Skandály a kontroverze obklopující amerického prezidenta neberou konce. Přesto Donald Trump drží Republikánskou stranu v pevném sevření. Nedávné republikánské primárky v některých státech totiž vyhráli kandidáti, které Trump podpořil proti svým kritikům uvnitř strany.

Významná pro něj byla zejména porážka člena Sněmovny reprezentantů Thomase Massieho v Kentucky. Massie byl jedním z republikánů, kteří spolu s demokraty iniciovali zákon nařizující ministerstvu spravedlnosti zveřejnit milióny složek z vyšetřování organizátora sexu s nezletilými Jeffrey Epsteina, v nichž je opakovaně zmiňován i Trump.

V Georgii prohráli oba republikáni, kteří v roce 2020 odmítli Trumpův pokyn zvrátit volební výsledek. V Louisianě v primárkách pro změnu prohrál dlouholetý senátor Bill Cassidy, kterého Trump odmítl podpořit kvůli jeho údajnému nedostatku loajality.

Úspěchy kandidátů podpořených Trumpem ukazují, že prezidentova autorita v Republikánské straně, zejména v jeho sektě MAGA (Udělejme Ameriku opět velkou!) neslábne ani navzdory tomu, že Trump je podle průzkumů veřejného mínění nejméně populárním prezidentem v moderní americké historii.

Podpora pro Trumpovu ekonomickou politiku se propadla pod 30 procent. Nepopulární je dokonce i jeho politika na poli „boje s migrací“. A naprostá většina Američanů neschvaluje ani americký útok na Irán — zejména pak způsob, jakým Trump válku vede.

Trump, kterému bude v červnu 80 let, také stále častěji vykazuje známky stařecké demence. Jeho noční aktivita na sociálních sítích, kam píše nekoherentní tirády a umisťuje obrázky sebe sama generované AI — třeba jako Ježíše v roli léčitele, nebo jako supermana — se staly vítaným námětem pro americké komiky.

Trump také opakovaně usíná při důležitých setkáních, opakuje stále dokola stejné formulky, a občas působí přinejmenším dezorientovaně.

Systémová korupce

Ke skandálům, které Trump už vyvolal, se nyní přidal další. Ministerstvo spravedlnosti jako součást mimosoudního vyrovnání s Trumpem v případu neoprávněného zveřejnění jeho daňových přiznání před deseti lety totiž vytvořilo fond ve výši 1,8 miliardy dolarů, který Trump fakticky kontroluje. Ač je ministerstvo na Bílém domě teoreticky nezávislé, Trump ho skrze lidi, které prosadil do jeho čela, fakticky kontroluje.

Po Pam Bondiové nyní ministerstvo ovládá Trumpův bývalý osobní právník Todd Blanche. Ten ho hájil třeba v případu týkajícím se pornohvězdy Stormy Danielsové, v němž byl Trump shledán vinným, a trestu zřejmě unikl jen proto, že byl případ zmrazen kvůli jeho vítězství v prezidentských volbách.

Soudce, který měl případ uniklých daňových přiznání na starost, vyjadřoval o legitimitě Trumpovy žaloby, v níž žádal po státu, jehož je hlavou, odškodné ve výši 10 miliard dolarů, pochybnosti. Ministerstvo se ale nakonec s Trumpem „dohodlo“ na mimosoudním vyrovnání, jehož součástí je vytvoření fondu v již zmíněné částce 1,8 miliard dolarů.

Fond má sloužit k odškodnění lidí, kteří byli neoprávněně stíháni z politických důvodů, kritéria jsou však nejasná. Blanche prozradil, že mezi možnými kandidáty na odškodnění budou zřejmě i někteří lidé odsouzení za útok na Kapitol, který v pokusu zvrátit výsledky voleb inicioval 6. ledna 2021 sám Trump.

Za oběť politicky motivovaného stíhání se mimo jiné považuje i sám Trump. Ten před prezidentskými volbami čelil na základě rozhodnutí velkých porot více než devadesáti obviněním z trestných činů. A tvrdil proto, že je obětí politického honu na čarodějnice.

Kritici z řad demokratů upozorňují nejen na to, že už jen samotné vytvoření fondu, který nekontroluje žádný soud nebo Kongres, je skandální, ale především na to, že většinu peněz z něj nakonec nejspíš dostane sám Trump. Možná ještě skandálnější než vytvoření fondu je ale skutečnost, že součástí mimosoudního vyrovnání je i závazek, že se americké daňové úřady vzdávají práva provádět audity daňových přiznání Trumpa a jeho rodiny. A to jak z minulosti, tak i těch budoucích.

Tlak na zveřejnění Trumpových daňových přiznání v minulosti přitom vycházel nejenom z toho, že by prezidentovy finanční aktivity — i z dob před nástupem do funkce — měly být transparentní, ale i proto, že Trump byl obviňován z možné spolupráce s Ruskem. Média i jeho oponentní chtěli vědět, odkud se vzaly peníze, které mu pomohly se po několika bankrotech postavit opět na nohy.

Skoro současně se zveřejněním obsahu Trumpova mimosoudního vyrovnání se státem, jehož hlavou je on sám, se objevily zprávy, že Trump vydělal od nástupu do funkce zhruba čtyři miliardy dolarů z obchodování na akciových trzích. Brokerská firma, která jeho peníze investuje, přitom opakovaně kupovala a prodávala akcie, jejichž hodnotu mohl Trump prokazatelně ovlivnit svými rozhodnutími.

Případné stíhání Trumpa za to, čemu se v USA říká „insider trading“, tedy obchodování „zasvěcených osob“, bude přitom v podstatě nemožné, protože nejvyšší soud ještě před Trumpovým zvolením rozhodl, že prezident má imunitu před stíháním ve všech případech, které souvisejí s výkonem jeho funkce. Oddělit jeho obchodování od prezidentských rozhodnutí, která mu mohla „přihrát“ nemalé peníze, bude v případě nějakého trestného stíhání v budoucnosti těžké.

Z Trumpova prezidenství navíc ve velkém profituje i jeho rodina. Oba jeho synové, podnikající v řadě oblastí, často nepokrytě využívají toho, že jsou spojeni s prezidentem USA. Otázky vyvolává zejména jejich podnikání a obchodní transakce v zemích, jejichž vztahy s USA může pozitivně či negativně ovlivnit přímo Trump.

Sám prezident se angažuje v podpoře obchodování ve virtuálních měnách. Tedy v oblasti, v níž podniká i jeho rodina. Trumpovy snahy vydělávat na prodeji nejrůznějších předmětů spojených s jeho jménem jsou v tomto kontextu už jen dokreslením jednání, které má znaky korupce či zneužívání prezidentského úřadu.

V této souvislosti Spojenými státy hýbe kupříkladu kauza mobilních telefonů, které pod značkou Trump začali prodávat jeho synové. Mnoho lidí, kteří zaplatili za objednávky těchto telefonů stovky dolarů, nyní marně čeká na jejich dodání.

Znaky korupčního jednání nese i stavba nového tanečního sálu v areálu Bílého domu. Trump bez souhlasu úřadů rozhodl o zbourání budovy, kterou má nový sál nahradit. Slíbil přitom, že novostavbu, pod níž bude logistické centrum a kryty, uhradí soukromí investoři.

Nyní ale otočil a ve spolupráci s republikány v Kongresu požaduje pro stavbu tanečního sálu schválení více než jedné miliardy dolarů. Není přitom jasné, jakým způsobem byly stavební práce mezi různé firmy rozděleny. Stavba se začíná jevit jako značně předražená. Původně totiž měla stát 300 miliónů dolarů.

Nadcházející volby

Je jisté, že zejména zřízení fondu na odškodnění obětí údajně zpolitizovaných procesů, bude před nadcházejícími volbami do Kongresu hrát do rukou demokratů. Ti opakovaně upozorňují, že se Trump a jeho okolí chovají korupčně, přičemž tato obvinění bude v případě zmíněného fondu těžké vyvrátit.

Nemalou pozornost nadále vzbuzují také Epsteinovy složky, ačkoliv se Bílému domu vcelku úspěšně daří s pomocí generování nových kauz, či dokonce ozbrojených konfliktů, od debaty nad Epsteinovými aktivitami, včetně Trumpovy role v nich, odvádět pozornost.

Řada amerických komentátorů soudí, že Trump, pokud jde o to, jak volby proběhnou, možná ještě nevytáhl z rukávu poslední eso. Bílý dům ve spolupráci s republikány sice vyhrává souboj s demokraty o překreslování volebních obvodů — zejména poté, co nejvyšší soud USA souhlasil s rozhodnutím nejvyššího soudu státu Virginie, že překreslení obvodů v místech, kde mělo pomoci demokratům, bylo nelegální.

Nejvyšší soud také zrušil povinnost některých států vytvářet volební obvody tak, aby měly šanci uspět i menšiny. To vše připraví demokraty možná až o deset křesel.

Trump také požaduje, aby byl v Kongresu schválen zákon, který by přikázal voličům napříč USA prokazovat se voličskými průkazy a omezil korespondenční hlasování, což by také pomohlo republikánům. Tento zákon ale zatím narazil v Senátu, kde je k jeho schválení zapotřebí kvalifikovaná většina, kterou republikáni nemají. Případné další Trumpovy pokusy prosadit změny ve způsobu voleb prostřednictvím prezidentských výnosů narazí u soudů, protože podle ústavy mají v organizaci voleb hlavní slovo státy Unie, a nikoliv orgány federace.

Všechna tato opatření ale k tomu, aby odvrátila vítězství demokratů, stačit nemusí. A je tedy možné, že se Trump nyní pokouší spíše vyvolat nejistotu a chaos, které se bude v případě prohry snažit využít ke zpochybnění voleb.

Jelikož je Trump skutečně rekordně nepopulární, skutečnost, že v primárkách vítězí kandidáti, které podpořil, může být pro republikány paradoxně spíše rizikem. V podzimních volbách totiž budou volit všichni voliči, nejen republikáni. Podle průzkumů přitom k rekordnímu odlivu podpory pro Trumpa a republikány došlo mezi nezávislými voliči, kteří v minulosti volili spíše republikány.

Kdyby ve zmíněných primárkách v Kentucky zvítězil Massie, který se Trumpovi postavil, mnoho těchto nezávislých voličů by podpořilo spíše jeho než jakéhokoli demokrata. Budou-li za republikány kandidovat především lidé podpoření Trumpem, mají demokraté podle průzkumů šanci vyhrát dokonce i v řadě obvodů v červených státech, kde v minulosti vítězili téměř automaticky republikáni.

Začíná se proto mluvit i o tom, že demokraté by mohli získat většiny v obou komorách Kongresu, což se v případě Senátu zdálo být před rokem zcela nereálné. To ovšem také zvyšuje riziko, že se Trump ještě pokusí volby nějak zmanipulovat, popřípadě jejich výsledky zpochybnit.

Trump totiž ví, že mu nejen kvůli výše zmíněným obviněním z korupčního jednání, ale i kvůli Epsteinovým složkám a zneužívání justice ke stíhání politických oponentů, v případě vítězství demokratů hrozí impeachment.