Rozličné studie na obnovu vodních toků a realizaci protipovodňových opatření, které po zářijových povodních v roce 2024 vypracovala Agentura ochrany přírody a krajiny, měly vést ke zlepšení protipovodňové ochrany a zároveň ke zrevitalizování vybetonovaných řek. Z plánu teď ale možná kvůli rozhodnutí ministerstva zemědělství sejde.

Cílem studií mělo být vyhodnotit průběh posledních velkých povodní a tam, kde je to možné, ponechat řekám v krajině co největší prostor. Smyslem bylo zlepšit ekologický stav toků i ochranu před velkou vodou. Agentura vypracovala studie už loni — dvě pro podnik Povodí Odry a jednu pro Povodí Moravy.

Ministerstvo zemědělství, pod něž podniky Povodí spadají, teď však k revitalizaci řek zaujalo „nový přístup,“ který už s dosavadní mírou zapojení Agentury nepočítá. Řekl to ministr zemědělství Martin Šebestyán (nestr. za SPD) na zasedání zemědělského výboru Poslanecké sněmovny.

„Už na konci minulého roku se vyjasňovala pozice, jak bude nutno respektovat a nerespektovat studie Agentury ochrany přírody a krajiny, zejména Povodí Odry. A my jsme teď nastavili nějaký nový přístup s panem sekčním vrchním ředitelem i panem generálním ředitelem Povodí Odry,“ uvedl při zasedání Šebestyán.

Na dotaz Deníku Referendum, co konkrétně má nový přístup obnášet, ovšem mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý odpověděl zcela nekonkrétně: „Nový přístup spočívá především ve způsobu řešení nastavených priorit a urychlení přípravy projektů na odstraňování povodňových škod, zejména se zaměřením na jejich proveditelnost.“

O návrhy ochránců přírody mají zájem dotčené obce

Podle poslance a místopředsedy zemědělského výboru Karla Tučka (ANO), který byl na zasedání přítomen také, vstupuje Agentura ochrany přírody a krajiny do úpravy toků více, než bylo v minulosti běžné, což je podle něj špatně.

„Problémem je samozřejmě vychýlení rovnováhy mezi vodohospodáři a ochránci přírody ve prospěch orgánů ochrany přírody. Nazval bych to bezbřehým posuzováním ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny. A to musí samozřejmě skončit,“ řekl na zasedání výboru. Spolupráce s agenturou podle Tučka zdržuje odstraňování povodňových škod a realizaci protipovodňových opatření.

Agentura ochrany přírody a krajiny však vidí věc jinak: „Na zabezpečující a navazující práce po povodních nemohla mít agentura žádný vliv, stejně jako na zadání projekčních prací,“ uvedl pro Deník Referendum ředitel regionálního pracoviště Agentury přírody a krajiny Olomoucko Petr Šaj.

Podle jednoho z autorů studií Michala Krejčího by revitalizace toků trvala skutečně déle, než pokud by se řeky jen uvedly do stavu před povodní. „Šlo by o jiná řešení, než jaká jsou tam teď. To znamená, že by se musely získat pozemky nebo udělat změna územního plánu. A to samozřejmě nějaký čas zabere,“ říká Krejčí.

Někteří starostové ovšem o úpravu toků podle návrhů Agentury stojí. Jednou z takových obcí jsou Karlovice na Bruntálsku, které mají v současnosti protipovodňovou ochranu proti dvacetileté vodě. Návrh agentury počítá se zvýšením ochrany na vodu stoletou.

„Osobně si raději počkám, ale ať je ta ochrana vyšší,“ říká starostka Karlovic Jana Helekalová. Zlepšená protipovodňová opatření by podle ní nejen lépe ochránila majetek a životy lidí, ale v případě povodní by také ušetřila obci i státu peníze.

To potvrzuje i Petr Šaj. „V případě uvedení návrhů Agentury do praxe nebudou při dalších povodních zničeny vodohospodářské úpravy, a zabrání se tak opakovaným obrovským škodám,“ uvedl. „Vyšší míra protipovodňové ochrany se kladně projeví i ve zvýšené ochraně dopravní infrastruktury, majetku obcí a firem,“ dodal Šaj.

Změny se přitom dějí krátce poté, co ministr zemědělství Šebestyán v březnu odvolal ředitele Povodí Odry Petra Birklena. Právě pod jeho vedením měl podnik na starost odstraňování škod po povodni z podzimu 2024 a provedení protipovodňových opatření ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Důvodem k odvolání byly podle ministerstva stížnosti některých starostů na pomalou obnovu území po povodních a nedostatečnou komunikaci se starosty postižených obcí. Řada starostů ale ani v jednom problém neviděla, jak už referovala ČTK.

Žádné oficiální stížnosti navíc ministerstvo nemá. „Šlo o osobní ústní komunikaci mezi panem ministrem a některými starosty,“ sdělil Deníku Referendum mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Na dotaz, jací starostové stížnosti vznesly, odmítl Bílý odpovědět. „Výčet starostů, kteří vyjádřili stížnost na bývalého generálního ředitele Povodí Odry, nebudeme komentovat,“ uvedl.

Nový generální ředitel Povodí Odry nekomunikuje

Přestože ministerstvo chce spolupráci s ochranáři omezit, podniky Povodí plánují podle svých mluvčích návrhy Agentury částečně brát v potaz. „Studie je pro nás jedním, nikoliv však jediným či zásadním podkladem pro odstraňování povodňových škod. Cenné jsou zejména podklady, které byly zpracovány v analytické části studie, jako jsou hydrotechnické modelové výpočty a další rešerše a průzkumy,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

„S návrhy Agentury jsme se podrobně seznámili a v současnosti postupně zadáváme prostřednictvím veřejných zakázek zpracování konkrétních projektových dokumentací,“ sdělila Deníku Referendum mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Zda a do jaké míry se přírodě blízká protipovodňová opatření podaří uskutečnit, je však nejisté. Studie Agentury jsou totiž pouze koncepční materiály a jejich využití je čistě na podnicích Povodí.

Jasno tak nemají třeba ani v Karlovicích. „Nového pana generálního ředitele (Miroslava Janoviaka, který je ve funkci od května, pozn. red.) jsem zvala na obec, abychom si o návrhu Agentury ochrany přírody a krajiny promluvili. Následně jsem se mu ještě připomínala. To bylo 6. května a do dnešního dne jsem nedostala žádnou odpověď,“ říká starostka Helekalová.

„Pokud se tu ochrana nezlepší, bude to znamenat, že se nesplnily sliby, které nám dalo ministerstvo a podnik Povodí Odry,“ dodává starostka s tím, že by se opakovala historie z devadesátých let. Už tehdy totiž stát sliboval postavit protipovodňová opatření po ničivých povodních v roce 1997. Většina z nich ale dodnes provedena nebyla.