Drogy po sobě zanechávají stopy. Když si člověk vezme na večírku extázi nebo si zakouří jointa, chemické zbytky z jeho těla skončí v kanalizaci. Odtud putují do čistíren odpadních vod, kde je vědci dokáží měřit a díky tomu odhadnout, jaké množství různých drog lidé v konkrétních městech užívají.

Takové měření dnes zveřejnila Agentura Evropské unie pro drogy. Analýza sleduje šest drog: amfetamin, ketamin, extázi, kokain, pervitin a konopí. 

Kokain stále roste

Kokain, po konopí druhá nejrozšířenější nelegální droga v Evropě, je na vzestupu už celé desetiletí. Z 88 měst, pro která jsou k dispozici srovnatelná data za roky 2024 a 2025, jich 63 zaznamenalo nárůst.

Nejvyšší spotřeba se tradičně objevuje v západní a jižní Evropě. Stopy kokainu — a často i jeho nárůst — se ale stále častěji objevují i ve městech východní Evropy. 

Nárůst loni zaznamenala i Praha. Právě kokain tam vzrostl ze všech sledovaných drog nejvíce. „Je to dáno kupní silou obyvatelstva v hlavním městě, ale i snazší dostupností této drogy,“ uvedla pro Deník Referendum analytička Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. 

Absolutní prvenství ve spotřebě kokainu ale drží jiná města. V letošním žebříčku se na předních místech objevila dvě sledovaná britská města, Middlesbrough a Bristol, spolu s několika městy ve španělském Katalánsku. K městům s nejprudším meziročním nárůstem patří Barcelona — spotřeba zde vzrostla o 185 procent. 

Vysoká je koncentrace také v Belgii a Nizozemsku. Antverpy, Amsterdam i Barcelonu přitom spojuje jedna věc: jsou to významná přístavní města a zároveň hlavní vstupní brány pro kokain pašovaný do Evropy z Latinské Ameriky. 

Belgie, Španělsko a Nizozemsko navíc dlouhodobě patří mezi země s největšími záchyty kokainu. Podle posledních údajů za rok 2023 připadá právě na tyto tři státy 72 procent všech záchytů této drogy v Evropské unii.

Rekordní záchyty naznačují, že Evropa se stále více stává nejen hlavním přepravním uzlem, ale i významným spotřebitelským trhem s kokainem. Vysoké úrovně užívání ve městech spojených s pašováním mohou souviset s lepší dostupností či nižší cenou drogy. 

České Budějovice ohniskem pervitinu

Stoupá také užívání amfetaminu a pervitinu. Amfetamin neboli speed je tradičně silně zastoupený v severských zemích, zatímco pervitin se dlouhodobě drží vysoko v českých a slovenských městech.

Na první místo evropského žebříčku spotřeby pervitinu se letos dostaly České Budějovice, které „předběhly“ Ústí nad Labem. V něm spotřeba pervitinu klesla. 

„Důvodem by mohlo být, že v dané lokalitě existují programy pro uživatele pervitinu a zároveň lidé možná začali více užívat jiné látky, třeba kratom,“ vysvětluje pokles bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. 

Česká města zároveň obsazují prvních pět příček celého žebříčku, včetně Prahy, kde meziročně vzrostly všechny sledované látky. Silná pozice České republiky souvisí s tradicí domácí výroby pervitinu sahající ještě do období před rokem 1989. V posledních letech ale spotřeba roste i v sousedních německých městech, například v Erfurtu a Chemnitzu. Jak už dříve uvedla Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, nárůst spotřeby pervitinu v příhraničí lze vysvětlit „rostoucím vývozem pervitinu z Česka“.

Tomu nasvědčuje i fakt, že během covidového roku zaznamenala východoněmecká města pokles spotřeby pervitinu, zatímco v České republice zůstala spotřeba stabilní.

Data však přinesla i jiný, překvapivější poznatek: začíná ustupovat extáze. 

Éra extáze je možná u konce

Celkové množství extáze v odpadních vodách kleslo mezi lety 2024 a 2025 o 16 procent. Ze 79 měst, pro která jsou dostupná data za oba roky, hlásí pokles 53. Propad je výraznější než v roce 2020, kdy téměř polovina měst zaznamenala pokles v době, kdy kvůli pandemii covidu utichl noční život.

Pandemie dopadla zvlášť citelně právě na extázi, která je s klubovou a večírkovou scénou úzce spojená. Potvrzuje to i rozložení spotřeby během týdne: Extáze jasně dominuje o víkendech.

Co stojí za nynějším poklesem? Podle vědeckého analytika Agentury Evropské unie pro drogy João Pedra Matíase extázi stále častěji vytlačují jiné stimulační látky, které si získávají oblibu hlavně mezi mladými lidmi. „Trh se syntetickými drogami je dynamický. Část z nich je teď levnější a dostupnější. A některé z nich, zejména mefedron, mají podobné účinky jako extáze, ale nastupují rychleji,“ vysvětluje Matías. Opačný trend vykazuje ketamin.

Spotřeba ketaminu prudce stoupá

Podobně jako kokain rostlo i užívání ketaminu ve většině sledovaných měst. Ze 68 měst, pro která existují data za roky 2024 a 2025, hlásí nárůst 47.

V kontinentální Evropě žebříčku dominují Amsterdam a Berlín, nad nimi se ale umístil anglický Bristol.

„Jde o město s největší spotřebou ketaminu na světě. Bristol je známý jako dopravní uzel ketaminu a zároveň jako město s intenzivním nočním životem,” říká bristolský kriminolog Josh Torrance s tím, že lidé ketamin často užívají společně s kokainem, jehož hladiny v Bristolu rovněž výrazně vzrostly. 

Ketamin byl do měření v odpadních vodách zařazen teprve od roku 2022, kdy se začal stávat populárním. Látka je přitom známá i z medicíny, kde se používá při anestezii a tlumení bolesti. Vedly se proto debaty, jak velká část zjištěné spotřeby souvisí s lékařským využitím a jak velká s rekreačním užíváním.

Množství ketaminu vzrostlo v posledních letech v odpadních vodách a zároveň vzrostl i záchyt této látky — z dvě stě kilogramů v roce 2016 na tři a půl tuny. Lékařská poptávka přitom podle dostupných údajů zůstává stabilní. Nárůst je tedy patrně způsobený rostoucí oblibou ketaminu jako rekreační drogy.

„Nejjasnějším důkazem, že se ketamin užívá i rekreačně, je fakt, že jeho množství stoupá o víkendech. To je podobné jako u kokainu nebo extáze,“ doplňuje analytik Andrew Cunningham z Agentury Evropské unie pro drogy, který vedl nedávnou studii o trhu s ketaminem a jeho užívání.

Naopak užívání konopí, pervitinu i speedu vykazuje během týdne jiné vzorce spotřeby.

Ve středoevropských městech, kde byla tradičně vysoká spotřeba pervitinu, je nyní patrný také prudký nárůst amfetaminu neboli speedu. Ten je dokonce rychlejší než růst samotného pervitinu.

Podle analytika Agentury Evropské unie pro drogy João Pedra Matíase to souvisí i s jednou z metod výroby metamfetaminu, takzvanou mexickou metodou, která umožňuje produkovat i amfetamin. Podle něj přibývá laboratoří tohoto typu.

Amfetamin loni prudce stoupl i v polovině českých zkoumaných měst — v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Karlových Varech. Příčinou může být částečně právě vysoká spotřeba metamfetaminu v českých městech. 

Přesto zůstávají hodnoty ve střední Evropě nižší než v tradičních centrech spotřeby speedu — tedy v severských zemích, Nizozemsku a Belgii.

Letošnímu žebříčku vévodí menší belgické město Hasselt nedaleko Antverp. Právě u speedu se mezi městy s nejvyšší spotřebou často objevují menší průmyslová centra. 

Například v rakouském městě Ried místní koordinátor pro drogové závislosti Herbert Dutter-Kohlhofer pro Wiener Zeitung vysvětluje: „Tento okres je silně industrializovaný. Je tu mnoho směnného provozu a máme klienty, kteří užívají amfetamin, aby zvládli noční směny. Zároveň u této skupiny často narážíme na velmi nízké povědomí o tom, že vůbec existuje problém se závislostí.“

Rozdíl ve spotřebě drog mezi velkými a malými městy se nicméně postupně zmenšuje — s výjimkou kokainu a extáze.

Užívání konopí spíše stagnuje nebo klesá

U konopí přinášela měření v posledních letech nejednoznačný obraz: o něco více měst zaznamenávalo pokles než nárůst. A letošní data se od tohoto trendu příliš neliší.

První desítku letos tvoří hlavně města z Německa a Slovinska. Ve Slovinsku není držení malého množství pro vlastní potřebu trestným činem, výroba a prodej ale zůstávají nelegální. Německo v roce 2024 konopí legalizovalo, komerční prodejny však stále povoleny nejsou.

Podle Matíase je velmi obtížné vysledovat jednoznačný vztah mezi legalizační politikou a spotřebou zjištěnou z odpadních vod. V minulosti se objevily oba scénáře: někde po liberalizaci spotřeba vzrostla, jinde naopak klesla.

„Sledovat dopad drogového zákona na úrovni celé populace je obtížné. Aby bylo možné pozorovat nárůst nebo pokles užívání, chce to čas,“ říká Matías.

Německé dotazníkové studie navíc naznačují, že nedávná legalizace v zemi ke zvýšení spotřeby zatím nevedla.

Podobně liberální přístup má také Portugalsko, kde je držení drog pro osobní potřebu dekriminalizováno, nikoli legalizováno. Látky tak zůstávají nelegální, ale držení malého množství se posuzuje jako správní, nikoli trestní delikt. Lisabon letos patří mezi tři města, v nichž kleslo množství všech sledovaných látek.

Článek vznikl v rámci projektu Urban Journalism Network ve spolupráci s dalšími partnery. Rešerše: Gaby Khazalová. Grafika: Bene Brandhofer, David Meidinger. Koordinace: Hendrik Lehmann, Gaby Khazalová.