Komentář●Milan Starec
Důl Turów získal povolení k těžbě na dalších více než 20 let. Za oběť jí padnou polské lázně Opolno-Zdrój, region přijde o unijní peníze na transformaci a důsledky v úbytku vody a znečištění odnesou místní na české a německé straně hranice.
Komentář●Mikuláš Peksa
Dostupné potraviny do každé domácnosti. Vláda musí zakročit
Inflace nepřestává v České republice polevovat a zvlášť výrazná je u cen potravin. Nejvíce tak ohrožuje nízkopříjmové domácnosti. Na vině jsou často obchodní řetězce. Je potřeba zakročit.
Analýza●Petr Jedlička
Saúdsko-íránské smíření pod čínskou patronací může změnit všechno
Dva hlavní středovýchodní rivalové ohlásili nečekaně obnovení vztahů. Jednání byla dovršena tajně v Pekingu. S větší jistou lze zatím čekat jen dílčí deeskalaci a posílení čínské prestiže. Perspektivně však může jít o skutečný přelom.
Komentář●Pavel Havlíček
Moldavsko je pod tlakem, ale nikoli na pokraji zvratu
Moldavská politická reprezentace si je dobře vědoma, jakou hrozbu pro ni představuje Rusko. Země se sice dosud zdárně vypořádala se všemi pokusy prokremelských sil o destabilizaci země, ale je třeba, aby k tomu měla i silnou podporu Evropy.
Komentář●David Gardáš
Peking a Moskva: proruská „neutralita“ bez hranic
Nejvyšší představitelé Číny a Ruska se sice opakovaně utvrzují o přátelství, Čína však má ve světě své vlastní zájmy, které se s těmi ruskými leckdy střetávají. Západní tlak na Rusko proto může hrát Číně do karet.
Komentář●Adam Novák
Evropská unie usiluje o snížení množství obalů a odpadů z nich
Množství odpadu z obalů v EU stále roste. Podle nového evropského nařízení se má snížit o 15 procent na osobu v každém členském státě. Klade se přitom důraz na recyklaci a opakované použití obalů.
Komentář●Viola Hertelová
Na Brno dobrý. Reflexe nové přestavby Mendlova náměstí v Brně
Rekonstrukce Mendlova náměstí zřetelně odhaluje, jak město Brno uvažuje o veřejném prostoru, dopravě, umění a kulturním dědictví, městské zeleni, ale třeba i o tom, kteří občané mají právo odpočívat na lavičkách města a kteří nikoliv.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu ve Vsetíně vypovídal k otravě Bečvy šéf vodního hospodaření Dezy Onderka
U dalšího líčení vsetínského soudu k otravě Bečvy vypovídal mimo jiné šéf vodního hospodářství v Deze Karel Onderka. Jeho výpověď obsahovala četné rozpory a potvrdila, že podezření vůči Babišově chemičce se nikdy důkladně neprošetřila.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: u soudu takřka čtyři hodiny vypovídal inspektor ČIŽP Špaček
Kromě vystoupení Víta Špačka z brněnského inspektorátu ČIŽP, které prokreslilo rozsah selhání instituce při šetření havárie, měl soud ve Vsetíně na pořadu několik podružných svědectví, týkajících se provozu rožnovské Energoaquy.
Zpráva●Jakub Patočka
Soud k Bečvě pokračoval: koncertem rybáře Pernického a vytáčkami inspektorů ČIŽP
Soud k otravě Bečvy, z níž je v rozporu s důkazy obviněna rožnovská firma Energoaqua, pokračoval ve Vsetíně výpověďmi svědků: předáka rybářů Stanislava Pernického a pracovníků České inspekce ŽP, Radka Pallóse a Azaria Marti Kotouč.
Zpráva●Jakub Patočka
Soud k Bečvě pokračoval výpověďmi svědků. Rybáři drtili verzi obžaloby
Soud k otravě Bečvy pokračoval svědeckými výpověďmi. Kromě rybářů, jejichž svědectví bez výjimky zpochybňovala či přímo vyvracela verzi obžaloby, vypovídali i pracovníci institucí, které se podílely na řešení havárie.
Analýza●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: obžaloba rožnovské Energoaquy z otravy Bečvy je založena na podvodu
Klíčovým argumentem v obžalobě rožnovské Energoaquy z otravy řeky Bečvy je tvrzení soudního znalce, podle nějž toxická látka tekla přes tři kilometry při břehu, a teprve pak se rozmísila do celého koryta. Znalec posudek založil na podvodu.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: ve Vsetíně začal „zastírací“ soud s rožnovskou Energoaqou
Začátek soudu ve věci otrávené Bečvy ve Vsetíně přinesl jediné velké nové zjištění: soudní znalec Klicpera zřejmě účelově zmanipuloval svůj posudek v rozporu se zjištěnými skutečnostmi — a sám se z toho na videu uloženém ve spisu usvědčuje.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Komentář●Karel Polanecký
Uhelné elektrárny musíme nahradit. A není na tom nic divného
Česká republika oddaluje svou energetickou transformaci a místo toho se nadále upíná na hnědouhelné elektrárny. Jejich éra ale definitivně končí. Už pouze blokují zavádění nových perspektivních technologií.
Komentář●Stanislav Štech
Proč ten údiv nad nedostatkem míst na některých středních školách?
Zdá se, že za nedostatek míst na středních školách nesou vinu primárně kraje. Stát ale ze sebe nemůže odpovědnost sejmout — právě on totiž zodpovídá za koncepci. A současnou situaci bylo možno dávno předvídat.
Komentář● Daria Solomennikova
Gruzínská občanská společnost tentokrát ubránila prostor svobody
I díky podpoře své prezidentky dokázala občanská společnost v Gruzii přinutit poslance, aby upustili od prosazení zákonů, jež směřovaly k omezení svobody slova. V zemi plné ukrajinských a ruských uprchlíků ale trvá hmatatelné napětí.
Komentář●Eva Fraňková
Cestu k uhlíkové neutralitě blokuje ideologie ekonomického růstu
Všechny klimatické scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu počítají s pokračujícím ekonomickým růstem. Snížení objemu ekonomických aktivit by ovšem vedlo k uhlíkové neutralitě výrazně rychleji.
Sloupek●Ivan Štampach
Spor o Jana Pavla II.: církev musí přehodnotit svůj pohled na partnerskou etiku
Kult Jana Pavla II. jakožto světce a polského národního hrdiny blokuje debatu o tom, že krytí či páchání sexuálních zločinů není jen individuálním selháním jednotlivých členů katolické hierarchie, ale systémovým problémem celé církve.
Sloupek●Filip Outrata
Spor o Bulgakova nedělá čest spisovatelovým odpůrcům
Byl proslulý autor Mistra a Markétky ruský kulturní šovinista? Může zůstat v ukrajinském městě ulice pojmenovaná po ruském disidentovi? Jak naložit se zátěží historie a v čem je síla a krása literatury?
Komentář●Josep Borrell
Upřímnost jako cesta k mírovém procesu na Blízkém východě
Zažehnat spirálu násilí mezi Izraelem a Palestinci je v zájmu všech lidí. Aby k tomu však mohlo dojít, je potřeba k sobě být upřímní. Násilí na Blízkém východě je vzájemné, přičemž Palestinci jsou těmi slabšími.
Analýza●Petr Jedlička
Čtyři sliby nového prezidenta, jejichž plnění má smysl obzvlášť sledovat
Petr Pavel přináší do úřadu vstřícnější styl a důstojnější vystupování. Slíbil ale i zásadnější změny v pojetí funkce samotné. A zde je radno zpozornět. Závazky tohoto typu lze totiž plnit jak do důsledků, tak jenom čistě formálně.
Zpráva●Vojtěch Petrů
S jarem se vracejí antisystémové demonstrace. Vrabela střídá uhlazenější Rajchl
Na Václavském náměstí dnes proti vládě a stávajícímu politickému uspořádání protestovalo několik tisíc lidí. Oproti podzimním demonstracím měla akce o něco uměřenější charakter. A mezi řečníky chyběla levice.
Komentář●Matěj Moravanský
Chiméra energetické soběstačnosti
Iluze energetické soběstačnosti znemožňuje racionální debatu o budoucnosti české energetiky. Nacionalistickou chiméru bychom měli vyměnit za vizi evropské spolupráce.
Analýza●Zuzana Vlasatá
Perfluorované látky: příčina otrav a úmrtí, o které se dosud nemluvilo
V unikátní mezinárodní investigaci evropských médií odhalujeme dosud přehlíženou příčinu poškozování zdraví Evropanů. Projekt koordinoval Le Monde, mezi účastníky je mimo jiné Guardian. Deník Referendum je českým partnerem projektu.
Zpráva●Gaby Khazalová
Nejvíce plynu ušetřilo Finsko. Česká republika je pod evropským průměrem
Evropské země se v létě v reakci na válku na Ukrajině zavázaly ušetřit na spotřebě plynu. Datová vizualizace ukazuje, jak se kterým zemím za minulý rok dařilo spotřebu snížit.
Podcast●Bittner, Bittner
Bratři Bittnerové se v nejnovější epizodě Škrtů věnují tématu stávek, kterých se v posledních měsících po dlouhé době urodilo i v naší krajině. Na co stávky ukazují?
Data-analýza●Daniel Kotecký
Femicida: Ženy v Evropě během covidu trpěly i epidemií násilí, ukazují data
Unikátní datová investigace devatenácti médií ukazuje, jak během pandemie přibylo vražd žen rukou svých partnerů a dalších forem násilí na ženách. Šetření poukazuje i na vážné nedostatky ve způsobu, jakým instituce násilí na ženách sledují.
Data-analýza●Coronová, Dvořáková a kol.
Nepoměrné zastoupení mužů oproti ženám v názvech evropských ulic přetrvává
Ve třiceti největších evropských městech je po ženách pojmenováno jen devět procent ulic z těch, jejichž názvy odkazují k lidem. I tam, kde se tento nepoměr snižuje, by trvalo staletí, než by se rozdíl vyrovnal.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Předškolní péče o děti: jak se liší v jednotlivých evropských městech?
Datové vizualizace ukazují, jaké procento dětí v jednotlivých evropských městech navštěvuje školky, jaká je jejich dostupnost ve vybraných hlavních městech a v čem se obecně liší podmínky přijímání dětí do školek a jeslí.
Komentář●Zuzana Vlasatá
Komentář●Šárka Homfray
Analýza●Petr Jedlička
Válka na Ukrajině na počátku druhého roku: celkový obraz
V debatách, interview a reportážích zveřejněných kolem únorového výročí zazněla řada poznatků cenných jak pro pochopení dosavadního vývoje, tak pro odhad budoucího. Shrnujeme ty nejpodstatnější.
Rozhovor●Meduza
Sociolog Grigorij Judin: Ruské imperiální ambice Ukrajinou zdaleka nekončí
Putin svou vládu považuje za permanentní válku. Svou vládu staví na podněcování pocitu ukřivděnosti — je to nakažlivá a zároveň pohodlná emoce. Dokud bude Putin v Kremlu, válka neskončí. Podmínkou konce války je oddělení Ruska od Putina.
Komentář●Petr Jedlička
Rok ruské války: Jedno je jasné, Ukrajinu si Rusko už nepodmaní
Dvanáct měsíců ruské agrese vůči sousednímu státu dělí řada milníků. Hned několik prvních přitom přesvědčilo, že Ukrajina se nevzdá, že obhájí svoji existenci jako samostatný stát a že zvládne agresorovi účinně vzdorovat.
Portrét●Jitka Komendová
„Nastal čas žen“. Ženské tváře ruského protiválečného odporu
V roce 2021 ženy tvořily 25 procent osob zadržených policií na protirežimních akcích. V roce 2022 už to bylo 44 procent a v září 2022 dokonce 71 procent. Právě ženy probouzejí naději, že Rusko vykročí ze svých děsivých imperiálních dějin.
Komentář●Anders Åslund
Rok války je pro Rusko také rokem sankcí. A ač jsou jejich dopady na místní ekonomiku skutečně tvrdé, pro část místních oligarchů a vposledku i pro Vladimira Putina šlo o příležitost, jak se skokově obohatit.
Sloupek●Filip Outrata
Spor, jejž v panelové diskusi o Ukrajině na mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolala slova Petra Pavla, nasvítil rozdíl mezi řečí politiků a vojáků. Realistický pohled, který zastává zvolený český prezident, má přitom své výhody.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Zatímco Daniel Křetínský spekuloval díky ziskům z energetiky v dalších odvětvích, jeho firmy se zadlužovaly. Tento byznys model stál na stabilním příjmu z přepravy ruského plynu. Zanalyzovali jsme, jak k němu přišel a kde zisky končí.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Reportáž●Martina Křížková
Česká ambasáda v Hanoji je uzlem v kriminální síti. Stát to dosud neřešil
Vydávání českých víz ve Vietnamu kontrolují zprostředkovatelé. Přístup k nim umožní jen žadatelům, kteří jim zaplatí. Počty jsou navíc omezeny kvótami. V překonávání obou překážek byli nápadně úspěšní vietnamští zaměstnanci Agrofertu.
Reportáž●Martina Křížková
V čem byl Agrofert nejlepší? V dovozu Vietnamců. Ten řídilo podsvětí
Ač premiér Andrej Babiš musel vědět o kriminální praxi provázející dovoz dělníků z Vietnamu, jeho Agrofert na tom celou dobu profitoval. A zatímco tu krachovaly podniky, které nemohly z Vietnamu pracovníky dovést, Agrofertu se to dařilo.
Reportáž●Martina Křížková
Babišova Vodňanská drůbež roky hrubě vykořisťovala vietnamské dělníky
V Babišových drůbežárnách se organizovaně porušoval zákoník práce, vedení drůbežáren přitom nemohlo nevědět o tom, že při vykořisťování vietnamských dělníků spolupracuje s podsvětím.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Úprava valorizací: Senát ani prezident ji asi neshodí. Ústavní soud by ale mohl
Po bouřlivých peripetiích ve Sněmovně, kde se nakonec vládní koalici podařilo prosadit mimořádné snížení valorizací penzí, tu zůstává otázka, zda nakonec vstoupí v platnost. Své slovo k tomu řeknou Senát, prezident a také Ústavní soud.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Politoložka Dvořáková: Babiš voliče Okamury nevyluxuje, možná dokonce oslabí
S politoložkou Dvořákovou jsme mluvili o zvolení Petra Pavla prezidentem. Proč více než čtyřicetiprocentní podpora pro Babiše neznamená posílení jeho hnutí ve sněmovních volbách? A co si nyní počít s příkopy ve společnosti?
Fejeton●Jan Šícha
Přání z roku 2027: generál Pavel se zasloužil o české pohraničí
Blížící se druhé kolo prezidentských voleb probouzí naději, že v čele státu opět stane někdo, kdo se bude věnovat zájmům své země, a nikoli svého ega. Proč tedy neoslovit generála s přáním, jakou budoucnost bychom si představovali?
Analýza●Vojtěch Petrů
Nerudovou volil venkov stejně jako velká města. Může zkusit založit svou stranu?
Danuše Nerudová je — vedle obou kandidátů mezi nimiž se v sobotu rozhodne o příští hlavě státu — nepochybně největším tématem letošních prezidentských voleb. Panuje shoda, že má velkou šanci pokračovat v politické kariéře. Ale jak?
Komentář●Jan Škvrňák
Polsko čekají volby. Skončí po sedmi letech vláda Práva a spravedlnosti?
V Polsku se na podzim odehrají volby do parlamentu. Hlavními politickými tématy jsou zatím válka na Ukrajině, inflace a zdražování. O budoucí vládě rozhodne patrně především to, nakolik bude opozice schopná vytvořit stabilní koalice.
Komentář●Tereza Chaloupková
V Rakousku už zase sílí krajně pravicoví Svobodní. Proč?
Posthaiderovská FPÖ překonala krizi spojenou se skandálem „Ibiza“ svého bývalého předsedy Stracheho a soustavně posiluje. Tereza Chaloupková přibližuje, čím to, že roste i na úkor opoziční levice.
Komentář●Ondřej Čížek
Další volby v Bulharsku: Politická krize nahrává proruskému prezidentovi
Vleklá politická krize v Bulharsku oslabuje demokratické síly v zemi a nahrává těm, kdo pracují s protievropskou rétorikou a živí kulturní války. Ze situace těží prezident Radev, který se orientuje na Putinovo Rusko.
Komentář●Martin Makara
Recyklácia premiérov. Najnovší príspevok k politickej ekológii Slovenska
V letošních parlamentních volbách se o přízeň voličů bude ucházet i pět z osmi dosavadních premiérů samostatného Slovenska. Vzhledem k rozpadu politické scény za nejpozoruhodnější parametr říjnových voleb autor pokládá volební účast.
Sloupek●Radek Kubala
Data ukazují, že uhlí v Evropě renesanci nezažívá. Přáním uhlobaronů navzdory
Ani přání majitelů fosilních korporací nedokáží změnit fakt, že Evropa dekarbonizuje. Data think tanku Ember ukazují, že ve výrobě elektřiny význam plynu a uhlí klesá. Do roku 2035 pak může Evropa přejít takřka kompletně na čisté zdroje.
Zpráva●Matěj Moravanský
Šejkové klimatickými diplomaty? Klimakonference COP 28 se má konat v Emirátech
Spojené arabské emiráty budou letos na podzim hostit světovou konferenci o změně klimatu, známou pod zkratkou COP. Předsedat jí bude sultán Al Džabír, šéf ropné korporace ADNOC, která právě oznámila rapidní zvýšení těžby ropy.
Rozhovor●Matěj Moravanský
Rozhovor z Lützerathu: Tisíce lidí brání těžbě uhlí
Členka klimatického hnutí Limity jsme my protestuje spolu s dalšími aktivisty proti likvidaci vsi Lützerath kvůli těžbě hnědého uhlí. Policie tvrdě zasáhla a aktivisty donutila vesnici vyklidit. Ti se přesto nevzdávají.
Sloupek●Radek Kubala
Banky se hlásí k ambiciózním klimatickým cílům. Jen proto, aby se jim vyhnuly
Studie francouzské organizace Reclaim Finance prokázala, že banky nadále ve velkém financují fosilní paliva. A to i přesto, že se na konferenci v Glasgow zavázaly k ambiciózním klimatickým cílům. Jejich strategie jsou nemravné.
Komentář●Faye Holderová
Evropa v dusivém sevření fosilním plynem
Uniklé dokumenty Mezinárodní plynárenské unie ilustrují, jaké strategie využívají globální korporace v hájení svých zájmů. Součástí jejich metod je vytrvalý nátlak na legislativu EU i dezinformační kampaně.
Sloupek●Radek Kubala
Křetínského fosilní hyena. EPH vydělává sabotáží řešení klimatické krize
Zpráva●Matěj Moravanský
Studie Oxfam: hlavní díl odpovědnosti za ničení klimatu nesou miliardáři
Zpráva●Petr Jedlička
Zemětřesení v Turecku je pohromou dekády, mrtvých bude přes 50 tisíc
Četná ohlédnutí psaná při příležitosti prvního týdne od pohromy odhalují její rozsah i povahu. Z globálního hlediska a na počet obětí jde o nejhorší přírodní katastrofu od zemětřesení na Haiti. V rámci Turecka jde přitom o pohromu století.
Analýza●Petr Jedlička
Přístup Jacindy Ardernové jako inspirace pro evropskou levici?
O odstoupivší novozélandské premiérce se psalo zejména jako o empatické, vlídné, a přitom silné ženě-političce. Smysl má ale zkoumat i to, co není tolik svázáno s její osobností — například její práci s image či způsoby komunikace.
Komentář●Linda Piknerová
Ruský „antikoloniální“ kolonialismus ve střední Africe
Antikoloniální rétorika Ruska má za cíl posílit jeho vliv v Africe. Ve skutečnosti zakrývá využívání nerostného bohatství, jak ukazuje příklad Středoafrické republiky, kde ruští Wagnerovci ovládli místní trh s diamanty a zlatem.
Komentář●Petr Jedlička
Co sledovat v roce 2023 ve světové politice krom války na Ukrajině
Klíčové volby se chystají v Turecku, Polsku a ve Španělsku, předčasné budou zřejmě i na Slovensku. V USA se rozeběhnou prezidentské primárky a v Chile ústavní reparát. Velkou neznámou zůstávají čínsko-tchajwanské vztahy a protesty v Íránu.
Zpráva●Matěj Moravanský
Evropská komise považuje vystoupení z takzvané Energetické charty za „nevyhnutelné“. Důvodem je, že ochrana fosilních investic, kterou charta poskytuje, brání efektivní klimatické politice.
Sloupek●Radek Kubala
Státy odcházejí od Energetické charty. Česká republika i EU by měly následovat
Tři evropské státy oznámily krátce po sobě odchod od nespravedlivé Energetické charty. Zvyšují tím tlak na Evropskou komisi, aby navrhla vystoupení celé Evropské unie. Česká republika by měla podpořit rebelii proti této korporátní úmluvě.
Sloupek●Radek Kubala
Energetická krize: pár nápadů jak odvrátit sociální kolaps
Vinou vysokých cen energií se už nyní dostávají stovky domácností do energetické chudoby. Vláda má jen krátký čas pro nalezení řešení. Odvrátit sociální kolaps a radikalizaci společnosti ještě lze. Premiér ale musí rychle jednat.
Analýza●Josef Patočka
Energetika ve veřejných rukou? Ale beze všeho, jak si račte přát
Státní intervence do energetiky by neměly pomáhat držet nad vodou dnešní fosilní oligopol. Odpověď na energetickou krizi by měla v zájmu většiny obyvatel vrátit produkci energií do rukou obcí, drobných vlastníků, a společnosti jako celku.
Analýza●Adam Rektor-Polánek
Energetika od revoluce po současnost: krize je i důsledkem deregulace trhu
Současná podoba českého trhu s energiemi a způsob, jakým se posledních třicet let vyvíjel, je zásadní příčinou současné cenové krize. Bez potřebných regulací vznikl systém, ve kterém hrstka podnikatelů bohatne na úkor milionů domácností.
Analýza●Čejková, Kotecký
Vodík: míří EU a spolu s ní i ČR po biopalivech do další slepé uličky?
Analýza●Čejková, Kotecký
Jak český stát špatně nastavil pravidla evropské podpory pro obnovitelné zdroje
Dokument●Redakce DR
Zvítězí přesně v tom okamžiku, kdy ztratíme schopnost radovat se ze života
Ruský opoziční politik Ilja Jašin byl za porušení zákona o „válečné cenzuře“ odsouzen k osmi a půl letům vězení. Přinášíme jeho závěrečnou řeč před vynesením rozsudku.
Anketa●Meduza
Prošetřete, zda duhové barvy neporušují zákon
V Rusku prochází schvalovacím procesem zákon, který zakazuje propagaci „netradičních vztahů“. Meduza uspořádala mezi aktivisty a odborníky na LGBT+ problematiku anketu o očekávatelných důsledcích zákona.
Analýza●Meduza
Zákaz „propagace“ LGBT vztahů v Rusku
Ruská Státní duma přijala zákon o úplném zákazu propagandy „netradičních vztahů“, pedofilie, šíření informací o LGBT a změně pohlaví v médiích, reklamě, literatuře a filmech.
Rozhovor●Meduza
Politolog Vladimir Gelman: Protesty proti mobilizaci režim v Rusku nezmění
Po vyhlášení mobilizace v Rusku v mnoha velkých ruských městech vypukly protesty. O podstatě těchto protestů a šancích na změnu režimu hovořil ruský exilový deník Meduza s politologem Vladimirem Gelmanem.
Komentář●Jitka Komendová
Rozhovor●Meduza
Lidi je snadné zastrašit. Jak jim ale pak znovu vrátit svobodu?
Vzpomínka●Petr Pospíchal
Nepravděpodobný život Michaila Gorbačova vyhasl
Odvaha je u politiků vzácná, Gorbačov jí ale měl dost. Oč pravděpodobnější bylo, že ten dobře střižený muž bude jen pěkně mluvit a svojí funkcí se pročeká! On ale konal. Daroval lidem v sovětském impériu svobodu.
Vzpomínka●Petr Janyška
Gorbačov nám umožnil vymanit se z krunýře. Sehrál dějinnou úlohu
Michail Gorbačov byl možná největším světovým politikem od konce II. světové války. Umožnil konec bipolárního světa mírumilovným způsobem. Před jeho nástupem k moci to nikdo nepředpokládal, nečekal.
Komentář●Filip Šebok
Čínský pohled na Gorbačova paradoxně stvrzuje, že sehrál historickou roli
Podle pekingského režimu Michail Gorbačov představuje odstrašující příklad, protože způsobil rozpad sovětského bloku. Čínští komunisté vědí a ukazují, že Gorbačovova cesta nebyla samozřejmá: paradoxně tak stvrzují jeho historickou úlohu.
Esej●Viktar Martinovič
Zpátky v Sovětském svazu. Opět
Běloruský autor Victor Martinovich prožil tři životy: z pionýra, jímž byl krátce před rozpadem SSSR, vyrostl v uznávaného spisovatele svobodné éry země. Dnes je disidentem. Jeho esej tvoří první ze série věnované výročí rozpadu SSSR.
Esej●Sergej Lebeděv
Rusko třicet let po konci SSSR: zbyl jen kult síly a pohled upřený do minulosti
Další z řady esejů soustroví SSSR psaných pro Voxeurop líčí obraz Ruska jako země, která nezvládla transformaci od sovětské minulosti, a tak ji zvráceným způsobem začala selektivně používat k legitimizaci autoritářství.
Esej●Tatiana Țîbuleacová
My moldavští Sovětčíci. Obraz mezigenerace
Vždy budu patřit k moldavské „mezigeneraci“, jež vyrostla mezi dvěma jazyky a dvěma identitami. Jsem směsí mezi tím, kým jsem, a kým bych měla být, píše moldavská spisovatelka v druhé eseji ze série věnované rozpadu SSSR.
Esej●Aka Morčiladze
Aka Morčiladze je jeden z nejznámějších gruzínských spisovatelů. A velký fanoušek fotbalu. Jeho esej ze série Souostroví SSSR vypráví příběh o zemi, kde lidé chodili po polích s podomácky vyrobenou anténou, aby ho mohli sledovat.
Podcast●Bittner, Bittner
Jak si stojí česká minimální mzda v mezinárodním srovnání? A jak se postavit k jejímu navyšování v časech velké inflace? Na to odpovídá pátý díl ekonomického podcastu bratří Bittnerů.
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Energie aneb Regulace, dávky a daně
Lipská burza, zastropování cen energií, zdanění zisků korporací a role české vlády. O tom, proč trh s energiemi nefunguje jako v učebnicích a co se s tím dá dělat, pojednává již čtvrtý díl podcastu bratří Bittnerů.
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Inflace aneb Jak chudák do ještě větší nouze přišel
Druhý díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje bolestně aktuálnímu tématu inflace. Kdo jsou vítězově a poražení? Co znamená, že máme každý svou inflaci? A pomůže nám s inflací Aleš Michl?
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Daně aneb Kdo patří na Západ
Třetí díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje tématu daní. Zvyšovat, či nezvyšovat? Jak moc český stát přerozděluje? A kde leží spravedlnost?
Podcast●Bittner, Bittner
Premiérový díl podcastu Škrty, jímž provází ekonom Jan Bittner a sloupkař DR Petr Bittner, se věnuje státnímu dluhu České republiky. Čí vinou nyní strmě roste? A co znamená, když politici mluví o rozpočtové odpovědnosti?
Podcast●Kateřina Smejkalová
Podcast●Lukáš Senft
Reportáž●Petra Dvořáková
Nejudržitelnější německé město: přátelské vůči lidem, přírodě, ale i kapitalismu
Německý Freiburg je průkopníkem udržitelného městského rozvoje. Rozvíjí solární energetiku a kolo je tu nejlepším způsobem přepravy. Na zeleném renomé města však vydělává i byznys.
Zpráva●Gaby Khazalová
Energetická krize: které evropské státy jsou nejzranitelnější?
Energetická chudoba, dosud spíše opomíjený problém, nabývá se zvyšujícími se cenami plynu a elektřiny na naléhavosti. Datové vizualizace ukazují, v jakých zemích a městech ceny rostly nejvíce a kdo jsou nejohroženější skupiny obyvatel.
Zpráva●Gaby Khazalová
Jaké evropské regiony čeká vylidňování? A které naopak rostou?
Světová populace podle předpovědí OSN překročila hranici osm miliard. Počet těch z nich, kteří žijí ve ve městech, globálně roste. Jak jsou na tom evropské státy a města?
Reportáž●Tadeusz Michrowski
Minibusem po městě poznamenaném apartheidem
Těžko si představit město více nepřející veřejné dostupné dopravě. I po osmadvaceti letech po pádu apartheidu jihoafrické Kapské město stále bojuje s důsledky jeho rasistické segregační politiky, vepsané do tehdejšího městského plánování.
Rozhovor●Václav Walach
Rozhovor s experty: Ceny bydlení ženou nahoru investice, nikoli slabá výstavba
Krizi bydlení nevyřeší prostá podpora výstavby a uvolnění regulací. Krizi totiž způsobuje, že s bydlením se zachází jako s investicí. Tomu lze čelit různými způsoby. A některé lze zavést hned teď, tvrdí přední výzkumníci bydlení.
Recenze●David Neuhäusl
Komentář●Sandra Štasselová
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
„Groteskní chamtivost.“ Fosilní korporace dál vykazují rekordní zisky
Z globální energetické krize profitují korporace. Některé ropné a plynařské koncerny oproti loňsku násobí zisky. Generální tajemník OSN António Guterres apeluje na politiky, aby nadměrné tržby zdanili a pomohli ohroženým domácnostem.
Komentář●Müller, Shivutseová a kol.
Správný způsob, jak bojovat s globálním hladem
Míra globálního hladovění nezadržitelně roste. Na vině je nejen pandemie covidu-19 či ruská agrese, ale nadále především masivní klimatická krize. Řešení známe a musíme je provést právě nyní. Na tahu jsou teď především státy G7.
Zpráva●Adam Rektor-Polánek
Ropný gigant ExxonMobil míří před soud. Podle žalobců lhal o klimatické krizi
Americká fosilní korporace ExxonMobil musí ve státě Massachusetts k soudu. Údajně totiž lhala spotřebitelům i investorům o tom, jak moc se podílí na rozvratu klimatu. Žalob proti fosilnímu průmyslu přibývá i v dalších státech USA.
Komentář●Mikuláš Černík
Shell opustila vrchní bezpečnostní konzultantka. Pozice firmy se dále propadá
Hlasitý odchod Caroline Dennettové z vedení Shellu odhalil neudržitelnost pozice fosilních korporací. Nemá už význam naivně čekat na reformu, je čas uskutečnit jejich řízený zánik. A tak se i děje.
Komentář●George Monbiot
Analýza●Pascoe Sabido
Reportáž●Petra Dvořáková
Ženatí zákazníci sexbyznysu: Na mých úletech v důsledku vyděláváme oba
Zatímco o ženách v sexbyznysu bylo napsáno mnoho, o jejich zákaznících se toho moc neví. Stereotypní představa o mužích neúspěšných v osobním životě je mylná. Stálými klienty sexbyznysu jsou nejčastěji ženatí muži.
Reportáž●Petra Dvořáková
Migranti v mužské prostituci: Sex s muži se jim příčí, díky němu však uživí rodinu
Mužská prostituce představuje opomíjenou část sexbyznysu. Zatímco dřív si v Berlíně vydělávali prostitucí především náctiletí chlapci z rozvrácených rodin, dnes trhu s mužskou prostitucí dominují migranti z východní Evropy.
Reportáž●Petra Dvořáková
Německý nezdar. S „legalizací" prostituce není ve výsledku spokojen nikdo
Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy Německo učinilo z prostituce legální sexuální práci. Zákon o prostituci však očekávání s ním spojená dosud nesplnil. Se současnou legislativou ve výsledku není spokojen nikdo.
Reportáž●Petra Dvořáková
Jak se cítí migrantky v německém sexbyznysu? Záleží, zda drží práci ve svých rukou
V debatě o prostituci není důležitější otázky, než jak se ženy v sexbyznysu cítí. S německou legalizací a následným rozšířením EU, se otevřelo více prostoru jak pro vykonávání autonomní a bezpečné sexuální práce, tak pro nucenou prostituci.
Komentář●Nikol Krejčová
Proč posíláme Evropské komisi stížnost na smlouvu o dolu Turów
Ústavní soud se odmítl zabývat česko-polskou smlouvou o dolu Turów. Je proto nezbytné, aby celý problém projednala Evropská komise.
Zpráva●Jan Gruber
Sněmovna odmítla diskusi o Turówu. Vládní většina neschválila program jednání
Debatu o česko-polské dohodě o těžbě v dole Turów opozice ve Sněmovně neprosadila. Poslanci vládní koalice ji odmítli i navzdory tomu, že odborníci pokládají uzavřenou smlouvu za rozpornou jak s českým, tak evropským právem.
Komentář●Milan Starec
Turówské zklamání: místní zůstali první na ráně, odepsaní vlastním státem
Že ODS jsou bližší kumpáni z PiS než české zájmy, bylo jasné dávno. Že ale lidi postižené těžbou v dole Turów odepíší i jiné vládní strany včetně Pirátů či ministryně Hubáčkové, je šok: tuzemská politika se projevila jako zcela bezzásadová.
Zpráva●Aneta Lakomá
Protest na MŽP proti turowské dohodě: „Zkuste si, jaké to je být bez vody“
Aktivisté na protest uzavřeli v pondělí ráno Ministerstvu životního prostředí přívod vody. Chtěli tak upozornit na důsledky česko-polské dohody, která umožnila další těžbu v dole Turów a kvůli níž hrozí obcím v pohraničí ztráta pitné vody.
Komentář●Jaromír Baxa
Turów: Libereckému kraji ani vládě o životní prostředí zřejmě nikdy nešlo
Vedení Libereckého kraje se tvářilo, že dělá vše pro to, aby ohrožené zdroje vody ochránilo. Pak ale najednou otočilo. Ve spřízněných vodárenských firmách se teď může slavit. Peníze na zakázky na vodovody budou. Teď ještě, aby byla ta voda.
Sloupek●Radek Kubala
Fialův podpis turowské dohody je vrcholem politické zbabělosti
Petr Fiala kapituloval před polskou vládou a netransparentním způsobem podepsal dohodu o dole Turów, která podle expertů i těžařské společnosti PGE ohrožuje tuzemské zdroje vody. Slavit může Polsko, ale také liberecká ODS.
Rozhovor●Adam Rektor-Polánek
Právnička z Frank Bold: Dohoda o Turówu je v rozporu s českým i evropským právem
Česká republika si na příštích pět a půl let zmrazila právní možnosti, jak ochránit své občany před ztrátou pitné vody. Uzavřená dohoda s Polskem je ještě slabší než návrh minulé vlády. Obsah dokumentu v rozhovoru komentuje Petra Urbanová.
#Energetika●Lucie Čejková
Litoměřice — město, od nějž se může energetické politice učit celá republika
Okresní město ležící v těsném sousedství hnědouhelné pánve už dvě dekády provozuje — pod vedením starosty z ODS — zřejmě nejprogresivnější energetickou politiku v České republice. Všem může sloužit jako příklad moudrého hospodaření.
#Energetika●Lucie Čejková
Zpráva z cesty Litoměřic k soběstačné energetice a vlastním občanům
Město Litoměřice se pokouší v českých podmínkách o zcela unikátní projekt energetické soběstačnosti. Má kombinovat využití solární a geotermální energie. Město přitom řeší i možnou vlastnickou participaci občanů.
#Energetika●Lucie Čejková
Rozhovor s Jaroslavem Klusákem: Nejnižší nabídka není vždy ta nejvýhodnější
Města se na změně klimatu podílejí rozhodujícím způsobem. Především svou energetickou náročností. Energetické plánování je tudíž pro jakoukoli budoucí politiku sídel nezbytné. S energetickým manažerem Prahy hovořila Lucie Čejková.
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Říkali mi, abych si vzala uprchlíka domů. Tak jsem to udělala
Česká republika, jejíž vrcholní představitelé nedávno odmítli převzít zodpovědnost za pár desítek syrských sirotků, má ve skutečnosti dobré zkušenosti s integrací nezletilých migrantů a uprchlíků. Klíčem je takzvaná hostitelská péče.
#Migranti a utečenci●Petra Dvořáková
Marocké děti hledají normální život ve Španělsku. Projdou při tom peklem
Situace nezletilých migrantů bez doprovodu se ve Španělsku nezlepšila ani s levicovou vládou. Země nedodržuje své zákony a k ochraně nezletilých migrantů jí chybí vůle. Téměř všichni skončí dříve či později na ulici.
#Migranti a utečenci●Fatima Rahimi
Do České republiky přichází v průměru několik desítek nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu ročně. V rozporu s tím, jak téma migrace zneužívají premiér a další populisti, se však ukazuje, že to pro stát není nic nezvladatelného.
Reportáž●Fatima Rahimi
Brno pomáhá integraci cizinců. Jak funguje oceňovaný projekt, o němž se nemluví?
Brněnský magistrát zaměstnává od roku 2017 skupinku interkulturních pracovníků pro několik cizineckých komunit. Jejich prací je vytvářet most mezi cizinci a veřejnými institucemi — a přispívat tak k lepšímu soužití ve městě.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Rozhovor: Řešili jsme domácí násilí, omrzliny, dluhy za odpad i nevyplacené mzdy
Alexandru Ceban pracuje při brněnském magistrátu jako interkulturní pracovník pro moldavskou a rumunskou menšinu. Nejsem jen tlumočník, musím být otevřený a nebát se přiblížit k lidem. Jinak mi nebudou věřit, říká.
Komentář●Fatima Rahimi
Mohlo a mělo to být jinak. Mé dětství v zemi, kde se nehledělo na integraci
Autorce bylo deset, když začala s prací „tlumočnice“. Byla jediná, na koho se rodina i známí mohli obrátit, přestože se sama učila češtinu teprve chvíli. Dnes už by dětství „dospěláckými věcmi“ netrávila. Díky interkulturním pracovníkům.