Zpráva●Petr Jedlička
V Maďarsku propukl boj o letošní pochod hrdosti, Orbánem čerstvě zakázaný
Fidesz společně s krajní pravicí příslušně upravil shromažďovací zákon, aby dle vlastních slov „ochránil děti“. Proti zákazu se už od poloviny března soustavně protestuje. Může jít ale i o taktiku, jak protiorbánovský blok rozštěpit.
Zpráva●Daniel Kotecký
Turek reguluje automobilový průmysl. Za poradenství v něm přitom bere statisíce
Filip Turek byl zvolen zpravodajem evropského výboru, který reguluje automobilový průmysl. Europoslanec sám deklaruje, že každý měsíc obdrží dvě stě padesát tisíc korun za poradenství v rámci automobilového průmyslu. Střet zájmů ale popírá.
Komentář●Petr Jedlička
Nová americká administrativa si svou rétorikou a přístupem ke strategicky důležitému ostrovu očividně moc nepomáhá. Celkově vzato je ale ve velmi silné pozici, aby si v Grónsku nakonec prosadila svou.
Komentář●Bělíčková, Dvorská
Mecenášská kuriozita Daniela Křetínského: vzdělávací program DofE
Prestižní mezinárodní vzdělávací program DofE finančně podporovala v posledních letech firma EPH i Daniel Křetínský osobně. Činnost Křetínského holdingu je přitom v přímém rozporu se smyslem řady aktivit, které DofE rozvíjí.
Komentář●Karolina Hollá
Pavel Tykač chce dál pálit uhlí, a tak vychovává novou generaci k obrazu svému
Česká republika má novou univerzitu. Není to dobrá zpráva. CEVRO Univerzita je totiž škola založená Ivanem Langerem, prorostlá s politikou ODS a bohatě sponzorovaná fosilním oligarchou Pavlem Tykačem a zbrojařem René Holečkem.
Podcast●Bittner, Bittner
ŠKRTY: Jak svrhnout broligarchii
Tématem bratrů Bittnerů ve velké americké epizodě byl tentokrát vzestup — a snad i pád — broligarchie.
Zpráva●Matěj Moravanský
Těžba lithia na Cínovci je strategickým projektem, rozhodla Evropská komise
Těžba lithia na Cínovci má údajně podpořit udržitelnou Evropu. Je ale navržena tak, aby sloužila především těžařům a automobilkám. Zatímco průmysl očekává miliardové zisky, místní lidé se obávají ekologických dopadů a devastace krajiny.
Komentář●Tomáš Prouza
Chybějící odvaha a past falešných dilemat
Politici milují hesla. Chceme mír, ne zbrojení! Potřebujeme vyzbrojit, zapomeňte na péči o přírodu! Příkladů je spousta, ale všechny mají jedno společné — ta dilemata jsou naprosto falešná a slouží jen jako výmluva kvůli chybějící odvaze.
Komentář●Vojtěch Petrů
Panoptikum STAČILO: Dezinformátoři, krajní pravice a Jana Bobošíková
Kandidátky STAČILO! povedou mimo jiné dezinformátor Daniel Sterzik nebo profesionální kandidátka do všech možných funkcí Jana Bobošíková. Tento chuchvalec se ale nakonec lídryni Kateřině Konečné může snadno vymknout z rukou.
Komentář●Adam Furek
Nový zákon o poskytování informací by mohl zničit, co čtvrt století fungovalo
Zákon o svobodném přístupu k informacím je v platnosti už pětadvacet let. I přes dílčí nedostatky je pro naši společnost zásadní a nikdo zatím nenavrhl lepší koncept. Před snahami prosadit zákon nový bychom se tedy měli mít na pozoru.
Komentář●Michal Hořejší
Příběh Šumavy aneb to nejlepší i nejtemnější z české politiky
Takřka pětatřicetiletá historie Národního parku Šumava je poutavým příběhem o tom, jak ekologická témata zasahují tu nejvyšší politiku. Byla to ostatně právě Šumava, kde se Miloš Zeman s pomocí proruského spolku vrátil na výsluní.
Komentář●Kristýna Cábová
Bezmasé pátky ve školních jídelnách prospějí všem
Správně sestavená rostlinná strava podporuje zdraví dětí a správné stravovací návyky. Zavedení bezmasých dnů ve školních jídelnách může navíc výrazně přispět ke snížení emisí CO2 a ochraně životního prostředí.
Komentář●Jana Valová
Modřanská kauza ukazuje, že obchod s chudobou kvete i v Praze
Hlavní město umožňuje, aby v jeho objektu probíhal obchod s chudobou. Jak? Dům pronajímá za velmi nevýhodnou částku, navíc prostřednictvím smlouvy, která mu svazuje ruce. Chování Prahy je jen příznakem hanebné bytové politiky tohoto státu.
Komentář●Jiří Pehe
Politický vývoj v USA ukazuje, že nástup autoritářství se nevyhýbá ani západním demokraciím. Hlavní příčinou ohrožení demokracie jsou digitální technologie, které se vymknuly společenské kontrole.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Súdán potřebuje civilní, nikoli vojenskou vládu. Proto žádá naši podporu
Súdánské armádě se podařilo dobýt hlavní město Chartúm. Jde o zlomový, nikoli však dobrý moment ve dva roky trvající válce. O posledním vývoji, přístupu mezinárodní komunity i o naději jsme hovořili se súdánským novinářem Ejádem Hušamem.
Reportáž●Francesca Barca
Válka, nerovnost a neoliberalismus. Úkoly pro ukrajinskou levici
Ukrajinská levice se za války ocitla ve velmi těžkém postavení. Dostává se do střetu s vlastní neoliberální vládou, opouští antimilitaristické postoje, neboť cítí potřebu bránit svou vlast, a naráží na nepochopení ze strany západní levice.
Reportáž●Zuzana Urbanová
Istanbul v oparu slzného plynu
Po zadržení istanbulského primátora a kandidáta na tureckého prezidenta vypukly ve středu 19. března v Istanbulu masové demonstrace. Navzdory jejich zákazu i stupňujícímu se policejnímu násilí protesty pokračují a neztrácejí na síle.
Rozhovor●Zuzana Vlasatá
Gianluca Grimalda: Vědci by měli navázat na klimatické stávky studentů
Sociální psycholog Gianluca Grimalda zkoumá sociální soudržnost Papuánců, přišel o práci kvůli neochotě létat, se svým zaměstnavatelem pak vyhrál soud, zvažuje nabídku Masarykovy univerzity a chce zorganizovat stávku akademiků za klima.
Analýza●Petr Jedlička
Trump, Ukrajina a Evropa na konci března: mnohé je nyní jasnější
Vývoj v týdnech od Mnichovské konference odhalil mnohé o nové politice USA, reakci Ukrajiny i možnostech států Evropské unie. Události jsou stále v pohybu. Přesto lze formulovat už první shrnutí.
Reportáž●Petra Dvořáková
Srbské protesty se šíří jako oheň. A přinášejí naději pro celou Evropu
Ani po čtyřech měsících neztrácejí protesty v Srbsku na síle. Srbská společnost se kolektivně osvobozuje od strachu a propaganda prezidenta Vučiće přestává fungovat. Srbskými studenty se mezitím inspirovala sociální hnutí v dalších zemích.
Analýza●Petr Jedlička
Šest hlavních výzev pro Merzovu vládu v Německu
Trumpova politika vytvořila novou realitu, na niž musí Evropa reagovat. Formující se německá vláda se o to už částečně pokouší. Vedle mezinárodní situace na ni však čekají i domácí výzvy, rozběhnuté transformace či silná krajní pravice.
Zpráva●Petr Jedlička
V Rakousku nakonec obešli krajní pravici. Nastupuje široká trojkoalice
Novou vládu vytvořily v Rakousku lidovci, sociální demokraté a liberálové. Svobodní zůstanou se svým nejsilnějším poslaneckým klubem v opozici. Dle znalců jde o další projev evropského trendu, který lze aktuálně pozorovat třeba v Německu.
Zpráva●Petr Jedlička
Německé volby 2025: výsledky ukazují na velkou koalici
Nejvíc hlasů získala CDU/CSU, ač těsně nepřekročila hranici třiceti procent. Dosud vládnoucí SPD spadla na svůj historicky nejhorší výsledek, na většinu s CDU/CSU jí však stačí. Žádná další konzistentní koalice po posílení AfD složit nelze.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi ultramarínovým mořem a zištnými zájmy investorů. Obrazy z jižní Albánie
Z mediálních titulků by se mohlo zdát, že zatímco řecká menšina v Albánii úpí pod národnostním útlakem, Albánce zase trápí pořečťování jihu země. Albánské Řeky však stejně jako Albánce sužuje především klientelistický kapitalismus.
Komentář●Błażej Szymankiewicz
Generační konflikty a zahořklost jsou hnací silou polské prezidentské kampaně
Zpráva●Petr Jedlička
Po zrušení voleb zákaz proruského favorita. V Rumunsku pokračuje zásadní spor
Zpráva●Vojtěch Petrů
Okamura se spojil s Rajchlem a Majerovou. Hrozbou je pro něj kroužkování
SPD uzavřela spojenectví s hnutími Trikolora, PRO a Svobodní. Nejde přitom o koalici, ale o poskytnutí míst na kandidátkách. Představitele Okamurova politického hnutí může ohrozit kroužkování kandidátů zbylých subjektů.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Břetislav Rychlík: Babiš chce zlikvidovat Českou televizi po vzoru Fica a Orbána
Se senátorem za TOP 09 jsme hovořili o vládním návrhu na navýšení koncesionářských poplatků, o hrozící likvidaci veřejnoprávních médií po sněmovních volbách a o tom, jak jí mohou občané zabránit.
Analýza●Jiří Malík
Přehrady nejsou tím správným receptem proti povodním
Jako základní řešení proti povodním se ve veřejné a politické debatě stále prosazují přehrady. Přitom důkladná analýza problému by měla vést k závěru, že nejsou vhodným řešením.
Analýza●Vojtěch Petrů
STAČILO! není levicové hnutí. Je to krajní pravice se sociálnějším nátěrem
Kateřina Konečná není oblíbenkyní českého byznysu pro nic za nic. Programově má více společného s krajní pravicí. Zájmům české oligarchie šla vždy na ruku. Její projekt je tak hlavně zárukou, že české mocenské elitě zleva zatím nic nehrozí.
Zpráva●Redakce DR
Znepokojivý příběh domu architektky Růženy Žertové vychází i jako podcast
Podcast Dům v Zákoutí přináší ve formě rozhlasového dokumentu propracovaný obraz posledních týdnů života význačné brněnské architektky Růženy Žertové a poukazuje na mimořádně znepokojivé skutečnosti, které je provázely.
Zpráva●Julie Šafová
O násilí na ženách se už v Evropě nemlčí. Jenom osvěta ale nestačí
Zkušenost s nějakou formou násilí má přibližně každá třetí Evropanka. Podle výzkumů se přitom situace v poslední dekádě příliš nemění. Státy začaly investovat do různých informačních kampaní. Experti ale doporučují komplexnější přístup.
Komentář●Matěj Moravanský
České klimatické hnutí musí oživit kulturu protestu. Jinak se stane zbytečným
Zdrojem síly ekologického hnutí nikdy nebyla mazaná komunikační strategie ani lobbing, nýbrž společenství odhodlaných a statečných lidí. S blížící se vládou oligarchie bude nutné oživit kulturu protestu.
Zpráva●Matěj Moravanský
Emise i zisky fosilních korporací závratně rostou. Všem varováním vědy navzdory
Analýza portálu Carbon Majors odhalila, že navzdory vědeckým varováním i ničivým dopadům klimatického rozvratu nadále rostou emise největších fosilních společností. Tyto korporace navíc dosahují rekordních zisků.
Zpráva●Matěj Moravanský
Další rekordní tání ledu ohrožuje klíčové klimatické systémy planety
Mořský a pevninský led hraje významnou úlohu v klimatickém systému planety. Dle posledních dat ale zrychluje jeho tání, které už vede, a ještě povede ke globálnímu rozkladu stabilních a příhodných podmínek pro blahobyt lidských společností.
Analýza●Matěj Moravanský
Lex plyn: vláda podpořila korporace na úkor občanů
Novela energetického zákona navrhuje jako „dočasné řešení“ dotování uhelných zdrojů a podporu plynové infrastruktury. Zároveň nestanovuje záruky přechodu na čisté zdroje. Na selhání vlády a energetických korporací doplatí spotřebitelé.
Zpráva●Matěj Moravanský
Požáry v Kalifornii jsou děsivou tečkou za dalším historicky nejteplejším rokem
Analýza●Matěj Moravanský
Nový systém emisních povolenek selže, pokud náklady ponesou obyčejní lidé
Esej●Josef Patočka
Dohánění Západu selhalo. Najdeme v krizi nový příběh, který by nás spojoval?
K čemu se české střední třídy přikloní v situaci, kdy je jasné, že plán „dohnat Západ“ selhal? Přidá se česká střední třída na stranu oligarchie a autoritářství, nebo se přikloní k demokratizaci, podmíněné radikálním přerozdělováním?
Esej●Josef Patočka
Německé mzdy? V solidárnější ekonomice bychom se mohli mít lépe i bez nich
Výsměch Petru Fialovi za slib dohnání německých mezd ukazuje, jak málo důvěry lidé mají k dominantnímu ekonomickému modelu. Realističtější cesty k prosperující společnosti se přitom nabízejí mimo něj.
Esej●Josef Patočka
Renesance družstevnictví: „Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno.“
Navzdory historicky zdůvodněným předsudkům družstevnictví dnes u nás stojí na počátku nového rozmachu. Družstva představují slibnou strategii, jak zlepšit ekonomickou situaci obyčejných lidí v situaci, kdy je levicová politika v troskách.
Esej●Josef Patočka
Organizování funguje. Může „řemeslo rozhovoru“ vrátit moc obyčejným lidem?
Organizování. Jednoduché slovo s širokým významem. Jako promyšlená a generacemi cizelovaná metoda politické práce je dnes možná největší nadějí na obrodu české demokratické politické kultury.
Komentář●Petr Jedlička
Do Gazy se vrátila izraelská válka
Obnovené údery na palestinské Pásmo Gazy mají již stovky nových obětí. Z izraelské vlády zaznívají hrozby „permanentní okupací“. Gazané vyrazili tentokrát demonstrovat i proti Hamásu. Izraelský postup se tím však zřejmě nezastaví.
Dokument●Otevřený dopis
Otevřený dopis: Naléhavě žádáme přijetí jasného stanoviska k situaci v Gaze
Zveřejňujeme otevřený dopis adresovaný předsedkyni a místopředsedkyni Evropské komise. K výzvě za jasné stanovisko EU k situaci v Gaze v souladu s mezinárodním právem svůj podpis připojili například Anna Šabatová nebo Pavel Rychetský.
Komentář●Julie Šafová
Oscary vždycky budou i politické. A je to tak správně
Zahraniční novináři mluví o letošním předávání filmových ocenění Oscar jako o nezvykle apolitickém večeru. Pravdou ovšem je, že Oscary politické byly. Jen to možná nebylo na první pohled tolik vidět.
Komentář●Kahoun, Račáková
Vyjádření proti obvinění z antisemitismu
Studenti Jihočeské univerzity vydali prohlášení, v němž odmítají chování člena své obce, historika Ivo Cermana. Ten totiž označuje jakoukoli kritiku Izraele ze strany akademiků za antisemitismus. Cerman podle autorů jen usiluje o konflikt.
Komentář●Petr Bergmann
Trump a Západ v zrcadle genocidy v Gaze
Je snadné si říct, že Trump nebo Netanjahu představují zlo pro tento svět. Svých zločinů se ale dopouštějí jen proto, že jim to umožnili evropští politici, akademici, novináři a hlavně většina občanů USA i Evropy.
Komentář●Petr Jedlička
Trumpova „riviéra v Gaze“ je další „zeď, co si Mexiko zaplatí“. Anebo ne?
Komentář●Filip Outrata
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Komentář●Eliška Selinger
Boj o Nutri-Score: veřejné zdraví pod tlakem potravinářské lobby
Ačkoli systém Nutri-Score prokazatelně přispívá k boji s mnoha chronickými nemocemi, které jsou spjaté s výživou, česká veřejnost je zahlcená dezinformacemi, podle nichž rozhodují i čeští politici a oficiální instituce.
Zpráva●Julie Šafová
Císařským řezem se v Evropě rodí zejména na jihu, v Litvě lze nově i na vyžádání
V zemích EU podíl porodů císařským řezem kolísá mezi sedmnácti a dvaačtyřiceti procenty. V České republice osciluje kolem pětadvaceti procent. Některé státy se snaží porodnictví liberalizovat. Jiné zkoušejí opačný přístup.
Komentář●Zuzana Vlasatá
Stát musí přestat tolerovat porušování ústavy ve zdravotnictví
Praxe, v jejímž rámci mohou lékaři předepisovat léky na zápal plic za několik set korun, je hluboce nemorální a musí skončit. Je třeba, aby na zdravotnictví přestal parazitovat soukromý sektor.
Zpráva●Moravanský, Petrů, Rahimi
Byl 17. listopad, studenti pochodovali s heslem Oligarchie není demokracie
V Praze se konala u příležitosti pětatřicátého výročí poslední revoluce celá řada akcí, vysokoškolští studenti se domáhali konečně důsledné ochrany klimatu a ochránci lidských práv manifestovali solidaritu s masakrovanými Palestinci.
Esej●Ondřej Holub
17. listopad a levice. Být tichý tam, kde houstne temnota
„Ztišení jako odpověď na akutní potřebu konat zní možná jako laciný zenový únik do nereality snění, je ale paradoxní odvahou nebojovat tam, kde by boj byl jen utrpením všech.“ Ondřej Holub k 17. listopadu a dnešní pozici levice.
Komentář●Hana Holcnerová
Dnes vyprávíme tehdejší příběh… Je to příběh o hrdinství, nebo spíš o zbabělosti? Prý se vrátila demokracie. Někdo nám ji někdy vzal, nebo jsme si ji vzít nechali? Buď jak buď, vzpomínkám svědčí přiměřenost.
Komentář●Petr Bergmann
Otázka k 17. listopadu: jak se stalo z Tomáše Pojara takovéto monstrum?
Rozhovor Tomáše Pojara pro CNN-Prima je přehlídkou fenomenálního pokrytectví současné české politické reprezentace, jejího konjunkturalismu a cynismu, slizké ochoty prodat vše, na čem záleží, od klimatu, přes lidská práva až po Ukrajinu.
Sloupek●Jiří Pehe
17. listopad jako memento nevýhry
17. listopadu si zas připomeneme, jak jsme společně porazili komunisty. Opět falešně. Motiv revoluce je totiž předně nástrojem, jenž hráčům, jako byli Klaus a Zeman, umožnil pěstovat demokracii na normalizačním základu. Uvědomme si to už.
Esej●Jan Šícha
O jednom českém marx-leninském pokusu zrušit lidská práva
Myšlenka univerzálních lidských práv je základem Charty 77. Pokusil se ji v základu zpochybnit člověk, kterého jsem potkal v Ústí nad Labem již hluboce v tomto tisíciletí.
Analýza●Petr Jedlička
Volby v USA s odstupem: nerozhodovala jen ekonomika
Klíčová část nevyhraněných voličů volila podle svého vnímání stavu země, v touze po změně. Trump dokázal propojit témata prosperity, zločinnosti a migrace, posílily ho také protestní hlasy. Harrisová naopak snahou o rozkročení ztratila.
Komentář●Bernie Sanders
Vedení demokratů hájilo status quo, Američané ale právem požadují změny
Vyjádření Bernieho Sanderse k výsledkům amerických prezidentských voleb 2024 zveřejňujeme jako komentář: „Zastánce demokracie a spravedlnosti v USA čekají v příštích týdnech a měsících opravdu zásadní politické diskuse. Pusťme se do toho!“
Komentář●Jakub Patočka
Trumpovo vítězství má jedinou přednost: obnažuje hloubku civilizační krize
Jakkoli je Trumpovo vítězství otřesnou zprávou s bezprostředními strašnými důsledky, nelze odhlížet od skutečnosti, že porážka Demokratů je zasloužená. Nelze se tvářit jako strana Dobra, a přitom se prezentovat bezbřehým pokrytectvím.
Komentář●Ralph Nader
Prohraje-li Harrisová s Trumpem, bude to vinou zbabělosti Demokratické strany
Zpráva●Petr Jedlička
V EU přejí Trumpovi nejvíce v Maďarsku, Česká republika ale moc nezaostává
Reportáž●Jindřich Janíček
Ti nejbohatší se vždy postaví na stranu fašismu
„Snažím se představit, co výhra Donalda Trumpa znamená pro Demokratickou stranu coby instituci, a ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak vlastně vůbec nic.“ Jindřich Janíček posílá reflexi své reportáže z prezidentských voleb v USA.
Reportáž●Jindřich Janíček
Vykašlete se na lidi a oni se vykašlou na volby
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA končí reflexí atmosféry povolebního Washingtonu. A Jindra přidává i vlastní analýzu: „Poslední populistická rétorika demokratů byla kampaň Obamova. A lidé přišli a volili.“
Reportáž●Jindřich Janíček
Naděje pohasla rychle. A hasnout bude dál
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA pokračuje průběhem sčítání hlasů. Naděje pohasla překvapivě rychle, podpora demokratů upadla i ve větších městech. Vyhrál tým těch nejotravnějších lidí.
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Matěj Moravanský
Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou
Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Matěj Moravanský
Povodně posiluje klimatická změna, narovnání řek a eroze
Současnou povodňovou situaci způsobuje řada faktorů. Podstatnou roli hraje stav půdy, úroveň protipovodňových opatření, velkým dílem ovšem i klimatická změna.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Britsko-palestinský novinář: Válka v Gaze je lekcí pro tradiční novinářství
„Většina propalestinských aktivistů nebo demonstrantů nejsou antisemité,“ poukazuje v rozhovoru Jad Salfiti, britsko-palestinský novinář, jehož snímek Německý problém s Palestinou se promítal na festivalu Press Play Prague.
Komentář●Jakub Patočka
Založili jsme festival Press Play Prague. A takto vypadal první ročník
Minulý týden se v Praze konal první ročník mezinárodního festivalu filmů o novinářství Press Play Prague, který Deník Referendum pořádá společně s Project Syndicate a Kinem Atlas. Přinášíme reflexi šéfredaktora DR s fotogalerií z akce.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Sexuální násilí okupanti používají mnohdy cíleně, říká ukrajinská novinářka
„Sexuální násilí je nástroj, který okupanti používají, aby populaci vyděsili, umlčeli a odradili od spolupráce s ukrajinskými vojáky,“ říká Toma Istominová, zástupkyně šéfredaktorky ukrajinského deníku Kyiv Independent.
Zpráva●Redakce DR
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil udělením cen
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil 12. října udělením cen. Cenu pro nejlepší celovečerní dokument získal film Vrátil se — investigace sexuálního násilí spáchaného ruskými vojáky na Ukrajině.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague v sobotu zakončí devět projekcí a vyhlášení cen
Závěrečného dne festivalu Press Play Prague se účastní řada světových hostů. Debatovat se bude kupříkladu o dopadech slábnoucí demokracie na svobodu tisku. Na závěrečném ceremoniálu organizátoři vyhlásí vítězné filmy.
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Komentář●Oto Novotný
Vítězství francouzské levice bude mít důsledky i pro českou politiku
Západní demokraté výsledky francouzských voleb vítají, kdežto česká společnost, stále zaslepená laciným antikomunismem, se jich hrozí. V každém případě vývoj ve Francii silně ovlivní Babišovy evropské plány i budoucnost SOCDEM.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Analýza●Petr Janyška
Komentář●Matěj Moravanský
Francouzská levice zachraňuje republiku, česká pravice z toho šílí
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Popularita stimulačních drog se v Evropě zvyšuje, ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. Česká republika se nadále drží na předních příčkách v užívání pervitinu.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Z fondu pro přechod k bezemisní energetice bylo zatím rozděleno sto čtrnáct miliard korun. Čtyřiatřicet procent prostředků dosud získaly pouhé tři firmy: ČEZ, Veolia a Křetínského EPH. Příčinou je špatně nastavený systém rozdělování dotací.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Česká katolická církev na konci roku obdrží díky inflaci na takzvaných finančních náhradách dosud nejvyšší částku. Navzdory tomu, že počet lidí, kteří se k ní hlásí, soustavně klesá. Pozoruhodné je srovnání s dalšími zeměmi EU.
Data-analýza●Khazalová, Vargolskaia
Turismus v roce 2023: krátkodobé ubytování na vzestupu po celé Evropě
Data o krátkodobém ubytování ukazují, že turismus v řadě evropských městech přesáhl úroveň před pandemií. Svůj vliv má individualizace cestování, ale někde i posilování letecké dopravy. Do dat se však také promítly regulace platforem.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Evropská krajní pravice se shodne na migraci či Green Dealu. Štěpí ji Ukrajina
Data-analýza●Baurmann, Khazalová
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.