Rozhovor●Redakce DR
Čtyři roky od otravy Bečvy: naděje, že pravda vyjde najevo, ještě žije
DR nabídl svým čtenářům ve zpravodaji a na sociálních sítích možnost položit reportérům DR, kteří téma dlouhodobě sledují, otázky u příležitosti čtvrtého výročí dodnes nevyšetřené tragické události. Odpovědi publikujeme jako „rozhovor“.
Komentář●Otevřený dopis
Čtvrté výročí otravy Bečvy — a pořád nevíme, kdo havárii způsobil
Prohlášení vědců a zástupce rybářů k čtvrtému výročí otravy řeky Bečvy zveřejňujeme jako komentář.
Štěstí z šesti●Vojtěch Petrů
Štěstí z šesti: zásadní otázky letošních krajských voleb
Nakolik v letošních volbách oslabí strany vládní koalice a jak moc posílí ANO? Obhájí svá křesla výrazní hejtmani Netolický v Pardubickém a Kuba v Jihočeském kraji? Výsledky krajských voleb budou mít výrazný vliv na celostátní politiku.
Analýza●Vojtěch Petrů
Senátní volby 2024: ANO posílí, ale na průlomový výsledek nedosáhne
Senátní volby jsou vždy specifické, ale jen zřídka se do nich promítne zásadní politický zlom. Ani letošní rok nebude výjimkou.
Komentář●Matěj Moravanský
Rozhovor●Fatima Rahimi
Odborník na Blízký východ: Útok na libanonská zařízení nemá historickou paralelu
Sloupek●Jiří Pehe
Nová strategie: Ne Trump, to Harrisová je hrozbou
Po druhém zmařeném atentátu na Donalda Trumpa přišla jeho kampaň s novou strategií. Tvrdí, že strůjcem napětí v USA jsou demokraté a garantem normality není nikdo jiný než právě Trump. Je to nesmysl. Jediným nebezpečím zůstává Trump.
Komentář●Martin Hančl
Síkela eurokomisařem pro zahraniční partnerství. Je to náš evropský úspěch?
Čeští politici s oblibou mluví o vlivu a hájení českých zájmů v Unii. Povolební vyjednávání většiny v Evropském parlamentu a rozdělení oblastí působnosti v Komisi ukázalo, že skutečný vliv v EU mají zastánci evropské integrace.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Komentář●Mikuláš Peksa
Soud EU proti daňovým rájům: daňové úlevy jsou nepřípustná forma dotace
Soudní dvůr Evropské unie vynesl rozsudek, který má zásadní dopad na několik daňových rájů uvnitř EU. Dává tím naději, že daně by už nemuseli platit jen obyčejní zaměstnanci nebo drobní podnikatelé, ale i velké nadnárodní korporace.
Komentář●Ivo Kropáček
V čem se mýlí odpůrci zálohování PET lahví a plechovek
Vytřídit osmdesát procent plastových lahví a plechovek do roku 2026, což je cíl, na němž panuje v EU shoda, stávající systém třídění odpadů nedokáže. Jedinou cestou je zálohování, ostatní způsoby jsou obvykle jen v zájmu svozových firem.
Komentář●David Smolař
Zrušení soudních přísedících: další z vládních škrtů na úkor pracujících
Podle vládního návrhu zákona, který na začátku září vetoval prezident Pavel, má být úplně zrušena účast přísedících na rozhodování soudních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Zřetelně se opět ukazuje protizaměstnanecký postoj vlády.
Komentář●Markéta Gregorová
Spory o Telegram: bezpečí, nebo právo na soukromí v online světě?
Zadržení zakladatele Telegramu Pavla Durova komentuje poslankyně Evropského parlamentu z hlediska pirátských hodnot.
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Matěj Moravanský
Povodně posiluje klimatická změna, narovnání řek a eroze
Současnou povodňovou situaci způsobuje řada faktorů. Podstatnou roli hraje stav půdy, úroveň protipovodňových opatření, velkým dílem ovšem i klimatická změna.
Reportáž●Petra Dvořáková
Osm let za devět kytek. Jak konopná prohibice ničí lidské životy
Pěstitelé konopí odcházejí od soudů kvůli přísným trestním sazbám a scestně nastavené metodice s nesmyslně vysokými tresty. Trpí tím nejen oni, ale i jejich rodiny. Společenská škodlivost jejich jednání je přitom žádná či mizivá.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Robert Veverka: Skoncujme s konopnou prohibicí. Represe působí jenom zlo
Pokud je na konopí něco rizikového, pak je to černý trh, říká Robert Veverka. Hovořili jsme o jeho stíhání za vydávání časopisu o konopí, vládních návrzích změn v oblasti drogové politiky i argumentech pro ukončení konopné prohibice.
Analýza●Matěj Moravanský
Konec uhlí ve střední a východní Evropě? Plány jsou, ale překážky zůstávají
Štěstí z šesti●Petr Jedlička
První debata Trumpa a Harrisové: co sledovat
Noční debatní střet odhalí mnohé o taktice obou hlavních prezidentských kandidátů, o jejich programových důrazech a stylu případného vládnutí. Napoví ale například také, zda v listopadu čekat opět agresivní napadání volebních výsledků.
Zpráva●Petr Jedlička
Sasko a Durynsko: Svaz Sahry Wagenknechtové neoslabil AfD, ale zbytek levice
Zpětné analýzy výsledků víkendových voleb na východě Německa podlamují hypotézu, že konzervativně-levicová alternativa osloví ve větším i protestní voliče krajní pravice. V Sasku i Durynsku přešel od AfD k BSW jen malý zlomek hlasujících.
Zpráva●Petr Jedlička
Německá krajní pravice vyhrála své první zemské volby
AfD dobyla své první zemské vítězství v přehlíženém Durynsku, kde dosud vládla široká koalice v čele s Die Linke. Pro německou krajní pravici je to největší volební úspěch od 2. světové války.
Zpráva●Petr Jedlička
Chaluhy, sinice, sliz. Oteplování poznamenává i evropská pobřeží
Na jihošpanělském pobřeží musejí nákladně odstraňovat koberce invazních řas. V Německu omezují koupání kvůli sinicím. Chorvatsko trápí přemnožený fytoplankton. Spolupříčinou je přitom všude zrychlující se oteplování mořské vody.
Zpráva●Petr Jedlička
USA před volbami: Harrisová se dostává do vedení
V čase nominančního konventu si nová prezidentská kandidátka Demokratické strany užívá posun do vedení jak ve federálních průzkumech, tak v šetřeních v nevyhraněných státech. Zvláště patrné je to v oblasti tzv. rust beltu.
Zpráva●Petr Jedlička
Chorvatsko a Nizozemsko. Evropa má další dvě vlády s účastí krajní pravice
Zpráva●Petr Jedlička
V Polsku se opět řeší východní hranice, vojáci mohou teď do migrantů i střílet
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně na začátku týdne: voda má stoupat ještě na jihu Čech
Vodní toky ve většině zasažených oblastí již kulminovaly. Výjimku tvoří řeky na jihu Čech, jež budou sytit ještě nouzová odpouštění rybníků a deště předpovídané až do středy.
Zpráva●Matěj Moravanský
Ministerstva v tichosti snížila klimatické ambice, varují ekologické organizace
Ekologické organizace varují, že snížení klimatických cílů pro léta 2030 a 2050 bude mít negativní dopad na ekonomiku i životní prostředí. Mluvčí ministerstva životního prostředí změnu navržených dokumentů v odpovědi pro DR popřela.
Zpráva●Petra Dvořáková
Praha přijala protipalestinské usnesení. Dle kritiků ohrožuje svobodu projevu
Pražský magistrát schválil usnesení, jímž se vymezil proti účasti palestinského bloku na pochodu Prague Pride. Chce najít cestu, jak v podobných případech odebírat dotace. Proti usnesení se demonstrovalo.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Předseda středoškolské unie: Škrty ve školství? Jsme připraveni stávkovat
S předsedou České středoškolské unie jsme hovořili o reakci na další hrozící škrty ve školství vládou Petra Fialy, zhoršujícím se duševním zdraví mladých lidí nebo důležité úloze studentských parlamentů na školách.
Zpráva●Matěj Moravanský
Elektrárna Počerady ztrácí výjimku. Musí zastavit provoz
Hnědouhelná elektrárna Počerady musí zastavit provoz. Rozhodl tak Krajský soud v Ústí nad Labem, když zrušil její emisní výjimku na vypouštění rtuti. Ekologické organizace rozhodnutí vítají jako krok k ochraně životního prostředí.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Do podzimních voleb jde někde SOCDEM s ANO i Stačilo. Vedení strany to nevadí
Zpráva●Vojtěch Petrů
Okamura se do voleb spojí s Rajchlem. Bojí se nástupu Konečné a Šlachty s Turkem
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Komentář●Oto Novotný
Vítězství francouzské levice bude mít důsledky i pro českou politiku
Západní demokraté výsledky francouzských voleb vítají, kdežto česká společnost, stále zaslepená laciným antikomunismem, se jich hrozí. V každém případě vývoj ve Francii silně ovlivní Babišovy evropské plány i budoucnost SOCDEM.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Analýza●Petr Janyška
Komentář●Matěj Moravanský
Francouzská levice zachraňuje republiku, česká pravice z toho šílí
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Analýza●Matěj Moravanský
České léto čelí klimatické změně: rostoucí teploty, sucha, silné bouřky
Tropické teploty, vlny veder i silnější bouřky — letní počasí v České republice se mění. Trend odpovídá vědeckým předpovědím o dopadech změny klimatu a má vážné důsledky pro zdraví lidí i krajiny.
Zpráva●Matěj Moravanský
Za osmdesát procent emisí od roku 2016 může jen padesát sedm korporací
Datová analýza zjistila, že za naprostou většinu globálních emisí skleníkových plynů vypuštěných od uzavření Pařížské dohody může několik fosilních korporací. Podle analytiků jsou právě tyto společnosti ústředními hybateli klimatické krize.
Esej●Matěj Moravanský
Klima je planetární občina. Jeho krize je dopadem ekonomiky hnané motivem zisku
Jeden z předních klimatologů současnosti Johan Rockström přišel s konceptem ochrany planetární občiny. Jde o odpověď klimatické vědy na stále se prohlubující ničení životodárných systémů planety.
Sloupek●Radek Kubala
Konec spalování plynu v nedohlednu. I přes závazek G7 skončit s ním do roku 2035
Zpráva●Matěj Moravanský
Spotřeba zemního plynu v Evropě klesá, USA zastaví budování nové infrastruktury
Sloupek●Ivan Štampach
Dukovy zemanovské konspirace zahanbují české katolíky
Místo odchodu do ústraní v souladu s církevní tradicí se kardinál Duka drží moci a zneužívá ji ve prospěch šíření konspiračních teorií o spiknutí proti bývalému prezidentu Zemanovi. Většině katolíků za něj musí být hanba.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Dohoda mezi Paroubkem a Zemanem byla několikrát vcelku blízko. Nejprve chtěl ale Zeman příliš mnoho, a pak už se Paroubek cítil natolik silný, že ani sám neměl velký zájem. Byla to éra, kdy se zdálo, že Zemanův sen o Hradu bere za své.
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Komentář●Masarwa, Oborne
Verdikt o nelegálnosti izraelské okupace ukončí beztrestný útisk Palestinců
Nejvyšší soudní instance OSN Mezinárodní soudní dvůr vydal přelomový verdikt, v němž označuje nejen způsob okupace izraelských území Izraelem, ale samu tuto okupaci za nezákonnou. Bude to mít zásadní důsledky.
Reportáž●Mahmúd Muštaha
Depeše ze severní Gazy: řádky psané o hladu
Text palestinského novináře působícího v Pásmu Gazy přinášející svědectví o těžko představitelných podmínkách panujících v severní části pásma vydáváme v souvislosti s otevřeným dopisem světových médií k situaci palestinských novinářů.
Zpráva●Redakce DR
Desítky světových médií požadují po Izraeli, aby dodržoval práva novinářů v Gaze
Desítky světových médií včetně celé řady nejrenomovanějších organizací požadují po Izraeli, aby začal chránit práva novinářů v Gaze. V konfliktu bylo už zabito 94 novinářů, z toho 89 Palestinců. K výzvě se připojil i Deník Referendum.
Komentář●Petr Jedlička
Izraelské tažení v Gaze dospělo k důležitému mezníku
Izraelské ozbrojené síly se chystají vstoupit do města Rafáhu, místa, kde se dnes tísní přes milion uprchlíků. Budou-li postupovat jako doposud, následky mohou být nedozírné.
Reportáž●Mohammed Zaanoun
Stany, kam se podíváš. Jak vypadá život ve stanovém velkoměstě na jihu Gazy
Zhruba milion lidí — tedy přibližně polovina obyvatelstva Pásma Gazy, území o rozloze asi jako Bratislava — je nyní namačkaných ve stanovém městě u Rafahu, což až do války bylo menší město při hranicích s Egyptem.
Analýza●Petr Jedlička
Analýza●Petr Jedlička
Co víme o situaci v Gaze, odfiltrujeme-li propagandu obou stran konfliktu
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Zpráva●Jakub Patočka
Soud k otravě Bečvy: řeku prý otrávila Energoaqua, ale byl to jen přestupek
Okresní soud ve Vsetíně dnes vynesl dlouho očekávaný rozsudek. Podle soudkyně řeku otrávila Energoaqua, ale obžaloby ji zprostila, protože se podle ní nejednalo o trestný čin, nýbrž o přestupek.
Komentář●Stanislav Pernický
Stále častěji mi v hlavě vrtá otázka, zda vůbec žijeme v právním státě
Závěrečnou řeč Stanislava Pernického před okresním soudem ve Vsetíně v případu otrávené řeky Bečvy, kterého se účastnil jako zástupce poškozených rybářů, zveřejňujeme jako komentář.
Zpráva●Jakub Patočka
Odhaleno: Ministerstvo zrušilo pokutu Deze za havárii předcházející otravě Bečvy
Ministerstvo životního prostředí zrušilo pokutu Deze za havárii na kaustifikační jednotce 20. září 2020. Rozhodnutí, které se plně ztotožňuje s lživou argumentací chemičky, vydal „Brabcův člověk“ Radek Pallós.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Česká katolická církev na konci roku obdrží díky inflaci na takzvaných finančních náhradách dosud nejvyšší částku. Navzdory tomu, že počet lidí, kteří se k ní hlásí, soustavně klesá. Pozoruhodné je srovnání s dalšími zeměmi EU.
Data-analýza●Khazalová, Vargolskaia
Turismus v roce 2023: krátkodobé ubytování na vzestupu po celé Evropě
Data o krátkodobém ubytování ukazují, že turismus v řadě evropských městech přesáhl úroveň před pandemií. Svůj vliv má individualizace cestování, ale někde i posilování letecké dopravy. Do dat se však také promítly regulace platforem.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Evropská krajní pravice se shodne na migraci či Green Dealu. Štěpí ji Ukrajina
Evropské pravicově populistické strany se podle naší analýzy volebních programů vesměs shodují na protiimigrační politice či odmítnutí Zelené dohody. Hlavní dělicí linií je však otázka vztahů s Ruskem a pokračující podpory Ukrajiny.
Data-analýza●Baurmann, Khazalová
Česká města nadále drží prvenství v konzumaci pervitinu
Nejnovější datové analýzy odpadních vod ukazují nárůst kokainu a extáze napříč evropskými městy. Česká republika stále zůstává na předních příčkách v konzumaci pervitinu.
Data-analýza●Anna Absolonová
Oběťmi femicid v Evropě jsou tisíce žen. V ČR chybí data i legislativa
Data-analýza●Petr Jedlička
Ukrajina dva roky po invazi: zničena desetina domů, škody za biliony
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.