Čeští deváťáci mají za sebou přijímací řízení na střední školy. To se již potřetí konalo v elektronizované podobě prostřednictvím online systému Dipsy. V něm žáci s rodiči podávají až tři přihlášky, které rovnou řadí dle priorit. Následně jsou automaticky přijati na školu s nejvyšší prioritou, na niž jim stačí zisky z přijímacích zkoušek. Ačkoliv 93,3 procenta uchazečů se na některou ze svých zvolených středních škol dostalo, úspěch zdaleka nebyl zaručen na nejžádanějších oborech a ve všech regionech.

Nejviditelnější přetlak byl letos na pražských veřejných gymnáziích. Vlivem vysoké konkurence bylo na většinu z nich k přijetí potřeba dosáhnout více než sedmdesáti bodů ze sta (padesát bodů tvoří test z českého jazyka a stejný podíl test z matematiky). Na nejprestižnějších pražských gymnáziích, jako jsou gymnázia Na Vítězné pláni, Jana Keplera, Christiana Dopplera, Arabská nebo Voděradská, měli poslední přijatí uchazeči dokonce osmdesát a více bodů.

Situace v Praze znatelně kontrastuje s poměry v jiných regionech, včetně větších měst. Jak ukazuje portál České školní inspekce Vzdělávání v datech, například k přijetí na gymnázium na Jateční ulici v Ústí nad Labem stačilo třicet bodů, velmi podobná situace byla ze statutárních měst také na Podkrušnohorském gymnáziu v Mostě, na gymnáziu v Chomutově nebo na Wichterleho gymnáziu v Ostravě. Okolo čtyřiceti bodů pak bylo dostatečných pro přijetí na gymnáziích v Teplicích či Děčíně, okolo padesáti bodů v Karviné, Havířově nebo v Přerově.

Naopak podobná situace jako v Praze panuje v Brně, Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích, Pardubicích, ve Zlíně a některých dalších větších městech, kde byl pro přijetí nezbytný alespoň zisk okolo sedmdesáti bodů.

Celkově letošní převis zájemců o čtyřletá gymnázia v hlavním městě činil 984 u prvních priorit a 3832 u prvních a druhých priorit společně. Je však třeba počítat s tím, že pokud si daný zájemce dal na obě dvě místa gymnázia, započítává se dvakrát. U prvních priorit na obchodních akademiích činil v Praze přesah 509 uchazečů a dalších 266 pak na lyceích.

Na soukromých gymnáziích v Praze letos 1334 míst přebývalo. Jsou to ovšem školy, kde roční školné může sahat i vysoko nad sto tisíc ročně, což si řada rodin nemůže dovolit.

Za tuto situaci, která v hlavním městě trvá již několik let, zkritizoval vedení Prahy ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 procent jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel (a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný), mrhá potenciálem dětí,“ uvedl na sociálních sítích.

Situace v Praze je nejhorší. Ale jinde není o mnoho lépe

V Praze pomalu končí vláda koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL s Piráty a hnutím STAN, školskou agendu má v pražské radě na starosti Antonín Klecanda (STAN). „Útoky současného pana ministra nikomu nepomůžou, zvlášť když za současnou situaci může převážně on. Ve svém minulém období totiž nedovolil rozšíření kapacit v dlouhodobém záměru a nyní blokuje rozšíření víceletých gymnázií. Je nutná spolupráce všech zúčastněných stran,“ řekl Klecanda pro Deník Referendum.

„Máme velké množství projektů v různých fázích přípravy. Reálně ale máme kapacitu pro děti z Prahy pokrytou již nyní. To, co řešíme, jsou děti z ostatních krajů, jichž stále přibývá. Přestože jsme nyní za tři roky přidali nejvíce míst od revoluce, na výsledcích prvního kola to vidět není,“ hájí se pražský radní pro školství.

„Nepříznivá situace trvá již několik let, takže jde primárně o dlouhodobé selhání pražské politické reprezentace, které se táhne přes více volebních období. Populační vlny silných ročníků narozených kolem roku 2010 byly známé dlouho dopředu, stejně tak bylo možné na datech sledovat migrační toky, zájem uchazečů ze Středočeského kraje i dlouhodobou poptávku uchazečů po jednotlivých programech,“ říká k otázce na odpovědnost současného vedení hlavního města za nedostatečné kapacity středních škol analytička organizace EDUin Nikola Šrámková.

Podle ní jsou řešení ke krátkodobé a rychlé sanaci kapacit pražských všeobecných středních škol možná, byla by ale drahá a ne zcela efektivní.

„Jednou z nich je spolupráce se soukromým sektorem, kdy by finanční odpovědnost nenesly rodiny, ale Praha. To může krátkodobě pomoci, ale je to drahé a nemělo by to nahrazovat budování veřejných kapacit. Další možností je dočasné navýšení počtu žáků ve třídách. To může přinést rychlý efekt, ale má to své limity a negativní dopady,“ říká pro Deník Referendum Šrámková. Praha se podle ní každopádně nevyhne budování nových středoškolských kampusů.

V Praze je sice situace bezesporu nejhorší, některé další kraje jsou však za ní v těsném závěsu. U veřejných čtyřletých gymnázií je to Olomoucký, Jihomoravský a Plzeňský kraj. Na opačném konci se nachází Ústecký kraj, kde byly letos gymnaziální kapacity dokonce větší, než byl počet zájemců, a dále kraj Vysočina a Karlovarský kraj s minimálními převisy. Na druhou stranu mají na Karlovarsku poměrově největší převisy v zemi u lyceí a obchodních akademií.

Po navyšování kapacit všeobecného vzdělání s předpokladem pokračujícího studia na vysoké škole volá odborná veřejnost i organizace občanské společnosti, neboť zejména periferní regiony si tak vytvářejí předpoklad například pro rozšíření občanské vybavenosti.

Dlouhodobý záměr navyšovat kapacity středních škol potvrzuje i ministr školství Plaga. „Jsem přesvědčen, že české školství se musí postupně posouvat směrem k většímu podílu všeobecného vzdělávání,“ uvedl v únoru pro Deník Referendum. „Od krajů proto očekávám, že budou posilovat kapacity gymnázií a lyceí tam, kde je dlouhodobý převis poptávky, a dívat se kriticky na strukturu velmi úzce zaměřených oborů, u nichž je nízká uplatnitelnost absolventů,“ dodal ministr.

Kraje betonují současný stav

Ministerstvo školství má pouze nepřímou možnost ovlivnit oborovou strukturu českých středních škol. Primárními zřizovateli veřejných středních škol jsou totiž jednotlivé kraje, respektive hlavní město Praha. Ve většině z nich vládne — v různých koaličních konstelacích či samostatně — od posledních krajských voleb v roce 2024 hnutí ANO. V osmi krajích má také svěřenou agendu školství, v jejímž rámci může například navyšovat kapacity středních škol.

Přestože je ministr školství Plaga nominantem hnutí ANO, někteří politici ANO v regionech jeho záměr navyšovat kapacity všeobecného vzdělání odmítají. Současně ale odmítají, že by jejich politika byla s tou celostátní v rozporu.

„Naše rozhodnutí nenavyšovat kapacity gymnázií se nezměnilo, ale rozhodně není v rozporu s vyjádřeními ministra školství Plagy. Nechceme zvyšovat kapacity gymnázií, neboť jejich síť v kraji je hustá. Ale otevřeli jsme nově obor přírodovědné lyceum nebo unikátní obor jevištní technologie,“ říká pro DR náměstek hejtmana pro školství Olomouckého kraje Svatopluk Binder (ANO).

Podle něj ministr školství směřoval tato slova spíše do Prahy a na jižní Moravu. Letošní převis uchazečů o gymnázia byl však poměrově v Olomouckém kraji ještě o něco vyšší než v Jihomoravském kraji a pouze mírně nižší oproti hlavnímu městu.

Jakkoliv posilovat všeobecné obory středních škol dlouhodobě odmítají v Moravskoslezském kraji. Krajský náměstek pro školství Jan Veřmiřovský (ANO) se přitom také odkazuje na to, že ministr Plaga své vyjádření směřoval primárně do Prahy.

„My budeme stále zastávat poměr všeobecného a odborného vzdělávání třicet ku sedmdesáti procentům. Nejde o protichůdnou politiku, ale o regionální nastavení. Navíc máme po prvním kole přijímacích zkoušek stále volná místa ve čtyřletých gymnáziích a lyceích, a to jak u veřejných škol, tak u soukromých. Jsem hluboce přesvědčený, že aktuální nastavení je v Moravskoslezském kraji optimální, a to také s ohledem na požadavky trhu práce v našem kraji,“ řekl pro DR Veřmiřovský.

Žáci stále nevolí školy podle skutečného zájmu

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že záměr postupně navyšovat kapacity všeobecných vzdělávacích oborů nemá být vázaný pouze na demografickou křivku a index zájmu.

„Přihlášky v současném systému neukazují autentickou poptávku. Výběr konkrétního oboru je navíc ovlivněný dalšími faktory, stále hrají silnou roli stereotypy a domněnky. Současný systém přijímacího řízení vytváří prostředí, ve kterém mnozí uchazeči volí strategicky, tedy ne podle svého zájmu, potenciálu a aspirací, ale podle odhadu svých šancí na přijetí. Část uchazečů podává ,bezpečné přihlášky‘ a rezignuje na ambicióznější volbu kvůli obavám z neúspěchu,“ říká pro DR analytička EDUin Nikola Šrámková. V lokalitách, kde je nedostatek kapacit, je podle ní tento efekt ještě vyšší.

Reflexi dosavadní situace však v některých krajích neplánují. „Samozřejmě určitá část rodičů taktizuje a bude taktizovat vždy, nemáme však signály, že by toto jednání bylo převládajícím. Většina rodičů přistupuje k prioritě oborů vzdělání, do kterých se hlásí jejich děti, velmi zodpovědně. Zvyšování kapacity středních škol není na pořadu dne, zejména z toho důvodu, že Karlovarský kraj má zpracován demografický výhled, ze kterého jednoznačně vyplývá, že počet patnáctiletých v dalších letech neporoste,“ hájí se radní Karlovarského kraje Hana Žáková (ANO).

V jiných krajích místní politici reflexi skrytého působení systému přihlášek na střední školy potvrzují — kupříkladu na Vysočině, která kapacitní problémy se všeobecnými obory nemá.

„Faktor taktizováni při plánování kapacit vnímáme. Nedíváme se pouze na celkový počet podaných přihlášek, ale sledujeme také první volby uchazečů, dlouhodobé trendy i vývoj zájmu o jednotlivé typy vzdělávání. Naším cílem promyšlený rozvoj tam, kde to dává dlouhodobě smysl a kde jsme schopni zajistit kvalitní výuku i odpovídající personální zajištění,“ říká krajský radní Vysočiny pro školství Pavel Řehoř (ANO).

„Ve Středočeském kraji sledujeme přihlášky v první prioritě, které považujeme za volbu srdcem nejméně ovlivněnou taktizováním. Gymnázia máme podle tohoto koeficientu ve Středočeském kraji na třicátém místě, až za obory jako je například veterinářství, předškolní a mimoškolní pedagogika nebo zdravotnické lyceum,“ tvrdí pro DR středočeský radní pro školství Milan Vácha (za STAN).

„Při pohledu do území Středočeského kraje vidíme lokality, ve kterých díky vysokému nárůstu populace kapacity nejsou dostatečné, proto se na ně zaměřujeme,“ dodává Vácha. Loni se navýšila kapacita gymnázia v Hostivici a v přípravě je například výstavba nových gymnázií v Jesenici, v Roztocích a v Černošicích.

Další posun v uvažování krajských reprezentací nad strukturou své oborové nabídky na středních školách by mohlo přinést předřazení přijímacích zkoušek výběru školy, které současný ministr školství Plaga plánuje. Pokud by žáci v momentě podávání přihlášek na střední školy již znali výsledky přijímacích zkoušek, tedy své bodové zisky, mohlo by to nežádoucí taktizování a nejistotu omezit. Příští rok však ještě s jistotou proběhnou přijímačky dle stávajícího modelu. Se změnou ministr školství počítá nejdříve v roce 2028.