Reportáž●Zuzana Vlasatá
Největší díra v Evropě: portrét rekultivace uranem zamořené krajiny
Československý uranový průmysl zanechal v jižních Čechách jednu z největších ekologických zátěží v zemi. Způsob, jakým ji stát sanuje, připomíná gigantickou skládku, která přitahuje obchodníky s odpadem z mnoha koutů Evropy.
Recenze●Patrik Varga
Střet dvou neslučitelných obrazů Ruska v jednom autě
Road movie Velký vlastenecký výlet světonázor účastníků nezměnila. Problémem totiž není, že by nevěřili utrpení Ukrajinců, ale že odmítají vinu Kremlu na jejím rozpoutání. Žitou realitu Západu nadále konfrontují s idealizovanou fikcí Ruska.
Sloupek●Jiří Pehe
Trump ničí pověst Ameriky. Drolí se zejména její kulturní vliv
Donald Trump svou politikou chaosu i stylizací do supermana překotně ničí obraz, který USA zajišťoval moc. Ta totiž nevycházela jen ze silné armády a ekonomiky, ale také z kulturní přitažlivosti. Trump je příznakem jejího rozpadu.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Nedostatek kolejí nutí studenty pracovat
Hostem Podcastu DR byl aktivista a student práv Jakub Čech. V rozhovoru hovoří o nedostatku vysokoškolských kolejí, rostoucích nákladech na bydlení, které nutí studenty pracovat, i o svém sporu s úřady kvůli příspěvku na bydlení.
Analýza●Petr Jedlička
Gaza: Šest tezí, o nichž už debatovat netřeba
Ve sporech nad chováním Izraele a Hamásu se stále vracejí argumenty, které se v čase ukázaly jako zavádějící či neplatné. V zájmu zachování alespoň určité smysluplnosti diskuze je záhodno je jasně pojmenovat a příslušně s nimi pracovat.
Zpráva●Matěj Moravanský
Komunitní energetika vzkvétá. Rok od zahájení sdílení energie přináší úspěchy
Více než čtyřicet tisíc zájemců už vyrábí, sdílí a spotřebovává čistou lokální energii. Rok od milníku v rozvoji komunitní energetiky jsou na obzoru nejen menší solární projekty, ale i plány na výstavbu sdílených větrných zdrojů či úložišť.
Komentář●Alena Zieglerová
Vláda v sociální oblasti víc dala, než vzala. Škoda zcela zbytečných chyb
Komentář●Šárka Homfray
Situace veřejného sektoru? Vláda dokázala především způsobit debatu
Komentář●Dagmar Žitníková
Méně peněz, méně personálu a méně jistot ve zdravotnictví
Reálné zchudnutí zaměstnanců, nedostatek zdravotního a sociálního personálu, oslabení hygienické služby a nejasné financování péče se za Fialovy vlády prohloubilo.
Komentář●Eliška Selinger
Pro zlepšení veřejného zdraví je třeba udělat víc než jen vzdělávat
Ačkoli Fialova vláda přijala některá pozitivní opatření ve veřejném zdraví, chybí odvážnější kroky. Je třeba se zaměřit na vytváření celkově zdravějšího prostředí. Otázka zdraví populace přesahuje oblast zdravotnictví.
Komentář●Kateřina Boťová
Asociálními škrty a pohrdáním mezinárodním právem vláda bezpečnost ČR nezajistí
Česká republika nutně potřebuje posílit svou bezpečnost. Vláda o to však usiluje způsobem, jenž ignoruje sociální potřeby občanů i naléhavost klimatické změny. Exportem zbraní do Izraele navíc ČR pošlapává mezinárodní a humanitární právo.
Komentář●Jiří Vyčichlo
V oblasti obrany vláda udělala pokrok, zdaleka však nezvládla všechno
Za Fialovy vlády ČR vzorně plnila své závazky jakožto člena NATO a nebývale investovala do špičkové vojenské techniky. Dlouhodobou slabinou ale zůstává nedostatek vojáků. Bez nich nám bude sebelepší technika k ničemu.
Komentář●Miroslav Hřebecký
Školství se navzdory slibům pro Fialovu vládu prioritou nestalo
Za vlády Petra Fialy sice školství zaznamenalo řadu dílčích pozitivních opatření, to nejzásadnější se ale nezměnilo: fatálně chybí peníze na zaplacení kvalitních pedagogů i nepedagogických pracovníků.
Komentář●Ivana Maxová
Inkluze a kurikulum: české školství mezi ambicemi a polovičatou realitou
Komentář●František Dobšík
Komentář●Daniela Ostrá
Chudáci lidi politickým podnikatelům opět uvěřili. Proměny Lubomíra Zaorálka
Strach a hněv patří k nejmocnějším nástrojům politického marketingu — a v době sociálních sítí jejich účinek ještě zesílil. Nepříčí se ani představitelům tradičních politických stran, jak dramaticky předvedla proměna Lubomíra Zaorálka.
Sloupek●Radek Kubala
Černí pasažéři. Evropské státy vyplácejí Křetínskému a Tykačovi miliardy
Firmy oligarchů Křetínského a Tykače získaly v poslední dekádě od evropských států skoro tři sta miliard korun na dotacích. Politici rozdávají naše společné bohatství nejbohatším.
Komentář●Jakub Čech
Zpoplatněné třídy na ZŠ. Jak politik ODS parazituje na veřejném školství
Přes dvacet veřejných základních škol v ČR vybírá prostřednictvím spolku politika ODS Tomáše Blumensteina faktické školné. Rodiče draze platí za „nadstandard“ ve třídách pro nadané děti. Česká školní inspekce to nyní označila za nezákonné.
Komentář●Jaromír Baxa
Škrty Fialovy vlády ohrožují demokracii
Zveřejněný návrh státního rozpočtu na rok 2026 ukazuje, že vláda zcela vzdala své údajné priority, vzdělanost a bezpečnost naší země. A co víc, vinou současné vlády se už mnoha občanům této země nejeví demokracie jako žádoucí alternativa.
Komentář●Dávid Valent
Greenfluencerství je jako anestetikum. Může bránit řešení planetárních krizí
Různá ocenění v oblasti ochrany životního prostředí stále častěji získávají lidé věnující se greenfluencerství. Většina z nich ale místo systémové kritiky upozorňuje jen na dílčí symptomy krize a nabízí berličky, nikoli řešení.
Komentář●Jiří Dolejš
STAČILO! je nevolitelný příšerný slepenec. Volme, ať se nedostane k moci
STAČILO! není levicí. Jde o slepenec lidí, kterým nejde o rekonstrukci státu, ale o jeho destrukci. Cílem STAČILO! je nabýt moci skrz Babišovu vládu orbánovského střihu. Pojďme proto k volbám. Volit menší zlo je nyní poměrně snadné.
Komentář●Hynek Trojánek
Odmítnutí evropské legislativy aneb digitálními aktivisty během pár dní
Tuzemské politické strany napříč spektrem odmítly evropský návrh plošného pročesávání on-line komunikace. Téma vtrhlo do mediálního mainstreamu. Na pozadí tohoto dění se dobře odráží více jevů příznačných pro naši současnost.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Izrael cíleně zabíjí palestinské novináře v Gaze
Na alarmující počet zabitých novinářů v Pásmu Gazy upozornil DR otevřenou výzvou české vládě a prezidentovi, kterou podepsalo 262 zástupců profese. O jejím smyslu a podmínkách novinářské práce v Gaze hovoří šéfredaktor Jakub Patočka.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Voda jako zbraň. Klimatická krize mění Blízký východ
Klimatické změny na Blízkém východě přinášejí sucho, úpadek zemědělství, migraci i konflikty. V podcastu DR arabistka a autorka knihy Neúrodný půlměsíc Lenka Hrabalová popisuje, jak tato krize proměňuje životy milionů lidí.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Bedřišku nedáme! Klimakemp nastolil téma spravedlivé transformace
Podle klimatického hnutí probíhá transformace uhelných regionů ve prospěch zahraničních investorů a developerů, nikoliv lidí, kteří v zasažených oblastech žijí. Pátý český Klimakemp proto zdůraznil potřebu sociálně spravedlivé transformace.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Na hranicích Afghánistánu a Íránu propuká humanitární krize
Tálibán vládne opět Afghánistánu — už čtvrtým rokem. Ženám brání pracovat, omezuje jejich práva a uplatňuje vůči nim tvrdé tresty. O situaci v zemi a u jejích hranic jsme mluvili s Fatimou Rahimi.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Aliance kolem SPD se může rozpadnout stejně rychle, jako vznikla
Podle redaktora DR Vojtěcha Petrů nebyl ohlašovaný odchod hnutí PRO z konglomerátu ultrapravicových stran míněn vážně, měl jen posílit vyjednávací pozici. Může toto spojenectví uspět? Čeká nás po volbách posun k autoritářskému režimu?
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Největší těžař uhlí v Evropě. Jak Křetínský vybudoval své impérium
Daniel Křetínský vybudoval podnikatelské impérium, které zahrnuje elektrárny na fosilní plyn, největší uhelné doly v Evropě i média. V podcastu Deníku Referendum jsme hovořili o tom, co tvoří základ jeho vlivu — a co by jej mohlo narušit.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Úspěch i vyčerpání. Česká kinematografie mezi Cannes a krizí
Po více než třiceti letech se dostal do soutěžní sekce na festivalu v Cannes český snímek Karavan. Do kin nyní vstoupil Sbormistr, film o sexuálním zneužívání. O stavu české kinematografie jsme mluvili s kulturní publicistkou Julií Šafovou.
Zpráva●Redakce DR
DR se připojil ke světovým médiím s požadavkem ochrany novinářů v Gaze
Na dvě stě padesát organizací z celého světa, včetně několika veřejnoprávních televizí, vyslyšelo výzvu Reportérů bez hranic a začernily svou titulní stranu v rámci akce solidarity s kolegy v Gaze.
Podcast●Bittner, Bittner
Tématem další epizody podcastu Škrty bratří Bittnerů je ekonomie obrany a zbrojařů.
Analýza●Marin Vitman
Záhřeb si znovu zvolil zelenou cestu. Dokáže Možemo! dostát svým závazkům?
Po dalších úspěšných volebních výsledcích se chorvatská levicově-zelená strana Možemo! ocitá na křižovatce. Dokáže splnit očekávání změny a sladit aktivistické kořeny s nároky profesionálního vládnutí na komunální, státní i evropské úrovni?
Esej●Martin Hančl
Zas a znovu: existence Evropy je podmínkou existence demokratického světa
Je čím dál zřetelnější, že bez Evropy evropské státy zaniknou. Zvlášť po ruské agresi vůči Ukrajině i v kontextu dění ve Spojených státech. O to víc alarmující je, že česká politika vůči EU osciluje jen mezi nacionalismem a konzervatismem.
Analýza●Vojtěch Petrů
Sněmovní kluby STAČILO! a SPD budou zřejmě nesourodé. Rozhodne kroužkování
Složení kandidátek STAČILO! a SPD do říjnových voleb naznačuje, že za ně v parlamentu usednou zástupci několika stran. Podle oslovených odborníků budou mít výrazný vliv preferenční hlasy, což může zkomplikovat hledání povolební většiny.
Analýza●Ivana Míšková
Změny klimatu: Rostoucí počet pohrom dokládají i nárůsty způsobených škod
Analýza●Petra Dvořáková
Srbský režim se pokouší násilně potlačit prodemokratické hnutí. Marně
Komentář●Jana Michailidu
Česká levice není v bezvýchodné situaci. Musí ale občanům představit jasnou vizi
Odvážit se vykročit ze stínu, hájit skutečné hodnoty, předložit dlouhodobou vizi i nástroje k jejímu budování. To vše dnes čeká českou levici. Lidé spjatí s pražským jarem to dokázali. Dokážeme to i my?
Komentář●Marek Benda
Několik dodatečných poučení pro Sociální demokracii z revitalizace Die Linke
Zatímco německá Die Linke se dokázala odrazit ode dna a postavit se síle hnutí Sahry Wagenknechtové, čeští sociální demokraté dál skomírají. Co dělali u sousedů jinak?
Komentář●Tomáš Obůrka
Sociální demokracii nestraší přízrak Fierlingera, ale Milleranda
Pragmatická spolupráce SOCDEM se Stačilo! se něčím podobá millerandismu počátků 20. století, proti němuž tehdy vystoupili Karl Kautsky nebo Rosa Luxemburgová. Jejich kritika má co říct i k dnešku.
Komentář●Jakub Kovařík
Už stačilo! Levicová politika musí být ekologická, nebo nebude vůbec
Představa, že politický projekt STAČILO! prosazuje levicové hodnoty, je iluze. Hájí zájmy autoritářského Ruska, agrobaronů a fosilních miliardářů. Skutečné sociální problémy ignoruje.
Komentář●Oto Novotný
Výzva k vedení SOCDEM: Neuzavírejte dohodu se Stačilo!
Někdejší šéfporadce předsedů ČSSD adresuje současnému vedení strany a svým bývalým kolegům Janě Maláčové a Lubomíru Zaorálkovi naléhavou výzvu, kterou vydáváme jako komentář.
Komentář●Jakub Patočka
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Analýza●Oto Novotný
Reportáž●Petra Dvořáková
Omezit vjezd aut do měst je v zájmu sociální spravedlnosti i duševní pohody
Berlínští občané navrhují omezit automobilovou dopravu v centru na nutné minimum. Přestože se auty uskutečňuje menšina cest po městě, zabírají veřejný prostor a znepříjemňují život lidem, kteří auta nechtějí nebo si je nemohou dovolit.
Reportáž●Petra Dvořáková
Sotva leze, přesto nemá nárok na příspěvek na péči. Je totiž z Ukrajiny
Česká vláda dva roky po sobě slibovala, že ukrajinské uprchlíky pustí do českého dávkového systému — a stále se tak nestalo. Zranitelným uprchlíkům chybí především příspěvek na péči, seniorům nezbývá než živořit na ubytovnách až do smrti.
Reportáž●Ahmed, Mahdíová
Jako Hunger Games. Smrtící past izraelské „humanitární pomoci“ hladovým Gazanům
Reportáž izraelského +972 Magazine líčí hrůzné scény střelby do davů vyhladovělých lidí, snažících se dostat k potravinové pomoci.
Reportáž●Anna Absolonová
Přes mokřady, louky a lužní lesy. V Soutoku začíná nová etapa ochrany přírody
I přes výhrady odpůrců vstupuje právě dnes v účinnost nová chráněná krajinná oblast Soutok, kde se od nepaměti snoubí lidská činnost s divokou přírodou. Návštěvníci tu mohou vidět unikátní lužní lesy i připomínky pravěké minulosti.
Reportáž●Petra Dvořáková
Budapešťský Pride zažehl naději na změnu režimu. Rozhodne venkovské voličstvo
Reportáž●Matěj Moravanský
Že Češi větrné elektrárny nenávidí? Problém je jinde, ukazují příklady z obcí
Analýza●Anna Absolonová
Poučení z povodní? Přehrady nejsou spása, inspirací může být i Polsko
Povodně v České republice bývají zaručeným spouštěčem debat o budování přehrad. Při povodních vloni na podzim se ale ukázalo, že se záplavami lze dobře bojovat s pomocí suchých nádrží. Takových, jaké mají třeba v Polsku.
Rozhovor●Anna Absolonová
Šéf Povodí Odry: Příroda je důležitá. S kritikou bagrování Olše ale nesouhlasím
S ředitelem Povodí Odry Petrem Birklenem jsme hovořili o likvidaci povodňových škod, přehradě Nové Heřminovy, přírodě blízké péči o toky, ale také o bagrování řeky Olše, které bylo podle České inspekce životního prostředí protizákonné.
Reportáž●Anna Absolonová
Příběhy Moravy a Slezska: loňské povodně odkryly více než jedno státní selhání
Za posledních třicet let zasáhlo Českou republiku přes deset velkých povodní. Zvláště ty loňské vyplavily na povrch vše, co stát v prevenci povodní zanedbal. Přinesly ale i naději, že se selhání podaří napravit.
Reportáž●Anna Absolonová
V Lichnově by chtěl žít při povodních každý. Vesnice je vzor, jak se vodě bránit
Povodně loni zničily mnoho obcí a znovu otevřely debatu o stavbě přehrad. Ve slezské vesnici však díky záplavám zjistili, jak efektivní mohou být přírodě blízká protipovodňová opatření, která jsou u nás však stále spíše vzácností.
Analýza●Anna Absolonová
Kdo chce stavět přehrady? Nádrže vyhovují konzervativním inženýrům i politikům
V boji se suchem i povodněmi prosazují zákonodárci i podniky Povodí dlouhodobě hlavně přehrady. Naopak jiná řešení spíše opomíjejí. Betonové nádrže totiž drží nad vodou konzervativní vodohospodáři a politici toužící dělat rozmáchlá gesta.
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Sloupek●Radek Kubala
Křetínského Casino půjde k soudu. Podílelo se na destrukci amazonského pralesa
Český oligarcha Křetínský koupil francouzský řetězec Casino i se soudní kauzou. Amazonští domorodci totiž firmu žalují kvůli jejímu podílu na ničení pralesa. Nová studie dokládá masivní škody, které Casino v Brazílii způsobilo.
Komentář●Fatima Rahimi
Bez domova, bez práv, bez naděje. Írán vyhání afghánské uprchlíky
Írán a další země vyhošťují uprchlé Afghánce. Miliony lidí se musí vrátit do země plné chudoby a represe pod vládu režimu, který vymazal ženy z veřejného života.
Zpráva●Petr Jedlička
Izrael zastavil útoky na Írán, v budoucnu je však chce opakovat
Netanjahu vyhlásil po dvanácti dnech splnění cílů operace. Ani Írán přitom už nehodlá „pokračovat v odplatě“. Zdá se tak, že další eskalaci se podařilo zabránit. Izrael ovšem slibuje, že po případném obnovení jaderného programu udeří znovu.
Portrét●Otakar Bureš
Partyzán, zahradník, prezident, filosof. Čím tak fascinoval uruguayský Pepe
Osobnost někdejšího uruguayského prezidenta Josého Mujici, který zemřel 13. května, zůstává inspirací pro celý svět. Byl upřímným, svědomitým člověkem, ojedinělým ztělesněním důvěryhodného politika, jednajícího ve veřejném zájmu.
Zpráva●Petr Jedlička
Izraelský útok na Írán po víkendu: na řadu přicházejí i nevojenské cíle
Po velitelích, odpalištích raket a cílech souvisejících s jaderným programem začal Izrael likvidovat i íránské zásobníky ropy, rafinérie a výrobní podniky. Íránská odplata si v prvních dnech vyžádala jen několik mrtvých.
Zpráva●Petr Jedlička
Zpráva●Matěj Moravanský
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Rozhovor s vědcem: Potřebujeme přísnější postihy dezinformátorů
Filosof Tomáš Koblížek z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, proč jsou dezinformace rizikem pro svobodnou společnost, a hodnotí také, jak si v boji proti nim počínala Fialova vláda.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Jako v Bulharsku či Maďarsku. Ani letos se tu podíl žen na rozhodování nezlepší
Česká republika patří mezi tři nejhorší země EU dle indexu Světové ekonomické organizace, který měří podíl žen na politickém rozhodování. Ani po letošních volbách se přitom situace nezlepší. Na kandidátkách dominují muži.
Zpráva●Redakce DR
262 českých novinářů žádá vládu a prezidenta o okamžitou pomoc kolegům v Gaze
Z redakce DR dnes odejde vládě a prezidentovi naléhavá žádost 262 českých novinářů a novinářek z 66 redakcí o bezodkladnou pomoc kolegům v Gaze. Mezi signatáři je 23 šéfredaktorů. Největší zastoupení mají veřejnoprávní redakce a Deník N.
Zpráva●Redakce DR
„Žádáme vás o akci. Teď.“ Čeští novináři píší kvůli Gaze vládě a prezidentovi
262 českých novinářů a novinářek z celé řady redakcí, včetně veřejnoprávních médií, Blesku, Reflexu, Respektu či Seznamu se obrací na českou vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze, které Izrael trýzní hladem a záměrně zabíjí.
Analýza●Vojtěch Petrů
Pirátům rostou preference, pomohla jim spolupráce se Zelenými
Po odchodu z Fialovy vlády a odlivu členů se Piráti snaží zvrátit nepříznivý trend. Distanc od vlády a spolupráce se Zelenými jim zvýšily preference, zejména mezi mladými voliči, analytici ale varují, že tato skupina je voličsky neukotvená.
Analýza●Vojtěch Petrů
Tykač i Jandejsek. Příklon ke krajní pravici je pro oligarchii samozřejmostí
Zpráva●Jakub Patočka
Znalec Klicpera z případu Bečva se má v DR omluvit certifikační společnosti
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.
Analýza●Matěj Moravanský
Evropa musí snižovat emise skleníkových plynů. Svou prosperitu tím nezničí
Evropská komise chce dál snižovat emise skleníkových plynů. Kritici tvrdí, že roční podíl na globálních emisích je zanedbatelný, takže si jen zbytečně zničíme ekonomiku. Existují pádné důvody, proč má snižování emisí v Evropě smysl.
Zpráva●Matěj Moravanský
Klimatický rozvrat mění léto v České republice a Evropě na zdravotní hrozbu
Stále se zrychlující rozvrat základní klimatických systémů planety přispívá k častějším a silnějším vlnám veder. Právě ty nyní v Evropě zažíváme. Je nutné vedrům přizpůsobit obce i města. Bez konce fosilních paliv to ale nepůjde.
Zpráva●Matěj Moravanský
ČEZ seškrtal plány na výstavbu obnovitelných zdrojů na minimum
Skupina ČEZ snížila plány na výstavbu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 o 72 procent. Podle ČEZ je problémem kapitálová náročnost, nízké ceny energií, dlouhé povolovací řízení a nedostatečná kapacita připojení k síti.
Zpráva●Matěj Moravanský
Deutschlandticket funguje: levná hromadná doprava snižuje emise
Pozitivní dopady dostupné německé jízdenky na hromadnou dopravu jsou po více než dvou letech od jejího zavedení neoddiskutovatelné: lidé častěji volí hromadnou dopravou místo cesty autem a výrazně tím snižují emise skleníkových plynů.
Komentář●Matěj Moravanský
České klimatické hnutí musí oživit kulturu protestu. Jinak se stane zbytečným
Zdrojem síly ekologického hnutí nikdy nebyla mazaná komunikační strategie ani lobbing, nýbrž společenství odhodlaných a statečných lidí. S blížící se vládou oligarchie bude nutné oživit kulturu protestu.
Zpráva●Matěj Moravanský
Emise i zisky fosilních korporací závratně rostou. Všem varováním vědy navzdory
Analýza portálu Carbon Majors odhalila, že navzdory vědeckým varováním i ničivým dopadům klimatického rozvratu nadále rostou emise největších fosilních společností. Tyto korporace navíc dosahují rekordních zisků.
Komentář●Ralph Nader
Americkým redakcím: Přestaňte soustavně podhodnocovat počty obětí v Gaze
Advokát, ochránce lidských práv a jeden z nejvlivnějších Američanů píše renomovaným americkým redakcím, aby náležitě informovaly o skutečném počtu obětí izraelského tažení. Podhodnocování jejich počtu vyhovuje izraelské vládě i Hamásu.
Komentář●Markéta Hrbková
Hrůzy v Gaze odrážejí sebestřednost nás všech
„Gaza je pro mě symbolem krutovlády těch, kdo možná krutí být nechtějí, ale jaksi si nevšimli, že vlády Trumpů, Putinů a Bibiů jsou výplodem nás všech,“ píše disidentka a židovka Markéta Hrbková.
Komentář●Jana Ridvanová
K pochopení izraelského chování v Gaze je namístě připomenout roli Izraele v potlačování lidských práv po celém světě. Izrael je státem, který stojí na vývozu zbraní a válečného know-how a který neváhá participovat ani na zabíjení židů.
Komentář●Seth Cantey
Proč válka v Gaze nekončí? Reálným cílem Izraele je totiž etnická čistka
Téměř po dva roky Izrael tvrdil, že jeho hlavním válečným cílem je zničit Hamás a zajistit propuštění rukojmí. Většina západních analytiků a médií — až na několik výjimek — tuto verzi nekriticky přejala. Pravda to ovšem nikdy nebyla.
Zpráva●Redakce DR
262 Czech journalists call on Czech Authorities to help their colleagues in Gaza
The open letter is a translation of a call published by 15 international press freedom groups in early August. The number of signatures is unprecedented in Czech journalism. Almost all major Czech newsrooms are represented.
Analýza●Juval Abraham
„Legitimizační buňka“: jak izraelská armáda vyrábí záminky pro zabíjení novinářů
Komentář●Adriana Černá
Militarizace humanitární pomoci: pomoc jako zbraň, zdroj utrpení a ponížení
Esej●Matěj Moravanský
Zůstat plamenem neohnutým. Odkaz odbojové skupiny Předvoj dnešním mladým lidem
Osmdesát let nás dělí od tragického, přesto vítězného konce příběhu odbojové organizace Předvoj. Jedna z největších odbojových skupin byla založená mladými lidmi tíhnoucími k demokratickému socialismu. Jaké lekce nám dává jejich příběh?
Rozhovor●Matěj Moravanský
Historik Spurný: Osmdesát let od konce války se svět nachází v éře bezradnosti
Uplynulo osmdesát let od konce druhé světové války v Evropě. S historikem Matějem Spurným jsme hovořili o situaci za protektorátu, odboji i kolaboraci, stavu české společnosti po válce či o tom, v jakém stavu se svět nachází dnes.
Komentář●Jakub Patočka
Dokument●Redakce DR
Podporovat válečné zločiny a genocidu — a klást u toho věnce
Esej●Josef Patočka
Dohánění Západu selhalo. Najdeme v krizi nový příběh, který by nás spojoval?
K čemu se české střední třídy přikloní v situaci, kdy je jasné, že plán „dohnat Západ“ selhal? Přidá se česká střední třída na stranu oligarchie a autoritářství, nebo se přikloní k demokratizaci, podmíněné radikálním přerozdělováním?
Esej●Josef Patočka
Německé mzdy? V solidárnější ekonomice bychom se mohli mít lépe i bez nich
Výsměch Petru Fialovi za slib dohnání německých mezd ukazuje, jak málo důvěry lidé mají k dominantnímu ekonomickému modelu. Realističtější cesty k prosperující společnosti se přitom nabízejí mimo něj.
Esej●Josef Patočka
Renesance družstevnictví: „Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno.“
Navzdory historicky zdůvodněným předsudkům družstevnictví dnes u nás stojí na počátku nového rozmachu. Družstva představují slibnou strategii, jak zlepšit ekonomickou situaci obyčejných lidí v situaci, kdy je levicová politika v troskách.
Esej●Josef Patočka
Organizování funguje. Může „řemeslo rozhovoru“ vrátit moc obyčejným lidem?
Organizování. Jednoduché slovo s širokým významem. Jako promyšlená a generacemi cizelovaná metoda politické práce je dnes možná největší nadějí na obrodu české demokratické politické kultury.
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Jiří Pasz: Válka naučila Ukrajince, že duševní nemoc není stigma
O dopadech vleklé války na duševní zdraví občanů Ukrajiny, individuálních traumatech i celospolečenském vyčerpání jsme hovořili s humanitárním pracovníkem a dokumentaristou Jiřím Paszem, spoluautorem reportu Neviditelné rány.
Komentář●Julie Šafová
I lidé bez práce si zaslouží menstruační potřeby
Výroky Markéty Pekarové Adamové o menstruační chudobě nejsou pouze produktem nedostatečné empatie. Ukazují na širší tendence české společnosti dělat i z té nejmenší formy pomoci zásluhovou záležitost.
Komentář●Lenka Laubrová Žirovnická
Kojení versus umělá výživa: Falešné dilema, které ženám nepomáhá
Komentář●Tereza Wyn Haniaková
Víc než válka: Izrael v Gaze zabil už takřka 1600 zdravotníků
Zpráva●Moravanský, Petrů, Rahimi
Byl 17. listopad, studenti pochodovali s heslem Oligarchie není demokracie
V Praze se konala u příležitosti pětatřicátého výročí poslední revoluce celá řada akcí, vysokoškolští studenti se domáhali konečně důsledné ochrany klimatu a ochránci lidských práv manifestovali solidaritu s masakrovanými Palestinci.
Esej●Ondřej Holub
17. listopad a levice. Být tichý tam, kde houstne temnota
„Ztišení jako odpověď na akutní potřebu konat zní možná jako laciný zenový únik do nereality snění, je ale paradoxní odvahou nebojovat tam, kde by boj byl jen utrpením všech.“ Ondřej Holub k 17. listopadu a dnešní pozici levice.
Komentář●Hana Holcnerová
Dnes vyprávíme tehdejší příběh… Je to příběh o hrdinství, nebo spíš o zbabělosti? Prý se vrátila demokracie. Někdo nám ji někdy vzal, nebo jsme si ji vzít nechali? Buď jak buď, vzpomínkám svědčí přiměřenost.
Komentář●Petr Bergmann
Otázka k 17. listopadu: jak se stalo z Tomáše Pojara takovéto monstrum?
Rozhovor Tomáše Pojara pro CNN-Prima je přehlídkou fenomenálního pokrytectví současné české politické reprezentace, jejího konjunkturalismu a cynismu, slizké ochoty prodat vše, na čem záleží, od klimatu, přes lidská práva až po Ukrajinu.
Sloupek●Jiří Pehe
17. listopad jako memento nevýhry
17. listopadu si zas připomeneme, jak jsme společně porazili komunisty. Opět falešně. Motiv revoluce je totiž předně nástrojem, jenž hráčům, jako byli Klaus a Zeman, umožnil pěstovat demokracii na normalizačním základu. Uvědomme si to už.
Esej●Jan Šícha
O jednom českém marx-leninském pokusu zrušit lidská práva
Myšlenka univerzálních lidských práv je základem Charty 77. Pokusil se ji v základu zpochybnit člověk, kterého jsem potkal v Ústí nad Labem již hluboce v tomto tisíciletí.
Analýza●Petr Jedlička
Volby v USA s odstupem: nerozhodovala jen ekonomika
Klíčová část nevyhraněných voličů volila podle svého vnímání stavu země, v touze po změně. Trump dokázal propojit témata prosperity, zločinnosti a migrace, posílily ho také protestní hlasy. Harrisová naopak snahou o rozkročení ztratila.
Komentář●Bernie Sanders
Vedení demokratů hájilo status quo, Američané ale právem požadují změny
Vyjádření Bernieho Sanderse k výsledkům amerických prezidentských voleb 2024 zveřejňujeme jako komentář: „Zastánce demokracie a spravedlnosti v USA čekají v příštích týdnech a měsících opravdu zásadní politické diskuse. Pusťme se do toho!“
Komentář●Jakub Patočka
Trumpovo vítězství má jedinou přednost: obnažuje hloubku civilizační krize
Jakkoli je Trumpovo vítězství otřesnou zprávou s bezprostředními strašnými důsledky, nelze odhlížet od skutečnosti, že porážka Demokratů je zasloužená. Nelze se tvářit jako strana Dobra, a přitom se prezentovat bezbřehým pokrytectvím.
Komentář●Ralph Nader
Prohraje-li Harrisová s Trumpem, bude to vinou zbabělosti Demokratické strany
Zpráva●Petr Jedlička
V EU přejí Trumpovi nejvíce v Maďarsku, Česká republika ale moc nezaostává
Reportáž●Jindřich Janíček
Ti nejbohatší se vždy postaví na stranu fašismu
„Snažím se představit, co výhra Donalda Trumpa znamená pro Demokratickou stranu coby instituci, a ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak vlastně vůbec nic.“ Jindřich Janíček posílá reflexi své reportáže z prezidentských voleb v USA.
Reportáž●Jindřich Janíček
Vykašlete se na lidi a oni se vykašlou na volby
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA končí reflexí atmosféry povolebního Washingtonu. A Jindra přidává i vlastní analýzu: „Poslední populistická rétorika demokratů byla kampaň Obamova. A lidé přišli a volili.“
Reportáž●Jindřich Janíček
Naděje pohasla rychle. A hasnout bude dál
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA pokračuje průběhem sčítání hlasů. Naděje pohasla překvapivě rychle, podpora demokratů upadla i ve větších městech. Vyhrál tým těch nejotravnějších lidí.
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Matěj Moravanský
Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou
Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Matěj Moravanský
Povodně posiluje klimatická změna, narovnání řek a eroze
Současnou povodňovou situaci způsobuje řada faktorů. Podstatnou roli hraje stav půdy, úroveň protipovodňových opatření, velkým dílem ovšem i klimatická změna.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Britsko-palestinský novinář: Válka v Gaze je lekcí pro tradiční novinářství
„Většina propalestinských aktivistů nebo demonstrantů nejsou antisemité,“ poukazuje v rozhovoru Jad Salfiti, britsko-palestinský novinář, jehož snímek Německý problém s Palestinou se promítal na festivalu Press Play Prague.
Komentář●Jakub Patočka
Založili jsme festival Press Play Prague. A takto vypadal první ročník
Minulý týden se v Praze konal první ročník mezinárodního festivalu filmů o novinářství Press Play Prague, který Deník Referendum pořádá společně s Project Syndicate a Kinem Atlas. Přinášíme reflexi šéfredaktora DR s fotogalerií z akce.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Sexuální násilí okupanti používají mnohdy cíleně, říká ukrajinská novinářka
„Sexuální násilí je nástroj, který okupanti používají, aby populaci vyděsili, umlčeli a odradili od spolupráce s ukrajinskými vojáky,“ říká Toma Istominová, zástupkyně šéfredaktorky ukrajinského deníku Kyiv Independent.
Zpráva●Redakce DR
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil udělením cen
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil 12. října udělením cen. Cenu pro nejlepší celovečerní dokument získal film Vrátil se — investigace sexuálního násilí spáchaného ruskými vojáky na Ukrajině.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague v sobotu zakončí devět projekcí a vyhlášení cen
Závěrečného dne festivalu Press Play Prague se účastní řada světových hostů. Debatovat se bude kupříkladu o dopadech slábnoucí demokracie na svobodu tisku. Na závěrečném ceremoniálu organizátoři vyhlásí vítězné filmy.
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Komentář●Oto Novotný
Vítězství francouzské levice bude mít důsledky i pro českou politiku
Západní demokraté výsledky francouzských voleb vítají, kdežto česká společnost, stále zaslepená laciným antikomunismem, se jich hrozí. V každém případě vývoj ve Francii silně ovlivní Babišovy evropské plány i budoucnost SOCDEM.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Analýza●Petr Janyška
Komentář●Matěj Moravanský
Francouzská levice zachraňuje republiku, česká pravice z toho šílí
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Popularita stimulačních drog se v Evropě zvyšuje, ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. Česká republika se nadále drží na předních příčkách v užívání pervitinu.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Z fondu pro přechod k bezemisní energetice bylo zatím rozděleno sto čtrnáct miliard korun. Čtyřiatřicet procent prostředků dosud získaly pouhé tři firmy: ČEZ, Veolia a Křetínského EPH. Příčinou je špatně nastavený systém rozdělování dotací.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Česká katolická církev na konci roku obdrží díky inflaci na takzvaných finančních náhradách dosud nejvyšší částku. Navzdory tomu, že počet lidí, kteří se k ní hlásí, soustavně klesá. Pozoruhodné je srovnání s dalšími zeměmi EU.
Data-analýza●Khazalová, Vargolskaia
Turismus v roce 2023: krátkodobé ubytování na vzestupu po celé Evropě
Data o krátkodobém ubytování ukazují, že turismus v řadě evropských městech přesáhl úroveň před pandemií. Svůj vliv má individualizace cestování, ale někde i posilování letecké dopravy. Do dat se však také promítly regulace platforem.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Evropská krajní pravice se shodne na migraci či Green Dealu. Štěpí ji Ukrajina
Data-analýza●Baurmann, Khazalová
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.