Minulý týden proběhla českým mediálním prostorem zpráva, že v rámci změn zákona o pojištění se bude projednávat i návrh nařizující, aby příbalové letáky k těhotenským testům obsahovaly odkazy na protipotratové organizace.

„Výrobce těhotenských testů je povinen opatřit obal vizuálně zřetelným upozorněním na internetové stránky poradenství sociálního a právního charakteru zaměřeného na zachování těhotenství,“ stálo v návrhu. V případě, že by výrobci testů odkazy neuváděli, hrozila by jim pokuta ve výši až dvou milionů korun.

Návrh představili poslankyně Romana Bělohlávková (KDU-ČSL), Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS) a Jan Kuchař (STAN) a na jeho znění se nepřekvapivě podílela nábožensky fundamentalistická organizace Hnutí pro život, která dlouhodobě usiluje o úplný zákaz interrupcí v České republice. Její předseda Radim Ucháč v rozhovoru pro Seznam zprávy uvedl, že chtějí, aby příbalové letáky těhotenských testů odkazovaly právě na tuto organizaci.

O několik dní později Kuchař a Němečková Crkvenjaš svůj podpis z návrhu stáhli. V postu na svém oficiálním profilu na Instagramu Němeček vysvětlil, že byli s Němečkovou Crkvenjaš přesvědčení o tom, že se jedná o reálnou podporu ženám ve složité situaci. „Je pro nás nepřijatelné být spojováni se sdílením agendy antipotratových organizací, jejichž postoje a názory jsou pro nás neakceptovatelné,“ napsal Kuchař. Lidovecká poslankyně Bělohlávková tak nakonec pozměňovací návrh podala sama.

Chráníme ženy před vlastní volbou

Názorový obrat dvou ze tří podavatelů návrhu poukazuje na to, jak nečestným způsobem Hnutí pro život svou agendu prosazuje. Organizace, která je známá mimo jiné vyzdvihováním života nenarozeného plodu nad život jeho nositelky nebo označováním žen, které se rozhodly uměle ukončit své těhotenství, jako morálně pokleslých, se prezentuje jako všeobecně prospěšná iniciativa pomáhající ženám v nouzi.

Dobře to ukazuje cynická kampaň „Nesoudíme, pomáháme,“ která propaguje telefonní linku, na níž operátorky manipulují ženy k tomu, aby své těhotenství nepřerušovaly.

Kromě líbivé prezentace na veřejnosti organizace disponuje celou řadou propracovaných a dobře promyšlených strategií, jak své zájmy prosadit. Většina z nich je — stejně jako jejich linka pomoci — založená na manipulativních technikách a zastírání skutečného záměru organizace.

Nejúčinnější strategií je lobbying, protože se děje za zavřenými dveřmi a veřejnost kritická k agendě Hnutí pro život se nemusí dozvědět, co organizace chystá. Jak uvádí Magdalena Dušková a Eliška Koldová, autorky série Mezi Bohem a ultrapravicí, lobbisté Hnutí pro život záměrně oslovují poslance s tématy, která nespadají do rámce jejich zájmů a odbornosti, a své návrhy jim často předkládají jako drobné technické úpravy, které zlepší život matkám a rodinám.

Při obcházení jednotlivých politiků používají zkreslené statistiky a vyprávějí smyšlené příběhy o „postabortivním syndromu,“ které prezentují jako frekventované zdravotní onemocnění s vážnými psychologickými následky, přestože existence tohoto syndromu je v zásadním rozporu se závěry vědecké komunity.

Narativ o postabortivním syndromu jim slouží především k tomu, aby své záměry motivované ultrakonzervativními postojí zabalili do odborného diskurzu. V minulosti také obcházeli poslance s návrhem, který by těhotným ženám nabízel takzvaný ochranný status ženy. V praxi by to znamenalo, že ve chvíli, kdy by žena od svého ošetřujícího gynekologa dostala těhotenský průkaz, automaticky by přišla o možnost rozhodnout se pro přerušení těhotenství.

Lobbying ale není zdaleka jediným nástrojem Hnutí pro život. Kromě pronikání do politiky se snaží šířit své antipotratové názory i infiltrací odborné veřejnosti. Ačkoliv organizace nedisponuje žádnou odbornou expertízou v oblasti medicíny, pravidelně se její zástupci účastní konferencí České gynekologické a porodnické společnosti, určených profesionálním zdravotníkům. Někdy prezentují materiál u stánku, jindy její členové vystupují s přednáškami.

Vzhledem k tomu, že zdravotníci, kteří se podobných akcí účastní, mají ze zákona a z poslání své profese povinnost poskytovat potřebnou zdravotní péči bez ohledu na to, zda je či není daný zákrok v souladu s něčí vírou, je účast Hnutí pro život na takových akcích nebezpečná. A to třeba pro to, že šíří lži o tom, že ženy by na interrupce neměly chodit ani v případě mimoděložního těhotenství, které ženy závažně ohrožuje na životě.

Svou oficiální účastí na akcích určených zdravotním profesionálům pak tato skupina ultrakonzervativních aktivistů, jejíž předseda je autorem knihy o léčbě homosexuality, získává legitimitu, síťuje se se zdravotníky a zásobuje je svým propagačním materiálem, který je pak dále distribuován v gynekologických ordinacích.

Ne všichni poslanci a zdravotníci jsou ale obětmi manipulace. Ve skutečnosti je až děsivé, jakou podporu organizace dostává od některých politických představitelů, lékařů a jiných vlivných skupin.

Zmíněnou kampaň „Nesoudíme, pomáháme“ podpořila a na svých stránkách v roce 2021 propagovala městská část Prahy 4, která ji prezentovala jako projekt „veřejně prospěšné“ iniciativy, jejímž cílem je „pomoc ženám a dívkám v krizi spojené s těhotenstvím, porodem a mateřstvím.“ Autor textu Vít Drbal v příspěvku uvádí, že „konzultantky této linky jsou často v přímé konfrontaci s nezměrným utrpením žen postižených tzv. postabortivním syndromem“.

Pomáháme dělat rozhodnutí, která jsou v souladu s naší vírou

Hnutí pro život kromě politiků a zdravotníků míří především na samotné těhotné ženy, kterým ve své kampani slibuje, že je nebude soudit, a zároveň je systematicky straší smyšlenou a vyvrácenou diagnózou.

Z uniklých e-mailů Radima Ucháče z roku 2018, které loni zveřejnil server opendemocracy, však dobře víme, že péče o psychickou stránku žen je to poslední, o co organizace usiluje. V e-mailech Ucháč představil svůj plán na zavedení povinného seznamu žen, které se rozhodly pro interrupci. Takový seznam v Ucháčově vlhkých snech rozdělí „dobré ženy“ od těch „špatných“ a interrupce se tak stane v očích veřejnosti nepřijatelná.

Ucháč tak nepřímo přiznal, že hnutí možná nesoudí, ale přímo odsuzuje. Ženám, které těhotenství podstoupily, evidentně nechce pomáhat s psychickými následky, které si vymysleli američtí pro-life aktivisti, ale naopak je stigmatizovat a a šikanovat — a tím jim psychické problémy vytvořit.

Šikanovat ovšem nechce jen ženy, které se domáhají svého práva na reprodukční spravedlnost. Hnutí pro život se snaží zastrašovat a umlčovat i všechny své odpůrce, na které podáván žaloby za to, že o jejich praktikách píší a mluví.

Žalobě Hnutí pro život čelila v minulosti například redakce internetového deníku Alarm, a to z důvodů, že organizaci označila za „protiženskou“ a „fundamentalistickou“. Pro oponenty, které nedisponují velkým finančním kapitálem, mohou být takové žaloby přímo likvidační.

Jsme kreativní

Hnutí pro život usilovně pracuje na tom, aby svůj program rámovalo jako pozitivní agendu a změnilo tím ideologické nastavení české veřejnosti, jejíž většina se k interrupční politice staví kladně.

Za tímto účelem už organizace přestala postávat s kříži a fotkami potracených plodů před gynekologickými ordinacemi. Místo toho pořádá pochody pro život, na které za štědré podpory dopravních podniků sváží rodiny s malými dětmi a dává jim do rukou barevné transparenty s nápisy „jsem kreativní,“ „jsem pro život,“ nebo „nejlepší je prostě pomoct“.

Přes velkou snahu a propracovaný marketing ale členové Hnutí pro život občas upustí od oficiální prezentace a ukážou svou pravou tvář. To se stalo například v roce 2022, kdy organizace na svém facebookovém profilu zveřejnila příspěvek, v němž odsuzovala poskytování potratové pilulky ukrajinským ženám, které byly znásilněny během vpádu ruských vojsk. V příspěvku, který byl záhy smazán, organizace napsala, že tableta není žádným lékem pro znásilněnou ženu a účinnějším řešením by bylo na Ukrajinu poslat pepřáky a houkadla.

Jindy zase Zdeňka Rybová, prominentní členka organizace, zveřejnila příspěvek, že Anežka Hrůzová byla obětí židovské rituální vraždy. O povaze hnutí také mluví jejich minulost, kdy organizace spolupracovala s krajně pravicovou organizací Akce D.O.S.T.

V České republice máme tendence se domnívat, že zásah do reprodukčních práv, která jsou už tak pro některé ženy těžko dostupná, u nás nehrozí. Nicméně debaty o právu na sňatek pro stejnopohlavní páry a ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí ukázaly, že vliv ultrakonzervativních organizací, jako je Hnutí pro život, sílí.

V kontextu globálně sílících krajně pravicových nálad a současné americké administrativy pod vedením Donalda Trumpa, která už osekala finanční podporu všem organizacím věnujícím se tématu ženských a lidských práv, není na místě Hnutí pro život podceňovat. Jinak nás bude i nadále zásobovat nebezpečnými pozměňovacími návrhy a vnucovat nám svou nevyžádanou „pomoc“.