Komentář●Mikuláš Černík
Shell opustila vrchní bezpečnostní konzultantka. Pozice firmy se dále propadá
Hlasitý odchod Caroline Dennettové z vedení Shellu odhalil neudržitelnost pozice fosilních korporací. Nemá už význam naivně čekat na reformu, je čas uskutečnit jejich řízený zánik. A tak se i děje.
Komentář●Jakub Zamouřil
Co čekat od klimatické žaloby u nás
Zásadní střet mezi právníky vlády a iniciativy, jež loni podala klimatickou žalobu na vybraná ministerstva, se blíží. Člen rady spolku Klimatická žaloba ČR vysvětluje, co od rozhodnutí soudu očekává a proč na něm záleží.
Komentář●Mojmír Vlašín
Národní park Soutok, nebo spíš Chráněná krajinná oblast? Asi nic
Soutok Moravy a Dyje patří mezi to nejcennější, co česká příroda má. Přesto je oblast chráněna jen mizivě. Na vině je nekompetentní stát a neadekvátní chování především lanžhotského starosty. Letitá kauza je krajně nečitelná.
Komentář●George Monbiot
Světovému systému zásobování potravinami hrozí kolaps
Působí to jako paradox: už před pandemií a válkou, v čase největší hojnosti a dlouhodobě nejnižších cen potravin na světovém trhu, se trend v počtu hladovějících a podvyživených pozemšťanů obrátil. Co se děje?
Analýza●Averin, Denisov a kol.
Válka na Ukrajině má otřesné důsledky i pro přírodu
Ruská agrese představuje vážné hrozby pro přírodu a životní prostředí — a to nejen na Ukrajině. Experti mají obavy z trvalých následků. Současně upozorňují, že už nyní je třeba myslet na ekologické aspekty poválečné obnovy země.
Sloupek●Radek Kubala
Sebeupálení Wynna Bruce jako symptom absolutního selhání politiky
Sebeupálení amerického klimatického aktivisty Wynna Bruce je nutné číst jako symptom absolutního selhání světové politiky. Zoufalství je možné čelit jen vzájemnou pomocí, organizováním a znásobováním společné moci.
Komentář●Richard Heinberg
Nejlepší klimatická politika, o které jste nejspíš nikdy neslyšeli
Žádná ze současných politických strategií k účinnému omezení emisí ničících klima nevede. Je potřeba přijít se strategií jinou — ve své podstatě je to jednoduchost sama: spočívá v zastropování objemu produkce a zavedení přídělového systému.
Komentář●Zuzana Klusová
Splavnění Odry zbytečně zničí poslední meandrující řeku v kraji
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Konec fosilních paliv z Ruska je v dohlednu. Evropa však zatím váhá
Komentář●Jan Svoboda
Vláda by měla lidem ulevit od energetické drahoty i zavedením uhlíkové dividendy
Uhlíková dividenda vyplácená z prostředků vybraných za zdanění emisí z fosilních paliv patří mezi přímé platby, a je tak sociálně spravedlivější než daňové úlevy. A zvyšovala by sympatie veřejnosti k evropským ekologickým opatřením.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Studie: České energetické korporace patří k nejšpinavějším v Evropě
Klimatický think tank Ember a organizace Europe Beyond Coal zkoumaly energetické plány jednadvaceti evropských korporací. Dostatečné klimatické závazky nemá ani jedna, české firmy EPH a Sev.En patří k evropskému suterénu.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Energetická koncepce EU není „výhrou“ ani pro ČR, ani pro klima. Čekají ji změny
Unijní seznam zelených zdrojů sice obsahuje jádro i plyn, avšak pouze za podmínek, které česká média ani politici nereflektují. Ve snaze zavděčit se všem totiž Evropská komise zvolila přístup, který není jasným vítězstvím pro nikoho.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Zjištění DR: Odklad se nekoná. Vláda nadále počítá s koncem uhlí v roce 2033
Média v posledních dnech referovala o vládním záměru oddálit konec uhlí. Podle zjištění Deníku Referendum však Fialův kabinet dosavadní plány měnit nehodlá. Limity těžby jsou nadále konečné, odklon od uhlí má nastat k roku 2033.
Komentář●Syslová, Zindulková
Přeměna uhelných regionů je příležitostí. Dokládají to zkušenosti ze zahraničí
Ještě v roce 2020 vyrobila ČR víc než třetinu elektřiny z uhlí. Do roku 2033 však se spalováním uhlí plánuje přestat. Stojí to v programovém prohlášení vlády. Jde o rozumné rozhodnutí z hlediska klimatu i ekonomiky. Nestane se to ale samo.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Rozmach zelené energie i dočasný návrat k uhlí. Česká energetika se ocitá na rozcestí
Evropskou energetikou otřásla ruská agrese. V rámci odklonu od ruského plynu nyní připadá v úvahu dočasný návrat k uhlí — a to i v České republice. Zároveň však přibývají plány k rozvoji obnovitelných zdrojů.
Sloupek●Radek Kubala
České politice chybí dlouhodobá vize. Vrátí se kvůli tomu do hry uhlí?
Česká republika postrádá dlouhodobou vizi, která by určovala naše směřování v různých krizích. Rozpačité přešlapování v otázkách energetiky po ruské agresi na Ukrajině je toho příkladem. Této slabosti by nyní mohli využít uhlobaroni.
Komentář●Ondřej Pašek
Bez podpory se k lidem miliardy korun na energetickou transformaci nedostanou
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Studie: České energetické korporace patří k nejšpinavějším v Evropě
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Teploty na pólech děsí svět. Lidstvo vstupuje do „nové fáze klimatických změn“
V několika výzkumných stanicích v Arktidě a Antarktidě naměřili zvýšené teploty až o čtyřicet stupňů. Mořského ledu na jižním pólu je nejméně v historii. Vědci hovoří o nečekaném a znepokojivém projevu klimatické krize.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Živelné pohromy jsou novou normou. Rok 2021 byl rokem klimatické krize
Minulý rok se do učebnic zapíše jako rok extrémů a anomálií. Neuplynul takřka týden, aby odněkud nehlásili nevídanou živelnou pohromu či teplotní rekord. Před klimatickou krizí už není úniku — a postupuje rychleji, než experti předvídali.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„První klimatický hladomor“. Madagaskar dusí extrémní sucho
Na jihu Madagaskaru vyschly i řeky, desítky tisíc obyvatel ostrovního státu nemají co jíst. Humanitární pracovníci hovoří doslova o „hororových podmínkách“. Odborníci se shodují, že jde o první hladomor způsobený změnami klimatu.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„Není úniku.“ Extrémní projevy změn klimatu sužují celý svět
Turecko v plamenech, Čína pod vodou. Rekordní projevy klimatické krize jsou skutečně globálního dosahu — a překonávají dosavadní prognózy. Odborníci se shodují, že v boji se změnami klimatu lidstvo zatím prohrává.
Komentář●Milan Starec
Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem
Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.
Rozhovor●Adam Rektor-Polánek
Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem
Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.
Komentář●Jaromír Baxa
Turów: Libereckému kraji ani vládě o životní prostředí zřejmě nikdy nešlo
Vedení Libereckého kraje se tvářilo, že dělá vše pro to, aby ohrožené zdroje vody ochránilo. Pak ale najednou otočilo. Ve spřízněných vodárenských firmách se teď může slavit. Peníze na zakázky na vodovody budou. Teď ještě, aby byla ta voda.
Zpráva●Jan Kašpárek
Vláda se dohodla s Polskem na těžbě v Turówu. Výměnou za peníze stáhne žalobu
Český a polský premiér se dohodli na další těžbě v dolu Turów. Polsko se zavázalo k dílčím změnám omezujícím dopad těžby na české obce a zaplatí náhradu škod, Praha za to stáhne žalobu od evropského soudu. Ekologové dohodu ostře kritizují.
Sloupek●Radek Kubala
Fialův podpis turowské dohody je vrcholem politické zbabělosti
Petr Fiala kapituloval před polskou vládou a netransparentním způsobem podepsal dohodu o dole Turów, která podle expertů i těžařské společnosti PGE ohrožuje tuzemské zdroje vody. Slavit může Polsko, ale také liberecká ODS.
Komentář●Jan Kašpárek
Co si počít po zprávě IPCC? Na zoufalství není čas
Poslední zpráva klimatického panelu OSN shrnuje všechna relevantní zjištění vědců o změnách klimatu za posledních pět let. Jde přitom o děsivé čtení. Jan Kašpárek přibližuje proč a uvažuje, co dělat dále.
Sloupek●Radek Kubala
Ohlušující ticho. Čeští politici zareagovali na zprávu vědců o klimatu mlčením
Světoví politici i novináři živě diskutují o pondělní vědecké zprávě IPCC o stavu planety. Z českých politiků na ní zareagovali jen zástupci Zelených a Pirátů. Na tristním stavu tuzemské debaty o klimatu nesou vinu i média.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Mezivládní panel OSN: klimatická krize je tady. A lidstvo musí jednat
Podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) brzy nastane mnoho nezvratných klimatických změn. Stále však lze zabránit úplnému environmentálnímu kolapsu. O rozsahu klimatické krize rozhodne příštích deset let.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.
Zpráva●Lucie Čejková
Deník Referendum se již potřetí účastní akce světových médií za klima
Na čtyři sta padesát médií z celého světa se třetím rokem přidává k novinářské akci Covering Climate Now. Cílem je pozvednout kvalitu a četnost psaní o klimatu. V DR chystáme kromě vlastních textů i překlady vybraných zahraničních prací.
Komentář●Bouček, Boučková
Jak se Svatý Jan pod Skalou stal první obcí žalující stát kvůli klimatu
Manželé Boučkovi — starosta obce Svatý Jan pod Skalou a spisovatelka — popisují okolnosti, které vedly k tomu, že se jejich obec stala první samosprávou, která se připojila ke klimatické žalobě na vládu ČR.
Komentář●Adam Bílek
Nemít děti kvůli uhlíkové stopě? Pojďte raději řešit fosilní paliva
Jakkoli rozhodnutí nemít dítě je potřeba zbavit stigmatu nežádoucí životní strategie, debata o tom, zda přivádět na svět potomky případně v jakém počtu, odvádí pozornost od strukturálních příčin klimatické krize.
Rozhovor●Lucie Čejková
Rozhovor s koordinátorkou: chci pro děti lepší krajinu, než jakou jsme zdědili
Dana Konečná se do iniciativy Společně proti suchu zapojila spolu se svým dvojčetem Janou Juranovou. Obě teď při mateřské dovolené připravují návrhy, jak zadržet vodu v krajině kolem Veverské Bítýšky.
Reportáž●Jeremy Deaton
Příběh dvou klimatických uprchlíků
Spojené státy americké se na příčinách klimatické migrace podílejí více než kterákoli jiná země na světě. Přesto tam klimatičtí uprchlíci nejsou vždy vítání.
Komentář●Marek Soška
Snižování osobní uhlíkové stopy jen odvádí tolik důležitou pozornost
Analýza●Harold R. Wanless
Sloupek●Radek Kubala
Zelený ČEZ? Ve skutečnosti snaha zachránit co nejvíc uhlí a přejít na plyn
ČEZ představil novou strategii, ve které se snaží prezentovat jako zelená firma, které záleží na planetě. Ve skutečnosti udělala nejmenší možný ústupek ochraně klimatu, snaží se zachránit co nejvíce uhlí a přejít na podobně špinavý plyn.
Sloupek●Radek Kubala
Neudržitelný greenwashing Kooperativy na Udržitelné konferenci
Pojišťovna Kooperativa se bude dnes na Udržitelné konferenci prezentovat jako hlavní ekologický partner. Ve skutečnosti však tato finanční instituce pomáhá udržovat při životě tuzemský uhelný byznys. Její greenwashing je potřeba odhalit.
Zpráva●Lucie Čejková
Greenwashingem proti greenwashingu? EU řeší, jak rozeznat udržitelné investice
Evropská unie rozhoduje o pravidlech, podle nichž bude určovat udržitelné ekonomické aktivity. Zatím je však kritizují některé členské státy i ekologové. Podle části z nich hrozí, že se opatření proti greenwashingu stane spíše jeho oporou.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s Danuší Nerudovou: Lidi už víc danit nelze, korporace ano
Seriál Klimageddon uzavírá rozhovor s rektorkou Mendelovy univerzity, podle níž se nacházíme v období, kdy se láme ekonomická teorie. Potřebujeme takovou, která bude reflektovat reálné možnosti naší planety a zahodí víru v neomezený růst.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s L. Likavčanem: V klimatické krizi musíme být lidští i pragmatičtí
V novém dílu seriálu Klimageddon vysvětluje výzkumník a teoretik Lukáš Likavčan, jak přemýšlí o planetárním metabolismu nebo proč by se mělo lidstvo s klimatickou krizí vyrovnávat i tak, že si připustí možnost vyhynutí svého druhu.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s biologem: Věda radši vydává studie, než mění svět
Seriál Klimageddon s norskými osobnostmi zabývajícími se změnami klimatu pokračuje rozhovorem s biologem Dagem Olavem Hessenem. Lidstvo i planeta podle něj přežijí i velké oteplení Země. Jak to ale bude vypadat?
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s aktivistkou: Ten pocit, kdy zjistíte, že dospělí nemají ve všem pravdu
Seriál Klimageddon pokračuje rozhovorem s norskou ekologickou aktivistkou. Naše organizace má osmdesát poboček po celém Norsku. Nechybíme u žádné ekologické kauzy. Politici nás proto nemůžou jen tak ignorovat, říká Therese Hugstmyr Woieová.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my
Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s novinářkou: moc fosilních korporací závisí na veřejném mínění, a dobře to vědí
Kniha Anne Karin Sætherové o norském ropném průmyslu se stala bestsellerem. Na konference ji zvou nejen ekologové, ale i zástupci byznysu. Dobře totiž vědí, že odmítnou-li zodpovědět její otázky, veřejnost je uvrhne v nemilost.
Rozhovor●Ivo Bystřičan
Rozhovor s ekopsychologem: Nestrašte lidi koncem světa, přepnou na fotbal
Per Espen Stoknes se v čase klimatické krize zabývá tím, jak přimět lidský mozek, aby si dokázal představovat pozitivní budoucnost. Je přesvědčen, že nemáme mluvit pouze o nákladech na katastrofické scénáře, ale také o lepší kvalitě života.