Komentář●George Monbiot
Řešení klimatické krize brání fakt, že média jsou v rukou temných sil
Právě skončená konference OSN v Belému znovu nastoluje otázku, proč svět neřeší klimatickou krizi s potřebnou naléhavostí? Zčásti proto, že sdělovací prostředky vlastní anebo ovlivňují ultrabohatí lidé.
Komentář●Gita Matlášková
Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe je definitivně minulostí
Vyřazení jednoho z nejkontroverznějších infrastrukturních projektů v historii naší země z evropských plánů není jen vítězstvím ekologických organizací a občanských iniciativ, ale i precedens pro udržitelnou adaptaci krajiny v celé Evropě.
Komentář●Nikola Jelínek
Znečišťovatelé pod lupou: občané mají právo vědět, co ovlivňuje jejich zdraví
Veřejné databáze znečištění patří k podceňovaným, přitom však mimořádně účinným nástrojům obrany zdravého životního prostředí. Dostupné a srozumitelné informace o tom, kdo a čím znečišťuje, jsou předpokladem skutečné veřejné kontroly.
Komentář●Otakar Bureš
ERASMUS: Mladí Evropané a evropský sen Sofie Corradiové
Program studentských mobilit Erasmus změnil životy milionů studentů. Strukturální nerovnosti, které znevýhodňují ty, kdo nemají ekonomické či sociální zdroje, se mu však překonávat nedaří.
Komentář●Daniela Ostrá
Komentář●Anna Vinklárková
Komentář●Alena Zemančíková
Ředitelé dvou Národních divadel
Je rozhodnuto o nových ředitelích Národního divadla Praha a Národního divadla Brno od roku 2028. Proč je jmenování Martina Glasera i Petra Štědroně dobrou zprávou, vysvětluje renomovaná znalkyně české divadelní scény.
Komentář●Noreena Hertzová
Umělá inteligence zasáhne pracovní trh. A nejdříve dopadne na ženy
Rozvoj umělé inteligence způsobí, že některé pracovní pozice zaniknou. Výzkumy ukazují, že mezi prvními budou zasaženy především ženy. Tak jako v 80. letech při nástupu počítačů. Je v zájmu všech tuto nerovnost urychleně potlačit.
Komentář●Bill McKibben
Když včera na konferenci o klimatu v Belému propukl požár, lidé se zachovali, jak je to v kritické situaci normální: navzájem se varovali a evakuovali se. Tedy přesně naopak, než jak se chováme k ohni, který začal schvacovat planetu Zemi.
Sloupek●Radek Kubala
Prohnilý s prohnilými. Křetínský se na zádech špinavého kolosu vydal do světa
Spojení Křetínského EPH a francouzského fosilního gigantu TotalEnergies dává smysl. Obě jsou to cynické firmy, kterým nezáleží na budoucnosti. Toto spojení umožnily státy, které stabilizují Křetínského byznys skrze dotace.
Komentář●Dalibor Levíček
Hladové hry o gymnázia. Změna osmiletých na čtyřletá je krokem správným směrem
Některé kraje začaly převádět osmiletá gymnázia na čtyřletá. Odpor části rodičů proti jejich rozhodnutí ukazuje na hlubší problémy středoškolského vzdělávání a na nerovnosti, které jsme si zvykli považovat za přirozené.
Sloupek●Jiří Pehe
Epsteinovy složky a Trumpovo prezidentství v bodě zlomu
V reakci na dosud nepoznaný tlak vyzval Trump republikány, aby podpořili zveřejnění Epsteinových složek. Mnoho z nich by to totiž udělalo i tak. Trump se ocitl v úzkých. Současné dění ho totiž usvědčuje ze lži, již neodpustí ani hnutí MAGA.
Komentář●Alfie Wills
Čeští politici fandí střelným zbraním. Méně už lidským životům
Útok v britském Huntingdonu potvrdil, že účinnou ochranou životů je především zamezení tomu, aby lidé vlastnili střelné zbraně. Čeští politici ale nadále upřednostňují zdiskreditovanou ideologii, podle níž zbraně nezabíjejí, nýbrž chrání.
Analýza●Jakub Patočka
V europarlamentu vzniká krajně pravicová většina. S účastí českých „demokratů“
Obsáhlá analýza šéfredaktora Deníku Referendum rozebírá kontext, okolnosti a možné důsledky historického hlasování, které se konalo v Evropském parlamentu minulý čtvrtek a o němž žádné české médium dosud nijak důkladně neinformovalo.
Zpráva●Šárka Tomečková
Problém s dostupností předškolní péče přetrvává. Vedle kapacit jde i o cenu
V každém kraji se nacházejí obce, kde se do školky nedostane až třetina dětí. Vedle velkých měst s okolím je situace nejhorší v malých obcích v severozápadním pohraničí, kde je velkým tématem i ekonomická dimenze.
Rozhovor●Meduza
Ruská expertka: Kvůli stresu z války se stupňuje násilí na ženách
Právnička Anna Rivina vysvětluje vývoj přístupu ruského státu a společnosti k domácímu násilí a popisuje, jak tlak spjatý se zákonem o zahraničních agentech zničil práci organizace, která se ochraně práv žen v Rusku dlouhodobě věnovala.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Marie Heřmanová: Hajlovat a potom jít do politiky není dobré ani pro Turka
Influenceři vstupují do politiky, politici vystupují jako influenceři. Politický provoz prochází změnou. O Filipu Turkovi, sociálních sítích a o vztahu influencerství a politiky jsme hovořili se sociální antropoložkou Marií Heřmanovou.
Analýza●Elena Ledda
Být tu pro lidi, ne pro auta: rekultivace evropských měst
Moudrost starosty z Pontevedry: „Už jen to, že si někdo zaparkuje svůj soukromý vůz na veřejném prostranství, je vlastně na hlavu postavené. Pokud nemáte místo pro mrazák, taky si ho přece nedáte na chodník.“
Rozhovor●Zuzana Vlasatá
David Ondráčka: Měli bychom zdanit oligarchy a požadovat více než politiku kýče
Zpráva●Daniel Kotecký
Křetínský získal podíl v TotalEnergies. Vstupuje mezi největší znečišťovatele
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Inkluze je otázka kvality vzdělávání, nikoli ideologie
Hostem Podcastu Deníku Referendum byl výzkumník Karel Gargulák z výzkumné organizace PAQ Research. Mluvili jsme s ním o tom, co pro české školství znamenají plány nové vlády — od změn financování a podpory učitelů až po úpravy inkluze.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Sametové rejdění ovládlo vzpomínání na 17. listopad
Připomínka 17. listopadu se dnes nese v karnevalovém duchu, přitom dříve byla také příležitostí ke kritické reflexi. S historičkou Veronikou Pehe jsme v další epizodě Podcastu DR hovořili o vzpomínání na sametovou revoluci a „devadesátky“.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Ruský režim používá tradiční hodnoty jako zbraň vůči ženám
Ruský režim staví na ultrakonzervativních hodnotách, podle nichž jsou ženy vnímány hlavně jako matky. Jak se tyto představy promítají do každodenního života, vysvětluje v podcastu Deníku Referendum rusistka a editorka Jitka Komendová.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Babiš SPD potřebuje, ale vládnout s ní nechce
Politolog Aleš Michal v Podcastu DR upozorňuje, že dohoda mezi ANO a SPD mohla vzniknout už během předvolebního vyjednávání — a možná i s tichou dohodou o vzájemné ochraně v trestních věcech.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Stavět nestačí, trh s bydlením je nutné silně regulovat
Krize bydlení obzvláště těžce dopadá na nájemníky, kteří jsou vystaveni nejistotě krátkodobých smluv a rostoucím nájmům. Jejich zájmy hájí Iniciativa nájemníků a nájemnic, jejíž zástupci byli hosty dalšího dílu podcastu DR.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Jak na komunitní energetiku? Praktické rady a doporučení
Donedávna byla energetika výsadou velkých hráčů. Od loňského roku však může elektřinu vyrábět a sdílet téměř každý. O tom, jak se zapojit do komunitní energetiky, jsme mluvili s energetickým expertem Hnutí DUHA Áronem Tkadlečkem.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Potřebujeme vytvořit zeď proti fašismu, říká poslankyně za Zelené
Zelení se po patnácti letech vracejí do Poslanecké sněmovny. Nově zvolená poslankyně z Jihomoravského kraje Irena Ferčíková Konečná v dalším díle Podcastů DR mluví o svých prioritách či o tom, jaké zkoušky čekají českou politiku.
Zpráva●Jedlička, Rezek
Spolu s drony i sabotáže. Incidentů spojených s Ruskem je v EU už přes stovku
Různých případů poškozování dopravní, správní či energetické infrastruktury přibývá po celé Evropě. Pachateli jsou někdy i Ukrajinci, často však najatí mezi kriminálníky a obvykle pracující za jednoznačně ruské peníze.
Analýza●Petr Jedlička
Stabilní nestabilita. Francouzská politika jde v Evropě unikátní cestou
Během Macronova druhého mandátu nevládnou ani velké protikoalice, ani kabinety se zapojením radikálních sil. Namísto toho se střídají provizorní premiéři. Spolu s oblibou prezidenta padá i důvěra v demokracii a politiku celkově.
Reportáž●Jitka Komendová
Rusové nejsou v Gruzii vítaní. Ani špatní, ani dobří
Gruzie se potýká s přílivem ruských utečenců, z nichž zdaleka ne všichni mají politické motivy. Současně zápasí s příslušností do ruské sféry vlivu a s vládnoucí elitou, která ji tam chce udržet. A nechápe výsledky českých voleb.
Zpráva●Petr Jedlička
Sarkozy za mřížemi: exprezident ve vězení je v EU rarita
V zemích EU skončilo za mřížemi zatím jen několik expremiérů; bývalá hlava státu teď poprvé. Prezident Francie z let 2007 až 2012 dostal za podíl na systému financování vlastní kampaně z peněz libyjského diktátora Kaddáfího pětiletý trest.
Zpráva●Vojtěch Rezek
Těsná proevropská většina v Moldavsku drží, zvládla i povolební test
Zpráva●Šárka Tomečková
Ženská obřízka zůstává tématem i v Evropě, problém je zejména s péčí o oběti
Analýza●Vojtěch Petrů
Aféra s pornem Rajchlovu kariéru nepřekazí, míní experti
Hvězda antisystémové scény a čerstvý poslanec Jindřich Rajchl čelí důkazům, že účinkoval v pornu. Ač se může zdát, že usvědčení z pokrytectví může bojovníka za tradiční hodnoty zlomit, podle expertů se nestane spíš nic. Hraje pro něj čas.
Zpráva●Bureš, Moravanský
Demolice Bedřišky vzbudila odpor. Lidé brání osadu vlastními těly
V někdejší hornické kolonii Bedřiška v Ostravě, jež se v posledních letech stala symbolem občanské soudržnosti, začala demolice neobydlených domků. Místní považují postup radnice za nezákonný, jejich příznivci vůči němu protestují blokádou.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Obměna Ústavního soudu je dokončena. Další změna proběhne za pět let
Z patnácti ústavních soudců se během několika let vyměnilo třináct. Všechna uvolněná místa jsou nyní obsazena odborníky z řad soudců, akademiků i právníků. Proces provázely diskuse o odborné způsobilosti i ideové vyváženosti kandidátů.
Zpráva●Vojtěch Petrů
TOP 09 má před sjezdem jediného kandidáta na předsedu. Je jím poslanec Havel
Pravicová liberální strana dlouhodobě ztrácí pozice a slábne. Opouštějí ji výrazné osobnosti, nikdo výrazný se neukázal ani v nedávných sněmovních volbách. Strana mimo Prahu nemá nikde žádné silnější zázemí.
Analýza●Vojtěch Petrů
Odborníci: Turek nestihl včas přepnout z influencera do módu politika
Tváři Motoristů sobě, Filipu Turkovi, nyní láme vaz to, co jej nedávno vyneslo na výsluní. Žánr influencingu do politického provozu zkrátka nepatří. Tak jako obdiv k nacismu. DR k problematice Turkovy komunikace oslovil několik odborníků.
Analýza●Matěj Moravanský
Zelená dohoda zelená není. Pohřbila ji von der Leyenová, která ji kdysi stvořila
Analýza●Vojtěch Petrů
Komentář●Ivana Míšková
Bezmezná víra v ekonomický růst a inovace: Gatesův pohled na klima se nezměnil
Před začátkem summitu COP30 vyšel nový esej miliardáře Billa Gatese, ve kterém představuje svůj „nový pohled“ na klimatickou změnu. Esej adresovaný účastníkům konference vzbudil silný ohlas. Nejlépe by bylo, kdyby jej vůbec nevydal.
Zpráva●Daniel Kotecký
Fosilní průmysl má na klima summitu nejvyšší zaznamenanou koncentraci lobbistů
Klimatického summitu COP30 v Brazílii se letos účastní 1602 lobbistů fosilního průmyslu. Jde o dosud nejvyšší zaznamenaný podíl. V posledních letech přitom vyšlo najevo, že lobbisté zneužívali summity k uzavírání obchodů s fosilními palivy.
Zpráva●Matěj Moravanský
Čínské emise přestaly růst. Země staví víc čistých zdrojů než zbytek světa
Čína produkuje víc emisí než kterýkoli jiný stát světa — už rok a půl ale jejich objem neroste. Důvodem je masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, které zvládají uspokojit rostoucí poptávku po energii a zároveň nahrazovat fosilní paliva.
Komentář●George Monbiot
Povídání Billa Gatese o klimatu a mozek miliardáře
Gatesův esej o klimatické krizi je založen na ignorování politické a ekologické reality. Je třeba jej brát vážně jen proto, že jeho autorem je vlivný miliardář, příslušník třídy, jejíž moc je třeba zlomit, má-li mít lidstvo nějakou naději.
Zpráva●Matěj Moravanský
Emise skleníkových plynů dál rekordně rostou, ukázala zpráva
Zpráva Světové meteorologické organizace potvrdila, že emise pro klima destruktivních skleníkových plynů nadále rostou. Vyplývá to z dat posbíraných desítkami měřících stanic po celém světě.
Zpráva●Daniel Kotecký
Stopka Křetínského skládce. Čáslavští v referendu odmítli její rozšíření
Čáslavští v referendu odmítli záměr společnosti AVE rozšířit skládku. Firma spoluvlastněná Křetínským je vyšetřována protikorupční policií kvůli několikamiliardové kauze. DR v září přinesl o kampani před referendem závažná zjištění.
Reportáž●Zuzana Vlasatá
Největší díra v Evropě: portrét rekultivace uranem zamořené krajiny
Československý uranový průmysl zanechal v jižních Čechách jednu z největších ekologických zátěží v zemi. Způsob, jakým ji stát sanuje, připomíná gigantickou skládku, která přitahuje obchodníky s odpadem z mnoha koutů Evropy.
Komentář●Martin Pleva
Inspiraci pro reformu levice hledejme v Rakousku 70. a 80. let
Česká i evropská levice je v nebývalé krizi. Nenajde-li rychlé východisko, převálcuje ji krajní pravice. Dobrou cestou může být rekonstruovat pozadí úspěchu Kreiského vlád v Rakousku 70. a 80. let. A třeba jej srovnat s érou M. Thatcherové.
Komentář●Antonín Hořčica
Hodnotová levice u nás existuje. Musí se sjednotit a začít jednat
Česká politika se nachází v krizi reprezentace. Autentická levice se v této situaci musí sjednotit a trvat na hodnotách solidarity, rovnosti, klimatické odpovědnosti a mezinárodní spolupráce. Demokracie se přitom vzdát nejde.
Komentář●Jana Michailidu
Česká levice není v bezvýchodné situaci. Musí ale občanům představit jasnou vizi
Odvážit se vykročit ze stínu, hájit skutečné hodnoty, předložit dlouhodobou vizi i nástroje k jejímu budování. To vše dnes čeká českou levici. Lidé spjatí s pražským jarem to dokázali. Dokážeme to i my?
Komentář●Marek Benda
Několik dodatečných poučení pro Sociální demokracii z revitalizace Die Linke
Zatímco německá Die Linke se dokázala odrazit ode dna a postavit se síle hnutí Sahry Wagenknechtové, čeští sociální demokraté dál skomírají. Co dělali u sousedů jinak?
Komentář●Jakub Patočka
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
V debatách o budoucnosti levice u nás řešíme jednak specifický český problém, jednak českou variantu problému světového: jak má vypadat příští demokratická levice, která skutečně bude reprezentovat většinu společnosti.
Komentář●Jakub Kovařík
Už stačilo! Levicová politika musí být ekologická, nebo nebude vůbec
Představa, že politický projekt STAČILO! prosazuje levicové hodnoty, je iluze. Hájí zájmy autoritářského Ruska, agrobaronů a fosilních miliardářů. Skutečné sociální problémy ignoruje.
Analýza●Oto Novotný
Jak se SOCDEM rozhodla nebýt sociální demokracií
Způsob, jakým Jana Maláčová s Lubomírem Zaorálkem provedli v Sociální demokracii vnitrostranický puč, destruují stranu a pošlapávají základní sociálnědemokratické hodnoty, analyzuje někdejší poradce předsedů ČSSD.
Komentář●Šárka Zvěřina Trunkátová
Nedostatečné omezování prostoru pro korupci snižuje důvěru v instituce a vytváří prostředí usnadňující zneužívání veřejných funkcí. Přes některé dílčí kroky neprokázala Fialova vláda systematický zájem o transparentní řízení státní správy.
Komentář●David Ondráčka
Fialova vláda selhala v očistě státní správy: deagrofertizace se nekonala
Namísto důsledné deagrofertizace jsme se od Fialovy vlády dočkali jen symbolických gest. Babišova mocenská síť nikam nezmizela. Loni přijatá novela služebního zákona obsazování klíčových pozic ve státní správě loajálními lidmi jen usnadní.
Komentář●Martin Rozumek
Bilance vlády na poli migrace: zvládnutá pomoc Ukrajincům a pak už nic
Česká vláda dokázala zvládnout nápor ukrajinských uprchlíků — za vydatné pomoci občanské společnosti. Bohužel jinak už ji v oblasti migrace není chválit za co.
Komentář●Radek Kubala
Bilance ministerstva průmyslu: mírný posun v energetice a jaderné blouznění
Za ministrů průmyslu a obchodu Síkely a Vlčka se udály jen dílčí posuny správným směrem. V otázce jaderné energetiky, plynu, reakci na energetickou krizi či schvalování strategických dokumentů ministerstvo upřednostňovalo zájmy korporací.
Komentář●Klára Kadár
Fialova vláda a práva obětí: mezi historickým vítězstvím a systémovým selháním
Komentář●Daniel Hůle
Čtyři roky Pavla Blažka: stabilita, kompromisy a stín bitcoinové aféry
Dokument●Otevřený dopis
Proti antisemitismu je nutné vystupovat. I proti křivým nařčením z antisemitismu
Iniciativa za kritickou akademii adresuje Petru Papouškovi, předsedovi Federace židovských obcí, otevřený dopis, v němž odmítá křivé nařčení z antisemitismu.
Komentář●Michal Hořejší
Univerzita, která hýčkala Konvičku, nemohla než stvořit Cermana
Veřejná vyjádření historika Cermana máme tendenci vnímat jako výstřelky jednotlivce. Měli bychom je ale chápat jako projev instituce, která nedokázala adekvátně reagovat na chování islamofoba Konvičky. Problém je v Jihočeské univerzitě.
Dokument●Otevřený dopis
Občanské iniciativy novým poslancům: Odstraňte izraelskou vlajku ze sněmovny
České občanské iniciativy zaslaly dopis nově zvoleným poslancům, v němž je vyzývají, aby sňali z budovy sněmovny izraelskou vlajku coby „ostudné dědictví sněmovny předešlé“. Obsáhlý výčet izraelských zločinů v něm uvedený je výmluvný.
Komentář●Lamis Bartůšek Khalilová
Popírání lidskosti palestinských vězňů a vězenkyň je nesnesitelné
Vystoupení Američanů v Tel Avivu ukázalo, nakolik samozřejmé je popírání jakékoli lidskosti obyvatel Palestiny. V podání politiků i médií jsou Palestinci jen bezejmennou, beztvarou a bezpohlavní masou. A tak s nimi je i bude nakládáno.
Komentář●Prokop Singer
Koloniální projekt, nebo naděje pro Palestince?
V jednáních o budoucnosti Gazy se střetává celá řada politických i ekonomických zájmů. Kdo má skutečně na zřeteli kvalitní život běžných Gazanů?
Komentář●Tomáš Klus
Studentům FAMU patří dík, ne urážky
Současní studenti FAMU měli v debatě se „slavnými absolventy“ a jejich „slavnou výzvou“ navrch. Ze zdejších médií se to ale vesměs nebylo možné dovědět. Tak jako ani pravdu o Gaze…
Dokument●Redakce DR
Vyjádření studentského uskupení FAMU solidární k akci „V Gaze semestr nezačíná“
Zveřejňujeme prohlášení studentského kolektivu FAMU solidární. Studenti odmítají nařčení z antisemitismu, neúcty k izraelským obětem a další obvinění.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Strach obrátil strany.“ Studentské hnutí semklo srbskou společnost
Před rokem se zřítil přístřešek na nádraží v Novém Sadu. Zahynulo pod ním šestnáct lidí. Jaká panuje atmosféra ve městě, v němž si památku obětí připomnělo v den výročí tragédie více než sto tisíc občanů?
Reportáž●Petra Dvořáková
„My všichni jsme tato země“. Prodemokratické protesty sjednotily Srby a Bosňáky
Současné prodemokratické protesty jsou prvním celostátním občanským hnutím, jejž se účastní i srbští Bosňáci. Bosňáci se díky tomu konečně cítí jako plnohodnotní občané Srbska, zatímco Srbsko se začíná vyrovnávat se svou minulostí.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Křehkost systému je naše šance.“ Ve Francii padla vláda, nyní se stávkuje
V pondělí 8. září podle očekávání padla francouzská vláda. Občanská společnost se mezitím chystá na celostátní stávky a blokády dopravy. Vzpírá se jak asociální vládní politice, tak ignorování vůle voličstva. Přinášíme reportáž z místa.
Reportáž●Petra Dvořáková
Omezit vjezd aut do měst je v zájmu sociální spravedlnosti i duševní pohody
Berlínští občané navrhují omezit automobilovou dopravu v centru na nutné minimum. Přestože se auty uskutečňuje menšina cest po městě, zabírají veřejný prostor a znepříjemňují život lidem, kteří auta nechtějí nebo si je nemohou dovolit.
Reportáž●Petra Dvořáková
Sotva leze, přesto nemá nárok na příspěvek na péči. Je totiž z Ukrajiny
Česká vláda dva roky po sobě slibovala, že ukrajinské uprchlíky pustí do českého dávkového systému — a stále se tak nestalo. Zranitelným uprchlíkům chybí především příspěvek na péči, seniorům nezbývá než živořit na ubytovnách až do smrti.
Reportáž●Ahmed, Mahdíová
Jako Hunger Games. Smrtící past izraelské „humanitární pomoci“ hladovým Gazanům
Reportáž●Anna Absolonová
Přes mokřady, louky a lužní lesy. V Soutoku začíná nová etapa ochrany přírody
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Rozhovor●Karolína Munková
Města osamění. Vládne nám falešná představa „maximálního profitu“
Příznakem současných měst je osamělost. Rozvoj zvláště českých měst je určován maximálním ziskem, vůlí investorů a žalostnou představivostí politiky. Klíčem k řešení může být architektura, myslí si Tereza Kalousová.
Komentář●Kristýna Drápalová
Vrátí se do českých měst billboardy u silnic?
Provozovatelům venkovní reklamy spadla do klína nová příležitost — novela zákona, která upravuje definici nezastavěného území. Bude nejspíš na obcích a občanských iniciativách, aby se tomuto kroku postavily.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Analýza●Viola Hertelová
Od iniciativy k politice: Anatomie záchrany smuteční síně v Brně-Židenicích
Obnova brněnské Rullerovy síně je příkladem ojedinělé a přitom úspěšné iniciativy, která supluje nefunkční systém ochrany kulturních památek. Zachovat a opravit hodnotnou chátrající stavbu je dnes největším úkolem architektonické péče.
Komentář●Šárka Svobodová
Proměna rozsáhlého územního celku v brněnských Lužánkách má začít demolicí fotbalového a lehkoatletického stadionu. Léta nevyužívaný stadion si nezaslouží ani demolici, ani zakonzervování, ale sociálně a ekologicky citlivý rozvoj.
Reportáž●Gaby Khazalová
Kupec v bílém plášti. Jak lékař Fadrus přišel k vile architektky Růženy Žertové
Růžena Žertová byla jednou z nejvýznamnějších českých architektek. Chtěla, aby její dům spravovala nadace. Chtěla zemřít doma. Ani jedno přání se jí nesplnilo. Její vilu dnes vlastní lékař, kterého poznala až v terminální fázi své nemoci.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Evropské stavebnictví v krizi: jaké budou důsledky pro dostupnost bydlení?
Po celé Evropě prudce rostou ceny stavebních materiálů. Datová analýza je dává do souvislosti s počty vydaných stavebních povolení, a odhaduje tak možné důsledky pro dostupnost bydlení.
Esej●Josef Patočka
Dohánění Západu selhalo. Najdeme v krizi nový příběh, který by nás spojoval?
K čemu se české střední třídy přikloní v situaci, kdy je jasné, že plán „dohnat Západ“ selhal? Přidá se česká střední třída na stranu oligarchie a autoritářství, nebo se přikloní k demokratizaci, podmíněné radikálním přerozdělováním?
Esej●Josef Patočka
Německé mzdy? V solidárnější ekonomice bychom se mohli mít lépe i bez nich
Výsměch Petru Fialovi za slib dohnání německých mezd ukazuje, jak málo důvěry lidé mají k dominantnímu ekonomickému modelu. Realističtější cesty k prosperující společnosti se přitom nabízejí mimo něj.
Esej●Josef Patočka
Renesance družstevnictví: „Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno.“
Navzdory historicky zdůvodněným předsudkům družstevnictví dnes u nás stojí na počátku nového rozmachu. Družstva představují slibnou strategii, jak zlepšit ekonomickou situaci obyčejných lidí v situaci, kdy je levicová politika v troskách.
Esej●Josef Patočka
Organizování funguje. Může „řemeslo rozhovoru“ vrátit moc obyčejným lidem?
Organizování. Jednoduché slovo s širokým významem. Jako promyšlená a generacemi cizelovaná metoda politické práce je dnes možná největší nadějí na obrodu české demokratické politické kultury.
Analýza●Anna Absolonová
Poučení z povodní? Přehrady nejsou spása, inspirací může být i Polsko
Povodně v České republice bývají zaručeným spouštěčem debat o budování přehrad. Při povodních vloni na podzim se ale ukázalo, že se záplavami lze dobře bojovat s pomocí suchých nádrží. Takových, jaké mají třeba v Polsku.
Rozhovor●Anna Absolonová
Šéf Povodí Odry: Příroda je důležitá. S kritikou bagrování Olše ale nesouhlasím
S ředitelem Povodí Odry Petrem Birklenem jsme hovořili o likvidaci povodňových škod, přehradě Nové Heřminovy, přírodě blízké péči o toky, ale také o bagrování řeky Olše, které bylo podle České inspekce životního prostředí protizákonné.
Reportáž●Anna Absolonová
Příběhy Moravy a Slezska: loňské povodně odkryly více než jedno státní selhání
Za posledních třicet let zasáhlo Českou republiku přes deset velkých povodní. Zvláště ty loňské vyplavily na povrch vše, co stát v prevenci povodní zanedbal. Přinesly ale i naději, že se selhání podaří napravit.
Reportáž●Anna Absolonová
V Lichnově by chtěl žít při povodních každý. Vesnice je vzor, jak se vodě bránit
Povodně loni zničily mnoho obcí a znovu otevřely debatu o stavbě přehrad. Ve slezské vesnici však díky záplavám zjistili, jak efektivní mohou být přírodě blízká protipovodňová opatření, která jsou u nás však stále spíše vzácností.
Analýza●Anna Absolonová
Kdo chce stavět přehrady? Nádrže vyhovují konzervativním inženýrům i politikům
V boji se suchem i povodněmi prosazují zákonodárci i podniky Povodí dlouhodobě hlavně přehrady. Naopak jiná řešení spíše opomíjejí. Betonové nádrže totiž drží nad vodou konzervativní vodohospodáři a politici toužící dělat rozmáchlá gesta.
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Esej●Matěj Moravanský
Zůstat plamenem neohnutým. Odkaz odbojové skupiny Předvoj dnešním mladým lidem
Osmdesát let nás dělí od tragického, přesto vítězného konce příběhu odbojové organizace Předvoj. Jedna z největších odbojových skupin byla založená mladými lidmi tíhnoucími k demokratickému socialismu. Jaké lekce nám dává jejich příběh?
Rozhovor●Matěj Moravanský
Historik Spurný: Osmdesát let od konce války se svět nachází v éře bezradnosti
Uplynulo osmdesát let od konce druhé světové války v Evropě. S historikem Matějem Spurným jsme hovořili o situaci za protektorátu, odboji i kolaboraci, stavu české společnosti po válce či o tom, v jakém stavu se svět nachází dnes.
Komentář●Jakub Patočka
Dokument●Redakce DR
Podporovat válečné zločiny a genocidu — a klást u toho věnce
Rozhovor●Fatima Rahimi
Jiří Pasz: Válka naučila Ukrajince, že duševní nemoc není stigma
O dopadech vleklé války na duševní zdraví občanů Ukrajiny, individuálních traumatech i celospolečenském vyčerpání jsme hovořili s humanitárním pracovníkem a dokumentaristou Jiřím Paszem, spoluautorem reportu Neviditelné rány.
Komentář●Adam Houska
Eutanazie a asistované sebeusmrcení: povrchní diskuse o hlubokém problému
Debata kolem tématu eutanazie je poznamenána nejasnostmi a chybí v ní zásadní téma paternalismu v českém zdravotnictví. Právě na kvalitě veřejné diskuse bude záviset i kvalita případné budoucí legislativy.
Komentář●Milan Hamerský
Zpráva●Šárka Tomečková
Většinou legální, často však nedostupné. Interrupce jsou v Evropě stále tématem
Zpráva●Moravanský, Petrů, Rahimi
Byl 17. listopad, studenti pochodovali s heslem Oligarchie není demokracie
V Praze se konala u příležitosti pětatřicátého výročí poslední revoluce celá řada akcí, vysokoškolští studenti se domáhali konečně důsledné ochrany klimatu a ochránci lidských práv manifestovali solidaritu s masakrovanými Palestinci.
Esej●Ondřej Holub
17. listopad a levice. Být tichý tam, kde houstne temnota
„Ztišení jako odpověď na akutní potřebu konat zní možná jako laciný zenový únik do nereality snění, je ale paradoxní odvahou nebojovat tam, kde by boj byl jen utrpením všech.“ Ondřej Holub k 17. listopadu a dnešní pozici levice.
Komentář●Hana Holcnerová
Dnes vyprávíme tehdejší příběh… Je to příběh o hrdinství, nebo spíš o zbabělosti? Prý se vrátila demokracie. Někdo nám ji někdy vzal, nebo jsme si ji vzít nechali? Buď jak buď, vzpomínkám svědčí přiměřenost.
Komentář●Petr Bergmann
Otázka k 17. listopadu: jak se stalo z Tomáše Pojara takovéto monstrum?
Rozhovor Tomáše Pojara pro CNN-Prima je přehlídkou fenomenálního pokrytectví současné české politické reprezentace, jejího konjunkturalismu a cynismu, slizké ochoty prodat vše, na čem záleží, od klimatu, přes lidská práva až po Ukrajinu.
Sloupek●Jiří Pehe
17. listopad jako memento nevýhry
17. listopadu si zas připomeneme, jak jsme společně porazili komunisty. Opět falešně. Motiv revoluce je totiž předně nástrojem, jenž hráčům, jako byli Klaus a Zeman, umožnil pěstovat demokracii na normalizačním základu. Uvědomme si to už.
Esej●Jan Šícha
O jednom českém marx-leninském pokusu zrušit lidská práva
Myšlenka univerzálních lidských práv je základem Charty 77. Pokusil se ji v základu zpochybnit člověk, kterého jsem potkal v Ústí nad Labem již hluboce v tomto tisíciletí.
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Matěj Moravanský
Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou
Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Matěj Moravanský
Povodně posiluje klimatická změna, narovnání řek a eroze
Současnou povodňovou situaci způsobuje řada faktorů. Podstatnou roli hraje stav půdy, úroveň protipovodňových opatření, velkým dílem ovšem i klimatická změna.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play udělil cenu svědectví z Mexika i příběhu íránského filmaře
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil v sobotu 11. října udílením cen. Cenu pro nejlepší celovečerní dokument získal mexický film State of Silence o skupině novinářů čelících kvůli své investigativní práci represím.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague promítne poslední filmy a předá ocenění
Festival Press Play Prague dnes končí. Debatovat se bude o významu žurnalistiky v odhalování korupce nebo o vztahu západních médií ke zločinům spáchaným demokratickými státy. Na závěrečném ceremoniálu organizátoři vyhlásí vítězné filmy.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague promítne film o zabíjení novinářů v Gaze
V pražském Atlasu pokračuje filmový festival o novinářství Press Play Prague. Dnes uvede portrét české novinářky či filmové vyšetřování vraždy palestinsko-americké novinářky Aklehové. Proběhne i debata o žurnalistice a kultivaci demokracie.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague přinese debatu o zastrašování novinářů
Třetí den filmového festivalu o novinářství Press Play Prague začne dokumentem o zpravodaji na Ukrajině, poté se bude promítat příběh íránského filmaře v exilu. Den uzavře debata o žurnalistické práci se zdroji.
Zpráva●Redakce DR
V Praze začíná druhý ročník festivalu Press Play Prague
Pražské kino Atlas hostí druhý ročník mezinárodního festivalu filmů o novinářství Press Play Prague. V rámci slavnostního zahájení předají organizátoři Cenu za celoživotní výkon a promítnou první filmy.
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Komentář●Oto Novotný
Vítězství francouzské levice bude mít důsledky i pro českou politiku
Západní demokraté výsledky francouzských voleb vítají, kdežto česká společnost, stále zaslepená laciným antikomunismem, se jich hrozí. V každém případě vývoj ve Francii silně ovlivní Babišovy evropské plány i budoucnost SOCDEM.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Analýza●Petr Janyška
Komentář●Matěj Moravanský
Francouzská levice zachraňuje republiku, česká pravice z toho šílí
Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
Bydlení v hlavním městě přestává být dostupné pro čím dál více lidí. Interaktivní kvíz ukazuje, kdo si ještě může dovolit pražské nájmy. Jaké profese už nemohou ve městě bydlet? A jak jste na tom vy s vaším příjmem?
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Popularita stimulačních drog se v Evropě zvyšuje, ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. Česká republika se nadále drží na předních příčkách v užívání pervitinu.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Z fondu pro přechod k bezemisní energetice bylo zatím rozděleno sto čtrnáct miliard korun. Čtyřiatřicet procent prostředků dosud získaly pouhé tři firmy: ČEZ, Veolia a Křetínského EPH. Příčinou je špatně nastavený systém rozdělování dotací.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Data-analýza●Khazalová, Vargolskaia
Turismus v roce 2023: krátkodobé ubytování na vzestupu po celé Evropě
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.