímu důchodu. Bez finanční podpory od jiných lidí svou ekonomickou situaci často nezvládají.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Pavel obměnil už dvě třetiny Ústavního soudu, míří do něj Přibáň a Langášek
Analýza●Kateřina Smejkalová
Hnutí Sahry Wagenknechtové oslovuje ty, na něž „samolibí“ zapomněli
Komentář●Jan Šícha
Alternativa pro Německo je pro východ už i kulturním fenoménem
Evropské volby v Německu odlákaly hlasy vládnoucí koalici a zároveň nepřinesly posílení konzervativní demokratické opozici. Krajní pravici volili i mladí lidé.
Komentář●Matěj Moravanský
Záplavy v Německu ukazují meze naší schopnosti adaptace na změnu klimatu
Německo zasáhly masivní záplavy, které mají katastrofální dopady, přestože země vybudovala protipovodňová opatření za miliardy eur. Dopadům změny klimatu se nelze snadno přizpůsobit, byť nás politici přesvědčují o opaku.
Reportáž●Alena Zemančíková
Ukrajinský zápas o vlastní kulturní dějiny
Vzhledem k historii ruských snah o likvidaci svébytné ukrajinské kultury a současné dobyvačné válce je úzkostlivá snaha definovat vlastní kulturní identitu zcela pochopitelná. A v mnohém inspirativní a poučná.
Reportáž●Alena Zemančíková
Na konci cesty jsme se setkaly s padlými. Zbytek je mlčení
Autorka pobývala na literárním stipendiu ve válkou těžce zkoušeném Charkově. O své zkušenosti se dělí v působivé osobní reportáži.
Komentář●Josef Brož
Komentář●Janis Varufakis
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Sloupek●Ivan Štampach
Dukovy zemanovské konspirace zahanbují české katolíky
Místo odchodu do ústraní v souladu s církevní tradicí se kardinál Duka drží moci a zneužívá ji ve prospěch šíření konspiračních teorií o spiknutí proti bývalému prezidentu Zemanovi. Většině katolíků za něj musí být hanba.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Dohoda mezi Paroubkem a Zemanem byla několikrát vcelku blízko. Nejprve chtěl ale Zeman příliš mnoho, a pak už se Paroubek cítil natolik silný, že ani sám neměl velký zájem. Byla to éra, kdy se zdálo, že Zemanův sen o Hradu bere za své.
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Reportáž●Mahmúd Muštaha
Depeše ze severní Gazy: řádky psané o hladu
Text palestinského novináře působícího v Pásmu Gazy přinášející svědectví o těžko představitelných podmínkách panujících v severní části pásma vydáváme v souvislosti s otevřeným dopisem světových médií k situaci palestinských novinářů.
Zpráva●Redakce DR
Desítky světových médií požadují po Izraeli, aby dodržoval práva novinářů v Gaze
Desítky světových médií včetně celé řady nejrenomovanějších organizací požadují po Izraeli, aby začal chránit práva novinářů v Gaze. V konfliktu bylo už zabito 94 novinářů, z toho 89 Palestinců. K výzvě se připojil i Deník Referendum.
Komentář●Petr Jedlička
Izraelské tažení v Gaze dospělo k důležitému mezníku
Izraelské ozbrojené síly se chystají vstoupit do města Rafáhu, místa, kde se dnes tísní přes milion uprchlíků. Budou-li postupovat jako doposud, následky mohou být nedozírné.
Reportáž●Mohammed Zaanoun
Stany, kam se podíváš. Jak vypadá život ve stanovém velkoměstě na jihu Gazy
Zhruba milion lidí — tedy přibližně polovina obyvatelstva Pásma Gazy, území o rozloze asi jako Bratislava — je nyní namačkaných ve stanovém městě u Rafahu, což až do války bylo menší město při hranicích s Egyptem.
Analýza●Petr Jedlička
Přeroste izraelské tažení v Gaze ve válku v celém regionu?
Žádná z hlavních mocností oblasti teď o velkou válku neusiluje. V regionu ale působí i menší aktéři, u nichž je sporné, zda je například Írán uhlídá. Eskalovat situaci může přitom i sám Izrael, zvláště ve vztahu k libanonskému Hizballáhu.
Analýza●Petr Jedlička
Co víme o situaci v Gaze, odfiltrujeme-li propagandu obou stran konfliktu
Komentář●Noam Shusterová
Prosba o pomoc z Tel Avivu: donuťte vládu Izraele akceptovat příměří
Zpráva●Matěj Moravanský
Za osmdesát procent emisí od roku 2016 může jen padesát sedm korporací
Datová analýza zjistila, že za naprostou většinu globálních emisí skleníkových plynů vypuštěných od uzavření Pařížské dohody může několik fosilních korporací. Podle analytiků jsou právě tyto společnosti ústředními hybateli klimatické krize.
Esej●Matěj Moravanský
Klima je planetární občina. Jeho krize je dopadem ekonomiky hnané motivem zisku
Jeden z předních klimatologů současnosti Johan Rockström přišel s konceptem ochrany planetární občiny. Jde o odpověď klimatické vědy na stále se prohlubující ničení životodárných systémů planety.
Sloupek●Radek Kubala
Konec spalování plynu v nedohlednu. I přes závazek G7 skončit s ním do roku 2035
Zpráva●Matěj Moravanský
Spotřeba zemního plynu v Evropě klesá, USA zastaví budování nové infrastruktury
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Za úspěchem ANO a antisystému v evropských volbách stojí mobilizace periferií
O tom, kdo byli voliči, kteří rozhodli o úspěchu Filipa Turka či Kateřiny Konečné v evropských volbách, a zda si tito politici mohou podporu udržet, jsme hovořili s volebním geografem Jonášem Suchánkem.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Politoložka Dvořáková: ODS se od dob Klause příliš nezměnila
S politoložkou Vladimírou Dvořákovou jsme při příležitosti třiatřiceti let od založení ODS hovořili o vývoji strany, o tom, jak se od nástupu Petra Fialy jejího do čela proměnila a jaká je její budoucnost.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Vláda se dohodla na valorizaci poplatků pro ČT a ČRo. ANO a SPD je chtějí zrušit
Vládní pětikoalice v minulém týdnu oznámila záměr předložit zákon o valorizaci koncesionářských poplatků. Ten však mohou zhatit blížící se sněmovní volby. Opoziční ANO a SPD navíc avizují, že v příštím období veřejnoprávní média zestátní.
Zpráva●Vojtěch Petrů
KSČM se do evropských voleb spojila s agrobaronem Jandejskem
Komunisté pro evropské volby vsadili na spojení s konspirátory a agrobarony, dříve blízkými krajně pravicovému hnutí PRO Jindřicha Rajchla. Kateřina Konečná má šanci na obhájení mandátu.
Rozhovor●Petrů, Rahimi
Navrátit lidem ze Sudet důvěru v politiku? Skrze občanskou participaci a odbory
S Lucií Trlifajovou z Centra pro společenské otázky jsme hovořili o tom, jak vláda může pomoci chudším regionům, i o plánované revizi systému sociálních dávek.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Mafra je definitivně pryč z Babišových rukou. Oligarchu střídá oligarcha
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Politolog Michal: Rakušan mobilizuje voliče strachem z antisystémové scény
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Zpráva●Jakub Patočka
Soud k otravě Bečvy: řeku prý otrávila Energoaqua, ale byl to jen přestupek
Okresní soud ve Vsetíně dnes vynesl dlouho očekávaný rozsudek. Podle soudkyně řeku otrávila Energoaqua, ale obžaloby ji zprostila, protože se podle ní nejednalo o trestný čin, nýbrž o přestupek.
Komentář●Stanislav Pernický
Stále častěji mi v hlavě vrtá otázka, zda vůbec žijeme v právním státě
Závěrečnou řeč Stanislava Pernického před okresním soudem ve Vsetíně v případu otrávené řeky Bečvy, kterého se účastnil jako zástupce poškozených rybářů, zveřejňujeme jako komentář.
Zpráva●Jakub Patočka
Odhaleno: Ministerstvo zrušilo pokutu Deze za havárii předcházející otravě Bečvy
Ministerstvo životního prostředí zrušilo pokutu Deze za havárii na kaustifikační jednotce 20. září 2020. Rozhodnutí, které se plně ztotožňuje s lživou argumentací chemičky, vydal „Brabcův člověk“ Radek Pallós.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Evropská krajní pravice se shodne na migraci či Green Dealu. Štěpí ji Ukrajina
Evropské pravicově populistické strany se podle naší analýzy volebních programů vesměs shodují na protiimigrační politice či odmítnutí Zelené dohody. Hlavní dělicí linií je však otázka vztahů s Ruskem a pokračující podpory Ukrajiny.
Data-analýza●Baurmann, Khazalová
Česká města nadále drží prvenství v konzumaci pervitinu
Nejnovější datové analýzy odpadních vod ukazují nárůst kokainu a extáze napříč evropskými městy. Česká republika stále zůstává na předních příčkách v konzumaci pervitinu.
Data-analýza●Anna Absolonová
Oběťmi femicid v Evropě jsou tisíce žen. V ČR chybí data i legislativa
Případů žen, které zavraždili jejich partneři, v Evropě neubývá. Problém se týká i České republiky, kde navíc chybí vůle zákonodárců násilí na ženách řešit. Situaci by však mohla zlepšit nová směrnice Evropské unie.
Data-analýza●Petr Jedlička
Ukrajina dva roky po invazi: zničena desetina domů, škody za biliony
Vzdor vůči ruské invazi stál Ukrajince již bezmála sto tisíc životů. Suma materiálních škod se odhaduje na 3,5 bilionu korun, náklady na rekonstrukci na 11,6 bilionu. Nejviditelnějším pomníkem války zůstávají zcela zničená města.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Evropské stavebnictví v krizi: jaké budou důsledky pro dostupnost bydlení?
Data-analýza●Anna Absolonová
Nová čísla z Atlasu daňových rájů: stát ztrácí miliardy ročně
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.