Pětiletá Lucinka trpí od narození závažnou formou vývojového poškození skloviny, kvůli kterému se jí rychle kazí zuby. Na rozdíl od zdravého chrupu je ten její hrubý a strukturovaný, kvůli čemuž je téměř nemožné ho dobře vyčistit. „Prakticky hned, jak jí vyrostly zuby, začaly se kazit. Má je velmi slabé a odlamují se,“ popisuje maminka Petra Humlíčková.

Brzy po narození dcery pro ni nastaly nejen nekonečné starosti o záchranu dceřiných zoubků, ale také boj se systémem, který ji nutí platit za ošetření dítěte desítky tisíc korun.

Lucinku totiž nedokázal rodinný zubař ošetřit v bdělém stavu, a bylo proto potřeba zajít na specializovanou kliniku, kde by tehdy dvouletému dítěti opravili zoubky v celkové narkóze. Ta se používá v případě, kdy dítě takzvaně nespolupracuje a bez uspání nelze výkon provést. Týká se to zejména předškolních dětí či dětí s postižením nebo s autismem.

Míst, kde takové výkony hradí pojišťovna, je ale málo. V Praze, kde rodina Lucinky bydlí, jde například o nemocnici Motol. Čekací doby jsou tam ale extrémně dlouhé. „Na ošetření zubních kazů v celkové anestezii se čeká čtyři až šest měsíců,“ potvrzuje přednostka Stomatologické kliniky dětí a dospělých v Motole Petra Hliňáková. Hendikepovaní pacienti musejí na stejné ošetření čekat i rok.

„Dozvěděla jsem se navíc, že pokud jsou opravy mléčných zubů dlouhé a náročné, dávají v Motole přednost vytržení. V případě dcery by to ale znamenalo vytrhat většinu zubů. Jak by v takovém případě mluvila? Jak by se najedla ve školce?“ ptá se Petra Humlíčková, která se bála, že by chybějící zuby zhoršily i postavení Lucinky v dětském kolektivu. „Pokud by dceři vytrhali mléčné zuby, znamenalo by to navíc, že jí ty trvalé narostou, kde nemají. Což by se muselo později řešit rovnátky, která také stojí spoustu peněz,“ dodává.

Petře Humlíčkové tedy nezbylo nic jiného než dceru odvézt na soukromou kliniku, kde jí v celkové anestezii nasadili kovové korunky, aby se nemocné zuby dále nepoškozovaly.

„Přijde mi šílené, že se maličké děti uspávají někde v činžáku uprostřed Prahy, namísto plně vybavené dětské nemocnice. Kdyby se něco stalo, mohou leda zavolat záchranku, nic jiného nezmůžou,“ říká Petra Humlíčková, která za ošetření na soukromé klinice zaplatila už dvacet tisíc korun.

„Doktorka nám navíc nebyla schopná dopředu říct, kolik přesně budeme platit. Dceru musela nejprve uspat a až poté vyšetřit,“ říká Petra Humlíčková. Zuby malé pacientky byly zároveň tolik poškozené, že ji zubařka musela uspat a ošetřit dvakrát.

„Další zákroky nás ještě čekají. Do rozpočtu nám to zatím výrazněji nezasahuje, ale dokážu si představit, že pro spoustu lidí to může být neřešitelný problém,“ říká Petra Humlíčková.

Nemocniční monopol


Ošetření v celkové anestezii provádějí „na pojišťovnu“ především nemocnice. Na jiných klinikách musejí rodiče sáhnout do vlastní kapsy. Tak jako v případě Lucinky.

Důvodem je podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera monopol státních nemocnic, které si chtějí udržet finance od pojišťoven pro sebe. „Ve správních radách nemocnic totiž často sedí politici, kteří chtějí dostat peníze primárně do těchto zařízení,“ tvrdí Šmucler. Dodává však, že se stomatologická komora snaží prosadit změnu, která by umožnila proplácet ošetření v narkóze i jinde než v nemocnicích.

„Od nového roku by se měla významně rozšířit síť poskytovatelů, kteří budou zajišťovat stomatologickou péči dětským pacientům náročným na ošetření. Aktuálně se na úrovni zdravotních pojišťoven řeší nastavení smluvní sítě,“ potvrdila Jana Dobrá z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Zapojit by se měly asi čtyři desítky nových poskytovatelů.

Rodiče jsou často nuceni sáhnout do vlastní kapsy i v případě, že dítě spolupracuje a ošetření v celkové narkóze potřeba není. Pojišťovny totiž proplácejí část výkonů specifických pro děti pouze zubařům, kteří mají osvědčení pedostomatolog.

Takových odborníků je ale v celé republice pouze jedenatřicet a specializují se většinou na náročné případy, jakými jsou třeba genetické vady. „Pedostomatologům proplácejí pojišťovny třeba speciální dětskou korunku. Pokud dělá takovou korunku jiný zubař, je odkázaný na přímou platbu od pacienta,“ poukazuje zubařka a členka Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Bára Malíková.

Podle prezidenta komory stomatologů Romana Šmuclera se ale situace zlepšuje a pojišťovny proplácejí čím dál více výkonů. Například sedaci, tedy užití léku, po kterém se dítě zklidní a lépe spolupracuje. „Dříve ji pojišťovny nehradily vůbec. Později ji platily jen pedostomatologům a dnes už ji hradí všem zubařům,“ říká Šmucler.

Čím víc úhrad od pojišťoven, tím míň peněz pro zubaře


Strasti rodičů nekončí často ani ve chvíli, kdy mají možnost za ošetření dítěte zaplatit. Musejí především najít zubaře, který přijímá nové pacienty. Jenže těch dětských je málo. Práce má svá specifika, která mnozí dlouhodobě neustojí.

„Spousta zubařů zvládne ošetřit starší dítě, které je v klidu. Pokud by ale měli běžní zubaři ve větší míře ošetřovat nespolupracující malé děti, dlouhodobě to většina z nich určitě nezvládne,“ vysvětluje Bára Malíková, proč jsou zubaři specializující se na děti potřeba.

Běžný zubař sice nemůže dítě odmítnout, protože je to pro něj formálně vzato pacient jako každý jiný. Jestliže ale zubař s dítětem dobře pracovat neumí, je podle Malíkové lepší, pokud ho pošle za někým jiným. „Ve finále je to nejlepší především pro dítě samotné,“ dodává.

Práce s dětmi klade na zubaře větší nároky. „Spolupráce s dítětem je tak zásadní, že dělá z dětské stomatologie úplně jiný obor. Musíme v první řadě zajistit, aby dítě spolupracovalo a výkon zvládlo,“ popisuje svou praxi dětská zubařka Michela Štětinová.

„Můžete mít sebelepšího zubaře, ale pokud neumí jednat s dítětem, nebude mít šanci,“ dodává Michela Štětinová, která má ordinaci v Plzni. Nové pacienty kvůli vysokému zájmu nepřijímá.

Od nového roku čeká dětskou zubařskou péči možná další problém. Hrozí, že dětští zubaři budou rozvazovat smlouvy s pojišťovnami. Kvůli novele úhradové vyhlášky totiž budou přicházet o peníze.

Téměř veškerá péče o děti bude nově hrazena ze zdravotního pojištění. Pojišťovny budou u dětí proplácet třeba kompletní ošetření zubních kanálků, hrazené budou také jednovrstvé i vícevrstvé bílé plomby. Tedy i takové, které si dospělí musejí hradit sami. To je dobrá zpráva pro rodiče, ale ne pro zubaře.

Zubaři se obávají, že peníze od pojišťoven budou tak malé, že nepokryjí reálné náklady. Příčinám toho jsme podrobně věnovali v jednom z předchozích textů této série.

Zubaři tak možná budou fakticky nuceni pracovat pod cenou. „Pro zubaře, kteří se věnují výhradně dětem, je to v podstatě likvidační. Rozhodně tím může utrpět kvalita péče,“ obává se dětská zubařka Michaela Štětinová, která v současnosti zvažuje, zda smlouvy s pojišťovnami vypovědět. „Momentálně je mám, protože mi přijde zbytečné, aby rodiče platili za takové výkony, jako je preventivní prohlídka nebo vytržení zubu. Není pro mě ale problém smlouvy s pojišťovnami vypovědět.“

Krok, který měl pomoci se zajištěním dostupné péče, bude mít tedy možná úplně opačný efekt.

Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že o tomto problému nevědělo. „Do úhradové vyhlášky ministerstvo plně promítlo dohodu zdravotních pojišťoven a stomatologů dosaženou v rámci dohodovacího řízení. Od dětských stomatologů, České stomatologické komory ani zdravotních pojišťoven v té době o uvedeném problému žádné informace nemělo,“ uvedla Jana Dobrá z tiskového oddělení ministerstva. Dodala také, že pojišťovny mají ze zákona povinnost zajistit dostupnost hrazených služeb. Měly by tedy předejít i tomu, aby dětští zubaři smlouvy hromadně vypověděli.

Text vychází v rámci série Pokřivený úsměv zubní péče, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.