Americký útok na Írán a následný kolaps námořního obchodu v Hormuzské úžině zásadně mění investiční plány v energetice. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury poklesnou investice do ropné infrastruktury, zatímco porostou investice do infrastruktury zemního plynu a obnovitelných zdrojů.

„Nacházíme se uprostřed největší krize energetické bezpečnosti, jaké svět kdy čelil — a domnívám se, že to změní podobu investičních strategií po celém světě, podobně jako tomu bylo v případě zásadních změn, které energetický sektor zažil po ropných šocích v sedmdesátých letech,“ uvedl výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol.

Navzdory vyšším cenám ropy a tedy i výnosům ropného průmyslu agentura očekává, že investice do ropy v roce 2026 poklesnou. Bude to již třetí rok v řadě, kdy se propadnou pod hranici 500 miliard dolarů.

Podle odhadů analytiků se investoři naopak přesouvají k zemnímu plynu. Investice mají vzrůst na 330 miliard dolarů, což je nejvyšší úroveň za posledních deset let. Hlavním tahounem růstu jsou projekty vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména ve Spojených státech a Kataru.

Do obnovitelných zdrojů má směřovat 665 miliard dolarů, přičemž investice do solárních elektráren mají podle agentury dosáhnout 365 miliard. Celkově tak i v tomto roce investice do fosilní infrastruktury převyšují ty do obnovitelných zdrojů energie.

Podle Fatiha Birola je hlavním důvodem posun směrem k bezpečnosti dodávek. „Již nyní pozorujeme zesílené úsilí jak ze strany producentských, tak spotřebitelských zemí o diverzifikaci obchodních tras a zdrojů energie,“ vysvětluje Birol.

Investoři i státy stále více upřednostňují domácí zdroje energie — mezi ně patří jak uhlí a plyn, tak i obnovitelné zdroje, které je nutné nejprve vybudovat, ale po dokončení výstavby mohou poskytovat stabilní a nízkoemisní energii.

Co je bezpečné, nemusí být zelené

Podle Mezinárodní energetické agentury povede úsilí o posilování bezpečnosti k investicím do obnovitelných zdrojů energie i do rozvoje infrastruktury fosilních paliv. Podle analytiků se bezpečnost zároveň ne vždy spojuje s ochranou klimatu — naopak bezpečností ohledy mnohokrát převyšují cíle ve snižování emisí skleníkových paliv či energetické transformace.

Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že fosilní společnosti letos investují dalších 546 miliard dolarů do těžby ropy a zemního plynu. Zatímco investice do ropy stagnují, kapitál se stále více přesouvá do těžby plynu. S tím souvisí i rekordní rozvoj přepravní infrastruktury, zejména terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Spojených státech.

Zemní plyn je přitom z hlediska emisí potenciálně srovnatelný s uhlím. Podle ekologa Roberta Howartha z Cornellovy univerzity mohou emise vznikající při těžbě, přepravě a spalování amerického plynu v celém řetězci převýšit emise z využívání domácího uhlí v Evropě.

Energetický šok vyvolaný blokádou Hormuzského průlivu zároveň vede k investicím do těžby uhlí v některých částech světa, zejména v jihovýchodní Asii. Celosvětově by investice do uhlí měly dosáhnout 180 miliard dolarů, přičemž největší objem se očekává v Číně a Indii.