Plameňáková revoluce: Albánci protestují proti luxusnímu resortu Trumpových

Matěj Moravanský

Projekt luxusního letoviska za 33,6 miliardy korun v chráněné rezervaci vyvolal v Albánii vlnu protestů. Demonstranti žádají zastavení stavby a stále hlasitěji volají i po skončení vlády premiéra Ediho Ramy.

Protesty proti výstavbě luxusního resortu amerických oligarchů v chráněné rezervaci na albánském pobřeží sílí. Na snímku demonstrace před sídlem předsedy vlády 3. června 2026 v Tiraně. Foto Stringer, AFP

V Albánii už více než týden tisíce lidí protestují proti výstavbě luxusního letoviska v chráněné přírodní rezervaci na ostrově Sazan a v oblasti přilehlé laguny Narta, za níž stojí developerská společnost Ivanky Trumpové a Jareda Kushnera. Turistické centrum plánují vybudovat v oblasti, která je domovem plameňáků, tuleňů středomořských a hnízdištěm mořských želv. Stavbu resortu v hodnotě 33,6 miliard korun posvětila albánská vláda a na začátku května začaly terénní práce.

„Říkám vám, bude to krásný projekt a my ho zrealizujeme. Budeme hrdí na to, že přispíváme k rozvoji Evropy,“ prohlásil albánský premiér Edi Rama v rozhovoru pro agenturu Reuters. Jeho vyjádření přišlo poté, co tisíce lidí vyšly do ulic Tirany i k samotnému staveništi s hesly „Albánie není na prodej“, „Ivanko, jdi domů“ a „Zastavte ten projekt“. Protesty pokračují od konce května a petici za zastavení projektu dosud podepsalo téměř sto tisíc lidí.

Plameňáková revoluce

Kritici projektu zmiňují nedostatek transparentnosti či chybějící ohled k chráněným ekosystémům. Podle Albánské organizace na ochranu životního prostředí je projekt v rozporu s platnou legislativou. „Od začátku je projekt zcela netransparentní,“ uvedl Aleksandr Trajce, výkonný ředitel Albánské organizace na ochranu životního prostředí pro britský deník Guardian.

„Neuskutečnily se žádné veřejné konzultace, úřady ani nezveřejnily dokumentaci týkající se povolovacího procesu,“ vysvětlil Guardianu Trajce a dodal, že podmínkou pro jednání s vládou o ukončení protestů je konec terénních prací. Protestující chtějí odstranění plotu, který stavbaři vybudovali kolem chráněného přírodního území, odjezd buldozerů a obnovu přírodních biotopů.

„Albánští ochránci přírody stojí v čele protestů a důrazně se staví proti investicím, které ohrožují přírodní dědictví a biologickou rozmanitost,“ uvedl Mihallaq Qirjo, profesor ekologie na Tiranské univerzitě a ředitel organizace Centrum pro životní prostředí a přírodní zdroje.

Protestující označují vlnu demonstrací jako „plameňákovou revoluci“. Podle serveru OBCT postupně přerůstají v protivládní hnutí, zvlášť poté, co premiér Edi Rama protestující kritizoval a potvrdil pokračování výstavby letoviska. Na demonstracích se tak objevují výzvy k jeho odchodu a volání po „nové Albánii“.

Podle albánské filosofky a spisovatelky Ley Ypiové protesty neupozorňují jen na jednotlivé politické selhání, ale odhalují hlubší systémový problém. „Dokud bude demokratická politika ovládána hrstkou bohatých, budou politici přicházet a odcházet, protikorupční procesy budou uspokojovat touhu po trestu a občanský aktivismus bude vytvářet iluzi změny,“ napsala pro deník The Guardian.

Hlavní výzva podle Ypiové nespočívá jen v nahrazení zkorumpovaných politiků, ale především ve „vybudování nového systému“, který by nebyl zatížen „paradoxy kapitalistického rozvoje“. „Albánie může,“ tvrdí Ypiová, „dát celé Evropě lekci v sebeúctě.“

Projekt může být překážkou integrace Albánie do EU

Stavbu resortu kritizují i evropské environmentální organizace. Podle asociace BirdLife Europe zastavují v oblasti laguny Narta stěhovaví ptáci na cestě mezi Evropou a Afrikou. Jde tak o „jednu z nejdůležitějších mokřadních oblastí na celé jadranské migrační ptačí trase“. V lokalitě žije přibližně dvě stě druhů živočichů, z nichž zhruba sedmdesát je ohrožených.

Ředitel organizace Wetlands International Europe Chris Baker v tiskové zprávě uvedl, že „výstavba luxusních resortů uvnitř tohoto chráněného ekosystému — navzdory silným protestům místních obyvatel a environmentálních skupin — vyvolává vážné pochybnosti o připravenosti Albánie na vstup do Evropské unie“. Albánie o členství v EU dlouhodobě usiluje, předpokladem je však i přijetí a dodržování unijních pravidel ochrany přírody. Podle Bakera tím, že vláda povolila projekt Trumpové a Kushnera, tyto závazky porušila.

Na situaci v úterý reagovala i Evropská komise. „Albánie by se měla zdržet jakýchkoli kroků, které by mohly ohrozit splnění přístupových podmínek,“ řekl v úterý tiskový mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier. Podle Marciera komise očekává, že albánská vláda bude bezodkladně konat, aby nedošlo k porušení evropské legislativy. „V této věci jsme v kontaktu s albánskými úřady,“ dodal mluvčí.