Americký prezident Donald Trump se opět bez jakýchkoliv důkazů pustil do zpochybňování volebních výsledků, které se mu nelíbí. Tentokrát jde o nedávné primárky v Kalifornii, která je coby stát, v němž vládnou demokrati, dlouhodobě terčem jeho kritiky. Opakovaně také útočí na vedení města Los Angeles.

Trump a další čelní představitelé Republikánské strany, včetně viceprezidenta J. D. Vance, tvrdí, že při sčítání hlasů v Kalifornii došlo k podvodům. Zpochybňují zejména, že republikánský kandidát na starostu Los Angeles Spenser Pratt, kterého podpořil Trump, se po celkovém sečtení hlasů propadl z druhého na třetí místo, což znamená, že vyzývatelkou dosavadní starostky Los Angeles Karen Bassové bude demokratka Nithya Ramanová, která skončila nakonec druhá.

Kalifornie používá v primárkách systém, v němž dva kandidáti s největším počtem hlasů postupují do konečné volby, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Sčítání hlasů v Kalifornii obvykle trvá několik dní, protože korespondenčně lze hlasovat ještě v den voleb. Ověřování pravosti odevzdaných korespondenčních hlasů je časově náročné.

U Pratta se projevilo to, že voliči demokratů hlasují korespondenčně mnohem více než voliči republikánů. Takže když se začaly sčítat hlasy poslané poštou, začal se Pratt propadat.

Podobný osud málem potkal i republikánského kandidáta na guvernéra Kalifornie Stevea Hiltona, který však nakonec skončil druhý. Před ukončením sčítání se na něj ale dotahoval demokrat Tom Steyer. V klání o post guvernéra proti sobě nakonec v listopadu stanou demokrat Xavier Beccera, který skončil na prvním místě, a právě Hilton.

Jaké podvody?

Trump a další republikáni se příliš nenamáhají vysvětlovat, jak by k podvodům při sčítání mohlo docházet. Jejich hlavní kritika míří na korespondenční hlasování, které prý může být k podvodům náchylné.

Co na tom, že každý korespondenční hlas je důkladně ověřován i s pomocí srovnávání podpisů a osobních dat na korespondenčním lístku a informacemi o daném voliči v databázích. A že v některých státech, jako je třeba republikány ovládaný Utah, se hlasuje korespondenčně téměř výhradně.

Je pravda, že systém používaný v Kalifornii je těžkopádný a potřebuje reformy. O těch se už dlouho mluví, ale demokraté a republikáni se na nich zatím nebyli schopní shodnout.

Hlavním problémem není samotné korespondenční hlasování, ale skutečnost, že lidé mohou korespondenčně hlasovat ještě v den voleb. Sčítání hlasů by se mohlo výrazně zkrátit už tím, že by poslední korespondenční hlasy musely být odevzdány kupříkladu týden před volbami. Ti, kdo by to nestihli, by museli hlasovat osobně.

Těžkopádnost současného systému generuje nejrůznější konspirační teorie, ale ani opakované prověrky průběhu voleb, nařízené v některých případech soudy, žádné podvody neodhalily. To ovšem Trumpovi nevadí.

Koneckonců on sám dodnes tvrdí, že mu byly ukradeny prezidentské volby v roce 2020. Ačkoliv desítky soudů odmítly jeho žaloby týkající se údajných podvodů jako neopodstatněné, Trump dál veřejně mluví o krádeži.

Tuto svoji lež hájí tak vehementně, že nedávno teatrálně předčasně ukončil rozhovor se stanicí NBC, když moderátorka namítala, že všechna jeho tvrzení o zmanipulovaných volbách byla soudy odmítnuta. I v tomto rozhovoru Trump bez důkazů tvrdil, že volby v Kalifornii jsou zmanipulované.

Trumpa a jeho spojence nezastavily ani zjevné logické rozpory. Kupříkladu v primárkách v Los Angeles rozhodně nebylo v zájmu současné starostky Bassové, která je středovou demokratkou, aby její soupeřkou byla progresivní Ramanová. Ta totiž v listopadu Bassovou podle průzkumů nejspíš porazí. Kdyby byl soupeřem Bassové republikán Pratt, měla by vítězství v podstatě jisté, protože více než 70 procent voličů v Los Angeles volí demokraty.

Není také jasné, kdo a jak by podvody organizoval. Volební komise a další instituce dohlížející na volby jsou nadstranické. Zasedají v nich jak příznivci demokratů, tak příznivci republikánů.

Trump a jeho příznivci, včetně médií sympatizujících s Trumpovým hnutím MAGA, tvrdili, že k podvodům v roce 2020 docházelo zejména s pomocí volebních elektronických strojů. Hlavní dodavatel těchto přístrojů, firma Dominion Voting Systems, následně zažalovala kvůli nepodloženým obviněním televizní stanicí Fox News o 1,6 miliardy dolarů. Ta nakonec souhlasila, že coby vyrovnání zaplatí 787 miliónů dolarů.

Trump ovšem nepodložená tvrzení šíří dál. A dokonce vyhrožuje médiím, která jeho tvrzení rozporují.

Do Kalifornie poslal několik žalobců z ministerstva spravedlnosti, aby možné podvody zkoumali. Nikdo ale zatím nepřišel s konkrétními podloženými obviněními.

Přesto Trump dál tvrdí, že demokraté v Kalifornii, zejména v Los Angeles, podvádějí. Ve svých postech na sociálních sítích blouzní, že kdyby prý hlasy v prezidentských volbách v Kaliformii, kde prohrál jak v roce 2020 tak v roce 2024, sčítal Ježíš, byl by vítězem on.

Příprava na podzimní volby

Současné útoky představitelů hnutí MAGA na průběh a výsledky voleb v Kalifornii, a především jejich vehemence jsou dle některých analytiků přípravou na zpochybnění voleb do Kongresu v listopadu. Je pravděpodobné, že Trump bude útočit na výsledky voleb v převážně demokratických státech podobně, jako nyní útočí na výsledky voleb v Kalifornii.

V Senátu nyní leží zákon, který by změnil způsob hlasování napříč Spojenými státy a který Trump silně podporuje. Nejen proto, že by výrazně omezil korespondenční hlasování, ale i proto, že by zavedl voličské průkazy, které by dokládaly, že voliči mají americké občanství.

Na rozdíl od Evropy, kde má každý občan identifikační průkaz, jímž se prokazuje i při volbách, v USA jednotný občanský průkaz nebo podobný dokument neexistuje. Lidé se většinou prokazují řidičskými průkazy. Pro ověření jejich identity při volbách se pak používají i další metody.

Tlak Bílého domu na zavedení voličských či občanských průkazů tedy není ve srovnání s praxí používanou v Evropě, nikterak šokující. Problém ale leží jinde.

Vzhledem k tomu, že zejména příslušníci menšin by museli pracně dohledávat rodné listy a další dokumenty, byli by mnozí z nich v nevýhodě. Už proto, že v mnohých republikány ovládaných státech by jim úřady rozhodně vstříc nevycházely.

Znevýhodněny by byly také ženy, které si změnily jméno po sňatku. Ty by musely tuto změnu znovu prokazovat. Vzhledem k velké mobilitě lidí v USA, by mnohé musely oslovit úřady v několika státech. Tyto technické problémy by ale samozřejmě bylo možné vyřešit, kdyby voličské nebo občanské průkazy byly zavedeny třeba až pro volby v roce 2028, a lidé by tak měli dostatek času k dodání potřebných podkladů.

Větším problémem je, že způsob, jakým se v jednotlivých státech americké Unie volí, určují jednotlivé státy, nikoliv federální orgány. To byl také jeden z důvodů, proč hned několik států napadlo vloni na jaře Trumpův výnos, kterým se prokazování občanství při volbách pokusil zavést. Soudy tento výnos pozastavily zejména kvůli tomu, že jím překročil své pravomoci.

A podobně by nejspíš dopadl také zmíněný zákon, jehož schválení Trump požaduje. I kdyby republikáni zákon nakonec prosadili, docela jistě bude soudně napaden.

To by ale Trumpovi zřejmě nevadilo, protože jeho cílem je zpochybnit volby, které pro něj a republikány skoro jistě nedopadnou dobře. Soudní spory o volební pravidla, které by se táhly až do voleb, by docela jistě zpochybnění voleb usnadnily.

Trump také tlačil na republikány, aby se pokusili přerýsovat co nejvíce volebních obvodů tak, aby měli jejich kandidáti lepší šance na vítězství. Jako první ho uposlechli republikáni v Texasu, na jejichž kroky ale vzápětí odpověděla Kalifornie vlastním překreslením obvodů. Následně se přidala řada dalších států.

Vítězem tohoto souboje ve volebním inženýrství jsou nakonec republikáni, kteří by mohli získat až o několik křesel víc, než kolik by získali při zachování hranic současných volebních obvodů. Pomohlo jim i rozhodnutí konzervativního Nejvyššího soudu, který zrušil povinnost některých států narýsovat volební obvody tak, aby dostaly šanci pro zastoupení v Kongresu i menšiny.

Jenže to vše nemusí ve světle průzkumů stačit, protože Trumpova politika je extrémně nepopulární. V podobě útoků na volby v Kalifornii tak Trump a jeho spojenci testují i další způsoby, jak volby znevěrohodnit.

Jedním z nich bude jednoduše tvrzení, že volby — především ve státech ovládaných demokraty — byly zmanipulovány. Následovat mohou soudní přezkumy, které sice taková tvrzení vyvrátí, ale mohou prodloužit ustavování nové Sněmovny reprezentantů.

Čeho se Trump bojí

Trump si je vědom toho, že pokud by demokraté, jak naznačují průzkumy, získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, mohou s pomocí vyšetřovacích komisí, před nimiž předvolaní vypovídají pod přísahou, spustit vyšetřování jeho nejrůznějších kroků. Mohli by se ale také dokonce pokusit o impeachment.

Ten by sice skoro jistě nepotvrdil Senát, protože i kdyby získali demokraté většinu i v něm, musí impeachment odhlasovat dvě třetiny přítomných senátorů. Trumpa by ale politicky oslabila už samotná ústavní žaloba.

Je také docela jisté, že demokratická většina ve Sněmovně reprezentantů by požadovala důkladné vyšetření toho, do jaké míry byl Trump zapleten do organizování sexu s nezletilými, které zaštiťoval jeho bývalý přítel Jeffrey Epstein. Politicky by byl Trump po zbytek svého mandátu pověstnou „chromou kachnou“.

I proto je pravděpodobné, že Trump a lidé a okolo něj se pokusí podzimní volby nějak ovlivnit. To, co se děje nyní v podobě zpochybňování voleb v Kalifornii, je jen ochutnávka.

V amerických médiích se dokonce diskutuje možnost, že v krajním případě Trump může v některých městech vyvolat nepokoje, které pak může potlačit s pomocí stanného práva, při němž nasadí armádu. A v takovém případě může volby i suspendovat.

I zde se mu může hodit zkušenost z Kalifornie. Kalifornské Los Angeles totiž federální bezpečnostní jednotky v minulém roce na příkaz Trumpa obsadily, když ve městě vypukly protesty proti zátahům na migranty.