Jihočeská univerzita pořádala podle svých slov „unikátní přednáškový cyklus Koupím si dítě“. Zapomněla však studující a veřejnost informovat, že garantka přednáškového cyklu spolupracuje s Aliancí pro rodinu a dlouhodobě brojí proti náhradnímu neboli surogátnímu mateřství, kterému se cyklus údajně „odborně“ věnuje. Pozvánky na přednášky garantované docentkou Hanou Konečnou studenstvo navíc obdrželo přímo na adresy svých školních e-mailů.

Od přednášky konané veřejnou vědeckou institucí by se dalo čekat, že nastolené téma bude představeno nanejvýš odborně, tedy s respektem k různým pozicím, respektive ke stávajícímu vědění. Tím spíš, že se jednalo o takto citlivou problematiku, která bývá často politizovaná (a démonizovaná) zejména konzervativci.

Takto však „unikátní cyklus“ bohužel zjevně pojat není a ani být nemůže. Bioetička a psycholožka Konečná spolu s Janem Gregorem z ultrakonzervativní Aliance pro rodinu (Alipro) totiž v Casablance podepsala deklaraci usilující o mezinárodní zákaz surogátního mateřství. Podle serveru Investigace Konečná po boku Alipro lobbovala u poslanců a poslankyň za zákaz této formy asistované reprodukce v ČR a rovněž vystupovala jako tvář spotu Alipro, redukujícího surogaci na obchod s lidmi.

U Konečné to ale nekončí. Nebyla totiž jedinou přednášející, jíž se dostalo možnosti pod hlavičkou univerzity prezentovat svůj zabarvený pohled před studentstvem a veřejností. 24. března ji svým příspěvkem doplnila německá publicistka Birgit Kelleová, autorka knihy „Koupím si dítě,“ která v českém překladu vyšla právě ve spolupráci s Alipro. Členové Aliance, včetně předsedkyně Jany Jochové a zmíněného Jana Gregora, byli na této českobudějovické akci zaštítěné místní univerzitou přítomni.

Antigenderová aktivistka Kelleová na síti X opěvuje Trumpa nebo AfD a sklízí podporu od téměř 114 tisíc sledovatelů. Ve svých publikacích odmítá cokoliv, co zavání progresivismem a vystupuje na protipotratových akcích.

Hlavně neříkat pravdu

Hana Konečná při své prezentaci opomenula návštěvníkům vysvětlit, jak běžně probíhá proces náhradního mateřství na českých reprodukčních klinikách, jakými legislativními požadavky se tato zařízení musí řídit a ani nezdůraznila to, jak vážné musí být zdravotní problémy lidí žádajících o tento typ lékařské péče.

Ačkoliv je surogátní mateřství v České republice nadále v šedé zóně, podléhá Zákonu o specifických zdravotních službách, který stanovuje právní rámec pro výkon asistované reprodukce. Většina náhradních matek je navíc z ženina blízkého okolí, jsou to příbuzné anebo kamarádky, a jejich hlavní motivací je bezesporu pomoct.

Přednášející tyto informace upozadila a nevěnovala se ani faktu, že náhradní mateřství je v první řadě forma léčby neplodnosti. Namísto toho vytvářela narativ portrétující tento zákrok coby zhoubný a neetický trend, kterého hojně využívají homosexuální páry, single lidé anebo Paris Hilton.

Na jednostrannost výkladu ostatně upozornila i Tereza Kutová, gynekoložka, porodnice a pracovnice místní IVF kliniky, která se přednášky konané 24. března zúčastnila. „Přednáška o náhradním mateřství nebyla ani v jednom ohledu objektivní. Náhradní mateřství má v dnešní medicíně své místo. A to hlavně u žen, které během života přišly o dělohu či mají vývojovou vadu dělohy, která neumožnuje donošení a porod zdravého dítěte. Tyto medicínské indikace k surogátnímu mateřství vůbec nebyly zmíněny.“

Způsob prezentace podle Kutové vytváří předsudky a šíří zaujatost vůči asistované reprodukci i vůči odborným pracovnicím a pracovníkům klinik. „Ani v reprodukční medicíně není nic černobílé, přístup k pacientkám je vždy individuální a my párům pomáháme stát se rodiči. Práci v IVF centru beru jako poslaní, opravdu ne tak, jak bylo prezentováno v přednášce Koupím si dítě.“

K podepření svých argumentů používala Konečná nahodile grafy z různých zemí, Kelleová ve svém výkladu poté těkala mezi situací v Ukrajině k africkým zemím a tamní dětské prostituci. Obě mluvčí chaoticky mísily data napříč různými zeměmi a stíraly hranice mezi legálními procedurami, šedými zónami a černým trhem. Vše za účelem vytvoření démonického obrazu asistované reprodukce a vzbuzení odsudku.

Přirozenost a tečka

Coby argument proti „obchodování s vlastním tělem“ používala Konečná i kritické poznámky k dárcovství krve, plazmy a kostní dřeně. Zdůrazňovala neetičnost reklam na možnost dárcovství a komercionalizaci, která jej má provázet. Opět přitom potlačila léčebný potenciál tohoto „obchodování“, stejně jako fakt, že díky němu lze jednoduše zachraňovat životy. Vše ale zapadlo. Od moralizování nad dárcovstvím krve se totiž odrazila ke kritice darování vajíček a spermií.

K problematizování etiky dárcovství má výhrady i Kutová. „Dárcovství vajíček či spermií bylo v přednášce odsouzeno pouze jako byznys, aniž by bylo objektivně řečeno, že neodmyslitelně patří k řešení a léčbě neplodnosti párů.“

V obou příspěvcích byl uplatněn apel na „přirozenost“, který dovolil odmítnout asistovanou reprodukci jakožto absurdní z podstaty.

Výstupy obou přednášejících se nepřekvapivě táhl motiv selského rozumu prostřednictvím bonmotů a skandalizujícího tázání se po tom, kdo je matka a otec dítěte, které by podle nich bez této svaté dvojice pravděpodobně nemělo šanci na důstojný život. K výchově dětí homosexuálními páry nebo single lidmi ostatně Konečná i Kelleová přistupovaly s naprosto samozřejmým přesvědčením o tom, že je to principiálně špatně, a neměly tedy ani potřebu vysvětlit, proč si to myslí. Prostě to tak je.

Nad rektorovy síly

Asi dvě desítky studentek a studentů různých fakult v reakci na přednášku poslaly vedení univerzity e-mail upozorňující na ideologičnost, chybějící opoziční hlas a rovněž na provázanost Konečné s ultrakonzervativní lobbistickou organizací Aliance pro rodinu. Rektor Pavel Kozák v odpovědi napsal, že náplň přednášek organizovaných jednotlivými fakultami je čistě v jejich kompetenci a dle jeho slov není v jeho silách kontrolovat charakter jednotlivých akcí. K věci by se podle něj měla vyjádřit děkanka Zdravotně sociální fakulty. To se však zatím nestalo.