Mohutné protesty Albánců proti plánu investorů kolem Trumpova zetě Jareda Kushnera proměnit vzácnou přírodní lokalitu v luxusní rezort ani po dvou měsících nekončí. Naopak — spontánně se mění ve vícevrstvé hnutí. Důvodem je dle pozorovatelů zejména neústupnost vlády albánského premiéra Ediho Ramy, která tuto i podobné investice podporuje a neváhá kvůli nim měnit i zákony. Protestující tak už dnes žádají i její odchod a další změny v politickém systému. Různé místní skupiny pak zároveň podnikají dílčí přímé akce typu ničení plotů kolem inkriminovaných lokalit, sepisování petic či soudních podání.

Od konce května do poloviny července proběhlo v zemi celkově šestačtyřicet různých protestních akcí, přičemž největší z nich — demonstrace v Tiraně 4. července — se zúčastnilo na 250 tisíc lidí. „Je čas skončit se zkorumpovanými politiky. Albánie není na prodej. Dnes jasně říkáme: ,Už dost’,” shrnul jeden z účastníků pro francouzský Euronews.

Inkriminovaný investiční záměr se týká lokality kolem ostrova Sazan a poloostrova Zvernec, nacházejících se v blízkosti chráněné oblasti Vjosa-Narta — vzácného přírodního území, které každý rok hostí stěhovavé ptáky a je domovem plameňáků, tuleňů i ohrožených druhů želv. V rámci středomoří jde o jeden z nejvzácnějších ekosystémů.

Kushnerem řízená společnost Atlantic Incubation Partners připravovala výstavbu hotelů, vilových čtvrtí a bloků s luxusními byty delší dobu. Albánské vládě slíbila miliardové investice a tisíc nových pracovních míst. Sama Kushnerova manželka Ivanka Trumpová se už před dvěma lety nechala slyšet, že na projektu pracují s věhlasnými architekty a že bude „velkolepý“.

Vláda Ediho Ramy i premiér osobně popírají, že učinili ve vztahu k projektu cokoliv špatně. Investici soustavně hájí a demonstranty kritizují jako zmanipulované. Rama, jenž vede Albánii soustavně od roku 2013, spojil ostatně s vazbou na USA a lákáním zahraničního kapitálu celou svou politickou linii a zjevně ji nehodlá revidovat.

„O žádnou privatizaci veřejného prostoru nejde,“ prohlásil ve dnech, kdy protestující v Tiraně rozháněl slzný plyn a vodní děla.

Šance na úspěch?

Edi Rama má v zemi mimořádně pevnou pozici a v parlamentu se svojí stranou drží spolehlivou jednobarevnou většinu. Mnoho pozorovatelů tak velkou šanci na jeho brzký konec nevidí. Cílům protestujících jde ale v ústrety jiné dění. Právě tento týden totiž v Bruselu proběhlo deváté zasedání přístupové konference s Albánií. A v jeho průběhu i setkání evropské komisařky pro rozšíření Marty Kosové s premiérem Ramou.

Kosová ve spojitosti s protesty upozornila na krajně kontroverzní novelu albánského zákona o chráněných územích z roku 2024, která je jedním ze zdrojů občanské nevole: Vláda jejím prostřednictvím usnadňuje realizaci „strategických investic“ i třeba právě v přírodních rezervacích.

Sám Rama, který chce Albánii do EU dovést, po jednání s komisařkou slíbil, že se stávajícímu znění zákona o chráněných územích bude věnovat a že se zasadí o to, aby byl upraven pro soulad s evropskými standardy.

„Ještě předtím, než tyto protesty začaly, jsme se s Albánií dohodli, že novelizace zákona o chráněných územích z roku 2024 budou letos zrušeny, stejně jako zákon o strategických investicích,“ uvedla komisařka a poukázala na možnou překážku v dalším sbližování s EU.

Schůzka neunikla pozornosti protestujících, někteří ji dokonce komentovali jako „morální vítězství“.

Velkou pozornost vzbudil souběžně koncert amerického rappera Kanye Westa pořádaný 11. července v Tiraně, zčásti za státní peníze. Vláda dotaci oficiálně obhajuje jako podporu „mezinárodní kulturní image Albánie“. West je ovšem krom různých kontroverzí včetně antisemitských a pronacistických výroků znám jako spojenec Trumpova establishmentu, a podpora jeho vystoupení je proto brána jako další příklad vládního podlézání.

V protestech se tak v současnosti prolíná několik paralelních linek: legislativa umožňující vliv globálních oligarchických sítí, ohrožení přírodní rezervace, korupční skandály vlády i servilita premiéra vůči Trumpově rodině a jeho kruhům — jak v rétorice, tak v konkrétních krocích.

Investice Trumpovy rodiny zasahující do realitních trhů evropských zemí přitom zdaleka nejsou jen záležitostí Albánie. Minulý rok se v podobném kontextu řešil Kushnerův projekt v Srbsku. Nyní rumunský HotNews připomíná, že společnost Trump Organization se v Kluži chystá postavit golfové hřiště a luxusní byty a to v přímé blízkosti skládky a sídliště Pata Rât, kde v chudobě a na okraji společnosti žijí tisíce lidí, převážně romské etnické menšiny. Místo toho, aby se místní samospráva zabývala sociálním vyloučením, soustřeďuje se na investiční projekt, který čelí právním sporům a překážkám v rámci územního plánování, píše rumunské médium.