Celkem devadesát pět procent všech přeživších sexualizovaného násilí, kteří loni vyhledali pomoc u Lékařů bez hranic, uvedlo, že je přepadli členové polovojenských ozbrojených skupin. Zhruba třicet procent případů se týkalo dětí mladších osmnácti let. Několika desítkám pacientek nebylo ještě ani pět let, když je znásilnili.

Díky získaným svědectvím od pacientů přitom víme, že se rozhodně nejedná „pouze“ o excesy jednotlivců, kteří si po náročném dni bojů potřebují někde vybít frustraci. Daleko větší roli hraje vědomá snaha lidi zastrašit a zbavit je veškeré důstojnosti. Útočníci ženám vyhrožují i vraždou jejich blízkých, například dětí, rodičů nebo partnerů, pokud se nepoddají.

Právě nesmírná brutalita odhaluje skutečnou motivaci pachatelů. Cílem není jen sex. Jde o promyšlenou snahu terorizovat a paralyzovat — nejprve samotné oběti, poté jejich rodiny a nakonec celé komunity. Rozvrácená společnost se totiž vždy hůř brání a snáz kontroluje.

Aktivní boje neznamenají jen přímou destrukci. Vedou zároveň k masovému vysídlování, rozpadu rodin, odloučení od přátel a ztrátě střechy nad hlavou. Každý z těchto faktorů přitom normálně funguje jako alespoň částečný ochranný štít. Když zmizí, ženy a dívky jsou ještě zranitelnější.

Útokům proto nejvíce čelí uprchlice, zejména pokud cestují bez doprovodu. Nechvalně proslulé jsou trasy kontrolované jednotkami RSF a jejich spojenci. Když se jedna z našich pacientek chtěla vrátit z Tawily pro nezbytné osobní věci do šedesát kilometrů vzdáleného uprchlického tábora Zamzam, požádala nás předem o několik dávek antikoncepce. „Bez znásilnění se tak daleko nedostanu,“ vysvětlila.

Jen v zařízeních Lékařů bez hranic v Súdánu vyhledalo vloni zdravotní péči přes 4200 přeživších sexualizované násilí. Skutečný rozsah problému bude ale výrazně vyšší. Hodně lidí se k lékařské pomoci nikdy nedostane — kvůli strachu, stigmatizaci, nedostatku peněz na dopravu nebo pokračujícím bojům.

Proto jsme nově začali provozovat mobilní kliniky. Komplexní zdravotní služby od ošetření zranění přes prevenci pohlavně přenosných infekcí a nechtěného těhotenství až po psychologickou podporu, už nenabízíme pouze ve zděných nemocnicích. Místo toho vyjíždíme přímo za pacientkami, abychom jim tak snížili rizika spojená s cestou za lékařem.

Každá taková klinika je kromě prostoru pro bezpečnou a dostupnou péči i místem, kde přeživším konečně někdo uvěří a kde mohou znovu začít získávat kontrolu nad svým vlastním životem.