Poslední dubnová sobota v Praze patřila občanskému aktivismu. Hodinu po poledni se na Jungmannově náměstí sešly stovky lidí, aby v rámci ohlášené demonstrace platformy Praha je feministická protestovaly proti aktivitám ultrakonzervativního Hnutí pro život. To ve stejný den pořádalo ve městě každoroční Pochod pro život — s cílem propagovat omezení interrupcí. Letos hnutí ale vůbec poprvé nedošlo do vytčeného cíle na Václavské náměstí, akci předčasně ukončilo kvůli blokádě aktivistů.

Organizátoři demonstrace hned v úvodu zdůrazňovali nenásilný charakter akce a opakovaně vyzývali k poklidnému protestu. V několika následujících proslovech se aktivisté zaměřili především na důvody, proč kritizují Hnutí pro život. A to jak formou nahlášeného protestu, tak prostřednictvím pozdější neoficiální blokády.

„Hnutí pro život dělá vše pro to, aby vypadalo nevinně a dobrosrdečně. Do čela svého průvodu staví děti s balónky a proutěným košíkem, zatímco jeho lobbisté dělají vše proto, aby umenšili práva žen a queer lidí,“ zahájil svůj projev účastník, který se představil jako Petr z právnického spolku Mater Nostra a Filosofického spolku Praxis.

Poukázal také na skutečnost, že vítězství protipotratové politiky začalo v mnoha státech právě na první pohled neškodnými kroky. V České republice mezi podobná opatření propagovaná Hnutím pro život patří osvětové nápisy na těhotenských testech, zdánlivě nápomocná telefonní linka nebo takzvaný „ochranný status“, který má ženy bránit před nátlakem na ukončení těhotenství. Za nenápadné změny v rodinné politice, které mají podle vyjádření hnutí především pomoci ženám v těžké životní situaci, se ale ve skutečnosti skrývá snaha omezit jejich právo svobodně se rozhodnout při nečekaném otěhotnění.

Hnutí houkadel i těhotenských testů

„Mají se snad i u nás doktoři zdráhat poskytnout ženám reprodukční péči, zatímco ony budou krvácet před klinikou na parkovišti?“ tázal se Petr skandujícího davu. Právě agresivní zpřísňování potratové politiky v zahraničí může být jedním z důvodů, proč na blokády pochodu Hnutí pro život přichází každý rok více lidí, zatímco zájem na druhé straně spíše klesá. Další možnou příčinou rostoucího odporu jsou pak stále viditelnější aktivity ultrakonzervativních hnutí napříč většinovou společností.

Hnutí pro život se do popředí veřejné diskuse dostalo výrazně už v roce 2022, kdy kritizovalo dovoz nouzové antikoncepce znásilněným Ukrajinkám. Do země čelící ruské invazi hnutí chtělo poslat raději houkadla, pepřové spreje a elektrické paralyzéry. Nevoli veřejnosti i odborníků pak vyvolala také zjištění, že spolky, jako je Hnutí pro život či ultrakonzervativní Aliance pro rodinu, spolupracují s některými segmenty vládní koalice.

Naposledy Hnutí pro život vyvolalo pohoršení návrhem umístit inzerci protipotratových organizací na těhotenských testech. Dlouhodobým problémem hnutí jsou také vazby vedení organizace na Rusko.

Kromě frustrace z opakovaných snah omezovat svobodu volby žen bylo ovšem během soboty v centru Prahy cítit především odhodlání. A když organizátoři demonstrace krátce po druhé hodině akci oficiálně ukončili, její účastníci se nerozešli domů. Namísto toho se rozdělili na několik skupin, které se svižným tempem vydaly vstříc Pochodu pro život.

Pieta a řetěz z mimin

Také na Palackého náměstí souběžně se začátkem demonstrace proběhl pietní akt za těhotné ženy, které zemřely kvůli zákazu interrupcí. Organizace Konsent a Amnesty International na místě vyskládaly 186 balíčků s oblečením, botami a dalšími předměty. Právě tolik žen totiž podle pořadatelů zemře na světě každý den v důsledku toho, že nemohou jít na potrat.

Hnutí pro život svou akci naopak zahájilo mší za těhotné ženy a jejich nenarozené děti ve svatovítské katedrále. Následoval happening na Hradčanském náměstí, k němuž letos patřil také pokus o zdolání českého rekordu ve složení „nejdelšího řetězu z papírových miminek“, který hnutí plánovalo předat prezidentu republiky. O druhé hodině pak Pochod pro život vyrazil z Hradčanského náměstí, účastníci nesli kromě fialových plakátů Hnutí pro život a balónků také bannery s dětmi a plody v dělohách a nápisy „Nezabíjej mě prosím“ a „Nesoudíme, pomáháme“.

Blížící se demonstranty se pochod neúspěšně pokusil obejít přes Mánesův most, obě strany se poprvé setkaly na náměstí Jana Palacha. Pro krátké konfrontaci od sebe oba tábory oddělili policisté a těžkooděnci. Procesí se následně vydalo směrem ke Staroměstskému náměstí, nakonec ovšem zůstalo pouze v Kaprově ulici.

Policii se totiž nepodařilo zabránit aktivistům v běhu do ulice, ti se tak usadili do vozovky přímo před čelo Pochodu pro život. Demonstrující v rukou drželi plakáty s nápisy jako „Interrupce zachraňuje životy“ a „Žena není inkubátor“. Zatímco z průvodu zněly dětské písně a hudba z pohádek, aktivisté skandovali „Vaše děti budou jako my“.

V první části blokády sedělo na zemi několik desítek lidí, které navzdory policejním výzvám odmítly opustit prostor. Přibližně po hodině je policisté a těžkooděnci začali postupně odnášet pryč a legitimovat. Pro podezření ze spáchání přestupku policie více než dvě desítky osob zadržela. Okolo desáté hodiny večerní byli všichni zajištění demonstranti propuštěni.

Během policejního zásahu pár metrů za původním zátarasem vyrostla druhá výrazně větší blokáda. Mezi jejími účastníky panovala povznesená nálada, vzduchem létal hroznový cukr, bonbóny a bubliny z bublifuku. Někteří blokující uprostřed vozovky hráli karetní hry nebo luštili křížovky.

„Odpor nešťastných žen“

Aktivisté mezitím obsadili také boční ulice kolmé na Kaprovu, procesí tak fakticky nemělo kudy blokádu obejít. Narozdíl od loňského roku, kdy protestující zablokovali Most Legií a donutili tak procesí změnit trasu, se letos blokující s Pochodem pro život setkali tváří v tvář. Arcibiskup Jan Graubner i zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf si tak mohli poslechnout hesla jako „Ježíš by šel s námi“ nebo „Jděte domů“.

Slogany „Děti nejsou štíty“ zase aktivisté reagovali na skutečnost, že značnou část účastníků průvodu tvoří každý rok právě rodiče s malými dětmi. Sám Wolf, který pochodu v minulosti několikrát udělil záštitu, pak celou akci na sociálních sítích zhodnotil slovy: „Pokojné odpoledne plné slunce, po dvou dnech dešťů, se díky anarchistům a mladým levicově smýšlejícím lidem proměnilo v lítý boj idejí.“

Po několika hodinách začaly řady účastníků průvodu řídnout. Důkazem, že akce probíhala nekonfliktně, se stala i skutečnost, že lidé opouštějící prostor odcházeli přímo zástupem odpůrců. Demonstrující se s podporovateli Pochodu pro život během odchodu loučili, někteří se dokonce pouštěli do diskusí. Účastníci průvodu během odchodu zdůrazňovali hlavně nekonfliktní povahu celého procesí a frustraci ze zmařené možnosti „svobodně projevit svůj názor“.

Mezi odcházejícími byl také muž z Havlíčkova Brodu, který na Pochod pro život vyrazil se svou sestrou. Letošní ročník označil za „veskrze nevinný a pozitivně pojatý“, podobné akce podle něj dříve probíhaly kontroverzněji. „Nikdo už se bohužel neodváží mluvit o zákazu potratů, ačkoliv to před pár lety bylo normální. Naše strana obrovsky ustoupila,“ říká při cestě na hromadnou dopravu.

„Čím mírumilovnější pochod je, tím radikálnější je paradoxně odpověď druhé strany,“ dodává na adresu blokády. Protest odpůrců Hnutí pro život popsal jako „odpor především nešťastných žen, které cítí, že jim v životě něco chybí“. Formu protestu na sociálních sítích později kritizoval také například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Účastníci demonstrace nicméně s argumenty o poklidném průběhu pochodu nesouhlasí. „Nezáleží na tom, jakým způsobem hnutí podporuje svou agendu. Mohou říkat, že pochod sám není agresivní, ale agenda hnutí je z podstaty agresivní vůči ženským tělům. A nejen vůči těm,“ vysvětlila své motivy k účasti na protestu jedna z aktivistek.

Také členové blokády u Staroměstského náměstí v podvečer zvolna opustili svá místa. Okolo páté hodiny pak Pochod pro život oficiálně skončil, vůbec poprvé v historii tak nedošel do svého cíle na Václavském náměstí. Dorazil tam nicméně zbytek skupiny odpůrců. „Pochod pro život právě dorazil na Václavské náměstí,“ ohlásil muž do megafonu za všeobecného smíchu.

„Protože to my jsme pro život, pro lidská práva! Do minulosti se vracet nebudeme.“ Dav na oplátku skandoval: „Neprošli, neprošli!“ Na adresu Hnutí pro život pak volal: „Zase za rok!“