V sobotu 11. dubna prošel Prahou další Pochod pro život, tentokrát však v odlišné podobě. Namísto jedné velké demonstrace se účastníci rozdělili do několika menších skupin, které se pohybovaly po městě odděleně.

Podle sociální vědkyně Evy Svatoňové nejde o náhodu, ale o promyšlený postup. „Ve chvíli, kdy Prahou procházejí malé skupinky — například jeptišky nebo matky s dětmi — a čelí lidem, kteří jim brání v průchodu, může to pro Hnutí pro život fungovat jako účinné PR. Mohou pak ukazovat: podívejte se, tihle lidé jsou agresivní vůči rodinám,“ vysvětluje.

Zároveň upozorňuje, že iniciativa Praha je feministická, která svolala protesty proti Pochodu pro život, dlouhodobě zdůrazňuje nenásilnost svých akcí. „Ve veřejné komunikaci vyzývá účastníky k nenásilí. Snaha vykreslit ji jako násilnou organizaci je ze strany Hnutí pro život zřetelná,“ dodává Svatoňová.

Sama má zkušenost i z předchozích ročníků. „Když jsem se Pochodu pro život účastnila v roce 2024 přímo mezi jeho účastníky, slyšela jsem rodiče a prarodiče, jak dětem říkají: připravte se, bude to nepříjemné, budou tam naši odpůrci, to jsou špatní lidé, budou na nás křičet,“ popisuje.

Podle Svatoňové spočívá strategie Hnutí pro život, vedeného Radimem Ucháčem, v prezentování svých odpůrců jako extrémistů a násilných radikálů. Hnutí se loni soudilo s policií, protože podle jeho předsedy nebyla dostatečně razantní vůči protestujícím, kteří pochod blokovali. I u soudu zaznívala tvrzení, že odpůrci jsou agresivní radikálové a že z nich mají lidé strach.

Proč zástupci spolku Hnutí pro život hovoří o takzvaném postabortivním syndromu, přestože jeho existenci vědecká komunita zpochybňuje? Co zástupci hnutí dělají na odborných konferencích České gynekologické a porodnické společnosti? A co znamená, když se jejich materiály dostávají do gynekologických ordinací? Poslechněte si nový díl Podcastů DR.

Za zajištění nahrávání této epizody děkujeme Sober Film.

Podcasty DR můžete odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts, YouTube i dalších podcastových platformách.