V otázce ozbrojené kampaně vůči Íránu, a do podstatné míry i silové politiky Izraele celkově, není současná izraelská opozice alternativou k vládoucnímu Netanjahuově bloku — podniknutá tažení podporuje, novou politiku neslibuje, a pokud vládu za něco kritizuje, tak za odsouhlasená příměří. Vyplývá to z tematických vyjádření, které její vůdčí představitelé v poslední době dávají.

V Izraeli nyní probíhá kampaň před říjnovými parlamentními volbami. V čele opozičního bloku stojí koalice Společně, kterou vytvořili lídr nejsilnější liberální strany Budoucnost existuje Jair Lapid a předseda ostře až krajně pravicového uskupení Doprava Naftali Bennett. Ohledně Íránu se přitom oba vyslovují jednoznačně.

„Toto je spravedlivá válka, vzácný případ jasného střetu dobra se zlem,“ uvedl již v březnu Jair Lapid pro francouzskou státní televizi. „Máme tu situaci, kdy (íránský) režim ovládá teroristická organizace, která přímo ohrožuje jak Izrael, tak celký region (…) Copak by nebylo dobře, kdyby byl Bin Ladin před 11. zářím odstraněn?“ upřesnil Lapid na dotaz Rádia Svoboda, zda je zapotřebí likvidovat i nově nastoupivší představitele íránského režimu.

„Pokud jde o mě a o bezpečnostní politiku, tak není žádným tajemstvím, že zde jsem ještě tvrdší než Netanjahu,“ uvedl Naftali Bennett před několika dny na kanálu Pierse Morgana.

Izraelská opozice již v únoru vyhlásila, že v čase tažení proti Íránu nebude rozbíjet národní jednotu a vystupovat proti vládě. Tuto linii narušila, až když se Netanjahu v dubnu připojil k Američany vyhlášenému příměří.

Jinak Lapid, Bennett i další představitelé bloku stále opakují oficiální vládní výklad konfliktu, totiž že bylo nutné spěšně udeřit, protože Írán sám připustil, že vlastní štěpný materiál na jedenáct atomových bomb, a přitom se chystal přesunout balistický i jaderný program pod zem, mimo možnosti vnější likvidace.

Vůdčí představitelé opozice se rovněž dlouhodobě připojují k apelům na Íránce, aby dosavadní režim svrhli, což je dnes také oficiální izraelská politika. „Naše práce v Íránu neskončí, dokud nebude nahrazen současný teroristický režim,“ shrnul v závěru dubna David Barnea, současný ředitel Mosadu.

Hlavními tématy volební kampaně jsou jinak v Izraeli zatím trestní odpovědnost premiéra a limity jeho moci, otázka, jakou má mít stát ústavu, a zvýhodněné postavení ultraortodoxních Židů. Otázka vztahů s Palestinci je tématem spíše jen v rámci opozičního tlaku na důslednější objasnění všech okolností útoku ze 7. října 2023 a vyvození příslušné odpovědnosti.

Vedle Lapidovy a Bennettovy koalice Společně s asi šestadvacetiprocentní podporou tvoří současný hlavní opozioční blok ještě nová centristická formace Upřímně kolem generála Gadiho Eisenkota, která sbírá hlasy někdejší Modrobílé Bennyho Gance. Upřímně vykazuje v průzkumech podporu 14 až 15 procent.

Poněkud stranou stojí pak oslabená koalice levicových stran Demokraté a blok stran izraelských Arabů. Ty ale novou vládu takřka určitě sestavovat nebudou.

Vládnoucí Likud Benjamina Netanjahua má v průzkumech podpobnou sílu jako opoziční Společně. Podporovat jej budou opět menší ultraortodoxní a extremistické strany. Ta nejvýraznější z nich — kahanistická Židovská síla ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira — kolísá v průzkumech mezi osmi a devíti procenty.