Vedení křesťanských demokratů čeká širší obměna. Favoritem a zatím jediným známým kandidátem na předsednický post je jihomoravský hejtman Jan Grolich. O místopředsednické posty se ucházejí poslanci Benjamin Činčila a František Talíř, oba zvolení do sněmovny poprvé loni v říjnu. Pozici místopředsedkyně bude obhajovat stávající členka předsednictva, poslankyně a starostka Kravař Monika Brzesková.

Podle informací ČTK by se do vedení chtěl jako místopředseda vrátit poslanec, bývalý dvojnásobný ministr a někdejší lidovecký předseda Marian Jurečka, post místopředsedy bude obhajovat poslanec Václav Pláteník. O další místa v předsednictvu se budou ucházet zastupitelka centrální plzeňské městské části Libuše Hubáčková a řadový člen Jakub Formánek, který dříve vedl Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních.

Obhajovat svůj post kromě předsedy Výborného nebude ani první místopředseda Pavel Bělobrádek, který v letech 2010 až 2019 lidovce vedl a až do loňských voleb byl poslancem. Bělobrádek byl předloni zvolen poté, co delegáty nepřesvědčil tehdejší ministr životního prostředí Petr Hladík, jenž měl o pozici prvního místopředsedy zájem.

Nový předseda převezme KDU-ČSL v době propadu strany

Grolich oznámil kandidaturu do čela strany letos v lednu. O jeho zájmu o předsednický post se diskutovalo i v minulosti, zejména kolem posledního sjezdu, nakonec se však o vedení strany neucházel. Nyní se pokusí převzít vedení strany poté, co koalice SPOLU po říjnových volbách skončila v opozici.

„Narazili jsme na strop. Můžeme se konejšit čísly a říkat si, že jsme vlastně tolik neprohráli. Pravda je taková, že pokud budeme dělat věci pořád stejně, nemůžeme dosáhnout víc. A výsledkem bude, že příští volby opět nevyhrajeme,“ řekl Grolich v lednu při oznámení své kandidatury.

Ačkoliv jsou křesťanští demokraté s více než sedmnácti tisíci členy nejpočetnější česká politická strana, jejich relevantní pozice v posledních letech závisela na spolupráci s ODS a TOP 09 v rámci koalice SPOLU.

Poslední průzkum Kantaru z počátku dubna přisoudil KDU-ČSL tři procenta, dubnový průzkum NMS Market Research pouze 2,5 procenta. Vyšší podporu přitom druhý jmenovaný průzkum přisoudil i mimoparlamentnímu hnutí Naše Česko Martina Kuby či komunistům. Odborníci upozorňují na možné zkreslení průzkumů dané koncentrací lidovecké podpory v některých krajích. Samostatně by se tak KDU-ČSL nyní do Poslanecké sněmovny pravděpodobně nedostala.

Dlouhodobě přitom hladina lidoveckých preferencí neodpovídá jejich silnému zastoupení v politice. Ve sněmovních volbách 2021 získali historicky nejsilnější zastoupení: 23 poslanců, o sedm více, než by odpovídalo jejich pořadí na kandidátkách. Až na jeden případ je získali na úkor ODS v moravských krajích. Svůj mandát proměnila KDU-ČSL ve tři ministerská křesla.

O čtyři roky později získali lidovci šestnáct mandátů. Oproti původnímu stranickému rozložení na kandidátkách získali díky kroužkování navíc čtyři mandáty, ve všech případech na úkor ODS. Do sněmovny se tak dostali z nižších pozic kandidátek poslanec Hayato Okamura v Praze, bývalý náměstek hejtmana v Jihočeském kraji František Talíř, ředitel Biskupského gymnázia Hradec Králové Jiří Vojáček v Královéhradeckém kraji a starostka Orlického Podhůří Marie Kršková v Pardubickém kraji.

Stranou tak nyní rezonuje otázka, jak si zabezpečit samostatnou existenci bez nutnosti spoléhat se na spolupráci s ODS, TOP 09 či dalšími stranami na pravici.

Grolich slibuje změnu

Jan Grolich je jediným hejtmanem KDU-ČSL, Jihomoravský kraj vede od roku 2020. Jím vedená samostatná kandidátka lidovců tehdy skončila na druhém místě za hnutím ANO se ziskem 16,92 procenta. Vládnoucí koalici sestavili lidovci s Piráty ODS a STAN. O čtyři roky později stál Grolich již v čele kandidátky koalice SPOLU. Ta dosáhla na nejlepší výsledek v zemi (39,91 procenta) a na většinu v jihomoravském zastupitelstvu mu stačilo spojení se STAN.

Předtím, než se stal hejtmanem, byl Grolich deset let starostou obce Velatice. Jihomoravský politik, který se ve volném čase věnuje stand-up comedy, bývá politology uváděn jako příklad dobře zvládnutého politického marketingu, který se vizuálně a stylem výrazně odlišuje od dosavadní produkce KDU-ČSL. Do povědomí vstoupil svými humornými videi i chytlavými hesly, jako jsou „Grolich je jinej“ nebo „Make příroda great again“.

Změna, kterou Grolich jako předseda slibuje, nemá být jen personální a marketingová, ale měla by se projevit i v programových důrazech lidovců. Pro Deník Referendum řekl, že by stranu rád více zaměřil na produktivní střední třídu. „Ztratili jsme lidi, kteří žijí normální život. Chodí do práce, vychovávají děti, někteří se k tomu starají o rodiče. Po státu toho moc nechtějí, vlastně se o sebe dokážou postarat sami,“ soudí jihomoravský hejtman.

„Chci se věnovat tématům, které ostatní odkládají. Tím největším je stárnutí populace: ovlivní trh práce, zdravotnictví i životy rodin. Nikdo o tom nechce mluvit, protože to nejsou líbivé věci,“ dodává Grolich.

Lze očekávat, že s Grolichem v čele by KDU-ČSL pokračovala ve stávajícím kurzu, kdy se snaží vyhýbat se kulturním a lidskoprávním tématům. Když se Marek Výborný předloni vrátil po pěti letech do čela KDU-ČSL, vyhlásil, že lidovci se mají profilovat na pozitivních tématech, protože dlouhodobé spojování s kulturními otázkami, jako je odpor vůči manželství pro všechny, straně škodí.

Tento svůj kurz držel: třeba loni krátce po volbách pro Deník Referendum uvedl, že lidovečtí poslanci neplánují prosazovat ústavní zákaz rovných manželství. „Žádný návrh na ústavní zákaz KDU-ČSL neplánuje podávat a ani to nepovažujeme za rozumné. Domníváme se, že zákazy do Ústavy nepatří,“ uvedl Výborný, ačkoliv počátkem minulého volebního období byl pod takovým návrhem sám podepsaný.

Grolich se v minulosti distancoval od homofobních výroků některých svých stranických kolegů. V roce 2023 se například omluvil za slova tehdejšího stranického kolegy, poslance Šimona Hellera s tím, že s „takovými straníky“ strana nemůže mít budoucnost.

To odpovídá tomu, jakým směrem by se strana mohla pod Grolichovým vedením ubírat. Tomuto vývoji nahrává i to, že v poslaneckém klubu oslabil vyhraněně konzervativní proud, který se profiloval na tématech jako je odpor k rozšiřování práv stejnopohlavních párů nebo k přijetí Istanbulské úmluvy.

Politologové: regionální úspěch nemusí stačit v celostátní politice

„Jan Grolich je dle mého názoru jedním z nejcharismatičtějších politiků KDU-ČSL. V tomto ohledu jeho potenciální vedení KDU-ČSL může znamenat zviditelnění. Používá i moderní komunikační prostředky a na sociálních sítích na rozdíl od některých svých spolustraníků působí autenticky,“ komentuje pro Deník Referendum politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze.

„Ale samozřejmě také platí, že Jan Grolich patří spíše mezi liberálnější politiky KDU-ČSL, což některým ultrakonzervativcům nemusí konvenovat. Na druhé straně opakovaně vyhrál krajské volby v Jihomoravském kraji, tedy v jedné z bašt KDU-ČSL, tradiční voličská základna jej tedy evidentně akceptuje,“ dodává.

Politoložka Petra Vodová z Univerzity Hradec Králové však varuje, že Grolichovy komunikační schopnosti nemusejí být automaticky přenositelné na celostátní úroveň politiky. „Jiří Čunek v KDU-ČSL nebo Martin Kuba svého času v ODS, byť úspěšní regionální politici, na národní úroveň své kouzlo nepřenesli,“ říká.

Činit závěry bude podle ní možné teprve, až se ukáže, zda Grolich skutečně bude schopen přivést do strany kýženého budoucího ministra financí, jak dříve sliboval. „To je zajímavý směr, který potenciálně může zvýšit volební potenciál lidovců, reputaci ve vztahu k ministerstvu financí totiž naposled drželi za ministra financí Miroslava Kalouska v Topolánkově vládě.“

„I kdyby do celostátní politiky Grolich přenesl svoji neformální komunikaci a humor, nemusí to stačit. Podstatné je lidovce odlišit od ostatních stran, zvlášť když zejména v opozici vyjádření předáků různých partají často splývají,“ říká politický analytik Lukáš Jelínek pro DR.

„Domnívám se, že se české politické spektrum v příštích letech neobejde bez zásadní rekonstrukce. Chtějí-li být lidovci při tom, je lepší mít v čele otevřeného a dynamického politika, jako je Grolich, než nějakého bigotního a těžkopádného tradicionalistu,“ dodává Jelínek.

Senátní volby představují pro KDU-ČSL zásadní zkoušku

Nejbližší test voličské přízně se odehraje v říjnu, kdy proběhnou volby do třetiny Senátu a do obecních zastupitelstev. KDU-ČSL obhajuje 3252 mandátů obecních zastupitelů, zdaleka nejvíce ze všech sněmovních stran. Lidovci se budou snažit udržet ve vedení největších českých měst, včetně Prahy a Brna. Pro celostátní politiku však budou významnější senátní volby, v nichž bude stávající parlamentní opozice obhajovat většinu v horní komoře.

Lidovci budou obhajovat několik senátorských mandátů. O dalších šest let v Senátu se pokusí předseda lidoveckého senátorského klubu Josef Klement ve volebním obvodě Žďár nad Sázavou a místopředsedkyně horní parlamentní komory Jitka Seitlová ve volebním obvodě Přerov. Lidovci také podpoří v Brně obhajujícího senátora Zdeňka Papouška (zvolen za ODS), který loni získal zkrácený mandát po zesnulém Romanu Krausovi (ODS).

Jinde se strana pokusí uspět s výraznými kandidáty. Na Praze 1, kde se již o další mandát nebude pokoušet Miroslava Němcová (ODS), lidovci podpoří svého někdejšího poslance, dlouholetého starostu Prahy 7 a zakladatele hnutí Praha sobě Jana Čižinského. Na Olomoucku za lidovce kandiduje bývalý poslanec a stávající rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, který se pokusí porazit obhajujícího senátora Marka Ošťádala (STAN).

Konečně na Vyškovsku se o mandát v Senátu bude ucházet právě Jan Grolich, jehož soupeřem bude obhajující senátor Karel Zitterbart (za STAN). Výsledek senátních voleb bude pro Grolicha i KDU-ČSL klíčovým testem jejich další politické relevance.