Divadlo Lampion a jeho současný soubor patří mezi respektovaná divadla, jehož práce je oceňována diváky i odborníky. Přesto se stalo divadlo terčem nečekaného zásahu vedení města, které kvůli jedenáctivteřinovému propagačnímu videu zakázalo premiéru představení MáMě.

Video upoutávka totiž končí scénou, kdy herečka vykoukne mezerou v červené látce, což primátor Milan Volf a Tomáš Hron, jednatel Městského divadla Kladno, pod které Divadlo Lampion právně spadá, označili jako vulgární zobrazení vaginy. Jedná se o komické pohoršení v případě hry, která se tematicky točí kolem těhotenství. Po dvou dnech se však vedení Městského divadla rozhodlo premiéru znovu zařadit na program.

Zarážející je prudérnost vedení města. Městské divadlo Kladno přitom dlouhodobě produkuje inscenace s lechtivými názvy a propagací jako Dva úplně nazí muži či Sexmise — a jejich plakáty visí po celém městě. Když však herečka vykoukne z červené látky, primátor se začne pohoršovat nad ‚vulgárním‘ obsahem.

Celou situaci provázelo podle svědectví členů souboru hrubé jednání a výhružky jednatele Tomáše Hrona a uměleckého ředitele Michala Maléře. V médiích pak primátor Milan Volf hovořil o vedení souboru a hercích jako o neschopných sluníčkářích a snažil se vyvolat dojem, že na Kladně za jeho vlastní peníze řádí banda progresivních a neschopných umělců, kterým teď konečně zatnul tipec.

Vše vyvrcholilo výpověďmi uměleckého vedení Divadla Lampion a následnou kampaní Světlo pro Lampion, ve které vyjádřili svou podporu divadlu všechny významné divadelní scény v České republice. Na podporu Divadla Lampion vznikla petice a na Kladně se konala demonstrace, na kterou přišly dvě stovky dospělých i dětí.

Chléb a hry po kladensku

Současné dění ale odhaluje mnohem širší problém lokální kultury a nakládání s veřejnými prostředky. Primátor opakovaně zasahuje do chodu kladenského divadla a městskou kulturu vnímá primárně jako prostor pro svou politickou propagaci.

To je patrné i z obrovského nepoměru mezi financováním velkých městských akcí a podporou jiných druhů kultury. Kancelář primátora má ročně na kulturu k dispozici přibližně 24 milionů korun, jež využívá na akce jako Dny města Kladna, které městskou kasu stojí zhruba 17 milionů, zatímco prostřednictvím městského dotačního programu kulturní komise rozdělí přibližně milion korun.

Ke kultuře, kterou nemá pod kontrolou, má město problematický vztah. V roce 2023 Rada města Kladna zakázala veřejné hudební produkce a umístění piana ve veřejném prostoru. Kladnem otřáslo také odstřižení tradiční akce Kladenské dvorky od městských dotací v roce 2022, protože neodpovídá primátorově megalomanské představě.

„Kdyby program, který je na Dvorcích, šel za námi, tak propustím celý oddělení kultury, kdyby tohleto mi někdo předložil. Ten program je ostuda první kategorie," komentoval program kladenské akce, která se koná přes čtyřicet let a pořádá ji na městě nezávislý spolek Podprůhon.

Dny města Kladna, vlajková loď radnice, zaznamenaly svůj vrchol v roce 2023 vyprodaným vystoupením kapely Kabát, kdy ovšem lístek stál 50 korun. Nešlo tedy o profesionální produkční majstrštyk, ale pouze o to, že primátor z městské kasy neváhá utratit jakékoliv částky na zaplacení hvězdných interpretů.

I v případě kauzy Divadla Lampion primátor šermoval částkou 80 milionů, kterou platí město na provoz obou divadel. Divadelním odborníkům, kteří se odvážili kroky města kritizovat, vzkazoval v České televizi, že jim budovu divadla pronajme a můžou si jít dělat divadlo za svoje peníze. Mlčky přitom přechází fakt, že rozpočet města Kladna nejsou jeho osobní peníze, ale veřejné prostředky.

Politika buranské diskreditace

Dění kolem Divadla Lampion mělo jeden zásadní přínos — odhalilo styl komunikace kladenského primátora. Ten balancuje mezi normalizační rétorikou a slovníkem fotbalových funkcionářů z korupčních kauz. Místo věcné diskuse na březnovém zastupitelstvu čelili opoziční zastupitelé a občané obviněním z kampaně proti městu a dostalo se jim přitom rady, ať se z Kladna odstěhují.

Podobně primátor šokoval veřejnost i v minulosti, když například prohlásil celé město za „vyloučenou lokalitu“ — což mu krajský úřad později zatrhl. Největší ukázkou jeho arogance byla sabotáž referenda o zákazu hazardu. Město se od chvíle, kdy občanská iniciativa Kladno bez hazardu nasbírala dostatek podpisů, snažilo konání referenda překazit.

V době jeho konání například některé volební komise nevydávaly hlasovací lístky. Město dokonce najalo brigádníky, aby lidi přímo u volebních místností od účasti odrazovali. Výsledek? Neplatné referendum, které se bude opakovat s parlamentními volbami 2025. O přístupu primátora k demokracii to říká vše.

Dalším alarmujícím trendem je budování vlastní menší mediální sítě sloužící k propagaci primátorovy politiky a dehonestaci jeho kritiků. Kromě radničních novin Měsíčník Kladno město nepřímo financuje online platformu Vaše Kladno a inzerční plátek Kamelot, které dostávají štědrou podporu skrze inzerci městem zřizovaných subjektů, jako je například Městské divadlo Kladno. Majitel Kamelotu Zdeněk Jizba přitom zároveň sedí v dozorčí radě Divadla Kladno s.r.o.

V březnovém Kamelotu primátor neváhá shazovat kvalitu Divadla Lampion: „Přeji si, aby se divadlu vrátil věhlas a děti zase chodily na krásné pohádky.“ Odstupující vedení popisuje jako ty, kdo „jen v emocích kopali kolem sebe se žvásty o narušování umělecké svobody“.

Kultura se na celém světě ocitla pod palbou populistických a autoritářských politiků, kteří ji chtějí ovládnout nebo zrušit. To, co se děje v Kladně, není izolovaným incidentem — je to součást širšího trendu, kdy se veřejné peníze používají k posilování moci jednotlivce místo podpory kvalitní a autentické kultury. Proto je důležité dát jasně najevo, že kultura nemá být politickou hračkou. Kladenská kauza ukazuje, že občanský tlak a solidarita — jako v kampani Světlo pro Lampion — mají smysl.