Krajské nemocnice v Jihomoravském kraji už nebudou příspěvkovými organizacemi, jako tomu bylo doposud. Přemění se na akciové společnosti a zastřešovat je bude krajská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Rozhodli o tom dnes zastupitelé kraje. Po více než tříhodinové debatě hlasovalo pro změnu 35 z 63 přítomných zastupitelů.

Vedení kraje tvořené uskupením Spolu a Starosty pro jižní Moravu si od změny slibuje efektivnější řízení a udržitelnost systému zdravotnictví. Změna je údajně nutná kvůli demografickému vývoji a rostoucím nárokům na zdravotní péči. „Populace rychle stárne, přibývá chronických pacientů a roste potřeba dlouhodobé péče. Pokud bychom nic neudělali, za pár let by se to projevilo na kvalitě i dostupnosti péče,“ uvedl už dříve hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který má zdravotnictví ve své gesci.

Nemocnice by si nadále měly ponechat vlastní vedení, odpovědnost i odbornost, ale strategický rozvoj nebo velké investice bude řídit mateřská společnost. Privatizaci nemocnic Grolich vyloučil.

Se změnou ale dlouhodobě nesouhlasí Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub. Třicítka odborářů byla dnes i na zasedání zastupitelstva, aby zde vyjádřili nesouhlas. Obávají se hlavně zhoršení finančních podmínek pro zaměstnance nemocnic.

Odboráři: Hrozí odchod zdravotníků

„Nebojíme se snižování platů. Hrozí ale, že v dalších letech se nebudou platy zvyšovat tak, jak by měly. Chybí totiž záruka tarifů, které u příspěvkových organizacích každoročně schvaluje vláda. V akciových společnostech se vše musí dohodnout v kolektivní smlouvě, a to se domlouvá velmi těžko,“ řekla dnes Deníku Referendum předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Rozdíl v platech v akciových společnostech a příspěvkových organizacích by mohl podle ní být až osm tisíc korun.

Zaměstnanci nemocnic už navíc nebudou mít podle odborářů záruku finančních benefitů. Ty jsou podle nich ve stávajících příspěvkových organizacích povinné, ale v akciové společnosti závisí zpravidla na zisku a na dobré vůli zaměstnavatele. „Někteří zdravotníci z krajských nemocnicí už kvůli změně uvažují o přechodu do brněnských fakultních nemocnic,“ dodala Žitníková.

Hejtman kritiku odborářů odmítl. „Lékaři v akciovkách nejsou odměňováni hůře a u zdravotních sester jsou výdělky dokonce vyšší než v příspěvkových organizacích,“ odkazoval Grolich na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která na zasedání prezentoval. Zároveň připustil, že vyšší mzdy, než kdyby byly nemocnice dál příspěvkovými organizacemi, kraj garantovat nemůže. „Prostě proto, že nedokážeme ovlivnit rozhodnutí vlády, která o výši tarifů v příspěvkových organizacích rozhoduje,“ uvedl Grolich.

Odboráři při debatě na zastupitelstvu, které se formou příspěvků veřejnosti také účastnili, mimo jiné odkazovali na petici, kterou podepsalo dva tisíce zaměstnanců krajských nemocnic — tedy asi třetina personálu těchto zařízení. Grolich namítal, že tuto petici zaměstnanci podepsali v době, kdy ještě nebyl jasný plán, jak bude transformace vypadat.

Přeměna krajských nemocnic byla na jihu Moravy tématem už několik let. V roce 2022 se uvažovalo o sloučení nemocnic do jedné akciové společnosti. V takovém případě mimo jiné hrozilo, že bude možné zaměstnance přesouvat po nemocnicích z jednoho města do druhého. To by se v nadcházející situaci, kdy bude akciovou společností každá nemocnice, dít nemělo.

Nemocnice by měl kraj do akciových společností převézt do roku 2028. Změna se bude týkat devíti nemocnic, a to ve Znojmě, Kyjově, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově, Tišnově, Ivančicích, Letovicích a Hustopečích. V budoucnu by se k nim mělo přidat také připravované Sanatorium Pálava, které rozšíří možnosti rehabilitační péče.